Stavba tramvajové trati k Západočeské univerzitě v Plzni se blíží k závěru

Z historie území

První roky devadesátých let minulého století byly ve znamení společenské transformace. V roce 1991 vznikla Západočeská univerzita v Plzni (dále jen univerzita, případně ZČU), a to spojením Vysoké školy strojní a elektrotechnické (VŠSE) a Pedagogické fakulty v Plzni. Škola využívá jako své hlavní sídlo areál budovaný od roku 1985 na jihozápadním okraji městské části Bory v dnešní Univerzitní ulici. Plocha vymezená ulicemi Univerzitní, U Letiště, Folmavská a silnicí I/27 do Klatov se z neznámého důvodu tradičně nazývá Zelený trojúhelník – jih; její rozloha činí cca 60 ha. Západně odtud leží rozsáhlé území zvané Borská pole o výměře zhruba 180 ha, původně určené pro rozvoj průmyslového areálu firmy ŠKODA, jež bylo na začátku devadesátých let téměř celé bez zástavby (s výjimkou vrtulníkového letiště na svém jižním okraji).

Transformací bývalého Útvaru hlavního architekta vznikl v roce 1992 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně (ÚKRMP) a jedním     z prvních jeho hlavních úkolů bylo zpracovat nový územní plán města. K tomu byly pořízeny i četné analýzy a studie jednotlivých oblastí, včetně systémů technické infrastruktury. Územní plán byl schválen 19. října 1995. Současně začal vznikat i velkorysý plán na vybudování rozsáhlé průmyslové zóny Borská pole, jež měla zmírnit očekávaný problém nezaměstnanosti související s transformací velkých průmyslových závodů, především podniku ŠKODA. Výhodou pro tento záměr bylo, že celou plochu Borských polí, až na malou západní část, získalo město v první polovině devadesátých let do svého vlastnictví od českého státu – Ministerstva obrany. Prvním významným investorem, který v místě skutečně postavil svou továrnu, byl v roce 1996 japonský výrobce televizorů Panasonic. Celá zóna, v konečném důsledku velmi úspěšná, se postupně během následujících patnácti let zcela zaplnila.

Pro oblast Borských polí bylo nutné navrhnout kompletní novou technickou a dopravní infrastrukturu. Hlavní komunikační spojnicí západovýchodního směru se stala čtyřpruhová Jižní tangenta (současná Folmavská ulice), stavěná postupně mezi lety 1995–2003, součást plánovaného městského okruhu. Komunikace prochází po severním okraji Borských polí, jižně od ní byl pak navržen ortogonální systém dvoupruhových ulic, na něž jsou napojeny jednotlivé podniky. Velikost bloků byla dána úvahami o potřebách budoucích investorů, kdy se počítalo jak s velkými, tak i středními a menšími podniky. Tento předpoklad se naplnil, největší firmy se koncentrovaly v severní části území při Folmavské ulici, menší pak v jeho jižní části při ulicích Podnikatelská a Univerzitní. Na Borských polích však nenajdeme pouze průmysl, na jejich východním okraji se v roce 1998 otevřel první plzeňský hypermarket Carrefour (později přeměněný na Tesco), na západním okraji pak obchodní centrum Makro. Továrny na Borských polích nejsou jen montovnami, probíhají v nich i technologicky náročnější činnosti a vývoj. V jižní části území vznikl Vědeckotechnický park, který představuje centrum náročných vědeckých a odborných prací v návaznosti na činnost univerzity.

Již  brzy  po  vzniku  univerzity  začaly  na  město  přicházet  stížnosti týkající se úrovně dopravní obsluhy univerzity a žádosti o vylepšení veřejné dopravy k jejímu areálu na Zeleném trojúhelníku. Napojení univerzity bylo zajištěno autobusovou linkou od tramvajové konečné Bory. Problém této linky spočíval v nárazovém přetěžování v obdobích odpovídajících začátkům vyučovacích hodin na jednotlivých fakultách, přičemž postupně se zhoršoval s tím, jak byla tato linka od ledna 1997 prodloužena do oblasti Borských polí a její kapacita začala být využívána též pro dopravu zaměstnanců továren i zákaz- níků obchodního zařízení Carrefour. Z hlediska dopravního plánování a rozumného vytěžování kapacity autobusů bylo  nevýhodou,  že z celého roku trvá výuka zhruba jen šest měsíců, po zbytek roku množství cestujících výrazně klesá z důvodu zkouškového nebo prázdninového období.

Z hlediska předpokládaného rozvoje univerzity, jakož i zástavby zbylé části Zeleného  trojúhelníku a Borských polí již koncept generelu MHD z roku 1996, navazující na nový územní plán, počítal s prodloužením tramvajové trati k univerzitě. První prověřovací studii zpracovala firma Pragoprojekt a.s. v roce 1996.

