Zpět na osobnosti, rozhovory

Dotační programy v obecné rovině zvyšují úroveň bytového fondu

14. prosince 2010
Daniel Doležal

Výrobce stavebních materiálů Saint-Gobain Weber Terranova, a.s., slaví letos dvacet let existence na českém trhu. Vzhledem k sortimentu, který nabízí, není v současnosti v tak těžké ekonomické situaci jako mnoho dalších výrobců stavebních hmot a materiálů.


„O dopadech krize tak v našem případě naštěstí zatím příliš hovořit nemůžeme a naše pozice se spíše upevnila,“ míní Ladislav Krumpolec, ředitel firmy Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. „Je ovšem otázkou, jak se nadále bude vyvíjet bytová politika vlády a s ní spojená budoucnost dotačních programů Zelená úsporám a NOVÝ PANEL.“

Saint-Gobain Weber Terranova, a.s., letos oslavila dvacet let na českém trhu. Můžete zhodnotit toto období co do ekonomického vývoje, vyjma posledních dvou let?
Dvacet let je hrozně dlouhá doba, česká společnost sama o sobě prošla velkou změnou, a byl to obrovský kus cesty. V podnikání se všichni museli rychle naučit, co do té doby neznali, například co to je vůbec účetnictví, jak pracovat s fakturou a tak dále. Kolegové ze zahraničí tento fakt třeba nedokáží vůbec pochopit, pro ně je už dávno vše automatické. Celé to období bych nazval bouřlivým, ale úspěšným vývojem. Pokud bychom vzali v potaz vývoj hrubého národního produktu za období od roku 1995 do roku 2009, zjistíme, že došlo ke zdvojnásobení HDP. To není krok, ale velký skok, který celá česká ekonomika, ale i společnost v tom nejširším slova smyslu udělala. Co se týká společnosti WEBER, tak v době mého příchodu, tedy v roce 2000, byl její obrat 240 milionů korun. V současnosti máme nový rekordní obrat 215 milionů, ale za jeden měsíc! I přesto, že naše společnost kopíruje vývoj ekonomiky v České republice, jsme ve svém oboru lídrem trhu s obratem kolem 1,5 miliardy korun. Jen podle čísel jde o posun více něž zřejmý, ale museli jsme pro něj spoustu věcí udělat jak v oblasti personální, tak v oblasti investiční a technologické.

Jak byste popsal ekonomickou pozici vašeho podniku v období od nástupu „krize“ stavebního průmyslu?
Z dostupných dat se jako nejúspěšnější rok pro stavební firmy a výrobce stavebních hmot uvádí rok 2008. A vývoj v naší společnosti kopíruje ekonomický vývoj stavebního odvětví v České republice, tudíž i u nás byl tento rok nejúspěšnější s obratem 1,6 miliardy Kč. Za posledních deset let to byl opravdu každý rok nárůst obratu. V roce 2009 jsme zaznamenali poprvé mírný pokles okolo tří procent a podobně to bylo i v ziskovosti. Ve firmě se také, jako ostatně i jinde, provedla úsporná opatření, ale vzhledem k vývoji, ale i nastavení procesů v rámci podniku nebylo třeba žádných drastických opatření. V tomto smyslu je ale důležité zdůraznit, že asi sedmdesát procent našich produktů je vázáno na zateplovací systémy, které se používají částečně u novostaveb, ale především u rekonstrukcí bytové výstavby i občanské vybavenosti. Proto nás dramatický propad nové výstavby ovlivnil jen částečně. Navíc nám pomohly vládní dotační programy, především nově Zelená úsporám, kdy nárůst obratu z rekonstrukcí do velké míry eliminoval propady z poklesu nové výstavby. O dopadech krize tak v našem případě naštěstí zatím příliš hovořit nemůžeme a naše pozice se tedy spíše upevnila.

Jaký je váš názor na současnou státní bytovou politiku jak by podle vás měla na obecné rovině vypadat?
Bytová politika z mého pohledu nebyla do současnosti vyloženě špatně nastavena. Výjimku snad tvoří doby začátku devadesátých let a možná i začátku následujícího desetiletí, kdy banky nevnímaly bytová družstva a posléze sdružení vlastníků jako relevantní partnery pro obchod. To se nabytím právních subjektivit posléze změnilo. Stát vytvářel prostřednictvím bank produkty, které podporovaly podle cílových skupin na obou stranách možnosti pro výstavbu privátní, developerskou (hypotéky a stavební spoření) a dotačními tituly podporoval rekonstrukce předchozí panelové výstavby. A to do doby takřka současné. Přístupy nové vlády nám ale do stavebnictví přinášejí zatím spíš komplikace. Má být omezen příspěvek státu na stavební spoření, došlo k zastavení příjmu žádostí o dotační tituly a peníze na nové dotace vláda pravděpodobně neuvolní, i když se o nich ještě jedná. Lidé mohou přestat využívat stavebních spoření, už dnes se jim nechce investovat ani využívat hypoték v „nejisté době“, bytová výstavba v tomto kontextu klesá a celá stavební ekonomika i kvůli tomuto problému stagnuje a klesá. Koncepce bytové politiky nové vlády mi ale zatím není známa. Zatím se dozvídáme jenom o „škrtech“ a žádná koncepce týkající se bytové politiky nebyla, podle mého názoru, dosud představena.

