Zpět na stavby

Ptáci a skla

14. ledna 2021
Mgr. Lukáš Viktora

Prosklené plochy jsou jednou z nejčastějších příčin (spolu s dopravou a energetikou) úhynu ptáků antropogenního původu. Odhady mortality se v globálním měřítku pohybují mezi jednou a dvěma miliardami mrtvých jedinců ročně; pro Evropu je roční mortalita odhadována na 100 miliónů ptáků. Jen na území USA hyne po nárazu do skel asi 2,7 milionu ptáků denně [1].


Úvod

Skla a další transparentní materiály (nejčastěji polykarbonáty, akrylátová skla) jsou nedílnou součástí staveb a plní rozmanité funkce. Od 20. století stále významněji promlouvají do celkového architektonického řešení staveb. Díky technologickému pokroku se postupně zlepšují jejich optické i tepelněizolační vlastnosti. Obliba skel jako stavebních materiálů tak stoupá.

Ptáci jsou nejmobilnější a nejrychleji se pohybující organismy na Zemi. Za svou schopnost aktivně létat vděčí dlouhému evolučnímu vývoji, během něhož se zdokonalovala nejenom schopnost letu, ale i některé jejich smysly, především zrak. Ten je pro létající ptáky velmi důležitý jak při hledání potravy, tak zejména při orientaci a koordinaci pohybu během letu. I ty nejmenší druhy se totiž zpravidla pohybují rychlostí vyšší než 30 km/hod. a ti nejlepší letci překonávají při horizontálním letu rychlost 100 km/hod., při vertikálním letu pak i 200 km/hod.

Prosklené plochy jsou jednou z nejčastějších příčin úhynu ptáků antropogenního původu. K úhynům dochází po celý den, nejčastěji však za zhoršených světelných podmínek (svítání, soumrak, mlha), v případě reflexních výplní však i při přímém slunečním svitu. Ptáci takto hynou po celý rok, frekvence kolizí zřetelně narůstá v průběhu pravidelných sezonních migrací, především na sklonku léta a v podzimních měsících, kdy se na svou první cestu do zimovišť vydávají mladí ptáci. Získat absolutní čísla je však z více důvodů nemožné. Staveb, kde ptáci pravidelně hynou, je velké množství. Místa se zvýšeným počtem úhynů navíc velmi rychle objeví mrchožrouti a predátoři, kteří uhynulé ptáky likvidují. Většina kolizí je proto odhalena na základě stop, které ptáci zanechají přímo v místě nárazu – otisků peří nebo celého ptáka, zbytků trusu nebo krve. Malí ptáci (velikosti sýkor) však často žádnou stopu po kolizi nezanechají. Přibližně 44 % kolizí je letálních, další ptáci z místa nárazu odletí a uhynou později na následky poranění, nebo se stanou kořistí predátorů. Prakticky žádný náraz se však neobejde bez zranění, nejčastěji se jedná o vnitřní krvácení.

Důvody, proč ptáci do prosklených výplní narážejí

U materiálů plně transparentních je příčina zjevná – ptáci je prostě nevidí. V případě použití tohoto typu materiálu jsou zvláště nebezpečné situace, kdy jsou umístěny dvě výplně v jedné horizontální ose na protějších stěnách staveb, takže vytvářejí iluzi volného průletu. Typickým případem jsou spojovací krčky mezi budovami. Stejně nebezpečné jsou prosklené rohové partie staveb, zasklených lodžií, zimních zahrad a skleníků, nebo zábradlí na plochých střechách a místech s vyhlídkami, na terasách.

V souvislosti s transparentními materiály je namístě upozornit na význam interiérové zeleně, která, pokud je většího vzrůstu (keře a polokeře), je pro ptáky hledající potravu nebo úkryt velmi atraktivní. Riziko lze významně snížit umístěním zeleně do blízkosti výplní (do vzdálenosti 1 m). Ptáci před očekávaným dosednutím snižují rychlost letu a nárazy pak nemusí mít vážné následky.

Protipólem čirých výplní jsou ty netransparentní, s reflexní úpravou, vytvářející zrcadlový efekt. Ty jsou obecně považovány za extrémně nebezpečné, protože odrazem vnějšího okolí vytvářejí fiktivní prostředí, do kterého se ptáci snaží pronikat. Vysoce riziková je například liniová výsadba stromů nebo keřů podél komunikací, směřujících k plochám s reflexními výplněmi. Ptáci především během světlé části dne využívají liniovou zeleň jako přirozený koridor.