V roce 1998 zpracovalo Architektonické studio Hysek studii Plzeň – Zelený trojúhelník – jih, ve které byla stopa tramvajové trati vysunuta severněji a tramvaj tak vytvořila dopravní osu celého řešeného území mezi Folmavskou a Univerzitní ulicí. Nová poloha trati respektovala celistvost areálu ZČU v souladu se zpracovaným generelem a současně eliminovala narušení významného krajinného prvku – aleje v Kaplířově ulici. Navržená zástavba území bytovými domy vhodným způsobem přispívala k dostatečnému a současně rovnoměrnému využití uvažované trati.

Ve stejném roce zpracoval ÚKRMP studii Plzeň Bory – kasárna Kaplířova –  Klatovská, v  níž potvrdil zachování celistvosti kasáren  a vedení východního úseku uvažované trati Kaplířovou ulicí, jež se    i díky doplnění tramvaje do uličního profilu měla stát významnou městskou třídou. V roce 2000 na to navázala technická studie zpracovaná kanceláří Ing. Karel Nedvěd – D PROJEKT Plzeň, prověřující návrh nové  Kaplířovy  ulice  a  křížení  tramvajové  trati s přeložkou silnice I/27. Z projednání této studie vyplynul závěr, že stávající tramvajové obratiště v Borském parku (původní konečná Bory), o jehož zachování jako nácestné točky se do té doby uvažovalo, nelze v nové situaci dopravně připojit. Místo toho vznikl návrh nového terminálu veřejné dopravy Kaplířova (v trojúhelníku mezi ulicemi Dobřanská, Kaplířova a přeložkou silnice I/27), včetně nové mezilehlé točky tramvají. K tomu je nutné vysvětlit, že výpočty zatížení nové trati potvrzují potřebnost mezilehlého obratiště zhruba v úrovni původní konečné Bory, neboť v tomto profilu dochází k významnému zlomu poptávky. Vzhledem k nabízené kapacitě stávající linky č. 4 směřující na Bory (interval špička  / sedlo / víkend: 3 / 5 / 7,5 min.) bude vhodné provozovat na novém úseku trati pouze zhruba polovinu spojů, mezilehlé obratiště tedy ušetří provozní náklady. Návrh dopravního terminálu Kaplířova (finální pojmenování Bory –  přebírá název  původní konečné),  kde u zastávky páteřní linky MHD bude situován terminál příměstské autobusové dopravy a velké parkoviště P+R, se stal jedním z pilířů koncepce celého investičního záměru.

V roce 2000 schválila Rada města Plzně koncepci řešení MHD na Borských polích. První etapou byla v té době již fungující autobusová doprava (kromě napojení z Bor byla od roku 1998 v provozu i radiální linka vedená z centra Borskou ulicí), druhou etapou mělo být zavedení trolejbusové linky na Borská pole a výhled představovala tramvajová trať k univerzitě. V roce 2001 rozhodla rada o zapracování studie Kaplířovy ulice do územně plánovací dokumentace a o zařazení novostavby trati do střednědobého plánu investic města. Roku 2002 schválilo Zastupitelstvo města Plzně regulační plán Zelený trojúhelník – jih včetně související vyhlášky, a tím byla poloha tramvajové trati v území závazně fixována. V následujících letech se návrh trati upravoval již jen z hlediska polohy v uličním profilu. Trať byla dále zakotvena jako jeden z rozvojových projektů v Programu rozvoje města Plzně, schváleném v roce 2003, a také v prioritách investic města do staveb pro veřejnou dopravu přijatých v roce 2004. V červnu 2006 doplnilo zastupitelstvo seznam akcí v projektové přípravě o akci Tramvajová trať Bory – ZČU (DÚR) a městská organizace Plzeňský holding a.s. (jež se v té době zabývala mj. organizací příměstské dopravy) zajistila zpracování DÚR (zhotovitel MENE Industry s.r.o.). V květnu 2007 vydal Krajský úřad Plzeňského kraje po zjišťovacím řízení stanovisko, že pro tuto stavbu není třeba proces EIA. V roce 2008 převzal přípravu Odbor investic Magistrátu města Plzně a po provedených aktualizacích dokumentace bylo již 13. listopadu 2008 vydáno územní rozhodnutí na stavbu Prodloužení tramvajové trati na Borská pole, které nabylo právní moci v lednu 2009.

V roce 2008 vznikl dokument Analýza obsluhy Borských polí veřejnou dopravou, který sloužil jako podklad pro zpracování žádosti o dotaci z regionálního operačního programu NUTS II – jihozápad pro stavbu trolejbusové trati Jižní Předměstí – Borská pole. V tomto dokumentu byl vyhodnocen současný stav obsluhy, byla shrnuta prognóza dostavby území a proveden výpočet výhledového zatížení nových tratí. Pro trolejbusovou trať bylo vypočítáno zatížení 7300 cestujících za den (obousměrně) na profilu v Borské ulici (na severovýchodním okraji řešeného území), pro tramvaj pak 16 000 cestujících za den na profilu v Kaplířově ulici (za stávající konečnou Bory).

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 12/2019).