Zpět na stavby

Stav silničních a dálničních mostů ČR

10. září 2007
Ing. František Menšík

Mostní stavby jsou kulturním dědictvím lidstva. Jejich význam pro všechny druhy dopravních komunikací je prokázán mnoha tisíci lety a je tedy neoddiskutovatelný. Životnost mostů, plánovaná tč. teoreticky na všeobecně uznávanou dobu cca 100 let, bývá v závislosti na druhu vlastní konstrukce i materiálu často překonána, což dokazují mnohé příklady z historie. Jistá je skutečnost, že dobře navržený a udržovaný most by měl od doby svého postavení sloužit mnoha generacím.


Historie: nevyhovující stav silničních mostů

O stavu silničních i dálničních mostů v ČR se hovořilo v letech 1996-2007 na všech dosavadních dvanácti mezinárodních sympoziích Mosty v Brně a také na diskuzních seminářích, se sympozii souvisejících. Stav mostů bývá předmětem školení pracovníků, provádějících hlavní prohlídky mostů, je diskutován na školeních mostmistrů i na seminářích týkajících se údržby komunikací. Na potřebu zlepšení stavu mostů v ČR upozorňují i usnesení celostátních silničních konferencí, pořádaných Silniční společností. Z toho, co bylo předneseno a napsáno, stojí za zmínku poznatek, že požadavky na zlepšení stavu silničních mostních objektů na území ČR byly definovány mimo jiné již v ?Usneseních vlády ČSR? z let 1974 a 1986. S ohledem na zjištěný stav mostů v ČR byl v roce 1996 tehdejším Ředitelstvím silnic a dálnic předložen Ministerstvu dopravy ČR rozsáhlý ?Plán oprav mostních objektů…? s předpokládaným pětiletým časovým horizontem do roku 2001. K jeho uskutečnění bohužel nedošlo především kvůli nedostatku finančních prostředků. Ačkoliv byly od té doby na výše zmíněných odborných akcích opakovány skutečnosti o špatném stavu mnohých mostních objektů v ČR, nesetkala se tato upozornění s patřičným ohlasem u kompetentních orgánů ČR, což se odrazilo v přetrvávající nedostatečné garanci financování údržby a oprav stávajících mostů.

Současnost: nevyhovující stav silničních mostů

Současný žalostný stav mnoha českých mostů je zapříčiněn známými faktory, z nichž lze jmenovat stáří staveb, mnohdy oproti původním předpokladům podstatně zvětšené a dynamicky působící zatížení. Někdy také nedostatky projektu, chyby stavební činnosti, nedodržení technologické kázně, špatná kvalita dříve používaných izolačních a jiných materiálů, zanedbaná kontrolní a inspekční činnost, nedostatečná údržba a nezajištění včasné opravy drobných vad, atmosférické a chemické vlivy, poruchy způsobené nenadálými příhodami (havárie, přírodní katastrofy) atd. Dlouhou dobu opakovaná slova ?špatné mosty?, tj. nevyhovující současnému bezpečnému provozu, lze dnes spojit s ohledem na přetrvávající nedostatečné finanční zajištění údržby a oprav již s přívlastkem ?žalující? špatné mosty, což jistě může dosvědčit každý, kdo se podrobně profesně stavem mostů na našich silnicích zabývá. Mnoho vrcholných představitelů a hospodářských pracovníků, ale především profesionálů - mostařů, uvedlo ve sbornících z předchozích dvanácti ročníků mezinárodních sympozií Mosty i v další dostupné technické literatuře množství článků, z nichž vyplývá snaha o zlepšení stavu mostů na území ČR. Pokusy mostařů o zjednání nápravy jsou až na výjimky marné, neboť smutnou pravdou zůstává, že obsáhlé statistiky mostních staveb, které vede Silniční databanka a jež jsou předávány vrcholným státním organizacím v jednotlivých letech v pravidelných termínech, bohužel nelžou. Právě z těchto údajů je jednoznačně průkazné, že se stav mostů v České republice rok od roku zhoršuje.
Neúnosná a dnes již těžko udržitelná situace vedla české mostaře k tomu, aby předali v květnu v roce 2005 petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (tj. příslušné instituci nejvyššího zákonodárného sboru v ČR) petici ?Věc veřejná - zhoršující se stav mostních objektů na území ČR? (podepsána 337 mostařskými odborníky - text petice je uveden v plném znění na konci článku). V první odpovědi MD ČR z 29. června 2005 bylo petičnímu výboru přislíbeno, že nelze problematiku oprav a údržby řešit pouhým rozpočtovým opatřením, ale že bude nutné k mostní problematice přistupovat systémově. Jenže v roce 2005 avizované systémové řešení spolu s uvolněním finančních prostředků není doposud na světě - tj. ani v srpnu 2007, a to přes urgence a obsažné materiály, zaslané v březnu tohoto roku předsedům obou komor Parlamentu ČR a předsedovi vlády ČR.

