Zpět na stavby

73rd Upper East Side

20. listopadu 2008
akad. arch. Pavel Joba

Česká národní budova stojí na východním Manhattanu v New Yorku od roku 1897, kdy byla postavena českými krajany podle návrhu německého architekta Williama C. Frohneho. V poslední čtvrtině dvacátého století se z ní stala téměř ruina. 26. září 2008 získala po náročné přestavbě povolení k dočasnému užívání.


Sto deset let stará budova na 73. ulici v části Upper East Side na Manhattanu bývala centrem československého krajanského života. V současnosti je jednou z posledních dochovaných původních českých staveb v New Yorku a významným symbolem působení Čechů v USA. V roce 1994 byla budova vyhlášena městskou památkou města New York. Značně zchátralý stav budovy vedl vládu a Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV) v roce 2000 k rozhodnutí o jeho koupi od krajanské organizace Bohemian Benevolent and Literary Association (BBLA), komplexní modernizaci a přeměně na pomyslnou ?výkladní skříň? České republiky ve Spojených státech amerických.
Přestavba České národní budovy byla investorem rozdělena na pět stavebních etap (z toho tři hlavní, přičemž výběrové řízení pro pátou etapu probíhá nyní). Pro každou z nich vypisoval investor nové výběrové řízení. Hlavním dodavatelem byla u většiny etap jihlavská stavební firma PSJ, a.s., s poměrně značnými zkušenostmi s exportem stavebních prací. Přesto zástupci dodavatele se často jen divili, jak složitá, rigidní a někdy i nelogická může být newyorská stavebně-právní agenda. Jeden příklad za všechny. Ačkoliv Česká národní budova byla vyhlášena městskou památkou, místní subdodavatelé, v souladu s newyorskými administrativními předpisy, prováděli svou práci na nižší kvalitativní úrovni. Velmi zjednodušeně řečeno se totiž výstavba ve městě New York dělí na dvě kvalitativní kategorie - rezidenční (vyšší) a komerční (nižší) a Česká národní budova, jakožto nerezidenční stavba, spadla do kategorie komerční výstavby (tato kategorie představuje kvalitativní standard stavebních prací odpovídající obchodnímu domu), přestože jde o městskou památku. Projektoví manažeři stavby pak nevěřícně koukali, jak pod libelou přiloženou na omítnutou stěnu prostrčili dva prsty.
?Všechny tyto chyby jsme pak museli odstranit sami, protože pro americkou firmu to bylo jednoduše v mezích povolené úrovně kvality,? popisuje projektový manažer PSJ, a.s., Martin Švoma.
S tím souhlasí i jeden z projektantů třetí etapy přestavby Ing. arch. Milan Kvíz: ?Projektování v New Yorku obnáší na naše poměry nadstandardní míru stavebně-právní agendy. Mezi stavebním úřadem a architektem figuruje, mimo jiné, ještě mezičlánek - osoba zvaná expediter. Pro získání stavebního povolení byla potřebná záštita místním autorizovaným architektem, spolupráce se specializovanými konzultanty na stavebně-právní řád a veškerá dokumentace pro provedení stavby musela být navržena inženýry s licencí ve státě New York.?

Rekonstrukce
Samotná rekonstrukce budovy probíhá v pěti překrývajících se etapách, jejichž následný popis je pro zjednodušení textu zredukován na tři hlavní. První etapa zahrnovala nezbytné stavební úpravy fasád včetně střešní terasy (foto fasády České národní budovy viz titulní strana časopisu), výstavbu nového komunikačního a instalačního jádra s únikovými schodišti, výtahy a toaletami, realizaci technologického vybavení budovy. Ve druhé etapě bylo potřeba v předstihu před ostatními pracemi upravit interiéry třetího podlaží pro potřeby krajanské organizace BBLA, aby byly naplněny podmínky převodu budovy do vlastnictví České republiky. V interiérech třetího podlaží byl zprovozněn nový více- účelový sál a knihovna BBLA. Třetí etapa představovala rekonstrukci zbývajících čtyř nadzemních podlaží a suterénu. Prostory těchto podlaží byly funkčně nově pojaty a dispozi- čně upraveny. Potom byly dokončeny povrchy, vnitřní technické instalace a nakonec interiéry.
Autorem první a druhé etapy je newyorský architekt českého původu Martin Holub. Třetí etapu navrhli pražští architekti ateliérů P60 a M1 architekti: Milan Kvíz, Pavel Joba, Jan Hájek a Jakub Havlas.