V široké nabídce stavebních skel však existuje velké množství materiálů, ve kterých se obě popsané vlastnosti snoubí, takže jsou částečně transparentní a zároveň odrážejí sluneční paprsky. V této souvislosti je třeba podotknout, že i transparentní výplně mohou při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků vytvářet zrcadlový efekt. Ke kolizím může dojít téměř ve všech typech prostředí, v souvislé zástavbě i ve volné krajině. Velký kolizní potenciál mají především stavby, situované do míst s přirozenou koncentrací ptáků. Těmi jsou především porosty dřevin větší než 1 ha (lesy, parky, velké zahrady, stromořadí), stejně jako vodní toky a vodní plochy, lemované břehovými porosty. Ke zvýšenému úhynu ptáků dochází také v zahrádkářských a chatových koloniích, na okrajích souvislé městské zástavby, kde jsou často budována nákupní a administrativní centra s velkým podílem prosklených ploch.

Jednoznačně určit, které stavby jsou a priori nebezpečné, vzhledem k jejich rozmanitosti prakticky nelze. Významně negativní dopad mají celoskleněné fasády budov – administrativní centra, budovy škol a nemocnic, sportovní haly, plavecké bazény a akvaparky, autosalony a nákupní centra. Vysoká mortalita byla zaznamenána na mnoha protihlukových stěnách podél silnic vyšších tříd. Avšak i relativně malé konstrukce – zastávky hromadné dopravy, spojovací krčky, ohrazení sportovišť, výběhy zvířat v zoologických zahradách, zimní zahrady nebo zábradlí mohou být příčinou velkého množství úhynů, pokud jsou situovány do míst se zvýšenou koncentrací ptáků.

Přesto, že se s nárazy ptáků setkal prakticky každý, komplexní řešení dosud chybí. Značný podíl na tomto stavu má stále přetrvávající víra široké a bohužel i odborné veřejnosti v účinnost polepu siluetami dravců (tzv. mýtus dravce). Tato veskrze mylná představa vychází z naprostého nepochopení ptačí etologie a nulová účinnost takového zabezpečení byla prokázána již před mnoha lety!

Nejčastěji ovšem nejsou rizikové plochy zabezpečeny vůbec. V případě administrativních budov je obvykle jedinou reakcí provozovatele sběr uhynulých ptáků ještě před příchodem zaměstnanců a popírání problému. Ani jedna střední či vysoká škola technického směru, kde se na svou profesní dráhu připravují budoucí architekti a projektanti, nemá ve svých výukových programech o kolizích ptáků se skly jedinou zmínku. Chybí certifikace příslušných výrobků z hlediska bezpečnosti pro ptáky.

Přitom v zahraničí existuje celá řada zdrojů odborné literatury, které řešení nabízejí. Základní vhled do problematiky přinášejí i dvě informační publikace, vydané Českou společností ornitologickou (ČSO), která v rámci svých projektových aktivit připravuje také semináře pro odbornou veřejnost. První přednášky se ČSO podařilo zorganizovat pro studenty vysokých škol (namátkou ČVUT v Praze, UMPRUM v Praze, FUA TU v Liberci).

Jak zabezpečit prosklené partie staveb před nárazy ptáků?

Výrazně obtížnější je hledat vhodné řešení pro již hotovou stavbu, která je zároveň uceleným autorským dílem. Jakákoli opatření je tak možné realizovat pouze se souhlasem autora návrhu. Základem je rizikové plochy zviditelnit, aby ptáci měli čas na překážku zareagovat. Toho lze docílit úpravami vnější strany výplní nebo montáží dodatkových prvků zabezpečení před nimi. Pouze za určitých okolností lze v případě plně transparentních materiálů uvažovat také o opatřeních v interiéru (montáž a provozní režim žaluzií, úprava distribuce a režimu osvětlení, distribuce interiérové zeleně).

Zabezpečení vlastních prosklených ploch spočívá v umístění polepů. Na jejich tvaru přitom příliš nezáleží, mohou to být již zmíněné siluety ptáků, rostlinné motivy, loga, pravidelné geometrické tvary nebo i písmena. Stejně variabilní může být i rozměr, lze použít prvky o velikosti od 3 mm výše (průměr, kratší strana). Zcela zásadní je ovšem vzdálenost mezi jednotlivými prvky polepu. Ta závisí na jejich velikosti – s rostoucími rozměry se zvětšuje, při spodní hranici velikosti se rovná velikosti prvků (tj. při rozměru 3 mm je vzdálenost mezi prvky 3 mm); maximální vzdálenost jednotlivých zvýrazňujících prvků s rozměry 20 mm a většími je 100 mm.

