Co nového v digitalizaci stavebnictví?

Na úvod chci říci, že mě těší poměrně velká mediální pozornost, která je věnována digitalizaci ve stavebnictví. V tomto roce je to již třetí článek, o který jsem byl požádán ze strany odborného tisku, aktivně jsem se zúčastnil několika workshopů a seminářů, připravoval jsem řadu podkladů pro vystoupení mých nadřízených, byly uveřejňovány citace apod. Abych sám sebe nevykrádal, rozhodl jsem se tento článek pojmout jako základní informace o tom, co se z pohledu veřejné správy za poslední půlrok událo a co by mělo přijít. Konkrétní odborné technické informace ponechám fundovanějším, kterým bych zde nerad zabíral místo.

Digitalizace jako revoluční přechod do vyšší fáze celospolečenské činnosti i procesů spojených s výstavbou

Digitalizace je označována jako čtvrtá průmyslová revoluce, přičemž jejím základem jsou data, respektive informace, jejich sdílení a efektivní přenos. Digitalizace veřejné správy, používání digitálních modelů, robotizace výroby stavebních výrobků i stavebních a montážních prací, digitální systémy jejich řízení s uplatněním prvků umělé inteligence, požadavky na chytrá města a další – takovéto inovace budou v současném i příštím období významně měnit sektor stavebnictví.

Digitalizace stavebnictví je jednou z priorit programového prohlášení vlády z roku 2018. Je součástí vládní strategie Digitální Česko, která má podpořit změny nejen v průmyslu a soukromé sféře, ale také v oblasti státních agend a veřejné správy. Byla do ní začleněna i Koncepce zavádění metody BIM v ČR (koncepce BIM), schválená usnesením vlády ČR v roce 2017. Pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) je koncepce BIM vlajkovou lodí a „jízdním řádem“ digitalizace stavebnictví prostřednictvím metody BIM.

BIM (Building Information Modelling nebo též Building Information Management) je jedním z pilířů digitalizace stavebnictví. Zjednodušeně lze říci, že se jedná se o proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během celého jejího životního cyklu. Zavedení metody BIM urychlí a zkvalitní postup přípravy, provádění a provozování staveb a uspoří jejich náklady. V tak složitém a věcně, procesně i obchodně provázaném systému, jakým je investiční výstavba, s množstvím technických souvislostí a ingerencí státních orgánů při schvalovacích procesech, je klíčovým předpokladem nejprve efektivně nastavit (standardizovat) procesy a vztahy a teprve poté je přenést do digitální formy. Tím chceme dosáhnout vyšší produktivity, inovativnosti a konkurenceschopnosti českého stavebnictví.

Aktualizace koncepce BIM

Realizace Koncepce zavádění metody BIM v České republice, schválená usnesením vlády č. 682/2017, pokračuje již čtvrtým rokem. Vláda 18. ledna 2021 vzala svým usnesením č. 41 na vědomí informaci o jejím plnění za období září 2018–červen 2020 a na základě podrobného zdůvodnění schválila Aktualizaci harmonogramu plnění Koncepce zavádění metody BIM v ČR (dále jen aktualizace koncepce). Potvrdila tak základy jejího směřování. Materiál popsal stav dosažený při přípravě zavádění metody BIM do stavební praxe a vytyčil výhled na další období.

Hlavními důvody aktualizace koncepce jsou zejména:
■ reakce na nové trendy v oblasti digitalizace stavebního odvětví;
■ vývoj v oblasti digitalizace veřejné správy;
■ rekodifikace veřejného stavebního práva; časově slaďuje termíny související s přípravou digitalizace stavebního řízení na straně MMR s uložením povinnosti použití BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce – ta by měla přijít od 1. července 2023 s postupnou účinností.

Zásadní je úprava termínu pro stanovení povinnosti použití BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek) s postupnou účinností od 1. července 2023 s ohledem na závěry vyhodnocení z pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých staveb. Ve stejném čase začne v ČR fungovat také digitální stavební řízení (podle zákona č. 47/2020 Sb., kterým byl novelizován stavební zákon č. 183/2006 Sb. a zeměměřický zákon č. 200/1994 Sb., viz níže), umožňující předávat výkresovou dokumentaci v elektronické nebo digitální podobě. Jedním z našich cílů je zajistit, aby bylo možné využít informační modely při stavebním řízení.