Střešní terasa České národní budovy s barem a pobytovou plochou
¤ Střešní terasa České národní budovy s barem a pobytovou plochou

Architektonický koncept
Pro architektonické řešení vnitřních prostor České národní budovy je charakteristický vztah mezi stoletou historií stavby a progresivním posláním současné náplně - tedy budovou jako informačním bodem o nejaktuálnějším dění v ČR. Jediným alespoň částečně dochovaným původním prostorem byl velký sál, nazývaný Ballroom. Ostatní prostory budovy, ve kterých se nedochovaly hodnotné stopy původních interiérů, byly navrženy nově ve shodě se současným názorem na řešení interérů. Charakteristickým prvkem je lehkost, volnost a transparentnost vložených prvků, kontrastujících se zachovalými prostory a duchem budovy. Z materiálů je použito sklo, kovy (nerez ocel a hliník), kámen (travertin) a ušlechtilé dřeviny.
Jako výtvarný doprovod a projev soudobého mladého českého designu byl navržen soubor typograficky zpracovaných textů aplikovaných na řezaných fóliích, lepených na vybraných stěnách a nesoucích výstižné citáty z českých reálií, vztahující se ke konkrétnímu funkčnímu poslání těchto prostorů. Autoři grafického designu vytvořili vlastní nový typ písma vycházejícího z historického nápisu na průčelí budovy BOHEMIAN NA- TIONAL HALL. V celkově zajímavém interiéru se svým pojetím výrazně liší dvě patra: 1. NP s moderním vstupem, 4. NP s naopak tradičně pojatým koncertním a divadelním (společenským) sálem, a střecha.

Vstupní hala - předsíň a foyer
Vstupnímu prostoru do České národní budovy byla věnována zvláštní pozornost jak ze strany projektanta, tak ze strany investora. Vstupní hala jako první kontakt návštěvníka s Českou národní budovou má Českou republiku prezentovat moderním výrazem. Prostor haly je abstrahován na čistý hranol, vymezený volnými rovinami stěn, stropu a podlahy, do nějž je vložen oválný segment recepčního pultu. Podélné stěny jsou obloženy tabulemi matovaného kaleného skla. Na prostor vstupní haly navazuje foyer kina se schodištěm do výstavní síně Českého centra v 2. NP. Kruhové spirálové schodiště je svými křivkami výrazným plastickým prvkem v prostoru haly. Nosnou konstrukcí schodiště jsou ohýbané ocelové tlusté plechy, svařované na místě. Šroubovicová plocha podhledu i schodnice jsou povrchově dokončeny autolakýrnickými postupy (tmelení-broušení) na vysoký lesk. Stupně jsou potaženy jasně červenou gumou. Zábradlí z ohýbaných tabulí kaleného skla je kotveno nerez terči do schodnice. Šatna na boku haly je oddělená skládací posuvnou stěnou, která je obložena makassarovou dýhou ve vysokém lesku. Druhou stranu foyeru tvoří celoskleněná příčka s dveřmi do prostoru připravované restaurace. V 1. NP je také již zmíněný kinosál s vyvýšeným pódiem a hledištěm o kapacitě 60 míst v řadách uspořádaných ve spádu. Prostor klubového charakteru se vyznačuje intimitou dosaženou jednak kombinací měkkých materiálů (kožené čalounění, koberec na podlaze, dřevěný perforovaný akustický obklad). Sál je vybaven špičkovou audiovizuální technikou v kvalitě THX. Kromě projekce filmů se předpokládá další využití pro přednášky, konference, klubová divadelní a koncertní představení apod.

Společenský sál
Reprezentační sál s jevištěm a galerií se nachází ve 4. NP. Plocha sálu je 290 m², světlá výška 8,50 m, výška pod galerií 4,80 m. Rekonstrukce je koncipována jako historická replika původního sálu, avšak s novým tektonickým členěním stěn - rytmizací pomocí rizalitů a otvorů vycházejících z jednotlivých konstrukčních polí zavěšené galerie. Technické vybavení sálu (audiovizuální a jevištní technika, osvětlení) odpovídá jeho proměnlivému využití - divadlo, koncerty akustické i amplifikované, výstavy, konference, přednášky, plesy, společenské akce atd. Na stěnách i stropech je obnovena původní štuková výzdoba s profilovanými sádrovými rámy. Nad zlaceným portálem jeviště je opět známý historický nápis Národ sobě. Instalována byla i replika původní malované opony, charakterizovaná podobně jako dekorace portálu takřka ?sokolským? idealistickým pojetím. Povrchová úprava dveří, krytů topení, okenic a dalších dřevěných konstrukcí v sále je provedena ručně natíranými laky v jemných odstínech lomených šedí. Na stropě sálu byly zavěšeny dva velké české křišťálové lustry. Jižní část sálu na straně ulice bude možné oddělit pomocí posuvné stěny dlouhé 13 m a vytvořit tak samostatný salon (85 m²) pro menší společenské akce, např. slavnostní tabule pro 32 osob, prezentace apod. Stěnu tvoří 12 panelů 1,10x4,80 m, nosná rámová konstrukce z lehkého kovu, povrch dřevěné rámy s akustickými výplněmi. Strop salonu zdobí tři klasické lustry z českého olovnatého křišťálu, okna záclony s drapériemi. Salon je propojen s prostorem baru. Výrazným prvkem prostoru sálu, salonu a galerie je dřevěná vlysová podlaha z kvalitního dubu s kombinací s bordurou z ořechu. Galerie sálu je zavěšena na konstrukci střechy prostřednictvím litinových táhel, která jsou zdobena sádrovými hlavicemi.

