Rekonstrukce hotelu Imperial: návrat legendy

Honosné obklady z glazované keramiky jsou charakteristickým znakem interiérů budovy, postavené v letech 1913-1914 nedaleko nejstaršího pražského nádraží architektem Jaroslavem Benediktem. Budova hotelu je pětipodlažní s podkrovím, zakončená mansardovou střechou s falešnou mansardou v pátém patře. V jednotlivých podlažích byly umístěny hostinské pokoje, v přízemí restaurační prostory a jejich zázemí, v části podkroví kanceláře. Budova má dva suterény, v nichž jsou umístěny provozy zázemí hotelu. Půdorysně tvoří hotel písmeno L na pozemku přiléhajícím k ulicím Na Poříčí a Zlatnická. Ve dvoře se nachází pětipatrový blok s pokoji, připojený k hlavní budově chodbami. Vybavení hotelu nebylo v době svého vzniku příliš luxusní. Tato skutečnost (sociální zařízení společná pro celé patro, stav technických instalací) se stávala stále větší zátěží v pozdějších letech, kdy se větší oprava nebo rekonstrukce neuskutečnila. Hotel postupně chátral, až byl v polovině osmdesátých let minulého století jeho provoz pozastaven. Pokusem o zachování keramické výzdoby bylo zapsání budovy v roce 1979 mezi kulturní památky ČSSR.
Současný vlastník hotelu, Majetková, správní a delimitační unie odborových svazů, zahájila v roce 2001 přípravu rozsáhlé rekonstrukce, jejímž cílem byla obnova funkce provozu hotelu v kategorii pětihvězdičkového komfortu.

Řešení interiérů
Špatný stav technických zařízení si vynutil zásadní rekonstrukci, kterou bylo nutné sladit s požadavky památkové ochrany na zachování maxima původních prvků, jako byl například vstup do kavárny z rohu ulic Na Poříčí a Zlatnická. Kromě rekonstruovaných prostor byl interiér hotelu obohacen zejména v horních patrech moderními kompozicemi. V nové dispozici je 126 zvětšených pokojů s koupelnami, k restauraci a kavárně je k dispozici lobby bar, salonek a konferenční sál. Inspirací při tvorbě současných interiérů byla doba vzniku hotelu a jejím cílem pak harmonické propojení nové a původní části do jednoho celku tak, aby bylo zřejmé, které části jsou původní a které nové, stylově vybavené historizujícími prvky. Hotel je vybaven rovněž oddělením fitness, provozní část má varnu s kapacitou 200 jídel denně a příslušným zázemím, technická část je vybavena plynovou kotelnou, distribuční trafostanicí, rozvodnou nízkého napětí, náhradním zdrojem elektřiny, strojovnou vzduchotechniky, strojovnou chlazení, velínem a automatickým hasicím zařízením.

¤ Kavárna hotelu po rekonstrukci

Řešení exteriéru budovy
Dispozice budovy a členění fasády do ulice zůstaly nezměněny. Fasáda byla očištěna a odborně opravena. Původní fasáda budovy byla z umělého kamene. Na fasádě se v průběhu let projevily skvrny od měděnky, jež zatékáním z okapů vytvářela skvrny, které ani v průběhu rekonstrukce po otryskání jemným pískem nezmizely. Proto se použily tónovací roztoky, s jejichž pomocí bylo tupováním dosaženo sjednocení plochy. Vzhledem k poškození umělého kamene v parteru budovy byla fasáda v tomto místě obdobnou technologií zhotovena nově. Okna zůstala zachována v původním členění, pouze jejich výplně byly přizpůsobeny novým požadavkům z hlediska tepelné a zvukové izolace.

¤ Hotel Imperial po rekonstrukci a dostavbě - noční osvětlení fasády

Podzemní garáže
V dané dispozici se nabízelo vyřešení garážování formou podzemních stání obsluhovaných pomocí zvedacích plošin. V 1. PP proto bylo třeba umístit zakladač pro osm osobních vozidel a dále točny pro manipulaci a zvedací plošiny pro zajíždění zásobovacích i osobních automobilů. Jejich vjezd byl umožněn prolomeným otvorem ve fasádě směrem ze Zlatnické ulice. To si vyžádalo odstranění původní nosné konstrukce ve dvoře, v suterénu a v přízemí dvorního křídla. Celé dvorní křídlo bylo proto podepřeno přes tři spodní podlaží ocelovými bárkami, podporovanými mikropilotami. Vlastní nosné konstrukce byly vyneseny pomocí ocelových příčníků aktivovaných hydraulickými lisy. Po dokončení stavby nových železobetonových konstrukcí, řešených podle nového dispozičního návrhu dvorní zástavby, byly tyto bárky sneseny. Tam, kde byly nové konstrukce níže než původní základy, došlo k jejich zajištění použitím tryskové injektáže.

