Analýza současné situace v evropském stavebnictví

68. konference Euroconstructu (evropské sdružení 19 specializovaných výzkumných organizací) v Curychu se zaobírala především průběhem krize ve stavebnictví 19 členských zemí Euroconstructu. Jednotlivé země a směry výstavby se s v období 2007?2010 vypořádávaly a stále vypořádávají s ekonomickou krizí různým způsobem. Přesto lze mezi nimi vysledovat určité zákonitosti. Světová úvěrová a finanční krize vznikla v roce 2007 v USA a začala kolapsem hypotečního úvěrování ? je proto od počátku spojená s bankovním sektorem i s investicemi, tudíž i se stavebnictvím. Pro odvětví stavebnictví je typickým znakem stacionárnost a dlouhodobost výroby, menší závislost na rozsahu exportu než v průmyslu, ale větší závislost na dostatku vytvořených finančních zdrojů a na objektivních podmínkách přírodních, klimatických, konfiguračních apod. Vývoj stavebního průmyslu však ovlivňuje i politická situace.
Přestože je stavebnictví typickým dlouhodobým konjunkturálním odvětvím, křivky vývoje jeho produkce jsou v jednotlivých zemích značně odlišné. Nelze proto chápat pokles stavební produkce v každé zemi jen jako projev ekonomické krize. Nicméně hlavním signálem krize stavebnictví je dlouhodobější klesající křivka jeho vývoje, zejména pokud postihuje ve stejném čase i země s podobnou přírodní a ekonomickou charakteristikou.
Z porovnání vývoje stavební produkce lze posoudit, kdy a v kterých zemích v sledovaných a predikovaných obdobích 2000?2007, 2008, 2009, 2010, 2012 dochází k výrazným výkyvům stavební produkce.

Analýza podle zemí a etap vývoje v letech 2000?2012

• V období let 2000?2007 se zvýšila stavební produkce v 19 zemích Euroconstructu o 12 %. V západní Evropě o 10,8 %, ale ve čtyřech zemích středovýchodní Evropy téměř o polovinu, tj. o 42,2 % (6% roční nárůst). Nejvyššího růstu dosahovalo stavebnictví Slovenska a ČR, nejnižšího pak Portugalska a Německa.
• V roce 2007 došlo ve třech zemích k poklesu stavební produkce (Maďarsko, Švýcarsko a Portugalsko). O rok později již polovina zemí vykázala snížení výkonů ? ve Španělsku a v Irsku dvojciferné. Plně se krize projevila ve všech zemích Euroconstructu až v roce 2009 s výjimkou Polska, Švýcarska a Norska. V roce 2010 očekává šest zemí obrat, tedy růst výkonů stavebního průmyslu (Polsko, Slovensko, Švédsko, Dánsko, Německo a Švýcarsko a ?za vodou? je zřejmě i Švédsko). Naopak další propad vykazuje nadále Irsko, Španělsko a Portugalsko, ale i Nizozemsko a Finsko. V roce 2011 by se měly snížit výkony stavebního průmyslu pouze ve dvou zemích (Irsko a Švýcarsko) a v roce 2012 by nemělo docházet v žádné zemi Euroconstructu k poklesu výkonů.
• České stavebnictví vstoupilo do krizového období spolu se Slovenskem s nejvyššími tempy růstu stavební produkce od roku 2000. V roce 2008 se v obou zemích vývoj zastavil, v roce 2009 stavební produkce klesla o ?2,2 % a teprve ve  2. pololetí příštího roku by měl nastat obrat. Nutno však připomenout, že současná krize českého stavebnictví není v polistopadovém vývoji první. V období 1996?1999 se snížila stavební produkce v ČR dokonce o ?15,7 %. Ovšem příčinou nebyly externí vlivy.
• V pořadí zemí, které se nejlépe vypořádaly s krizí v období 2007?2009 si nejlépe vedlo stavebnictví Polska, dále Švýcarska, Německa, Slovenska a Norska, kde vůbec nedošlo ke snížení výkonů. České stavebnictví se umístilo na 7. místě a předstihlo s výjimkou Švýcarska, SRN, Norska a Švédska všechny západoevropské země, což je nesporný úspěch.
• V období 2000?2009 nejlepších výsledků ve stavebnictví dosáhly východoevropské země, které obsadily, spolu s Norskem, prvních pět míst v pořadí růstu výkonů a jako celek zvýšily objem stavební produkce o více než polovinu. Naproti tomu v západoevropských zemích celkově dochází ke snížení objemu stavební produkce o ?2 % a další mírný pokles se očekává až do roku 2012 replica rolex.
• V ?pokrizovém? období 2009?2012 očekávají dvojciferný růst stavební produkce země středovýchodní Evropy kromě ČR, dále Švédsko a Dánsko. Naopak snížení objemu stavební produkce o třetinu již v roce 2010 očekává Norsko, dále všech šest zemí skupiny středozápadní Evropy a Španělsko.
• Celkem za dvanáct let tohoto tisíciletí čtyři země středovýchodní Evropy zvýší téměř dvojnásobně své výkony a obsadí tak v pořadí první čtyři místa, ČR by měla být třetí nejlepší. Naopak země západní Evropy nedosáhnou za 12 let vývoje ani úrovně z roku 2000 s výjimkou severských států, konkrétně Švédska a Dánska.

