Vliv oken na zdravé prostředí staveb

Základním kritériem zůstávají tepelně-technické parametry (ČSN 73 0540-2), tedy čím větší úspora finančních prostředků za topení bez dramatického snižování teploty vzduchu v objektech, tím lépe. Druhým zásadním kritériem je solární faktor (ČSN 73 0540-2, ČSN EN 410) zasklívacích jednotek. Ten je důležitý při získávání tepla ze sluneční energie. Dalším aspektem, který přináší prakticky okamžitý efekt, je akustický útlum (vzduchová neprůzvučnost – ČSN 73 0532). I tento parametr otvorových výplní nabývá postupem času na významu. U novostaveb jsme svědky toho, že developeři se v podstatně větší míře musí zabývat výstavbou v prolukách nebo dokonce na nárožích frekventovaných křižovatek komunikací. Stavby na „zelené louce“ se stále více přibližují hlukově exponovaným místům, jako jsou letiště nebo železnice. Z uvedené situace vyplývá důrazný požadavek na bezchybnou montáž oken a dveří
(ČSN 74 6077). Osazení oken bez správně navržených a aplikovaných uzávěrů připojovací spáry stejně jako tepelně a akusticky izolační výplně připojovací spáry mohou znehodnotit sebelépe navržená okna nebo dveře.

Reálný stav

Na základě zkušeností s projekty, zejména bytových domů, se dá říci, že splnění výše uvedených požadavků se vyskytuje v projektových dokumentacích takřka bezvýhradně. U projektů rodinných domů je situace stále poněkud jiná. Pokud se tedy nejedná o objekty, na které stavebníci čerpají dotace z programu NZÚ. V takovém případě jsou parametry oken z velké části předepsané. Nicméně existují parametry oken a vnějších dveří, které se v projektových dokumentacích objektů objevují velmi sporadicky, nejspíše proto, že nepřinášejí zákazníkům vnímatelný efekt, a tím jsou projektanty opomíjeny.

Správný výběr zasklení s ohledem na prostup světla (ČSN EN 17 037+A1)

V současné době jsou jednoznačně dopo­ručována trojskla, a to z důvodu úspory tepla. Ovšem oproti dvojsklům mají trojskla nižší hodnoty prostupu světla v různých částech viditelného spektra, což má za následek negativní vliv na lidské zdraví. Z hlediska lidského zdraví je významná expozice denního světla, tedy nutnost pobytu mimo objekty v průběhu celého roku. Protože však většina populace tráví velkou část dne uvnitř staveb, nabývá požadavek na zlepšení prostupu světla pro otvorové výplně na významu, a to nejen u administrativních budov, ale i ve školách, nemocnicích, restauracích, bytových i rodinných domech. U novostaveb je práce s otvorovými výplněmi pro projektanty poměrně jednoduchá, nicméně i tak musí projektant při návrhu vždy zohlednit typ budovy, velikost okna, umístění okna v rámci místnosti i vůči světovým stranám a nalézt rovnováhu mezi hodnotami maximální propustnosti světelného spektra a požadavky na akustiku, bezpečnost i tepelně-technické vlastnosti.

Podstatně složitější situace ovšem nastává u rekonstrukcí budov. Velká část starších staveb má skutečně malá okna (i na dvojskla). U nich navíc velmi často v důsledku nutnosti použít masivnější rámy a křídla oken dochází k dalšímu zmenšení prosklené plochy, a to nejen pro splnění tepelně-technických požadavků, ale i pro zvětšující se hmotnost zasklívacích jednotek (dvojskla versus trojskla). Pokud následně ještě dojde k zateplení objektu, zmenšuje se dále distribuce světla do interiéru. V rámci rekonstrukcí je tedy vhodné zaměřit se na možnosti vytvoření nových otvorů pro okna nebo alespoň na zvětšení stávajících stavebních otvorů. Tam, kde to není možné, u bytových domů zejména, musí být kladen větší důraz na výběr zasklívací jednotky.

Čerstvý vzduch v interiéru (ČSN 73 0540-2, ČSN EN 15 665, ČSN EN 16 798-1)

V objektech vystavěných v pasivním standardu většinou nebývá hlavním problémem pravidelný přísun čerstvého vzduchu. Určitě však vyvstává u drtivé většiny ostatních objektů, protože ty rekuperaci nemají. I u větších bytů s malou obsazeností osobami se dá předpokládat, že problém s překračováním limitů koncentrace CO2 nenastává, nebo jen v menší míře. Ale v bytech menších podlahových ploch, navíc obsazených na plnou kapacitu bytu (např. 1+1 a 2 osoby), dochází poměrně rychle ke zvýšení koncentrace CO2 nad hygienickými předpisy stanovený limit 1500 ppm. A obyvatelům nezbývá než větrat a větrat. U větších bytů pomůže například elementární řešení nechávat dveře místností otevřené, nicméně u malých, plně obsazených bytů by v zimních měsících mělo být okno v ložnici přes noc otevřené minimálně na „ventilačku“. ­Plnění hygienických předpisů týkajících se limitů koncentrace CO2 u malometrážních bytů při jejich plné obsazenosti se tedy jeví v zimních měsících jako zcela nereálné.

TEXT: Ing. Pavel Kašpar

FOTO: archiv VEKRA