Zpět na osobnosti, rozhovory

Brno řeší současnou bytovou situaci a hledá inspiraci ve Vídni

Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že v ČR je třeba současně stavět a pronajímat byty různých kategoriíí tak, aby byly dostupné pro nižší i střední příjmové skupiny obyvatelstva. Na příkladu Brna lze zjistit, jaké typy bydlení mají města ve vlastnictví, jak je mohou nabízet a jaká jsou pravidla pro jejich získávání. V Brně je 28 300 městských bytů, z nichž 95 % tvoří obecní byty, spravované městskými částmi. Zbývajících 5 % poskytuje město a představují byty tzv. zvláštních kategorií. Situaci podrobně popisuje JUDr. Jiří Oliva, náměstek primátorky města Brna s kompetencemi v oblasti bydlení a správy majetku města.


Jaká je celková bytová situace v Brně z pohledu města a jaký je poměr bytů v osobním vlastnictví a bytů nájemních?

V Brně je aktuálně cca 190 000 bytů, z toho 28 300 je bytů městských, tzn. nájemních. Zbytek, tedy o něco více než 160 000 bytů, je převážně v osobním vlastnictví. U nich neevidujeme, kolik z nich slouží k bydlení jejich majitelů a kolik jich je komerčně pronajímáno k dalšímu užití. Jedná se o podíl necelých 15 % městských bytů, což je současně hranice, kterou jsme si stanovili v dlouhodobé strategii rozvoje městského bydlení. V minulých letech totiž tento podíl postupně klesal tak, jak město byty dříve privatizovalo. Někdy v roce 2019 se zastavil na již zmíněných 15 % a naší ambicí je, aby se tento poměr postupně zvyšoval. Město totiž musí nové byty stavět a ne je prodávat.

Jaké typy bytů v současnosti město Brno provozuje a jaká je jejich dostupnost?

Nejrozšířenějším typem jsou běžné obecní byty, které tvoří více než 95 % městského bytového fondu. Jde o byty svěřené do správy jednotlivým městským částem – o jejich správě a například i nájmu rozhoduje tedy výhradně příslušná městská část. Se zbývajícími 5 % bytů hospodaří město. Ty jsou rozděleny do zvláštních kategorií na byty startovací, sociální, bezbariérové, byty pro seniory a nově také byty pro osamělé rodiče, tzv. samoživitelské.

O všechny tyto byty zvláštního určení je velký zájem, jsou téměř bez výjimky obsazeny nájemníky, a pokud se některé z nich uvolní, jsou ihned nabízeny k dalšímu nájmu. Volné bytové jednotky se nacházejí převážně u obecních bytů spravovaných městskými částmi, přičemž jejich počty kolísají podle velikosti jednotlivých částí a stavu spravovaného bytového
fondu.

Nejvíce volných bytů je v současnosti na městských částech Brno-střed, Brno-sever a také Brno-Židenice. Jsou to byty většinou tzv. vybydlené nebo v domech ve špatném technickém stavu, u nichž probíhá nebo bude provedena celková rekonstrukce. Prioritou města je, aby takovéto byty byly co nejdříve opraveny a nabídnuty k užívání. Tomu napomáhá například i změna v pravidlech pro získání bytu z června roku 2020, kdy městské části mohou nabízet do nájmu i byty nezpůsobilé v případě, že se nájemník zaváže byt zprovoznit na vlastní náklady. Ty jsou mu následně umořovány formou sníženého nájemného. Jedná se ale pouze o úpravy menšího rozsahu, jako je dokončení vnitřního vybavení, chybějící kuchyňské linky, opravy podlah, dveří apod. Jak již bylo řečeno, tato možnost napomáhá rychlejšímu obsazení volných bytů a v poslední době také ke snižování počtu zejména dlouhodobě neobsazených bytů. Naší ambicí do budoucna je, aby město nemělo žádné vybydlené a dlouhodobě
neobsazené byty.

