Zpět na stavby

Moderní tvrz v Heřmanově Městci

10. února 2010
Přemysl Kokeš

Svým vzhledem je stavba v Heřmanově Městci srovnávána se středověkými tvrzemi, a není ?na vině? jen použití kamene jako základního stavebního prvku. Architektonická koncepce domu je založena na využití atria ?nádvoří?, které umožňuje zcela nerušený pobyt pod širou oblohou. Ocenění v soutěži Stavba roku 2009 potvrdilo, že realizace tohoto nezvyklého konceptu přesáhla standardy, na jaké jsme u rodinných domů zvyklí.

Autor:


Spoluautoři:
Mikuláš Medlík

Podíváme-li se blíže na architekturu středověké tvrze, překvapí, jak výrazně převládá prvek užitnosti nad zdobností. Venkovská obydlí nižší šlechty jsou z tohoto pohledu velmi blízká modernímu pojetí architektury, která zdůrazňuje lapidárnost tvarů i určitou míru abstrakce. Umisťování oken i dveří tak zjevně odpovídá účelu a funkci. Tyto historické stavby mnohdy předčí neofunkcionalistické koncepty, jež svou podobnost funkcionalizmu někdy stavějí na odiv, aniž by měly jeho vnitřní logiku.

Koncepce stavby
Jako hlavní prostor, kolem něhož se stavba odvíjí, bylo na základě dohody mezi investorem a architektem zvoleno atrium. Především bylo nutné vytvořit chráněný prostor, do kterého je těžké dohlédnout z okolních staveb. Dům je tvořen dvěma objekty, které mezi sebou svírají meziprostor dvou atrií. Oba mají půdorys ve tvaru L, přičemž jižní je nižší a kryje severní, vyšší ložnicovou část v patře proti pohledům z okolí. Zároveň je tak zajištěn z ložnice jedinečný výhled na protější střechu, která je upravena jako louka.

Dům v zahradě, zahrada v domě
Pozemek sám o sobě zadržoval vodu, čehož bylo využito dvěma způsoby - jako stabilizátor mikroklimatu a jako estetický prvek. Voda je použita u obou atrií, v nichž je ochlazovna sauny a potok a před jižním průčelím domu je pak jezero těsně u paty objektu.
Zahrada byla obehnána především na jižní straně valy, které skryly pohled na řadovou zástavbu v okolí. Pod nejvyšší částí valu byla z masivních kamenných bloků vytvořena skála, z níž vytéká voda čerpaná v jezírku a přes rákosovou čistící plochu mokřadu vtéká zase zpátky do jezera.
Na východ od domu byla vystavěna zeď. Ta odřízla část pozemku, na němž vzniklo veřejné prostranství osázené stromy a vysokými travinami. Při pohledu z vnitřní části zahrady navozuje toto řešení dojem, že za zdí přírodní scenérie nekončí. V západní části pozemku byla postavena hospodářská část budovy se stájí pro koně a seníkem. Vše je doplněno loukami a přirozenými vsakovacími jezery. Před stájemi je mlatový povrch a severní část zahrady uzavírá dům se vstupním dlážděným prostorem.

Rodinný dům jako tvrz s vodním příkopem
¤ Rodinný dům jako tvrz s vodním příkopem

Architektonické řešení stavby domu
Vstup ze severu je v nejvyšší části budovy, která je strohá a působí ?nedobytně?, i když není oddělena od silnice žádným plotem. Důvodem tohoto řešení byla snaha navázat na charakter maloměstské zástavby, kde jak domky, tak zámky bývaly přístupny rovnou z ulice nebo náměstí. Z ulice je proto možné použít buď přímo vjezd do vrat garáže nebo vstoupit do dveří domu, lemovaných dvojicí okrasných stromů - sakur. Celé předpolí domu je vlastně rozšířením ulice do malého ?náměstíčka?, dlážděného žulovou odsekovou dlažbou. Stromy umocňují zklidňující dojem ze vstupu, který je tak oddělen od provozu ulice, ale je zároveň součástí veřejného prostoru.
Přízemí domu je vyzděno z lomového kamenného zdiva kladeného na ztracenou spáru, patro je z masivního cedru. Fasádu na severu prolamuje ještě vstup do pracovny a v patře podlouhlé okno do koupelen připomínající střílnu. ?Náměstíčko? je po obou stranách uvozeno kamennými zdmi, spojenými s budovou dvěma rozměrnými branami.
Vstup do domu dřevěnými dveřmi vede do poměrně stísněného prostoru zádveří a dále do schodišťové haly, odkud je možné sledovat skleněnou stěnou prostor atria. Hala je především prostorem komunikačním. Dřevěné schodiště je zde situováno tak, aby nepůsobilo příliš dominantně, návštěvník ho vnímá zepředu, s průhledem mezi jednotlivými stupni, z boku je však masivní a působí velmi pevně. V hale je na celé ploše podlahy položena opalovaná velkoformátová žula, která je tak další variantou použitého kamene.
Schodišťová hala funguje jako spojovací ?krček? mezi vysokou severní a nízkou jižní částí domu, jež je otevřena do krovu. Vstoupíte-li do interiéru přes prosklenou stěnu, uvidíte zahradu i jezírko odrážející jižní slunce. Prostor působí velmi vzdušně díky dřevěné nástavbě, otevřenému pohledu do krovu. Ten je doplněn stěnou tvořenou masivními cedrovými trámy. V teplých letních měsících lze skleněnou stěnu uzavřít venkovní posuvnou okenicí a zabránit tak přehřátí místnosti. Pokud je okenice otevřená, přesahuje přes obrys domu a zakrývá prostor západní terasy před pohledy z okolí.
Prostor, který vznikl vytvořením atria, působí hned v několika plánech. Kromě vizuální kontroly haly, kde se objeví každý nový příchozí, umožňuje kontakt se svébytným koutem přírody. Voda i zeleň umocňuje pocit, že jsme na dosah ?venku?, paradoxně uzavřeného ?uvnitř? domu. Dominantou tohoto prostoru je solitérní blok kamene sloužící jako krb. Protože nebylo možné v předstihu kámen zajistit, stavbaři museli rozebrat střechu již hotové místnosti, aby mohli jeřábem budoucí krb umístit.
Horní část domu je přístupná po schodišti v přístupové hale, ta vede na horní krytý ochoz, který je na jihu zakončen příruční kuchyňkou. Odtud se naskýtá pohled do vnitřního atria s výhledem na zatravněné svahy pultových střech nižšího bloku domu, z nichž vystupuje pouze nerezový krbový komín.
Z horní haly jsou přístupné dětské pokoje orientované na západ. Toto podlaží je celé konstrukčně pojaté jako roubená stavba z masivního cedru. Ten dokáže bez jakékoliv povrchové úpravy i po letech interiér provonět. Každý dětský pokoj má schodiště vedoucí do nízkého patra v prostoru pod pultovou střechou.
Vnější charakter domu vytváří především výrazná modelace čtyř pultových kamenných štítů, které ukazují mistrovstí kameníků podílejících se na stavbě. Kámen je doplněn roubenou dřevěnou konstrukcí a celou kompozici završují zatravněné střechy.