Dále byla mj. do aktualizovaného znění koncepce doplněna nová opatření č. 39 a 40, která mají zajistit aktualizaci podpůrných dokumentů s ohledem na závěry pilotních projektů, ale i na vývoj metody BIM a digitalizaci státní správy. Jako u každé zcela nové a nevyzkoušené agendy se samozřejmě v minulosti ne všechno událo podle původních představ, z čehož vyplynuly i dílčí úpravy dalších opatření.

Tento materiál prošel meziresortním připomínkovým řízením, ve kterém se vyjadřovala i ostatní relevantní připomínková místa (např. ČKAIT, ČKA nebo HK ČR). Skutečnost, že i přes složitá projednávání výstupů byla informace o plnění a aktualizace koncepce vládě předložena bez rozporů, dokládá, že se během realizace zejména v poslední době podařilo navázat konstruktivní spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty. Bližší informace můžete získat na stránkách www.mpo.cz/cz/stavebnictví-a-suroviny/bim/ a též na www.koncepcebim.cz.

BIM a související agendy veřejné správy

BIM jako jeden z pilířů digitalizace českého stavebnictví nežije sám pro sebe. Koncepce BIM je provázána se strategií Digitální Česko či Strategií rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR a výstupy BIM musí být proto navázány na jejich související produkty, které z něj čerpají informace. Je tedy nezbytné zajistit vzájemnou návaznost, možnost propojení a kompatibilitu s dalšími digitálními novinkami, např.:
■ připravovanou Digitální technickou mapou ČR;
■ národní infrastrukturou pro prostorové informace;
■ novým systémem evidence staveb s vytvářením prostoru pro pasportizaci stávajících staveb.

BIM zasahuje i do uvedených oblastí, proto je žádoucí, aby jeho zavádění do praxe probíhalo souběžně s těmito digitálními agendami státu. V prvé řadě však musí BIM umět komunikovat v rámci připravované digitalizace územního a stavebního řízení (DSŘ). V případě DSŘ je klíčovým schématem fungování Portál stavebníka. Koordinace probíhá od počátku jeho přípravy, hlavní platformou pro zajištění kompatibility je Pracovní skupina pro architekturu DSŘ, kde je zajištěna meziresortní spolupráce mj. s cílem, aby bylo možné v rámci DSŘ akceptovat i dokumentaci ve formě BIM.

Zákon č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (tzv. diginovela), od července roku 2023 umožňuje v povolovacích a souvisejících procesech využít digitální podobu dokumentů. Pokud veřejná i státní správa, stejně jako stavebníci, využijí naplno možností, které jim to otevírá, podaří se vyřešit jedno z nejbolestivějších míst stavebnictví – zdlouhavý a často se zacyklující proces povolování staveb. Právě to může digitalizace změnit. Dlouhodobým cílem je pak vytvořit digitální model vystavěného prostředí, v němž budou obsaženy modely všech dokončených staveb v ČR, včetně vazeb mezi nimi. To je však otázka vzdálenější budoucnosti.

Výše uvedeným chci zdůraznit, že BIM má provázáním s dalšími agendami v oblasti digitalizace mnohem širší účel užití (ostatně takto šířeji byla pojata a schválena i koncepce BIM). Nelze se na něj tedy dívat odděleně, např. jen z úzkého pohledu projektanta nebo zhotovitele. Nejenže musí zahrnovat digitalizaci všech procesů v rámci celého životního cyklu stavby, tedy i jejího provozování a správy, kde se naplno projeví jeho veškeré výhody, ale také musí soustavou svých údajů poskytovat informace pro návazné produkty v rámci digitálního Česka.

Pracovní výbor pro zavádění metody BIM

Součástí plnění Koncepce zavádění metody BIM v ČR je i zajištění vazby BIM na ostatní digitální agendy státu. Z toho důvodu MPO požádalo o začlenění svých pracovních a koordinačních skupin zabývajících se BIM do struktur Rady vlády pro informační společnost (dále jen RVIS). Této žádosti v lednu 2021 předseda RVIS a vládní zmocněnec pro digitalizaci Ing. Vladimír Dzurilla vyhověl a zřídil v působnosti Výkonného výboru pro Informační koncepci ČR Pracovní výbor pro zavádění metody BIM v ČR (PV BIM). Předsedou jmenoval Ing. Petra Serafína, ředitele odboru stavebnictví a stavebních hmot MPO, a místopředsedou Ing. et Ing. Michaela Pascala Večeře, vedoucího oddělení rozvojových projektů ve stavebnictví. Pracovní výbor je složen ze zástupců veřejné, soukromé i akademické sféry a zůstává ve stejném obsazení jako dřívější meziresortní pracovní skupina. V působnosti tohoto výboru byly zřízeny stálé pracovní skupiny pro zhotovitele a pro veřejné zadavatele. Od tohoto kroku si slibujeme větší koordinaci při zavádění metody BIM s celkovým procesem související digitalizace veřejných agend i pevnější zakotvení a prohloubení návaznosti BIM na ně.