Analýza podle směrů výstavby
Vzhledem k tomu, že struktura stavební produkce je mezi jednotlivými zeměmi značně odlišná, je potřeba porovnat dopady krize také podle směrů výstavby.
Nejvyšší propad výkonů v období 2007?2009 je v bytové výstavbě, a to ve všech západoevropských zemích kromě Švýcarska, dále v SR a v ČR (?13,7 %). Za ním následuje propad v západoevropské nebytové výstavbě. Růst inženýrské výstavby je v krizovém období výrazný ve východní Evropě (+27,5 %, v ČR druhá nejvyšší +29,4 %), zatímco v západní Evropě tato oblast téměř stagnuje (?0,5 %). Krize tak výrazně zvýšila odlišnou strukturu stavební produkce západních a východních zemí. Česká republika má dnes nejnižší podíl bytové produkce a současně nejvyšší podíl inženýrské produkce ze všech 19 zemí.
V roce 2010 nebude situace v bytové výstavbě o mnoho lepší (obnova růstu bytové výstavby se očekává pouze v Dánsku a Švédsku). V ČR se zlepšení očekává až v druhé polovině roku 2011. Zde je důležité zdůraznit zásadní změnu ve vývoji českého stavebnictví, tj. výrazný útlum bytové výstavby ve prospěch inženýrské. Ten se po krizi ještě zvýrazní a struktura českého stavebnictví je a bude od roku 2009 vůči západoevropskému průměru neporovnatelná.
Základní příčina rozdílného dopadu krize spočívá v rozdílné situaci finančních zdrojů. Investice do bytové výstavby ? domácnosti; nebytové ? podnikatelská sféra a veřejné rozpočty; inženýrské s výjimkou projektů PPP ? veřejné rozpočty, v zemích východní Evropy pak s výraznou dotací z prostředků EU. Každý z těchto tří finančních segmentů byl v různé situaci a podle tohoto reagoval na vývoj stavebního trhu. Tam, kde v čase konjunktury převažovala poptávka, došlo k většímu zdražování cen nabídky, což posléze narazilo patek philippe replica na finanční možnosti poptávky a došlo k prudkým výkyvům na daném segmentu trhu. Toto platí i pro český stavební trh, který byl navíc silně ovlivněn vysokým stupněm korupce.

Intenzita a produktivita stavebnictví
Fakt, že země střední a východní Evropy ve skutečnosti staví intenzivněji než země západní Evropy, je známý. Tedy pokud intenzitu stavění porovnáváme v paritě kupní síly, která je ve stavebnictví těchto zemí o 50?100 % vyšší, než intenzita stavění měřená měnovým kurzem. České stavebnictví dosahuje tak v intenzitě stavění v paritě i v době krize v roce 2008 sedmé a v roce 2009 dokonce páté místo.
Přesto je úroveň dosahované produktivity podstatně nižší při korekci rozdílu parity a kurzu. Konkrétně v roce 2008 dosáhlo české stavebnictví objemu 100,4 tis. eur, což je o 0,4 % více než západoevropský průměr. V roce 2009 se produktivita v stavebnictví snížila na 93,4 tis. eur, což je o 6,2 % méně než západoevropský průměr.

¤ Intenzita stavěni EURO/obyvatele 2008 parita, kurs

¤ Intenzita stavěni EURO/obyvatele 2009 parita, kurs

¤ Vývoj stavební produkce 19 zemí Euroconstructu 2000?2012 % (SC 2008). Zdroj: Euroconstruct 11/2009 tab. 2.

¤ Vývoj směrů stavební produkce 2007?2009 v % podle Euroconstructu. Zdroj: Summary Report Euroconstruct 11/2009 tab. 2.