Střecha
V New Yorku je celkem obvyklé využívat ploché střechy jako střešní terasu. Střešní terasa České národní budovy je obklopena okolními vesměs vyššími obytnými bloky a za příznivého počasí poskytuje příjemný pobyt a rozšiřuje nabídku možností využití. Na části střechy byla realizována terasa se střešním barem v podobě moderního lesklého kovového kontejneru a pobytová plocha s kovovým zahradním nábytkem. Plocha k sezení je kryta oranžovými protislunečními plachtami, napnutými na kovové konstrukci s motorovým ovládáním. Střešní terasa je doplněna vzrostlými stromy a keři v mobilních kontejnerech, je zajištěno i večerní osvětlení.

Základní údaje o stavbě
Název stavby: Česká národní budova (Bohemian National Hall)
Investor: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
Technický dozor investora: Ing. Pavel Semerák Ing. David Olša
Architektonický návrh: Martin Holub Architects and Planners, New York (I. a II. etapa) Ing. arch. Milan Kvíz ve spolupráci s Atelierem M1 architekti s.r.o., Praha (Ing. arch. Jan Hájek; Ing. arch. Jakub Havlas; akad. arch. Pavel Joba)
Generální dodavatel:
1. etapa PSJ, a.s. 03/2003-05/2005
2. etapa HM Group Construction and Development, Inc. 11/2004-05/2005
3. etapa PSJ, a.s. 04/2007-10/2008
4. etapa PSJ, a.s. + GRADIOR spol. s r. o. 09/2007-07/2008 AVC Praha spol. s r. o. 09/2007-09/2008 SIEZA spol. s r. o. 09/2007-09/2008 PSJ, a.s. + LACHMAN INTERIER DESIGN spol. s r. o. 04/2008-09/2008 SPYRON spol. s r. o. 08/2008-09/2008
Projektový manažer: Ing. Martin Švoma (PSJ, a.s.) Ing. Jaroslav Řičánek (PSJ, a.s.)
Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Radovan Aulík
Realizace: 03/2003-09/2008
Celkové náklady: 730 298 000 Kč

Schody spojující 1. NP a galerii v 2. NP
¤ Schody spojující 1. NP a galerii v 2. NP

K inosál v 1. NP s kapacitou 60 míst
¤ K inosál v 1. NP s kapacitou 60 míst

Bar ve 4. NP s citáty českých reálií, typický designový prvek budovy
¤ Bar ve 4. NP s citáty českých reálií, typický designový prvek budovy

Schody spojující 1. NP a galerii v 2. NP, pohled
Schody spojující 1. NP a galerii v 2. NP, pohled

Půdorys 4. NP
¤ Půdorys 4. NP, společenský sál: 1 - společenský sál; 2 - pódium; 3 - salon; 4 - bar; 5 - výtahy; 6 - chodba; 7 - WC; 8 - kuchyň

Společenský sál po rekonstrukci 2008
¤ Společenský sál po rekonstrukci 2008

Společenský sál před rekonstrukcí (2006). Foto: (c) 2003-2008, Marian Beneš.
¤ Společenský sál před rekonstrukcí (2006). Foto: (c) 2003-2008, Marian Beneš

kopie původní stropní růžice vzduchotechniky repasovaný sloup v galerii nad společenským sálem


¤ Detail: kopie původní stropní růžice vzduchotechniky (vlevo); repasovaný sloup v galerii nad společenským sálem

Související články:
reportáž: Manhattan objektivem Tomáše Malého
Jak se staví na Manhattanu
Manhattanský projekt z pohledu investora