Sanace bedničkových stropů
Původní stropy v nadzemních podlažích byly trámkové, tzv. bedničkové - strop tvořila spodní podhledová deska tloušťky 35 mm, která byla vyztužena ocelovým pletivem. Trámky na plnou výšku stropu (380 mm) šířky 100-300 mm byly osově vzdálené cca 800-1000 mm s výztuží. Mezi trámky byly vložené jako ztracené bednění dřevěné bedničky a strop byl zakryt horní betonovou deskou tloušťky 60-65 mm, která nebyla vyztužena. Protože podle statického posouzení nesplňovala horní betonová deska současné normové požadavky a stropní konstrukce vykazovaly lokální poruchy, muselo dojít k celkové sanaci těchto stropů. Pro zvýšení jejich únosnosti zvolili projektanti unikátní, dosud nepoužitý a velmi náročný způsob zvýšení jejich únosnosti při zachování původní stropní konstrukce. Stropy byly nejprve podstojkovány vždy přes dvě podlaží bez přitížení spodního stropu. Poté se stropy plošně otevřely odstraněním betonové horní desky a byly zesíleny nosné trámky (smykovou výztuží a přidáním třmínků, které byly podvlečeny ze spodního patra, i podélnou nosnou výztuží, zataženou až do svislých nosných stěn). Trámky pak byly oboustranně přibetonovány a prostor mezi nimi vyplněn lehkým pěnobetonem. Na takto připravenou konstrukci byla vybetonována horní deska, do níž byly zataženy nové třmínky. Uvedená metoda sanace stropů umožnila horizontální vazbu budovy po celou dobu rekonstrukčních prací, zmenšil se i objem použitého betonu.

Sanace stropů nad kavárnou
Zcela zvláštním úkolem byla sanace stropů nad kavárnou a přilehlým salonkem, obložených mozaikou. Zde nebylo možné podvlékat třmínky pod nosnými trámky a s ohledem na vzácnou mozaiku nešlo ani použít klasické podepření pro sanaci stropů, jako tomu bylo v ostatních místnostech. V daném případě bylo nezbytné minimalizovat po dobu rekonstrukce průhyby stropů při jejich zatížení nebo opětovném odlehčení. Pro podepření stropů byly proto v celé ploše použity bárky z typového lešení, umožňujícího svislou aretaci a pod roznášecí prahy v kontaktu s mozaikou se položily pruhy z tvrzeného polystyrenu, které umožňovaly průběžnou vizuální kontrolu stavu mozaiky. Po opatrném sejmutí horní desky byly za použití technologie lepených uhlíkových lamel shora na desku s mozaikou nalepeny závěsy zatažené do nové stropní desky. Žebra stropu pak byla, podobně jako u dalších podlaží, zesílena. Vše probíhalo s vyloučením běžné techniky, většina prací byla prováděna ručně. Na pracoviště nad kavárnou měli v době rekonstrukce přístup pouze speciálně proškolení pracovníci, aby vibracemi nebo neopatrnou manipulací nebyla vrstva tvořící strop nad kavárnou porušena. Podle údajů zjištěných po dokončení sanace stropu bylo zjištěno, že průhyb stropu nepřesáhl 10 mm. Na strop kavárny byla nově osazena světla, odpovídající keramickým obkladům.

¤ Sanace stropu nad kavárnou hotelu, vyvěšení spodní desky s historickými obklady

Keramické obklady
Většina dochovaných obkladů na stěnách i podlahách budovy potřebovala především důkladné ošetření, nedochované části, zejména v prvním suterénu, musely být nahrazeny replikami. V tomto případě byly důležitou pomůckou dobové fotografie, které restaurátoři po konzultacích s památkáři používali při rozhodování o dalším postupu prací. Podstatné pro obnovení výsledného vjemu bylo rovněž potlačení zčernalých spár, které bylo rovněž nutné obnovit. Rozbité a odpadlé kachle byly lepeny lepidlem na bázi polyesteru. Kde to bylo možné, tam se nové kachle odlévaly podle jiných zachovalých originálů a opatřovaly se studenými glazurami připodobněnými původním barvám. Kde chyběly větší plochy mozaik, byly vytvářeny nové modely do sádry, teprve potom byla v nově vytvořených formách, byla vtlačována keramická hmota, jež se vypalovala v pecích, stejně jako tomu bylo při vytváření původních vzorů.

Základní údaje o stavbě
Název stavby: Rekonstrukce hotelu Imperial, Praha
Vlastník a investor: Majetková, správní a delimitační unie odborových svazů
Manažer projektu: Ing. Petr Skuhrovec
Architekt: Ing. arch. Petr Kořený
Hlavní projektant: Ing. Jan Vacek, Archon s.r.o.
Hlavní inženýr: Ing. Jindřich Bartoníček, Archon s.r.o.
Architekt interiérů: Ing. arch. Ivo Nahálka
Technický dozor investora: Ing. Miroslav Buřič, KD Beta, a.s.
Hlavní zhotovitel: Metrostav a.s., divize 9
Manažeři stavby: Ing. Petr Kajer, Ing. Josef Panoš, Ing. Petr Lipš
Hlavní zhotovitel interiérů: Framoz, a.s.
Vedoucí restaurátor keramické výzdoby: akad. soch. Vojtěch Pařík
Dodavatel keramické výzdoby: Lasselsberger, a.s., zn. RAKO
Statické a konstrukční řešení: EC&McNeely s.r.o, Emil Wichs, Petr Simák
Repase uměleckých a uměleckořemeslných prvků: VAS v.o.s.
Doba realizace: 11/2005-8/2007
Náklady na rekonstrukci: 500 mil. Kč

¤ Půdorys 1. NP hotelu Imperial

¤ Lobby bar hotelu po rekonstrukci

¤ Nově navržené interiéry pokojů inspirované obdobím vzniku hotelu