Zasahuje město do pravomocí městských částí, pokud jde o nastavení pravidel pro získání bytu?

Existují zcela obecná pravidla pronájmu, která schvaluje zastupitelstvo města Brna. U kritérií pro získání bytu pak pravidla stanovují, že podmínky musí být v souladu s právními předpisy a nastavená pravidla musí být rovná a nediskriminační. Městské části si ale nastavují kritéria a způsoby výběru samy, jedná se většinou o bodový systém. Město tedy do výběrového řízení zasahuje pouze tak, že hlídá, aby byla pravidla transparentní a předvídatelná.

Jak probíhají výběrová řízení na výstavbu městských bytů a jejich následné realizace? Jsou pro město výhodná a využívají se k nim pouze městské pozemky?

Město je samozřejmě veřejným zadavatelem podle zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. Při zadávání zakázek striktně postupujeme v souladu se zákonem, jedná se tedy v tomto ohledu o standardní výběrová řízení. Nicméně musím říci poznatek z praxe, konkrétně z poslední doby: přestože pozorujeme poměrně vysoký nárůst stavebních nákladů, daří se nám stavby soutěžit za mnohdy ještě nižší ceny než za ty předpokládané. Mohu uvést konkrétní příklad z roku 2020, kdy jsme vysoutěžili novostavbu bytového domu v Bratislavské ulici. Výsledná cena, která se pohybovala kolem 32 000 Kč za m2 bez DPH, byla až o čtvrtinu nižší než původní rozpočet podle RTS. Dalším příkladem je novostavba domu s byty pro seniory ve Slatině z roku 2021, kdy výsledná cena vzhledem k dramatickému nárůstu vstupních nákladů byla také velmi příznivá. Pokud jde o stavební pozemky, město jich má zatím dostatečné množství, veškerá výstavba probíhá výhradně na městských pozemcích. Pro tyto účely tedy město v dohledné době neplánuje nakupovat další pozemky.

Realizujete více novostaveb, nebo převládají spíše stavební úpravy nevyhovujících bytových domů?

Město se snaží realizovat oboje a poměr nových staveb i stavebních úprav je v současné době asi půl na půl. V případě stavebních úprav se jedná především o celkové obnovy vybydlených domů městských částí. Praxe je taková, že městská část takový dům vyklidí, zapečetí a předá městu a to jej následně připraví k celkové stavební úpravě včetně realizace výběrového řízení. Takových úprav jsme v poslední době provedli opravdu hodně a podle mého názoru i velice zdařilých. Jmenujme například bytové domy na ulicích Mostecká, Podnásepní, Plynárenská, Vlhká nebo Křenová.

Daří se také realizovat novostavby, kterých jsme zkolaudovali celou řadu, např. poměrně velký projekt Vojtova se 116 byty nebo dva menší bytové domy na Valchařské ulici. Další bytové domy jsou rozestavěny, jako např. na ulicích Bratislavská, Bedřichovická, a mnohé další jsou ve fázi příprav, např. domy s byty pro seniory v Tuřanech a v Bystrci. Proces týkající se realizace bytů tedy průběžně pokračuje a myslím, že se v poslední době poměrně daří. Pokud mohu, rád bych se pochlubil konkrétními údaji. Vezmeme-li počet nově zkolaudovaných bytů za poslední rok a půl, je jich více, než jich bylo za uplynulých deset let dohromady. Poslední dobou se do toho, jak se lidově říká, opravdu šláplo. Pokud to srovnáme, tak kolem roku 2009, 2010 bylo ročně zkolaudováno kolem dvaceti až třiceti nových bytů, některé roky dokonce žádné. Za roky 2020 a 2021 jich máme přes 200. Je to sice pořád velmi málo, nestačí to, nicméně trend je jasný, město opravuje a staví mnohem více a intenzivněji, než bylo dříve běžné.