Dálniční mosty v ČR

Stav mostů na českých dálnicích (podle stavebního stavu jejich nosné konstrukce), které vždy patřily a budou patřit státu, je ve sledovaném období od roku 1999 do roku 2006 patrný z grafu 1, ze kterého je zřejmé, že od roku 2004 se počet mostů, kde je nosná konstrukce mostu ve stavu 1 (bezvadný) snižuje. Naopak se od roku 2004 na dálnicích počet mostů ve stavu 4 (podmíněně uspokojivý) a 5 (špatný) zvyšuje. Mosty ve stavu 6 (velmi špatný) a 7 (havarijní) na dálnicích nejsou.

Mosty na silnicích

S ohledem na platnou kategorizaci pozemních komunikací a převedení silničního majetku ze státu na kraje je nutné připomenout, že došlo současně k převodu mostních staveb. Přibližný počet a z něho vyplývající procento mostních staveb, které si na silnicích I. třídy v majetku ponechal stát a které na silnicích II. a III. třídy byly převedeny do majetku krajů, jsou patrné z grafu 2, z něhož vyplývá, jaké množství mostních staveb bylo v roce 2000 zařazeno podle stavu nosné konstrukce do kategorie 1 až 3, dále pak 4 (podmíněně vyhovující) a nakonec 5 až 7 (špatný, velmi špatný, havarijní).
Z porovnání grafu 2 a grafů 3 a 4, lze statisticky jednoznačně potvrdit dlouholetou tendenci permanentního celoplošného zhoršování stavebního stavu mostů na území ČR jak na silnicích I., tak i II. a III. třídy.
Mosty v ČR dlouhodobě nadále chátrají, což znamená ve svých důsledcích znehodnocení silniční sítě a mnohdy již i bezprostřední ohrožení bezpečnosti silničního provozu. Ačkoliv jsou v ČR kapacity, schopné zajistit projekčně i dodavatelsky kvalitní opravy a přestavby mostů, stát již několik desetiletí neuvolňuje na tuto činnost dostatek financí. Byť jsou statistické údaje alarmující a dokumentují nízkou kvalitu silniční sítě (v ČSN je definován koeficient ?α? udávající vztah - stavební stav NK a snížená zatížitelnost), není stále zřejmé, zda se podařilo přesvědčit vrcholné státní orgány - vládu a Parlament ČR, zda argumenty ovlivnily koncipování státního rozpočtu ve vztahu k přidělení finančních prostředků do oblasti údržby a oprav silničních mostů. Do kompetence vlády ČR a obou komor Parlamentu ČR takový zásah patří. Odpověď na petici, z níž by bylo patrné řešení popsaného problému, po více než dvou letech ani po urgenci z března tohoto roku petiční výbor k datu 20. 8. 2007 nedostal.

Graf 1.
¤ Graf 1. Mosty na dálnicích ČR podle stavu nosné konstrukce v letech 1999-2006. Vysvětlivky: 1 - bezvadný, 2 - velmi dobrý, 3 - dobrý, 4 - uspokojivý, 5 - špatný, 6 - velmi špatný, 7 - havarijní

Graf 2.
¤ Graf 2. Počet silničních mostů podle stavebního stavu NK. Stát (modře) - mosty I. třídy celkem 3143 tj. 20,1 %, financování údržby a oprav mostů - stát. Kraje (červeně) - mosty II. a III. třídy celkem 12 523 tj. 79,9 %, financování údržby a oprav mostů - od roku 2005 kraje.

