Zpět na materiály, výrobky, technologie

Zelené střechy panelových domů

Zcela oprávněný trend šetřit a využívat srážkovou vodu v souvislosti s tzv. tepelnými ostrovy měst zvyšuje požadavky na akumulaci těchto vod a na zvýšení objemu městské zeleně. Čím dál častěji se v tomto směru hovoří o vegetačních neboli zelených střechách a jejich schopnosti zachytávat srážkovou vodu.


Ke zvětšení ploch zeleně ve městech je přitom doporučováno v maximální míře využít pro tvorbu vegetačních střech panelové domy. V této souvislosti je však třeba důrazně upozornit, že toto řešení naráží na omezenou únosnost střešních konstrukcí stávajících panelových staveb.

Zelené střechy

Dělení zelených střech
– extenzivní, bezúdržbové, umožňující osazení sukulenty a mechy (hmotnost min. 100 kg/m²);
– intenzivní (od výšky substrátu 300 mm), vyžadující údržbu i zalévání.

Doporučená skladba
– substrát min. 100 mm pro extenzivní střechy, 300–350 mm pro trávník, 400 mm a více pro osazení nízkorostoucími keři a  stromky;
– filtrační vrstva – geotextilie 0,20 kg/m² (zamezuje vyplavování substrátu);
– drenážní vrstva – např. nopové fólie;
– separační vrstva – geotextilie 0,30 kg/m²;
– protivodní izolace;
– separační vrstva – geotextilie 0,30 kg/m²;
– kvalitní hydroizolace (starší je nutno vyspravit, popř. doplnit);
– nosná konstrukce.

Do zatížení působícího na nosnou konstrukci střechy je pak nutno započítat také vodou nasycený zmrzlý substrát a zatížení sněhem, což představuje poměrně velké hodnoty.

Názor, že by bylo vhodné zhotovit zelenou střechu na všech panelových domech, kterých je v České republice velké množství, a tím akumulovat značné množství srážkové vody, je tedy problematický. Pokud se bude jednat o novostavbu, je možno jednoduše určit takové zatížení a další vstupní podmínky, jaké vyžaduje příslušný typ zelené střechy a způsob jejího užívání.

Zcela jiný případ však nastává, pokud se majitel rozhodne k realizaci zelené střechy na stávajícím objektu. V době výstavby těchto panelových domů, zvláště u malo- a středně rozponových soustav, byl každý panel podroben pečlivému návrhu pro jeho konečné využití. Vzhledem k tomu, že zatížení na stropní a střešní konstrukce bylo v podstatě stejné – střešní konstrukce byla uvažována max. pro sněhovou oblast III, tedy 1,5 kN/m2, což je stejná hodnota jako nahodilé zatížení pro stropní konstrukce bytových budov – byly panely tvořící nosnou horizontální konstrukci střechy objektů v převážné míře navrženy stejné, jako jsou stropní panely v běžných podlažích.

Zatížení na stropní panel
Stropní panely v běžných podlažích kromě vlastní tíhy přenášely pouze tenkou podlahu, která měla tloušťku 40 mm a tíhu cca 0,04 · 23 = 0,92 kN/m2, a při návrhu stropního panelu bylo uvažováno nahodilé zatížení v charakteristické hodnotě 1,5 kN/m2. Zatížení, na které byl stropní panel navržen, s výjimkou zatížení vlastní tíhou, bylo tedy:

nk,c = 0,92 + 1,5 = 2,42 kN/m2

Zatížení na střešní konstrukci
■ Jednoplášťové střechy
Nejmenší zatížení sněhem v charakteristické hodnotě je podle Eurokódů 0,7 · 0,8 = 0,56 kN/m2. Na střešní konstrukci byly zpravidla osazeny bitumenové pásy a tepelná izolace, což v nejúspornější variantě představuje zatížení 0,15 kN/m2. Minimální nahodilé zatížení střechy sněhem a izolacemi je tedy:

nks = 0,56 + 0,15 = 0,71 kN/m2

Porovnáme-li charakteristické, dříve normové zatížení o velikosti na stropní panel nk,c a střešní panel nks, na vlastní zelenou střechu tedy zbývá v charakteristických hodnotách zatížení o velikosti nk = nk,c – nks = 1,71 kN/m2 pro sněhovou oblast I.

■ Dvouplášťové střechy
V další skupině panelových domů (a to velmi početné) jsou střechy dvouplášťové. Tyto jsou většinou zhotoveny tak, že na stropním panelu jsou uprostřed provedeny spádové klíny, na kterých jsou uloženy povětšině železobetonové desky s vodotěsnou krytinou. V současné době jsou ponejvíce doplněny tepelnou izolací. I v tomto případě je vidět nárůst základního zatížení střešních panelů a je zcela zřejmé, že již nedokážeme posoudit nosný stropní panel tak, aby splňoval základní požadavky na únosnost.

Závěr

Obecně je nutno konstatovat, že pokud se majitel stávajícího objektu rozhodne osázet střešní plochu rostlinami, je nutno posoudit únosnost stávající střešní i navazující nosné konstrukce na nové zatížení. Rovněž je nutno upravit vodonepropustnou izolaci střešního pláště tak, aby bylo bezpečně zabráněno průsakům vody včetně odolání agresivitě kořenů – viz výše doporučená skladba. Střešní konstrukce v mnoha případech neumožní zřízení zelené střechy bez zesílení anebo výměny střešních panelů, případně bez provedení samostatné nezávislé nosné konstrukce se všemi důsledky pro spodní stavbu.

Z výše uvedených požadavků na únosnost střešních panelů je zřejmé, že při úvahách o vybudování zelené střechy na stávajících panelových objektech bude vždy nutno velmi pečlivě zvážit přírůstek zatížení. Je třeba si také mimo jiné uvědomit, že na nově zhotovené zelené střeše bude nutno provádět častější údržbu a další činnosti s tím spojené.