Jak rychle se návrh běžně realizuje, jste spokojeni s termíny výstavby?

Musím říci, že v tomto ohledu jsme spokojeni. Samozřejmě v případech, kdy jsou domy většinou velmi zanedbané a zdevastované, probíhají totální stavební úpravy. Uvedený typ stavebních úprav často spočívá v tom, že zůstanou stát pouze obvodové zdi, jinými slovy se často objeví překážky, které se v návrhu a rozpočtu nedaly předvídat. U takových staveb je to s dodržováním plánovaných termínů obtížnější, někdy je musíme posouvat, nicméně dbáme na to, aby tomu tak skutečně bylo jen z objektivních důvodů. U novostaveb problémy nemáme, dodavatelé termíny opravdu většinou plní. Doufáme, že tomu tak bude v současné obtížné situaci ve stavebnictví, kdy se neustále zdražují materiály nebo dokonce na trhu chybějí, i nadále. Když to shrnu, na současné složité poměry je vše opravdu v normě.

Pomůže ve výstavě dalších bytů stavební zákon, jehož změny se navrhovaly, nebo by bylo dobré navrhnout ještě další změny, jak je již avizováno?
(Pozn. red.: na přelomu prosince a ledna, kdy rozhovor vznikal, platil již od 13. července 2021 nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., jehož účinnost byla stanovena ke dni 1. července 2023. Některá vybraná ustanovení nabyla účinnosti již po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, další od 1. ledna 2022 a některá nabydou účinnost od 1. ledna 2023. Nová vláda připravuje novelu nového stavebního zákona, kterou chce mj. odložit jeho účinnost minimálně o rok.)

Stavební zákon, který je v současné době v platnosti, přináší některé pozitivní věci, např. závazné lhůty nebo to, že by si stavební úřady vyjádření k povolení stavby (tzv. vyjadřovačky) zajišťovaly samy a samy si předávaly agendu. Jinými slovy povolení by „neobíhali“ stavebníci. Toto jsou sice změny pozitivní, nicméně na druhou stranu by se daly udělat prostou novelizací předešlého stavebního zákona.

Obávám se spíše organizační restrukturalizace – to, že by vznikly nové úřady a že by se vzala agenda obcím v přenesené působnosti, vnese do procesu podle mě více chaosu než pozitivního přínosu. Problém podle mě není totiž v tom, že teď spadá agenda pod obce. Z mého pohledu je tato změna zcela zbytečná, bude administrativně velmi náročná a než se zaběhne do nových organizačních struktur, nových kolejí, obáváme se dramatického zhoršení situace po dobu několika let. Myslím si, že nový stavební zákon tak, jak je koncipován, je zbytečný. Zcela by postačila novelizace stávajícího zákona, která mohla být provedena už dávno. Určité změny nám příliš nepomáhají, spíše je sledujeme s obavami. Záleží také samozřejmě, jak se k této problematice postaví nová vláda a nová poslanecká sněmovna.

Pojďme se nyní blíže podívat na byty tzv. zvláštních kategorií. Kolik se jich staví a jaký je o ně zájem?

Zájem o ně je obrovský – jak o ty startovací, tak o seniorské i další kategorie. Např. startovací byty losujeme. Pokud se postaví nějaká novostavba nebo zrekonstruuje dům a máme v nich startovací byty, tak je tzv. vypíšeme, tedy zveřejníme info o nich na úřední desce Magistrátu města Brna a na internetových stránkách statutárního města Brna po dobu třiceti dnů s uvedením termínu pro podání žádosti o účast ve výběrovém řízení, a žadatelé, kteří splní kritéria, si mohou žádat o konkrétní byty. Ze zájemců splňujících nastavená kritéria se pak losuje.

