Přírodovědecká fakulta v Olomouci
Budova Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se nachází v lokalitě Envelopa, v těsné blízkosti historického jádra města, v záplavovém území řeky Moravy. Novostavba, která pojme až dva tisíce studentů a pedagogů, umožnila sjednotit dosud rozptýlené provozy fakulty.
Na základě architektonické soutěže byl k realizaci vybrán návrh, který se při splnění stavebního programu (cca 600 místností, 12 000 m2 čisté plochy) prezentoval minimální zastavěnou plochou a obestavěným objemem, s koncepcí solitérní stavby v zeleni, která by městu zachovala vzácnou plochu parku a univerzitě prostorovou rezervu pro možnou budoucí výstavbu.
Okolí pozemku je téměř bez výhrad zasvěceno akademickým organizacím, právnickou fakultu a studentské koleje doplňuje jen budova státního zastupitelství. Jejich stavební styly jednotné nejsou: vedle historizujícího stylu tu nalezneme i architekturu sedmdesátých let minulého století či panelovou výstavbu. Na pomezí mezi různými přístupy je urbanistická koncepce území. Na jedné straně je to rostlá struktura historického města, na straně druhé rozvolněná panelová zástavba vysokoškolských kolejí.
Novostavba se váže na řád rostlého města, park je přechodem mezi rostlou a rozvolněnou zástavbou a sjednocuje univerzitní areál do jednoho celku, v jehož středu se nachází. Fakulta je situována v odstupu šestnácti metrů od třídy 17. listopadu, na níž je v další etapě kromě cyklostezky navržena i revitalizace stávající aleje. Pod budovou se nalézají garáže pro 95 parkovacích míst, další místa byla vytvořena na povrchu v počtu 99 stání.
Budova má půdorysný tvar protáhlého kříže, vystupující bloky poslucháren identifikují vstupy. Ve směru podélné osy budovy jsou lehce vyoseny směrem k centru města. V místě křížení je umístěno atrium s centrálním schodištěm, které je hlavním komunikačním a shromažďovacím centrem. Parter je v kontrastu ke kamenné fasádě prosklený, průhledný, aby dlouhá budova nepůsobila na třídě 17. listopadu jako bariéra. Poslední, šesté podlaží bylo navrženo jako ustupující. V něm je umístěn děkanát, kavárna, knihovna či informační centrum s výhledem na historické panorama Olomouce.
Dispozice je řešena jako trojtrakt s 5 m širokou střední chodbou, rytmizovanou kruhovými sloupy v rozteči konstrukčních polí. Tyto kuloáry jsou využité jako halové funkční plochy. Chodby jsou zařízené mobiliářem s možnosti sezení. Rozšiřují se o respiria a umožňují tak studentům i jejich pedagogům tvořit opravdový ?akademický život?.
¤ Půdorys 1. NP budovy Přirodovědecke fakulty Univerzity Palackeho v Olomouci: 1 - centralni hala; 2 - vstupy do centralni haly; 3 - prodejna; 4 - informačni pult; 5 - centralni schodiště; 6 - klidova zona s mobiliařem; 7 - chodby; 8 - laboratoře; 9 - poslucharny; 10 - kabinety a kancelaře; 11 - vjezd do podzemnich garaži
Stavební konstrukce
Z konstrukčního hlediska je budova sedmipodlažním železobetonovým monolitickým skeletem rozděleným na čtyři dilatační celky. Založení je na pilotách do hloubky 15 m. Křídla budovy jsou konstrukčním trojtraktem, střední část konstrukčním pětitraktem. Vodorovnými nosnými prvky jsou křížem armované betonové desky. Ve střední části jsou stropní desky předpínané. Předpínání umožnilo při tloušťkách stropních desek 320 mm vyřešit rozpony poslucháren o světlosti 11,7 m. Dalším důvodem pro použití této technologie byla potřeba vytvořit ve všech podlažích světlík pro centrální schodiště o průměru 9,25 m. V tomto místě jsou vynechány sloupy, modulační rozpon konstrukce v podélném směru je tak 15 m. Stropní desky s kruhovými otvory pro centrální schodiště jsou konstruovány jako konzoly o vyložení až 3 m. Schodnice centrálního schodiště jsou prefabrikované, vždy z jednoho kusu na podlaží. Jeden prefabrikát má délku 10 m a váží 15 t.
