Zpět na stavby

Modernizace rychlostní komunikace S8, průtah Varšavou

2. května 2017
Ing. Radim Čáp, Ph.D.

Titulem Zahraniční stavba roku 2016 byla oceněna rekonstrukce a rozšíření úseku rychlostní komunikace procházející Varšavou. Zahrnuje celkem padesát devět inženýrských objektů, z toho čtyřicet šest mostů, z nichž dvacet sedm bylo sanováno a rekonstruováno a devatenáct nově postaveno. Největší z mostů, 646 m dlouhý ocelový most generála Stefana Grota-Roweckého vedoucí přes Vislu, byl rozšířen o 5,095 m a zesílen externím předpjetím.


Stavba úseku komunikace, která spojuje hlavní město od jihozápadu k severovýchodu (Vratislav – Varšava – Bělostok) se nachází na severním okraji centra Varšavy, v blízkosti bývalé továrny na výrobu osobních automobilů. Jedná se o nejzatíženější trasu hlavního města, kterou projíždí až 7500 vozů za hodinu v jednom směru. Stavba byla realizována v režimu Žluté knihy FIDIC. Smlouva byla podepsána mezi generálním dodavatelem, firmou Metrostav a.s., a investorem stavby, GDDKiA (Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad), realizována byla divizí 4, která je pověřena vedením polské organizační složky firmy.

Technický popis stavby

Celková délka modernizovaného rychlostního úseku, měřená v ose směrově rozdělené komunikace S8, je přibližně 4,65 km, bez započítání rozpletů, ramp, příčných komunikací atd. Úsek se nachází mezi mimoúrovňovými křižovatkami Powązkowská a Modlińská, kde navazuje na již dokončenou první etapu. Cílem modernizace bylo rozšířit trasu o jeden pruh v každém směru, včetně nového souvrství povrchu vozovky.

Inženýrské konstrukce

Vzhledem k stávajícímu technickému stavu konstrukcí bylo třeba 27 mostních konstrukcí sanovat a zesílit a nově postavit devatenáct mostů. Většinou byla po demolici stávajícího objektu nová stavba situována na stejném místě. Kaž dá z konstrukcí i jejich montáž si vyžádala osobité řešení. Kromě velkého množství železobetonových mostů a estakád, opěrných zdí i protihlukových, dopravně-informačních portálů, vybavení komunikací, přístřešků MHD a jiných drobných staveb byly součástí stavby tři významné ocelové stavební objekty:
■ SO PT1 protihlukový tunel;
■ SO 10T lávka pro pěší a cyklisty;
■ SO 2T most generála Stefana Grota-Roweckého přes Vislu.

Protihlukový tunel

Významným a technologicky náročným dílem hlavního tahu trasy je stavba protihlukového tunelu. Vlastní konstrukce tunelu je navržena z nosných ocelových prvků se skleněnou výplní a svařovaných I nosníků obloukovitého tvaru. Vzhledem k odbočovacím pruhům je rozpětí oblouků proměnné a činí 17,15 až 24,75 m, s osovou vzdáleností 6 m. Tunel je založen na roztlačovaných pilotách (zemina je v místě prováděné železobetonové piloty roztlačována do stran). Celková délka protihlukového tunelu činí necelých 580 m (2 × 580 m), na jeho stavbu bylo spotřebováno 1350 t konstrukční oceli třídy S355J2 a S355JR.

Lávka pro pěší a cyklisty

Lávku pro pěší a cyklisty tvoří ocelový obloukový most o dvou polích s mezilehlou železobetonovou mostovkou. Nosné oblouky o rozpětí 21,25 + 17,5 m mají příčný řez ve tvaru svařovaného truhlíku a podélný řez je shodný s tvarem oblouků protihlukového tunelu, neboť tunel k lávce z obou stran přiléhá. Na lávku, založenou rovněž na roztlačovaných pilotách, bylo spotřebováno 92 t konstrukční oceli třídy S355J2.

Most generála Stefana Grota-Roweckého

Dominantou stavby je rozšíření nosné konstrukce ocelového mostu přes 250 m široké koryto Visly a záplavové území, které má z hlediska ochrany životního prostředí statut kategorie Natura 2000. Most spojuje varšavské čtvrti Źoliborz a Praga Pólnoc. Byl postaven v letech 1977 až 1981, podle projektu Witolda Witkow ského. Nosná konstrukce mostu o celkové délce cca 646 m slouží nejen silniční dopravě, ale také pro převedení hlavního vodovodu a parovodu. Přemostění sestává ze dvou nezávislých paralelně vedených mostů o sedmi polích uložených na společných opěrách a samostatných pilí řích, každá pro jeden jízdní směr, jedná se tedy o dvě spojité konstrukce vedle sebe. Rozpětí jednotlivých polí je 75 + 3 × 90 + 2 × 120 + 60 m.

Celý článek naleznete v archivu čísel 05/2017.