Takových losování jsme provedli již celou řadu. Celý systém je zavedený, maximálně transparentní a máme zkušenost, že převis poptávky nad nabídkou je tak 1 : 4 až 1 : 5. Vždy se přihlásí zhruba pětkrát více žadatelů, než je k dispozici bytů. Zájem je opravdu veliký, a pokud by v budoucnu těchto bytů bylo více, rád bych věkovou hranici, která je u žadatelů v současnosti stanovena na 35 let, posunul na 40 nebo i 45 let. Tuto věkovou kategorii pořád považuji za mladé rodiny. Navíc v dnešní době je cenová dostupnost bytů taková, že na ně mnohdy nedosáhne ani střední generace, tedy netýká se to jen mladých lidí a začínajících rodin. Těchto bytů je podle mého mínění stále nedostatek. Když jsem se stal v dubnu 2020 náměstkem, dal jsem si osobně za cíl do roka počet startovacích bytů zdvojnásobit, což se také podařilo. Pořád je to však málo.

Co konkrétně brzdí výstavbu nových bytů?

Narážíme samozřejmě na finance. Bytová výstavba je velmi nákladná a problém spočívá v tom, že výše úvěru, kterou si město může vzít, je omezena. Na jednu stranu je to dobře, je to určitá brzda, aby se obce nepředlužovaly a nekončily v bankrotu. Ale já tvrdím a chci mít i určitou zákonodárnou iniciativu, aby se z této dluhové hranice vyjmuly investice do bydlení. Jsou to dobré investice. Existuje totiž velký rozdíl, zda si město půjčí na opravu silnice nebo výstavbu divadla či hřiště. Pokud by se obec dostala do finančních potíží, takové stavby neprodáte, byty ale jednoduše ano – a ještě se ziskem. Čili já si přeji, aby se udělala výjimka v zákoně a aby se do celkového úvěrového zatížení města nezapočítávaly úvěry na výstavbu bydlení. Tím pádem bychom neměli problém bytovou výstavbu zněkolikanásobit. To ale bohužel v současné době není možné, díky zmíněnému hornímu stropu úvěru, který si město může vzít. Přesto město počítá s dalším navýšení investic do výstavby nových bytů, v následujícím roce to bude v řádu stovek milionů.

A nyní podrobněji ke startovacím bytům – můžete stručně popsat, jak jsou definovány, a také nastínit základní podmínky pro jejich získání?

Na začátek je možná dobré říci, že startovací byty vnímám jako takovou rychlou bytovou pomoc. Většina uchazečů, která o ně žádá a může žádat, v drtivé většině případů také splňuje podmínky a mohou dosáhnout na běžný byt od městské části. Problémem jsou ale čekací lhůty, které jsou velmi dlouhé a nezřídka přesahují i pět let. Pokud však např. mladá rodina bydlení nutně potřebuje, tak se k němu může tímto způsobem dostat velmi rychle. Když je daný byt vypsán, přihlásí se do losování a pokud jsou vylosováni, zhruba do tří měsíců od podání žádosti mohou bydlet. Aby těchto bytů byl stále dostatek, je bydlení na dobu určitou, s trváním na tři roky a možností prodloužení o další dva roky, takže v součtu je to maximálně pět let.

Nájemníci to vědí a dává jim to prostor vyřešit si bytovou otázku jiným způsobem, našetřit si finanční prostředky nebo např. mezitím dosáhnout na byt běžný, obecní. Hlavní rozdíl oproti běžným obecním bytům je ten, že se po uvedené době uvolňují dalším uchazečům, kteří bydlet nutně potřebují. U obecních bytů je to jinak – pokud se nájemník osvědčí, platí řádně nájemné apod., dostane smlouvu na dobu neurčitou a v bytě zůstává. V současné době jsou podmínky u startovacích bytů nastaveny pro rodiny do 35 let věku s tím, že jsou preferováni manželé s dětmi a sezdané páry. Je-li tento pomyslný koš vyčerpán, losuje se i z ostatních párů, tj. bezdětných a nesezdaných. Dále je nastavena spodní i horní hranice příjmů obou žadatelů – jejich součet by měl dosáhnout minimálně 0,8 a maximálně 1,7násobku průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR. Nejedná se tedy o sociální byty, tito lidé totiž většinou, řekněme, běžně vydělávají, ale při dnešních cenách si nejsou schopni převážně ani našetřit na jistinu, kterou požaduje banka při sjednávání úvěru nebo hypotéky.