První jednání Pracovního výboru pro zavádění metody BIM v ČR se uskutečnilo 10. května 2021 s účastí 24 členů (z celkového počtu 31). Byly na něm mj. představeny a projednány podpůrné dokumenty zpracované agenturou ČAS, a to:
■ Metodika pro časové řízení;
■ Metodika pro řízení změn při výstavbě;
■ Společné datové prostředí (CDE) – přehled atributů pro výběr;
■ Společné datové prostředí (CDE) – zavedení a využití v organizaci veřejného zadavatele;
■ Český smluvní standard (DBB);
■ BIM protokol včetně jeho tři příloh (0. verze);
■ Příloha zvláštních smluvních podmínek Českého standardu smlouvy pro výstavbu – licenční ujednání.

Bylo zdůrazněno, že se jedná o doporučující dokumenty, které budou ověřeny na pilotních projektech a podle vyhodnocení v roce 2022 aktualizovány v souladu s opatřením 39 koncepce BIM. Po diskusi přijal PV BIM souhrnné usnesení, ve kterém:
■ vzal na vědomí projednané podpůrné dokumenty;
■ souhlasil s jejich ověřením na pilotních projektech s tím, že budou vyhodnocovány na dalších jednáních PV BIM;
■ u BIM protokolu pak po diskusi přijal k výše uvedenému usnesení dodatek, podle kterého BIM protokol bude mít další fáze pro přípravu staveb a pro způsob zadávání formou Design & Build. ČAS vypracuje pro příslušné části BIM protokolu doporučené šablony.

Dále byly představeny podpůrné dokumenty pro program pilotních projektů:
■ Strategie zavedení BIM do organizace;
■ Příručka pro aplikaci ČSN EN ISO 19650.

Priority letošního roku: dokončení metodik, pilotní projekty, vzdělávání

Na schválenou aktualizaci koncepce BIM musí navazovat rozpracování konkrétních kroků k naplňování cílů, které si aktualizace vytyčila. Nyní bude následovat zejména vydávání zbývajících metodik, jejich ověřování na pilotních projektech (včetně případných úprav), podrobnější řešení oblasti facility managementu a především legislativní zakotvení BIM do právního řádu ČR. Součástí těchto cílů je také zajištění vazby mezi BIM a ostatními souvisejícími či návaznými digitálními agendami státu, zejména na úseku investic a rozvoje území. Mezi hlavní plánované činnosti MPO a agentury ČAS v roce 2021 patří:
■ datový standard staveb;
■ dokončení zbývajících částí Českého smluvního standardu (pro Design & Build a pro služby, zejména projektové);
■ ověřování metodik na pilotních projektech;
■ zákonné ukotvení BIM;
■ terminologie, technické normy a jejich překlad (včetně zajištění jednotné terminologie);
■ oceňování (práce na otevřeném rozpočtovém formátu – verze 1.0);
■ vzdělávání a osvěta.

Letošní rok bude zaměřen na užší spolupráci se zadavateli pilotních projektů, na kterých se navržené metodiky a standardy budou ověřovat. Postupné vyhodnocování bude probíhat průběžně ve čtvrtletních periodách (v závislosti na vývoji každého konkrétního pilotního projektu) a bude o výsledku informován pracovní výbor BIM. Na pilotních projektech budou ověřovány zejména:
■ Český smluvní standard;
■ BIM protokol;
■ metodiky pro společné datové prostředí (CDE).

V současné době disponuje agentura ČAS 17 podepsanými dohodami s nositeli pilotních projektů, kteří realizují celkem 23 projektů. Současně je v ověřování svých metodik na pilotních projektech velmi aktivní Ministerstvo dopravy spolu se Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) a podřízenými organizacemi ŘSD, SŽ a ŘVC. Cílem je postupně zajistit kontinuitu BIM standardů pro dopravní i pozemní stavitelství. S ustupující pandemií covid-19 roste organizování vzdělávacích a osvětových akcí zejména pro veřejné zadavatele. Např. 18. května t. r. se praktického workshopu na téma Smluvní standard a BIM protokol – verze 0 zúčastnilo cca 200 zájemců.

