Zpět na materiály, výrobky, technologie

Obnova a konzervace malé a velké věže hradu Bauska v Lotyšsku

22. prosince 2021
arch. Miloslav Hanzl

Více než dvacetileté úsilí o záchranu areálu hradu a zámku Bauska bylo koncem roku 2020 završeno obnovou centrální části starého hradu s velkou a sousední malou věží z poloviny 15. století.

Autor:


Památkový architekt. Působil ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů. Od roku 2013 pracuje samostatně. Aktuální realizace staveb: např. obnova a restaurování středověké věže zámku na Vranově nad Dyjí či obnova gotické věže hradu Bauska v Lotyšsku. Člen České komory architektů a Českého národního komitétu ICOMOS.

Obě mohutné konstrukce, opuštěná středověká torza bez zastřešení či jakékoli ochrany, byly od počátku 18. století vystaveny atakům povětrnosti. Působením eroze, vegetace a rozkladu materiálu hrozil bez stabilizačního zásahu jejich postupný zánik.

Metoda obnovy

Po četných diskusích a rozpravách mezi českými1 a lotyšskými odborníky o možnostech záchrany a prezentace bylo přistoupeno na již započatou a prověřenou metodu obnovy při záchraně starého hradu a vlastního zámku – cestu korektivní neboli reparační obnovy s důrazem na konzervační metodu. Jednalo se o pietní ošetření všech autentických částí stavby. Odstraněni nevhodných zásahů a v nezbytně nutném rozsahu a na základě maximálního poznáni i o doplnění již zaniklých částí konstrukcí a prvků pro následný provoz objektu s maximálním využitím znalosti historických technologii a řemeslných postupů.2 Po zpřístupnění celé struktury věže lešením bylo možno konstrukce podrobně prohlédnout a současně upřesnit rozsah i druh stavebního zásahu.

Malá věž
U malé věže, kde se dochovala pouze polovina vlastní hmoty, se přistoupilo k nezbytné celkové konzervaci a stabilizaci. Přezděním rozvolněné koruny zdiva bez tvarových korekcí se stabilizační úpravou záklenků střílen se doplnil ochranný jílový kryt s travním drnem, který byl úspěšně použit již při 1. etapě konzervace stěn starého hradu. V ploše stěn se doplnila malta na bázi hašeného vápna s kamennými a cihelnými klíny hluboké erodované spáry. Volné zdicí prvky byly nově osazeny do maltového lože. Plochy torz historických omítek byly po zdokumentování a očištění zajištěny pod tmelením okrajů s hloubkovou injektáží, včetně povrchové finální konzervace. Veškeré úpravy doplnily barevné restaurátorské retuše pro potlačení nových zásahů a tím i zachování již vžitého obrazu stavby. Do archeologických terénů nebylo zasahováno.

Velká věž
Velká věž se dochovala bez zastřešení prakticky v celé hmotě. I přes velmi špatný stavebnětechnický stav a radikální opravu ve třicátých letech 20. století (kdy došlo k neuváženým stavebním úpravám) obsahuje vzácné pozůstatky historických konstrukcí a detailů: lícového kamenného zdiva v kombinaci s cihlou, v interiéru torza souvrství omítek, otisky dřevěných trámových konstrukcí či náběhy kleneb. Záměrem obnovy a konzervace bylo zachování všech těchto pozůstatků, ale současně i jejich prezentace a zpřístupnění v rámci prohlídkových okruhů bauského muzea pro širokou veřejnost.

Z důvodu ochrany dochovaných torz a detailů historické stavby byly před následnými stavebními zásahy plocha stěn, torza kleneb i omítky velké věže interiéru i exteriéru řádně očištěny od vegetace a prachu, odsoleny a plošně technicky stabilizovány. Obdobně jako u malé věže doplnila malta na bázi hašeného vápna s kamennými a cihelnými klíny uvolněné hluboké spáry ve zdivu. Plochy torz historických omítek, včetně historických nápisů a drobného poškození, byly očištěny a pod tmelením okrajů zajištěny hloubkovou injektáží. Souběžně s další stavební činností byly odstraněny novodobé ocelové vestavby a nevhodné stavební prvky a materiály z nedávné doby. Po osazení nových komunikačních a výplňových prvků byla na stěnách provedena závěrečná plošná konzervace a finální restaurátorská prezentace včetně barevných retuší.

Ke stabilizaci dolní části velké věže přispěl nález torza cihelné obezdívky u paty zdiva. Obnova její části, vyzdvižené pouze do úrovně čitelného otisku paty zřícené klenby, umožnila zajištění zcela uvolněného fragmentu konstrukce včetně torza topeniště i stabilizaci a obnovu dělových nik se záklenky. Konzervované kamenné lícové zdivo nad touto úrovní dokládá složitý stavební vývoj stavby na této úrovni. Ve struktuře horní části zdiva velké věže byly zachovány pozůstatky druhotně zazděného systému korunového obranného cimbuří s třinácti střílnami, pravděpodobně z první etapy výstavby, později překrytého nadezdívkou a střešní konstrukcí. Nález potvrdil jeho přesné umístění a tvar, což umožnilo v rámci nezbytné stabilizace rozpadající se koruny zdiva provést přesnou rekonstrukci a prezentaci. Opětovná, nová cihelná nadezdívka do výchozí výšky koruny obnoveného podstřeší byla opatřena omítkovou vrstvou, aby byl novodobý zásah zjevný.

Schodiště
Ve zřícené, levé horní části zdiva (směrem k zámku), potvrdil nález torza cihelných stupňů umístění podesty s přístupovým otvorem k malé věži, ale i propojovací schodiště do podstřeší. Pod novodobými stupni pravého schodiště ve hmotě zdiva se dochovala torza původních cihelných stupňů. Levé schodiště bylo obnoveno v plném rozsahu formou rekonstrukce, pravé pak překrytím původních stupňů novou vrstvou s přepisem původního kladení. Obnova schodišť umožnila vytvořit budoucí plynulý návštěvnický okruh, bez křížení tras či omezení průchodu. Nástavba jižní, východní a severní strany horní části velké věže je osazena na cihelné profilované konzolové římse. Šikmá přečnělková konzolová římsa pak vyrovnává zdivo na západní straně. Materiál erodovaný do hloubky, tvořící líc opory horní části nadezdívky, bylo nutno zcela nahradit, prvky s drobným poškozením a spáry byly následně stabilizovány tmelením.

Zastřešení
Pro základní ochranu hmoty velké věže se přistoupilo k realizaci nového zastřešení s prejzovou krytinou. Jako podklad pro takto zásadní změnu siluety sloužily rytiny zastřešeného areálu z přelomu 17. a 18. století. Správný výběr a použití druhu krytiny potvrdil následně nález několika původních prejzů z násypů pod korunou zdiva. Konstrukce krovu, volně viditelná v podhledu z interiéru, je koncipována jako tesařsky vázaná, stojatá stolice, vycházející konstrukčně, ale i řemeslným zpracováním z tradičních předloh.

Ochozy
Nově vkládané komunikační prvky ochozů v exteriéru a prevét na jižní stěně věže byly v maximální míře vkládány na místa a do úrovní původních konstrukcí. I přes zazdění převážného množství kapes a otisků při poslední obnově ve třicátých letech 20. století posloužila k poměrně přesné identifikaci těchto stop rozsáhlá historická fotodokumentace ze sbírek muzea zámku.

Interiér
Horní úrovně interiéru z trámových stropů s fošnovou podlahou nebyly záměrně uloženy do celé plochy interiéru, ale tvoří pouze volné pavlače, tak, aby byl umožněn celkový nerušený pohled na celistvé konzervované stěny. Tímto způsobem se současně podařilo otisky po klenbě, otvory po dělových nikách a konzervované plochy maximálně ochránit proti většímu poškození.

Nové doplňkové výplně otvorů vycházejí volně z jednoduchých historických tvarových předloh příbuzných dobou vzniku. Při výrobě prvků se dbalo na maximální historickou věrohodnost tvarů, profilací, povrchových úprav a rovněž o přiměřené rukodělné zpracování. Použitým materiálem, řemeslnými postupy a zpracováním navazují tyto výrobky na již opomíjené a zanikající kvalitní tradiční řemeslo. Záchranou historických prvků a konstrukcí, konzervací i prezentací původních povrchových úprav a omítkových torz s osazením chybějících konstrukcí či těch, jež byly vzhledem k poškození nahrazeny (u schodišť, částí stropů, podlah a výplní otvorů) se podařilo opětovně zpřístupnit věž veřejnosti, ale zejména prodloužit životnost památkově chráněného objektu jako celku3.

Závěrem patří poděkování Marisu Skanemu, řediteli zámku v Bausce, který mě jako architekta plně zastoupil na stavbě v době pandemie. Dále firmě Kaskade 17 pod vedením Ērika Pažemeckse a jeho řemeslníkům, lotyšským tesařům, truhlářům, zedníkům, kovářům a všem pomocníkům, včetně českých restaurátorů, kteří přispěli k obnově historických omítek. Velké poděkování patří Radě hrabství Bauska, bez jejíž podpory a záštity by se tento projekt nemohl uskutečnit.

Identifikační údaje o stavbě
1 Účast českých firem a odborníků při obnově památek v Lotyšsku od roku 1996
– Architektonické práce, autorský dozor: architektonická kancelář GIRSA AT, spol. s r.o., Praha, prof. Ing. arch. akad. arch. Václava Girsy a arch. Miloslava Hanzla
Restaurátorské práce: restaurátorská firma Miloše Gavendy
Stavební práce: PSJ Josefa Šindeláře – Praha
2 Projektový návrh obnovy věží: arch. Miloslav Hanzl (ČR); Inára Caunite (Lotyšsko)
Stavebník: Rada hrabství Bauska, Bauskas pils muzejs, Lotyšsko
Realizační firma: fa Kaskade, Lotyšsko
3 Realizace: podzim 2018 – podzim 2020
Identifikační údaje o stavbě
1 Účast českých firem a odborníků při obnově památek v Lotyšsku od roku 1996
– Architektonické práce, autorský dozor: architektonická kancelář GIRSA AT, spol. s r.o., Praha, prof. Ing. arch. akad. arch. Václava Girsy a arch. Miloslava Hanzla
Restaurátorské práce: restaurátorská firma Miloše Gavendy
Stavební práce: PSJ Josefa Šindeláře – Praha
2 Projektový návrh obnovy věží: arch. Miloslav Hanzl (ČR); Inára Caunite (Lotyšsko)
Stavebník: Rada hrabství Bauska, Bauskas pils muzejs, Lotyšsko
Realizační firma: fa Kaskade, Lotyšsko
3 Realizace: podzim 2018 – podzim 2020
Zdroje:
[1] GIRSA, V.; M. HANZL, M. GAVENDA. Stabilizace a konzervace hradu Bauska (Program Evropské unie Culture 2000). Zprávy památkové péče. Praha: Národní památkový ústav, 2003, č. 4, s. 240–250.
[2] GIRSA, V. a M. HANZL. Obnova hradu a zámku Bauska v Lotyšsku aneb pozoruhodný příběh záchrany jedné zanikající památky. Časopis Společnosti přátel starožitností, 2010, č. 3, str. 129–144.
[3] HANZL, M. a M. GAVENDA. České aktivity v oblasti památkové péče v Lotyšsku (katalog). Velvyslanectví České republiky v Lotyšsku, 2016.