Zpět na stavby

Větrná elektrárna E-112 u Egelnu

5. dubna 2007
Břetislav Koč

Na jaře roku 2002 byla u Egelnu (SRN, asi 30 km JV od Magdeburgu) postavena do té doby největší a nejvýkonnější elektrárna na světě Enercon E-112 s výkonem 4,5 MW (4500 kW). I když byly v následujících letech zkonstruovány a postaveny i výkonnější stroje (5 a 6 MW), zůstal elektrárně u Egelnu primát největší vnitrozemské VE. S výkonnějšími stroji se počítá především pro lokality na mořském pobřeží nebo přímo pro tzv. offshore instalace, tedy elektrárny stavěné na mořských mělčinách.


Celkový pohled na větrnou elektrárnu E-112 u Egelnu
Celkový pohled na větrnou elektrárnu E-112 u Egelnu

Pro větrnou elektrárna u Egelnu byla na místě vybetonována 124 metrů vysoká věž. Délka každého ze tří listů rotoru této elektrárny je 56 metrů, celkový průměr rotoru včetně náboje, v němž jsou listy otočně uloženy, tak činí 114 metrů. Rotor při svém pohybu opisuje kruhovou plochu 10 207 metrů. Elektrárna má tzv. bezpřevodovkovou konstrukci, to znamená, že rotor je přímo spojen s mnohapólovým prstencovým generátorem s průměrem 12 metrů, uloženým pod krytem v nejširší části vajíčkové gondoly, otočně uložené na vrcholu věže. Celková hmotnost gondoly s generátorem, včetně kompletního rotoru, je 550 tun. Takovou váhu by do výšky 124 metrů nebylo možné současnou mobilní technikou vcelku dopravit, a proto byla gondola sestavována až ve výšce. Také doprava kompletního 12 metrů širokého generátoru by byla jen stěží proveditelná; proto byl na místo stavby dopraven ve dvou polokruhových segmentech, zkompletován pod elektrárnou na zemi a k ložisku v gondole ve výšce 124 metry byl zdvižen dvojicí obřích jeřábů. Ke generátoru byl poté opět dvojicí jeřábů zdvižen a upevněn náboj pro připevnění tří listů rotoru. Každý z nich váží 20 tun.
Také doprava listů z výrobní haly si vyžádala ojedinělé řešení. Listy byly nejprve dopravovány po jednom v nákladovém prostoru 85 metrů dlouhé a 9 m široké říční lodě po vnitrozemském kanálu. Loď, konstruovanou pro zátěž 1300 tun bylo nutno zatížit načerpáním 400 tun vody do nákladového prostoru, aby byl zajištěn její ponor pro bezpečnou plavbu.
Při dopravě na staveniště pak bylo třeba mezi místem vykládky a nejbližší silnicí zpevnit 170 metrů terénu ocelovými pláty, po nichž byly listy na speciálním podvozku přepravovány.
Elektrárna pracuje při rychlostech větru od 2,5 m/s s variabilními otáčkami rotoru (8 - 13 ot./min). Při délce listů 56 metrů tak jejich konce dosahují obvodové rychlosti 48 - 78 m/s, což je 173 - 280 km/hod. Vyrobený stejnosměrný proud s proměnlivým napětím, závislým na otáčkách rotoru, je v patě elektrárny měničem transformován na požadované napětí a kmitočet sítě, k níž je elektrárna připojena. Roční produkce elektrárny se pohybuje kolem 16 mil. kWh elektrické energie, což představuje potřebu pro 4750 rodinných domků nebo pro 16 tisíc obyvatel při průměrné roční spotřebě 1000 kWh/rok.
Elektrárna E-112 u Egelnu má i zajímavý způsob financování. Je spolu s dalšími menšími elektrárnami součástí větrného parku, postaveného na principu tzv. občanské investice. Takový způsob se při stavbě větrných, ale i solárních elektráren, stal pro Německo typickým. Vše spočívá v dobrovolném sdružení prostředků jednotlivými občany obce s cílem investovat do společné větrné (nebo v jiných případech i solární) elektrárny. Vynaložené prostředky se občanům vracejí v odpovídajícím podílu výše jejich vkladu ze zisků, které společná investice po uvedení do provozu vynáší. Zkušenost je taková, že tento výnos je vyšší, než úroky z bank.
Elektrárna u Magdeburgu se stala mj. laboratoří pro další inovaci - úpravu celého zařízení na výkon 6 MW pro stavbu na mořských mělčinách. Při shodných vnějších parametrech bylo zvýšení výkonu dosaženo hlavně tím, že při konstrukci křídel a v regulaci chodu zařízení nebyly uplatněny pro pevninu nezbytná řešení, omezující ?hluk? elektrárny na limit 40 dB (v noci 30 dB). Šestimegawattové varianty E-112 již také byly postaveny na pobřeží Severního moře u Emdenu a Cuxhavenu. Na posledně jmenované lokalitě je ověřována odlišná konstrukce věže - na prvním 15metrovém prefabrikovaném dílu je upevněn 100 m vysoký ocelový tubus, vyrobený v halách bývalé loděnice ve švédském městě Malmő.
Německo má ve stavbě těchto zařízení velké plány. Ve výstavě jsou mořské větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 2500 MW a do roku 2030 by měl vítr nad mělčinami severního moře pohánět větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 25 tis. MW.