Fasády a povrchy
Fasády byly navrženy v kvalitním obkladu, přibližujícím se v provedení kvalitě fasád domů kamenného města. Novostavba se tak odlišuje od výrazu domů panelového urbanizmu v sousedství. Budova fakulty má objem cca 110 000 m3 a délku 209 m. S fasádami bylo proto pracováno s cílem dosáhnout abstrahujícího výrazu tak, aby tělo budovy bylo kompaktní, aby byl kladen důraz na celkové proporce, jednoduchou formu a svébytný charakteristický tvar objektu. Sjednocujícím prostředkem je vyložení oken do líce obkladu, lesk použitých materiálů, jednotná polychromie skel oken, rámů oken a obkladu. Materiálem obkladu je lesklý šedozelený kámen.
Fasáda přízemí je transparentní, zasklená velkoformátově z čirého skla. Fasáda na ustupujícím podlaží je tvořena střídáním pevných ploch a oken oplechovaných šedostříbřitým plechem.
V interiéru převládá pohledový, bíle natřený beton, stěny a stropy téže barvy. V centrální hale je podlaha kamenná, bílá, v jednotlivých křídlech pak z povlakové krytiny, jejíž barva se v každém podlaží liší pro usnadnění orientace po patrech. Základní barvou vestavěného mobiliáře je bílá, doplněná barevnými akcenty. Reprezentativní místnosti (aula, reprezentativní prostory děkanátu) jsou navrženy v dřevěných obkladech.
Základní principy vnitřního prostředí budovy
Základem hospodárného zacházení s energiemi budovy přírodovědecké fakulty je dispoziční a stavební koncept stavby. Od fáze návrhu byla určována řešení minimalizující jak tepelné ztráty, tak tepelné zisky.
- Stavební řešení
Pro dobrou tepelnou stabilitu místností je fasáda řešena jako těžký obvodový plášť s poměrem plochy zasklení do 50 % vůči celkové ploše fasády. Pro prosklené části v přízemí, orientované na jihovýchodní stranu, a okna ve střešní nástavbě je řešena ochrana před tepelnými zisky vnějšími stínicími prostředky. Pro posílení schopnosti místností vyrovnávat se s teplotními změnami jsou stropy provedeny v monolitickém betonu. Veškeré místnosti vybavené vzduchotechnikou jsou hybridní z hlediska větrání, tj. větratelné i přirozeně. Na otevíravých částech oken jsou osazeny kontakty pro vypojení činnosti zařízení TZB během přirozeného větrání.
- Dispoziční řešení
Koncepční řešení půdorysného uspořádání budovy spočívá v asymetrickém dispozičním trojtraktu. Na jihovýchodní, více osluněnou stranu objektu, jsou v hlubokém traktu soustředěny velkoplošné místnosti (laboratoře, zasedací místnosti, učebny s PC, apod.). Hluboký trakt má vyšší schopnost tepelné akumulace, tepelné zisky od slunečního záření tak jsou lépe rozloženy (snižuje se potřeba chlazení). Velkoplošné místnosti v hlubokém traktu zároveň představují laboratoře a výukové místnosti, které musí být z principu svého účelu vybaveny vzduchotechnikou, eventuálně klimatizací. Na severozápadní straně budovy jsou situovány místnosti s malou hloubkou, které slouží především jako kabinety pedagogů. Celý tento trakt je odvětrán přirozeným způsobem.
Základní údaje o stavbě
Název stavby: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Autor: M1 architekti, s.r.o. (Ing. arch. Jakub Havlas, Ing. arch. Jan Hájek, Mgr. akad. arch. Pavel Joba)
Projektant: M1 architekti, s.r.o.; Stavoprojekt Olomouc a.s.
Zhotovitel: Sdružení UP Olomouc: Hochtief CZ a.s., TCHAS, spol. s r.o.
Investor: Univerzita Palackého v Olomouci
Místo stavby: třída 17. listopadu, Olomouc - Envelopa
Stavbyvedoucí: Ing. Tomáš Tvrdík
Náklady: 1,1 mld. Kč
Doba výstavby: 2006-2009
¤ Proskleny vstup do centralni haly budovy
¤ Centralni schodiště se skleněnym zabradlim
¤ Aula z dřevěnymi obklady a vyraznymi barevnymi prvky je vybavena promitaci technikou včetně zastiněni oken pohyblivymi lamelami
¤ Laboratorni pracoviště katedry anorganicke chemie, rentgen pro strukturalni analyzu