Zpět na stavby

Archeologický výzkum vyvolaný rekonstrukcí areálu

Autor:


Spoluautoři:
PhDr. Michal Tryml


Hlavní dvůr areálu v průběhu archeologického výzkumu.¤ Hlavní dvůr areálu v průběhu archeologického výzkumu. Archeologické sondy vytvářejí pravidelnou šachovnici o rozměru čtverců 3x3 m. Patrná jsou odkrytá torza starších zdiv náležících středověké a raně novověké zástavbě.
Od listopadu roku 2003 byl více než dva roky prováděn archeologickým oddělením Národního památkového ústavu hl. m. Prahy záchranný archeologický výzkum na parcelách domů č. p. 459 v Nebovidské ulici a č. p. 378 v ulici Karmelitské, které náleží k historicky velmi exponovaným místům Prahy.
Teprve archeologický výzkum poskytl informace a přinesl nečekané objevy, které po publikování výsledků přinutí historiky významně doplnit dějiny středověké Prahy. Plošně šlo o nejrozsáhlejší výzkum na území historické Malé Strany, prozkoumána byla plocha o velikosti více než 3000 m2. V první fázi (při výzkumu dvora) byli archeologové na staveništi v podstatě sami, v dalších fázích probíhal výzkum souběžně s prováděním stavebních zemních prací. Takový postup není běžný, vyžaduje od obou stran pochopení a pečlivé plánování. Na staveništi byly před zahájením zemních prací položeny zjišťovací sondy a současně byla provedena důkladná rešerše dosavadních znalostí o lokalitě a poté byl zpracován projekt výzkumu. Přesto byly výsledky do značné míry překvapující, mnohá zjištění znamenala zásahy do projektové dokumentace stavby. Největší změna byla vyvolána odkryvem základů polygonálního závěru klášterního kostela sv. Máří Magdaleny. Zdivo kostela bylo objeveno v místech, v nichž původní projekt předpokládal umístění jámy pro dojezd výtahu. V důsledku objevu bylo změněno nejen umístění výtahu, ale i celá dispozice centrální místnosti domu č. p. 378, dnes vstupní haly hotelových lázní. Tento prostor bez plánovaného přepatrování a příček má nyní připomínat loď kostela. Objevený fragment byl konzervován a je nyní pod prosklenou podlahou místnosti pohledově přístupný. Druhým větším zásahem do projektu stavby byla konzervace a prezentace jednoho z pilířů odhaleného vynášecího pasu základové zdi západní stěny barokního ambitu. Z uvedených příkladů by mohl vzniknout dojem, že výstavba probíhala pod diktátem památkářů a archeologů, že vše objevené bylo zachováno a zpřístupněno. Nic nemůže být vzdálenější skutečnosti. Například zmíněný zachovaný základový pilíř ambitu byl jedním z osmi objevených, ostatní musely ustoupit výstavbě podzemních prostor. Tak zmizely mnohé neopakovatelné prameny. To je hlavní důvod, proč byl výzkum striktně omezen pouze na plochu budoucích výkopů a nebyl rozšiřován.
Výsledky terénního výzkumu dosud nejsou úplně známy, neboť následné (postexkavační) zpracování je minimálně trojnásobně delší než práce v terénu. Ve zmiňovaném výzkumu je situace navíc komplikována mimořádnou velikostí a složitostí zkoumané plochy, která vyžaduje v mnoha případech zvláštní postup. Jedním z největších objevů se stal objekt, jehož kompletní prozkoumání nemohlo být dokončeno. Na ploše dvora byl zjištěn rozměrný příkop, který ji protínal zhruba ve směru východ-západ (tj. v podstatě kolmo na průběh Karmelitské ulice) a zjevně byl součástí dosud neznámého opevnění jižního předměstí raně středověké Malé Strany. Jeho značná část se nacházela pod dnem stavební jámy, a nebyla proto zkoumána. Byl učiněn pokus průběh dna příkopu zjistit bagrovanou rýhou, pro vysokou hladinu spodní vody však skončil neúspěšně. Na několika místech zachytily výzkumné práce další objekt v systému tehdejšího opevnění. Odkryté fragmenty představují torzo hradby, která se skládala z nasypaného hliněného valu zpevněného dřevěnými rošty a čelní kamennou zdí. Tento objev je unikátní a zcela změní představy o podobě a fungování pražské sídelní aglomerace 10. až 12. století.
Z dalších objevů připomeňme výrobní objekty (pícky, výhně) dokládající zpracování a výrobu železa i neželezných kovů, obydlí řemeslníků a zmíněný kostel kláštera magdalenitek. Ke kostelu patřily i další budovy kláštera. Část z nich byla v minulosti zničena, některé relikty mohly být zachovány pod sousedními budovami Muzea české hudby, jiné byly výzkumem odkryty a nyní je čeká identifikace a funkční určení. V nálezech je významně zastoupeno i mladší období, prezentované například pozůstatky měšťanských domů pohusitského období nebo objekty, které jsou od 17. století spjaté s budováním dominikánského kláštera, zrušeného za josefínských reforem. Je samozřejmé, že tak obsáhlý výzkum přinesl vedle běžného nálezového fondu tvořeného úlomky stolní a kuchyňské keramiky a zvířecích kostí (více než čtvrt milionu zlomků) také řadu unikátních nemovitých nálezů, jako jsou stříbrné mince, výrobky z kovů (knižní kování, podkovy, nože, nůžky, zámky, jehly), dále kostěné předměty (hrací kostky a žetony, hřebeny, šídla), zlomky skleněných nádob a například i voskovou pečeť s valdštejnským erbem.