Spolupráce

To, čeho bylo dosud dosaženo při přípravě zavádění metody BIM, není jen výsledkem činnosti MPO a agentury ČAS, ale i širokého spektra dalších subjektů a jednotlivců, kteří se svými názory, konstruktivními připomínkami a praktickými radami na této práci podíleli. Za to jim velmi děkuji, protože BIM znamená především spolupráci, sdílení informací, zkušenosti a koordinaci vzájemných postupů. Především bych rád vyzdvihl velmi dobrou spolupráci s Ministerstvem dopravy a SFDI (slaďování vazeb metodik pro dopravní a pozemní stavby a využívání zkušeností z pilotních projektů), dále součinnost s Ministerstvem pro místní rozvoj (jak v oblasti digitalizace povolovacích procesů, tak i z hlediska zadávání veřejných zakázek a smluvních dokumentů), Ministerstvem vnitra (návaznost BIM na národní infrastrukturu pro prostorové informace) a dalšími resorty. Značným přínosem je úzký kontakt s podnikatelskou sférou ve stavebnictví a s jejími svazy či komorami (zejména ČKAIT, ČKA, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, CACE, Sdružení pro výstavbu silnic a Nadace ABF). Samozřejmě že někdy vznikají na připravované dokumenty rozdílné názory, ale pokud jsou vedeny na věcné bázi s cílem věci posouvat dopředu, je to jen dobře a ve prospěch konečného výsledku.

Dobrým příkladem takovéto spolupráce je činnost společného pracovního týmu k tvorbě datového standardu pro fázi povolování stavby (DSP), který vznikl na základě memoranda podepsaného MPO, ČKAIT, ČKA a agenturou ČAS v srpnu loňského roku. V době redakční uzávěrky je výstup po projednání připomínek dopracováván s předpokládaným ukončením v 05/2021. Na základě jednání předsedů obou komor s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Ing. Muřickým, generálním ředitelem agentury ČAS Mgr. Veselým a Ing. Serafínem bylo dohodnuto, že tato spolupráce bude pokračovat podepsáním následného memoranda. Současně byly dohodnuty i další podrobnosti ke zkvalitnění a zjednodušení dokumentů na podporu uplatňování metody BIM. Záleží mi na tom, aby se diskuse k daným tématům vedla na konstruktivní bázi se společným cílem digitalizaci ve stavebnictví zavádět v optimálním věcném i časovém měřítku. K tomu věřím i v podporu předsedů obou komor i dalších partnerů.

Nesmím zapomenout též na aktivní zapojení akademické sféry, především ČVUT v Praze, VUT v Brně a VŠB-TU Ostrava. Aktivita vzrůstá také u veřejných zadavatelů, kteří se iniciativně zapojují do přípravy a realizace pilotních projektů, spolupracují s námi a jsou tak zdrojem získávání cenných praktických zkušeností v oblasti digitalizace stavebních i provozních procesů. Prostřednictvím BIM máme šanci nastavit efektivnější spolupráci veřejné a soukromé sféry při vzájemném zlepšení vztahů, procesů a standardů tak, aby prospívaly rozvoji sektoru stavebnictví i hospodářství státu.

Další aktivity spojené s digitalizací ve stavebnictví

Se zdroji potřebnými k digitalizaci stavebního řízení a s podporou BIM počítají i některé fondy, např. Národní plán obnovy (NPO), IROP, respektive operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).
V rámci programu BETA2 byl vypsán Technologickou agenturou ČR ve spolupráci s MPO výzkumný projekt Strategie udržitelného stavebnictví ČR do roku 2050. Cílem strategie je formulovat hlavní očekávatelné změny způsobené čtvrtou průmyslovou revolucí v oblasti stavebnictví. V době zpracování tohoto článku jsou výběrovou komisí posuzovány podané nabídky uchazečů.
Probíhá rovněž realizace projektu Strategie zavedení metodiky informačního modelování staveb pro potřeby veřejných zadavatelů, financovaný z operačního programu Zaměstnanost. Mezi očekávané přínosy patří modernizace a inovace postupů při procesu evidence a standardizace agendy staveb v oblasti veřejné správy.

Závěr

Dovolte mi závěrem vyslovit osobní přání. Byl bych rád, kdyby v průběhu zbývající části mého aktivního pracovního života byla metoda BIM běžnou praxí projektových a zhotovitelských firem, stavebníků i provozovatelů staveb a přinesla očekávaný (zatím mnohdy jen deklarovaný) užitek. Udělám pro to ve spolupráci s vámi vše, co bude v mých silách.