Kdy byly zprovozněny první startovací byty a kolik jich město celkem má?

První byty byly zprovozněny ve Stamicově ulici zhruba před pěti lety a v současné době provozuje město cca 130 takových bytů. Zkušenosti s provozem jsou velmi dobré a ohlasy opravdu velice pozitivní. Nájemníci si bydlení váží, což je dáno i tím, že z velké části jsou to nové nebo krásně opravené byty. První generace nájemníků již startovací byty opustila, nezaznamenali jsme za tu dobu žádné závažnější potíže spojené s jejich užíváním. Ani při jejich zpětném předání městu, tedy vystěhování nájemníků. Pouze v několika výjimečných případech došlo na základě žádosti k mimořádnému, krátkodobému prodloužení užívání bytu. Ty důvody ale musí být opravdu legitimní a projednává je zastupitelstvo. Např. jedna rodina dokončovala dům, žádala o prodloužení nájmu na dobu tří měsíců a bylo jí vyhověno. Čili i takové případy mohou nastat, řešíme je pak individuálně a snažíme se vyjít lidem vstříc.

Jak přistupujete v těchto bytech k nájemnému – je pro nájemníky výhodné? Dotuje město nějak tyto nájmy?

Výše nájmů jsou dle mého názoru příznivé, pro všechny byty zvláštních kategorií (tedy i byty sociální, seniorské, samoživitelské apod.) se pohybují od 64 do 90 Kč/m2 za měsíc, což je zhruba třetina až čtvrtina tržního nájemného. To jim nabízí možnost ušetřit nějaké finanční prostředky a snáze se připravit na své další, budoucí bydlení. Naproti tomu nájemné v běžných obecních bytech naopak začíná na částce kolem 90 Kč/m2, což je stanoveno v pravidlech, která určují minimální ekonomické nájemné. Tyto částky se pouze valorizují a každý rok navyšují o inflaci.

Můžete nám ještě krátce přiblížit, jak probíhá výběr uchazečů u ostatních bytů zvláštních kategorií? Jedná se také o formu losování?

Sociální a seniorské byty se nelosují, ty jsou přidělovány, resp. nabízeny jednotlivým uchazečům. Po splnění stanovených kritérií je na základě žádostí posuzuje pracovní skupina spadající pod sociální odbor. Vhodní uchazeči jsou touto pracovní skupinou vytipováni a doporučeni a byt je následně nabídnut konkrétním lidem. Systém losování probíhá pouze u bytů startovacích a také u samoživitelských. U těch jsou podmínky a princip výběru podobné, jen s tím rozdílem, že o startovací byty mohou žádat páry a o samoživitelské rodič-samoživitel. Záměrně říkám rodič, protože žádat mohou samozřejmě i otcové-samoživitelé. I když musím říci, že s otci-samoživiteli jsme se v praxi ještě nesetkali, zatím to byly vždy matky.

Máte nějaký „recept“, koncept, na dlouhodobé řešení bytové problematiky v Brně?

