Výrobce stavebních materiálů a informační modelování BIM

Snaha o zavedení informačního modelu stavby, zkráceně BIM (z anglického originálu Building Information Modelling) silně rezonuje celým českým stavebnictvím. Na jedné straně můžeme pozorovat úsilí veřejného sektoru o jeho včasné zavedení do veřejných zakázek a na druhé straně sledujeme první české soukromé BIM průkopníky, a to zejména osvícené stavebníky nebo projektové kanceláře – v nové metodě nacházejí přidanou hodnotu, zejména úsporu nákladů jak v investiční fázi stavebního projektu, tak i zejména během provozní fáze. Jelikož BIM je založen na práci s daty, role výrobců stavebních materiálů se dostává do popředí – oni jsou ti, kteří data tvoří, organizují a předávají dalším účastníkům BIM procesu.

BIM definice

Na úvod je třeba krátké vysvětlení, co to vlastně BIM je. Informační model stavby nebo možná ještě lépe informační modelování staveb je soubor technologií, procesů a standardů, které umožňují účastníkům stavebního procesu efektivně spolupracovat na návrhu, realizaci a provozu stavebního díla ve virtuálním prostředí. Tím, že se BIM za poslední desetiletí výrazně proměnil, stal se symbolem digitalizace ve stavebnictví [1].

Dále je třeba si říci, co BIM v žádném případě není. Nejedná se pouze o 3D model stavby, který může odhalit nejrůznější kolize nebo nabídnout líbivé textury či virtuální prohlídku. Je zásadní si uvědomit, že BIM je zejména proces, ne pouze statický model stavby. Z toho důvodu je nesmyslné hovořit o různých BIM modelech nebo BIM datech, které se v současnosti raketovým tempem množí na internetu a často mohou i projektantům práci spíše ztížit, než naopak ulehčit. Pokud má být BIM tím, co nám pomůže zefektivnit dnes velmi pomalý a zastaralý proces, jak stavíme a provozujeme, je zásadní změnit také přístup k tomu, jak s informacemi pracujeme, kde je pořizujeme a jak si je předáváme. V tomto kontextu je klíčová role výrobce stavebních materiálů, který je důležitým hráčem v BIM procesu a který může navazující proces buď ulehčit, nebo naopak velmi zkomplikovat.

Příklad cesty cihelné tvarovky Porotherm

Jako příklad může posloužit cihelná tvarovka. Jedná se o tradiční materiál, který se na stavbách objevuje dlouhá desetiletí. Do dnešní doby stačilo, aby projektant produkt správně použil podle vlastností, které nalezl v technickém listě, ten si v lepším případě stáhl na správném webu výrobce a nevytáhl její pouze zaprášený ze zásuvky ve svém stole. Dále bylo třeba, aby výrobce produkt vyrobil a dodal na stavbu v požadované kvalitě definované v prohlášení o vlastnostech. Takový produkt se zabudoval do stavby, a pokud měl stavebník štěstí, technický list byl vložen do dokumentace skutečného provedení, čímž byl příběh ukončen. Nicméně v dnešní době BIM máme možnost tento příběh vyprávět rozdílně. V první řadě by měl mít projektant možnost snadno najít správný produkt s požadovanými vlastnostmi. Úkolem výrobce je projektantům nabídnout přehledným způsobem nabídku produktů, které jsou vhodné pro daný projekt a splňují zadání investora. Příklad je uveden na obr. 1, kde je zobrazen filtrovací režim v projektovém doplňku firmy Wienerberger s.r.o. pro značku Porotherm [2].

Po filtrování jsou následně vybraná data vložena do projektu. Data musejí být správně formátovaná a pojmenovaná podle použitého datového standardu. Příklad datové šablony pro cihelnou tvarovku je na obr. 2. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že vkládaná data jsou aktuální a jsou ověřena přímo výrobcem, jelikož jsou importována přímo z produktové databáze firmy Wienerberger s.r.o. Tím nemůže dojít k vybrání produktu, který má buď zastaralá data, nebo se například již nevyrábí. Data jsou do BIM modelu vkládána v požadované podrobnosti. U cihelného zdiva je opět rozdíl – u něj je vyžadován detail pro projektovou dokumentaci pro stavební povolení nebo pro projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Příběh dále pokračuje realizací stavby, kdy stavební firma cihelnou tvarovku zabuduje do stavby podle informací získaných z 3D informačního modelu, což zjednodušuje koordinaci na stavbě, evidenci prostavěnosti a ověření instalace správného produktu.

Na závěr je informační model předán včetně datové šablony zabudované keramické tvarovky facility managementu, který danou budovu provozuje. I v případě rodinných domů, kdy je provozovatelem v drtivé většině sám stavebník, má smysl použít určitou formu BIM, a to zejména k ověření, že stavba odpovídá návrhu, a pro následný provoz a údržbu. V případě změny dokončené stavby nebo jen dodatečných úprav může provozovatel jednoduše identifikovat druh nosného zdiva a podle informací z informačního modelu správně navrhnout postup a druh stavebních úprav.

Závěr

Z uvedeného případu je patrné, že výrobce materiálu je tvůrcem dat v BIM modelu, který rozhoduje o tom, že projektant dostává ověřená data v požadovaném formátu, se správnými podrobnostmi a správně označená. Svou roli v BIM procesu bere zatím velmi málo výrobců vážně, což přispívá k pomalému zavádění této metody na trh. Pokud se zvolí vyčkávací taktika, že se informačnímu modelu stavby BIM budeme věnovat tehdy, až bude více použitelný, nedočkáme se rychlého posunu v českém stavebnictví směrem k vyšší efektivitě a úsporám. Zároveň bude pro veřejný sektor o to obtížnější hledat úspěšné vzory a pilotní projekty v soukromém sektoru, který by měl být právě tím stěžejním motorem inovací.

Zdroje:
[1] www.bimdictionary.com
[2] https://www.wienerberger.cz/podpora-profesionalu.html

Celý článek naleznete v archivu čísel 06-07/2021.