Přízemí domu je vyzděno z lomového kamene na ztracenou spáru
¤ Přizemi domu je vyzděno z lomoveho kamene na ztracenou sparu, podlouhle okno připomina střilnu, patro je z cedroveho dřeva

Prostor interiéru působí vzdušně
¤ Prostor interieru působi vzdušně, dřevěne schodiště diky průhledu mezi jednotlivymi stupni nepůsobi zepředu přiliš dominantně, z boku je však masivni

Výminek
V rohu pozemku u domu je umístěna stavba, která slouží jako samostatný byt pro rodiče investora. Tato drobná stavba má jako nároží vytvořit ve struktuře předměstí orientační bod. I tento výminek má pultovou zatravněnou střechu. Stavba je zděná, zateplená, venkovní plášť byl však experimentálně vytvořen jako hrázděná konstrukce doplněná jemnou strukturou kamenného lomového zdiva. Nejzajímavější stavební prvek ukrývá prostor pod výminkem. Kdo chce sklep, většinou odtěží kvádr země a vzniklý otvor vybetonuje. V tomto případě však odtěžený prostor vypadal, jako by do půdy spadl mostní nosník, který jsme náhodou vytáhli. Zalití tohoto místa betonem vytvořilo pod zemí zaklenutý prostor, k němuž jsme se dostali vykopanou ?šachtou? z boku. Připravenými otvory byl odtěžen zbytek zeminy a odkryla se betonová klenba. Záměrem bylo, aby v klenbě zůstaly všechny stopy práce přírody i člověka: valouny, otisky a struktura kopání. Charakter takového prostoru je naprosto přírodní, v mnoha ohledech nahodilý a při tvorbě nepředvídatelný.

Konstrukční řešení domu
Dům je založen na železobetonových pasech překrytých deskou. Na pasech byla vystavěna zděná nosná konstrukce z cihel a z kamene, výminek byl založen na stěnách a klenbě sklepa z prostého betonu. Kámen jako nosné zdivo byl použit v místnostech, kde to bylo esteticky žádoucí, dále byly použity jako nosné prvky cihelné bloky. Na zabetonované stropy (miako) se položila roubená konstrukce s dvojitou drážkou. Krov je zhotoven z borovice - masiv, v místech zesílení lepený. Celý zděný dům byl z vnější strany zajištěn rozvody elektroinstalace a zateplen minerální vatou napichovanou na nerezové trny zakotvené do primárního zdiva. Následně se veškeré zateplené konstrukce obezdily kamenem. Masivní cedrová konstrukce má provětrávanou fasádu, povrchovou vrstvu tvoří široká cebrová prkna. Jako střešní krytina byla navržena zatravněná plocha na PVC fólii. Okna v domě jsou dřevěná, podlahy byly zhotoveny v kombinaci dřeva a kamenných desek, rovněž v úpravě pro podlahové vytápění. Zdrojem tepla je kromě krbu tepelné čerpadlo (médium topná voda), otopné plochy jsou podlahy a radiátory. Kromě nominace na titul Stavba roku ČR získal dům rovněž titul Stavba roku Pardubického kraje 2008 a zvláštní cenu Ministra životního prostředí ČR.

Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Rodinný dům v Heřmanově Městci
Investor: manželé Nešetřilovi
Projektant: Přemysl Kokeš (v současnosti Kokes partners s.r.o); Mikuláš Medlík; ai5, s.r.o.
Zhotovitel: GRANO, Skuteč spol. s r.o.; BARTOŠ DŘEVOSTAVBY s.r.o., Kosořín; AZ Stavební s.r.o., Heřmanův Městec Stavbyvedoucí: František Novák
Zahradní úpravy: Ing. Zdeněk Sendler
Doba výstavby: 2005-2008
Náklady: investor neuvedl

Dům v Heřmanově Městci. Podélný řez stavbou.
¤ Dům v Heřmanově Městci. Podelny řez stavbou.

Půdorys 1. NP
¤ Půdorys 1. NP: 01 - zadveři; 02 - garaž; 03 - pracovna; 04 - koupelna; 05 - schodišťova hala; 06 - WC; 07 - wellness; 08 - pokoj; 09 - jidelna; 10 - kuchyň; 11 - spiž; 12 - technicka mistnost, komora; 13 - velke atrium; 14 - male atrium