Jasný koncept máme. Je jím především družstevní bydlení. V současném tempu výstavby se bavíme řádově o stovkách bytů ročně, což je vzhledem k poptávce strašně málo, potřebujeme stavět tisíce bytů. Jak jsem již zmínil, na financování bytů chybějí finance a další prostředky si již město půjčit nemůže. Koncept družstevního bydlení není zdaleka nový, ale chceme myšlenku družstevního bydlení oživit a maximálně podporovat. Princip je takový, že město založí družstvo se dvěma společnostmi, které budou 100% vlastněny městem. Město do družstva vloží projektovou dokumentaci a zřídí družstvu právo stavby na pozemcích města. Družstvo si následně vezme úvěr, postaví dům a do družstva vstoupí družstevníci, tedy již fyzické osoby, které budou v bytech bydlet. Platit nájemné budou družstvu, které z těchto prostředků bude splácet poskytnutý úvěr. Slibujeme si od toho nejen navýšení počtu nově stavěných bytů, ale také výrazné snížení nákladů na výstavbu, a tedy i cen bytů. Na rozdíl od komerční, řekněme developerské výstavby, družstvo nebude stavět primárně pro zisk, ale pro své členy. Bude stavět za nákladové ceny, tedy za ty vysoutěžené, plus samozřejmě úroky z úvěrů apod. Očekáváme, že ceny bytů by mohly být zhruba o třetinu nižší. Odlišnosti se dají samozřejmě očekávat podle lokality, konkrétního návrhu apod. Další podstatnou věcí je, že na byt mohou dosáhnout i ti, kteří by sami před bankou neobstáli nebo by úvěr získali jen s velkými obtížemi, případně pak měli problémy s jeho splácením. Banka totiž nebude posuzovat jednotlivé družstevníky, ale bude úvěrovat družstvo. Naším cílem je, aby banky úvěrovaly až 90 % nákladů na výstavbu a aby družstevníci skládali základní družstevní podíl ve výši 10 %, maximálně 15 % ceny. Dále chceme, aby se úvěry poskytovaly na čtyřicet let, aby nájemné mohlo být co nejpříznivější a dosáhla na něj co nejširší skupina lidí, tedy i ti, kteří by jinak vlastní bydlení nebyli schopni financovat.

V prvním kole žádostí, které proběhlo v roce 2018, se přihlásilo prvních 700 uchazečů. Podmínky splnilo asi 500 z nich. Další žádosti budeme přijímat v prvním pololetí letošního roku. Dále pak proběhne losovaní, podobně jako u startovacích bytů.

Zájem je velký, proto i zde musí být nastavena určitá pravidla. Žadatelé např. nesmí vlastnit žádnou nemovitost a maximální věková hranice je stanovena na 45 let. Přednost dostanou rodiny s dětmi a lidé s trvalým bydlištěm v Brně. Podle velikosti bytů je také stanovena minimální a maximální hranice příjmů. Minimum u nejmenších bytů je 35 000 Kč pro jednotlivce, maximum u největších bytů pak 100 000 Kč měsíčně pro oba partnery dohromady. Smyslem je, aby lidé byli schopni nájemné platit a současně aby se o byty nehlásili vysokopříjmové skupiny lidí.

Privatizaci bytů, jak jsme jí byli svědky ještě poměrně nedávno, město, předpokládám, neplánuje.

Určitě ne. Můj názor je, že město má byty stavět, ne je prodávat. Naopak, chceme nadále navyšovat podíl městských bytů oproti bytům v soukromém vlastnictví. Nijak to nezastírám a netajím se tím, že mým vzorem je Vídeň. Ne náhodou se dlouhodobě umisťuje mezi nejlepší města pro život na světě a právě dostupnost bydlení je jednou z důležitých složek kvality života. Pokud člověk utratí téměř veškeré své příjmy za bydlení, kvalita života je pak samozřejmě úplně jinde. Právě Vídeň má bytovou otázku výborně vyřešenou, jezdíme se tam od nich učit. Musím říci, že jsou k nám neuvěřitelně vstřícní, radí nám, protože mají s touto problematikou sedmdesátiletou až osmdesátiletou zkušenost. Jsem zastáncem toho, že nebudeme vynalézat kolo a raději se poučíme tam, kde něco dlouhodobě funguje a je to osvědčené.

Můžete konkrétně uvést, čím jste se v tomto směru ve Vídni inspirovali?