Graf 3.
¤ Graf 3. Mosty na silnicích I. třídy ČR podle stavu nosné konstrukce v letech 1999-2006. Vysvětlivky: 1 - bezvadný, 2 - velmi dobrý, 3 - dobrý, 4 - uspokojivý, 5 - špatný, 6 - velmi špatný, 7 - havarijní

Graf 4.
¤ Graf 4. Mosty na silnicích II. a III. třídy ČR podle stavu nosné konstrukce v letech 1999-2006. Vysvětlivky: 1 - bezvadný, 2 - velmi dobrý, 3 - dobrý, 4 - uspokojivý, 5 - špatný, 6 - velmi špatný, 7 - havarijní

Ostatní mosty na území České republiky

Až dosud se výše popisovaná problematika týkala mostních objektů na dálnicích a silnicích I., II. a III. třídy, jejichž statistické údaje jsou evidovány a pravidelně aktualizovány. Lze předpokládat, že majetkoví správci mostů v majetku státu (dálnice, silnice I. třídy) i v majetku krajů (silnice II. a III. třídy) dodržují intervaly prohlídek mostů podle platných ČSN a lze předpokládat, že z prohlídek vyplývající statistické údaje o stavu mostů lze pokládat za aktuální a správné.
Situace je však ve skutečnosti podstatně horší než je výše uvedeno, neboť v uvedených grafech a mapách nejsou zahrnuty mosty na místních a účelových komunikacích. K účelovým komunikacím patří např. některé mosty polních a lesních cest nad dálnicemi a silnicemi, jejichž stavební stav je v mnoha případech nevyhovující a je tudíž zdrojem více než oprávněných obav. Týkají-li se výše uváděné statistické údaje souboru, v němž je celkem cca 16 700 evidovaných mostů dálničních a silničních I., II. a III. třídy, může se na základě odhadu počet statisticky neevidovaných mostů tomuto počtu totiž blížit nebo ho i převýšit.
Drážní orgány vedou samostatně statistiky mostů železničních. Pro úplnost je nutné připomenout, že podle údaje, zveřejněného v roce 2006, je na železniční síti v České republice 512 nevyhovujících železničních mostů.

Ukázka konstrukce mostu v havarijním stavu Ukázka konstrukce mostu v havarijním stavu

¤ Ukázky konstrukce mostu v havarijním stavu, ilustrační foto

Je možná cesta k nápravě stavu mostů?

V předchozím textu popisovaný celkový špatný stav mostů v ČR je způsoben přetrvávajícím nedostatkem finančních prostředků na jejich údržbu a opravy. Za diskutabilní lze mimo jiné také pokládat rozpuštění mostních čet v minulých letech. Z tč. známých oficiálních pramenů vyplývá, že zmíněný nedostatek financí je v poslední době zdůvodněn jako důsledek rozsáhlé investiční výstavby na dálnicích - zejména D 1, D 8, D 47, D 3, D 11, rychlostních silnicích R 48, R 6 a na obchvatech obcí a měst. Při této stavební činnosti dochází k výstavbě mnoha nových mostních staveb a tím také z pohledu statistiky ke zvýšení počtu mostních staveb ve stavebním stavu 1 (bezvadný).
Protože údržba a opravy mostů jsou bez finančních prostředků nerealizovatelné, je jen a jen věcí vrcholných státních orgánů, jakou strategii při hledání finančních zdrojů v případě napjatého státního rozpočtu pro naplnění kolonky ?údržba a opravy stávajících mostů? zvolí. Pouze průkazná evidence celkové výše přidělených financí v jednotlivých letech ukáže, jak je státními orgány hodnocena závažnost problému. Bude však navíc také možné pohodlně zkontrolovat, zda vyčleněné finanční prostředky byly účelně a efektivně využity.
Odpověď na otázku ?Je možná cesta k nápravě mostů v ČR?? tedy zní: ?Ano, cesta je možná. Je plně pouze v kompetenci vrcholných státních orgánů.?

Mapa 1. Dálnice a silnice I. třídy - celkem 286 mostů
¤ Mapa 1. Dálnice a silnice I. třídy - celkem 286 mostů (nevyhovující mosty na silniční síti - stavební stav nosné konstrukce 5, 6, 7 - údaje k datu 1. 1. 2006)
Mapa 2. Silnice II. a III. třídy
¤ Mapa 2. Silnice II. a III. třídy - celkem 1689 mostů (nevyhovující mosty na silniční síti - stavební stav nosné konstrukce 5, 6, 7 - údaje k datu 1. 1. 2006)

Související články: