Nová zelená úsporám vychází vstříc žadatelům i projektantům
Dotační program Nová zelená úsporám je již řadu let příkladem úspěšně fungujícího programu na podporu úsporných rekonstrukcí a staveb domů a také vzorem pro další evropské země. Od roku 2014 z něj Ministerstvo životního prostředí rozdělilo 7,5 mld. Kč mezi více než 33 000 majitelů rodinných a bytových domů. K oblibě programu přispívá stále se rozšiřující nabídka dotací i snaha zjednodušovat podmínky programu.
Absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor pozemní stavby. Autorizovaný technik v oboru technika prostředí staveb. Zaměstnancem Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR) je od roku 2010. Než se jím stal, pracoval jako projektant, specializoval se především na technická zařízení budov a zabýval se hodnocením energetické náročnosti budov. Od roku 2014 pracuje na SFŽP ČR jako metodik v oddělení metodiky a strategie.
Jaké je aktuální nastavení programu a co by měl mít každý zájemce o dotace na paměti, aby i jeho cesta k dotaci byla úspěšná?
Počátky „zelených dotací“
Dotační program na úsporu energií byl poprvé spuštěn v roce 2009. Pod názvem Zelená úsporám v něm Státní fond životního prostředí ČR začal poprvé rozdělovat prostředky, které stát utržil z prodeje emisních povolenek. Program podporoval úsporu energií, konkrétně snižování energetické náročnosti obytných domů a širší využívání obnovitelných zdrojů energie. Zájem o dotace z programu Zelená úsporám byl mimořádný. Prostředky se vyčerpaly během několika měsíců a celková vydaná částka přesáhla 20 mld. Kč. S pomocí těchto investic 74 000 majitelů v době ekonomické recese zateplilo rodinné a bytové domy, vyměnilo neekologické zdroje vytápění či instalovalo solární systémy.
Mezidobí po ukončení programu Zelená úsporám a před spuštěním současného programu Nová zelená úsporám vyplnil samostatný program Nová zelená úsporám 2013. V tomto programu byl vyzkoušen nový systém výpočtu podpory, jehož smyslem bylo ve větší míře zohlednit náklady žadatele a rozsah prováděných opatření, než tomu bylo u programu předchozího.
V následujícím roce byl již oficiálně otevřen program Nová zelená úsporám. Ministerstvo v něm postupně vyhlásilo tři dotační výzvy pro majitele rodinných domů a tři pro majitele či stavitele bytových domů. V současné době běží kontinuální výzva pro žádosti o dotaci jak pro rodinné domy po celé ČR, tak pro bytové domy v Praze (zbývající část bytových domů v ČR pokrývá obdobný program MMR – IROP), popř. na výstavbu nových bytových domů v celé ČR. Zájemci o dotaci mohou tedy své žádosti podávat průběžně až do konce roku 2021.
Dotace lze čerpat opět na nízkoenergetická opatření u rodinných nebo bytových domů a také na budovy veřejného sektoru naplňující čl. 5 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, u nichž vhodně doplňují zdroje poskytované Evropskou unií v operačním programu Životní prostředí (specifický cíl 5.1). Do budoucna se počítá s rozšířením nabídky podpory také pro veřejný sektor v oblasti novostaveb v pasivním standardu, neboť tato oblast je již v operačním programu Životní prostředí téměř vyčerpána.
Zájem o dotace je enormní
Aktuální program Nová zelená úsporám je v současnosti hodnocen jako nejúspěšnější dotační program v České republice v oblasti úspor energie. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce má velmi dobrou bilanci jak z hlediska efektivnosti vynaložených nákladů na dosažené úspory, tak i z pohledu čerpání prostředků. Podle poslední závěrečné zprávy předkládané vládě se díky programu podařilo v letech 2014 až 2017 ušetřit v konečné spotřebě asi 3,36 PJ energie a snížit emise CO2 o 384 000 t ročně.
Jak je na tom program z hlediska čerpání?
Zájem o dotace je mimořádný. Jen v roce 2018 zaevidoval Státní fond životního prostředí ČR přes 8500 žádostí, což je od roku 2014 meziročně vůbec nejvíce. K jeho oblibě přispívá stále rozšiřující se nabídka dotací i snaha vycházet vstříc žadatelům a zjednodušovat podmínky programu.
Celkově přijal úřad od spuštění programu 38 777 žádostí s požadavkem na téměř 9 mld. Kč. Z nich schválil 33 458 žádostí za 7,5 mld. Kč. Na účty žadatelů fakticky odešly již 4,4 mld. Kč a každý týden od- cházejí další peníze v závislosti na tom, jak žadatelé dokládají faktury za provedené stavební práce.
Z nabízeného balíčku dotací je přitom největší zájem o příspěvky na zateplení, a to jak v počtu podaných žádostí, tak co se výše požadované dotace týče. V těsném závěsu následují žádosti o podporu solárních systémů a zdrojů tepla. Již tradičně nejvíce žádostí přichází z Moravskoslezského, Středočeského a Jihomoravského kraje.
Aktuální nabídka dotací
Na jaká opatření program Nová zelená úsporám stavebníkům v současnosti přispívá? Vůbec největší oblibě se těší dotace na nízkoenergetické rekonstrukce již stojících budov. Konkrétně jde o zateplení stěn, stropů, podlah, střech a ostatních konstrukcí, výměnu oken a dveří. Příspěvek je odstupňován podle výše úspory a dosažených energetických parametrů od 500 do 3800 Kč na m2 renovované konstrukce a může dosáhnout až 50 % ze způsobilých výdajů a maximálně 550 000 Kč na rodinný dům. Reálně se výše příspěvku u zateplení rodinných domů pohybuje průměrně kolem 250 000 Kč, u zateplení bytových domů 817 000 Kč.
Druhou nejoblíbenější skupinu dotovaných opatření představuje oblast tzv. efektivního využití zdrojů energie. Do ní spadá podpora solárních termických a fotovoltaických systémů, systémů řízeného větrání (se zpětným získáváním tepla – rekuperací) a výměna zdrojů tepla za jiná, úspornější zařízení (např. tepelná čerpadla, kotle či krbová kamna na biomasu). Výměny kotlů lze však z NZÚ podpořit pouze v případě, že nemohou být podpořeny ze souběžně probíhajícího programu kotlíkových dotací. I v tomto případě je státní příspěvek nastaven podle typu opatření od 25 000 do 150 000 Kč.
Poslední podporovanou oblastí je výstavba domů s velmi nízkou energetickou náročností. Program logicky zvýhodňuje nejúspornější domy, co se týče energií, tedy domy v tzv. pasivním standardu využívající obnovitelné zdroje energie. Od října loňského roku lze peníze čerpat i na domy s nízkou energetickou náročností, které jsou vybaveny systémem řízeného větrání (rekuperací). I v této oblasti je výše dotace dána výslednými energetickými parametry budovy a dosahuje 150 000, 300 000 nebo 450 000 Kč.
Celý článek naleznete v archivu čísel 01-02/2019.