Vídeň má s typem bydlení, o který nám jde, dlouholeté a velice pozitivní zkušenosti. Má zhruba 200 000 obecních bytů (v majetku města) a dalších 200 000 družstevních bytů. U nás družstevní byty existují také, ale ve stávajících družstvech, nová družstevní výstavba se nerealizuje, což je velká škoda. Proč se tak neděje, je zřejmé. Běžná developerská výstavba běží za účelem co největšího zisku. To je legitimní a pochopitelné, obchodní společnosti pracují, aby měly zisk. S inciativou družstevního bydlení musí tedy přijít veřejný subjekt, město, jehož cílem nebude primárně zisk, a které bude chápat výstavbu jako veřejnou službu.

Dalším modelem, který chceme vyzkoušet a který je rozšířen hlavně v Německu a Švýcarsku, je koncept Baugruppe neboli spolkové bydlení. Tento model je v podmínkách českého práva poměrně nový, ne zcela zaběhlý. Jeho principem je, že dáme k nabídce pozemek, většinou nevyužívaný, na kterém by se zřídilo právo stavby pro určitý spolek lidí, a ti se, zjednodušeně řečeno, dohodnou, že postaví dům. Jsou tedy vlastně sami sobě developerem.

Bylo by možné ještě o něco více rozvést pojem Baugruppe?

Většinou je to tak, že město dá k dispozici pozemky a spolky založené buď přímo občany, nebo prostřednictvím profesionálního organizátora se o ně budou moci ucházet v soutěži, kde získají právo stavby, mohou si vytvořit návrh podle svých představ a na vlastní náklady postaví bytový dům. Město v něm pak získá určitý počet bytů, v nichž může nabídnout bydlení např. potřebným profesím, jako jsou učitelé či policisté, zdravotníci apod. Členové spolku mohou v průběhu času a generací hradit kromě nákladů na byt i poměrnou část pozemku, jehož hodnota bude pravidelně valorizována. Stejně jako u družstevních bytů se předpokládá výrazné snížení nákladů na výstavbu. Na rozdíl od družstev většinou nelze podíl ve spolku jednoduše prodat. Nabídnout se musí nejprve k odkoupení městu, až pak trhu. Tento model však není vhodný pro masivnější výstavbu tak, jak ji plánujeme např. pro bytová družstva. Chceme jej proto vyzkoušet na jednom pilotním projektu, aby se, jak se říká, vychytaly mouchy, ale i do budoucna to bude, myslím, spíše okrajová záležitost. V Brně chceme jít primárně cestou družstevního bydlení.

Jak je to u ostatních velkých měst v ČR, např. v Praze – vydala se také cestou družstevního bydlení?

Pokud vím, Praha si zpracovávala rozsáhlé studie, zda půjdou cestou družstevních bytů, nebo cestou spolkového bydlení. Zatím to do budoucna vypadá tak, že více rozpracována je cesta spolkového bydlení, nicméně počítá se i s družstevní a městskou výstavbou, zejména u větších projektů. Dle mých informací má Praha pro výstavbu spolkového bydlení vytipováno osm až deset lokalit – jsou to např. Ohradní, Bulovka, U Plynárny, Lipence, Závist, Zlíchov, Vysočanská. Další bude hledat ve spolupráci s městskými částmi. Stavět by se ale měly tímto způsobem zatím pouze menší domy. Nicméně s faktickou realizací jsme tady v Brně, troufnu si říci, mnohem dále. My už jsme ve fázi územního řízení, máme šest lokalit pro minimálně 1 300 družstevních bytů, které jsou v různé míře stupně připravenosti. Očekávám, že během první poloviny roku 2022 budeme zakládat první družstva a také vypisovat další kolo žádostí o byty. Nemám informace o tom, že by v případě družstevního bydlení bylo některé z měst v ČR dále.

Odpovědi JUDr. Jiřího Olivy zapsal Robert Hrubeš.