Co se týče barvy polepu, univerzální řešení neexistuje. Vždy je dobré vycházet z konkrétních podmínek v místě tak, aby polep byl co nejkontrastnější, a tedy nejúčinnější. V některých případech stačí imitace gravírování, jindy je potřeba využít výrazných barev – černé, nebo naopak bílé, oranžové atd.

Důležitý je výběr vhodného materiálu. Polep musí odolávat jak povětrnostním podmínkám, tak i běžně používaným čisticím prostředkům. Jeho životnost by měla být minimálně deset let. V této souvislosti je namístě zmínit široce diskutované užití polepů, vyrobených z UV reflexních fólií. Někteří ptáci skutečně mají schopnost vidět v UV části spektra, tj. záření o vlnové délce 400–200 mm, které je pro lidské oko neviditelné. Polepy jsou tak velmi nenápadné. Problematická je jejich životnost, kterou výrobci uvádějí v jednotkách let. Uplatnění proto podobné polepy nacházejí spíše na oknech a jiných menších plochách, jejich použití na opláštění budov je vzhledem ke krátké životnosti neekonomické.

Před rizikové plochy je možné instalovat žaluzie nebo pergoly, které zabrání jejich přímému osvitu a zároveň je zviditelní. V USA a v Kanadě jsou identifikované rizikové partie budov v kritickém období sezonních migrací opatřeny rámy se síťovinou. V blízkosti budov vyšších než 200 m je zároveň vypínáno noční osvětlení, které ptáky, migrující většinou v noci, dezorientuje. Síťové nebo lankové konstrukce lze instalovat i před prosklené fasády v úrovni 1.–3. NP, kde nejčastěji ke kolizím dochází trvale. Pro zvýraznění efektu k nim lze vysadit popínavé rostliny.

Mnohem širší škálu opatření lze využít při projektování nových staveb. Ještě před zahájením projektových prací lze provést průzkum lokality stavby – reliéfu krajiny, vegetace, vzdálenosti od míst se zvýšeným výskytem ptáků – a následně získané poznatky promítnout do velikosti a distribuce prosklených ploch. U stavby samotné je také možné ovlivnit výběr stavebních skel (míra reflexivity, transparentnosti). Např. pro zasklení vstupů, chodeb, společných schodišť a atrií je možné zvolit skla s potisky, jejichž životnost se shoduje při využití vhodných technologií (sítotisk, digitální tisk) s vlastní deskou. Populární jsou rovněž porézní skla s nerovným povrchem (fritted glass).

Prosklené svislé pláště je možné zešikmit, případně lze jejich povrch různě tvarovat. Povrchy s reflexní úpravou pak neodrážejí reálné prostředí před stavbou věrně, čímž se sníží riziko kolizí. Velmi účinné a v současnosti často používané jsou i dálkově ovládané žaluzie, naklápěné podle intenzity slunečního svitu. Kromě přínosu pro snížení energetické náročnosti stavby tak působí i jako prevence kolizí.

Samostatnou kapitolou je úprava okolí budoucí stavby, především skladba a distribuce zeleně. Jak již bylo zmíněno, menší druhy ptáků vyhledávají při sběru potravy i obecně při přesunech na kratší vzdálenosti během dne především dřeviny. Vhodně navržená výsadba zeleně tak může většinu ptáků od rizikových partií staveb bezpečně odvést.

Dalším důležitým faktorem je způsob osvětlení staveb a jejich okolí. Ponechme stranou fyzikální vlastnosti použitých svítidel, především barevnou teplotu světla (chromatičnost), která, i s ohledem na lidský welfare, nemá přesahovat 1 700 K. Noční osvětlení zásadně nemá směřovat od země k obloze. I vzhledem k energetické náročnosti by světelné kužely měly směřovat pouze do míst, kde je to účelné. Také pro osvětlení interiérů by mělo být zásadní kritérium funkčnosti – osvětleny by měly být především pracovní a pochozí plochy. Otázkou je rovněž noční svícení mimo dobu užívání objektu.

Zdroje:
[1] Klem D. jr., 1990. Collisions between birds and windows: mortality and prevention. Journal of Field Ornithology 61: 120–128.