Jak vnímáte současnou pozici Státního fondu rozvoje bydlení a má existence fondů vůbec smysl. Neměla by jejich činnost být součástí odboru ministerstev?
Obecně je dobře, že fondy existují a že samostatně žijí. Jsou daleko více průhledné, a tak se lépe hodnotí jejich hospodaření. Když bude tato agenda zahrnuta přímo pod odbor ministerstva, bude vše hodnoceno jako celek, a tudíž se hospodaření státu v této oblasti stane méně transparentním. Navíc musí být v tomto ohledu rozhodnutí vlády stabilní a dlouhodobá. Zastavení Nového panelu, ale předtím i změny v podmínkách v poskytování dotací měly vždy za následek zdržování či dokonce zastavení výrobních a následných procesů na období několika měsíců. Nikdo si neuvědomuje dopady, které to přináší pro subdodavatele. Naopak Státní fond životního prostředí a jeho dotační program Zelená úsporám oproti Panelu disponoval daleko větším rozpočtem, ovšem nikdo neuměl zprvu peníze využít, na rozdíl od Panelu, s jehož administrativou byli všichni seznámeni a uměli s ní pracovat. Nicméně právě problematiku obnovy rodinných domů začala řešit právě až Zelená úsporám. Pokud bychom však měli zhodnotit nejaktuálnější kroky nové vlády, tak tyto jsou dosud spíše negativní. A to jak na již doteď investované prostředky v rámci přípravy firem na práci s dotačními tituly, ale na straně druhé i soukromých subjektů, na samotnou realizaci očekávaných i už provedených opatření. Důležité je připomenout, že stát, když už s dotačním programem přijde, tak je zde nejen poptávka po využití programu, ale i chuť stavebních a výrobních firem se na programu podílet. Zde je nezastupitelná úloha firem, které dotační program uvedou v život a následně jej dlouhodobě realizují.

Jakou budoucnost podle vás mohou očekávat firmy zainteresované v programech Zelená úsporám a NOVÝ PANEL?
Zrušení, popřípadě zastavení činnosti Státního fondu rozvoje bydlení, potažmo programu NOVÝ PANEL vnímáme samozřejmě velmi negativně. Kombinace obou dotačních titulů v mnoha případech přinesla komplexní revitalizaci bytových domů. Pokud tyto programy žily, tak nám samozřejmě neoddiskutovatelně pomáhaly nelehké období hospodářské ?krize? zvládnout, ale hlavně tyto programy motivovaly majitele rodinných domů nebo bytová družstva k rekonstrukcím svých objektů a na obecné rovině pak zvyšovaly úroveň bytového fondu. Současný stav je takový, že rozpracované projekty z letošního roku budou realizačně probíhat až do více než poloviny roku 2011. Touto optikou není pozastavení a možné zrušení dotačních programů natolik dramatické. Jenže zde existuje předpoklad, že doba, do kdy bude Zelená úsporám funkční, bude až konec roku 2012 a současné lavírování s pozastavením nebo snad možným zrušením prakticky všech dotačních programů značně mění střednědobý výhled jak dodavatelů, tak investorů a výsledkem je jen nejistota a pravděpodobné prohloubení krize ve stavebnictví.

V roce 2018 (administrativní budovy) a 2020 (bydlení) by měla nová výstavba splňovat podle Evropské směrnice o energetické náročnosti staveb zvané 20/20/20 podmínky tzv. nulového domu; jak se z pozice výrobce stavebních hmot na tuto směrnici díváte a kdy a jak se podle vás tato směrnice měla začít odrážet ve vývoji, výrobě i prodeji stavebních materiálů souvisejících se snižováním energetické náročnosti budov?
Vývoj těchto opatření vítáme a připravujeme se na dobu, kdy budou platná. Pokud jako dodavatel stavebních materiálů chceme být za deset let na špici s výrobky pro zateplovací systémy, musíme je mít k dispozici už dnes. Tedy jdeme s dobou, a to i vývojově. Navíc opatření pro naplnění 20/20/20 vyvolá tlak na zateplení a co víc si výrobce a dodavatel zateplovacích systémů může přát.

Jaký vývoj v oblasti stavebních materiálů očekáváte v roce 2011 a následujícím období?
Zcela reálně očekávám propad o minimálně pět až sedm procent v celém segmentu stavebních materiálů, v rekonstrukcích bytové výstavby v nejlepším případě stejné výsledky jako v letošním roce, ale jak jsem již zmínil, je to ovlivněno fázemi realizací, které se přenesou zhruba do září roku 2011, což jsou již nasmlouvané zakázky. A po roce 2011 bude vše ovlivněno vývojem, o němž jsme spolu již hovořili.