Kvalifikace dodavatelů - profesní, ekonomické a finanční předpoklady

Profesní kvalifikační předpoklady

Splněním profesních kvalifikačních předpokladů prokazuje dodavatel svoji oprávněnost k výkonu činností, které jsou předmětem veřejné zakázky. Profesní kvalifikační předpoklady prokazuje dodavatel doklady stanovenými zákonem, a to jak u nadlimitních, tak u podlimitních veřejných zakázek. Profesní kvalifikační předpoklady nelze nahradit čestným prohlášením dodavatele. Profesní kvalifikační předpoklady tvoří:

• Výpis z Obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. Tento profesní kvalifikační předpoklad prokazují pouze osoby zapsané v uvedených evidencích (podnikatelé podnikající jako fyzické osoby nezapsané v Obchodní rejstříku tento doklad samozřejmě nepředkládají). Je věcí dodavatele, aby doklady, kterými prokazuje svoji profesní kvalifikaci, byly v souladu se skutečností, aby tedy výpis z Obchodního rejstříku obsahoval všechny skutečnosti platné ke dni, kdy měla být kvalifikace prokázána. Pokud dodavatel požádal o změnu zápisu v Obchodním rejstříku a tato změna doposud provedena nebyla, měl by k výpisu z Obchodního rejstříku přiložit i úředně ověřenou kopii žádosti o změnu v zápise Obchodního rejstříku.

• Doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci. Dokladem o oprávnění k podnikání bude v naprosté většině veřejných zakázek živnostenský list. U tohoto dokladu se stáří nezkoumá, živnostenský list je vydáván pouze jednou a platí po celou dobu výkonu živnosti. Významné však je, že oprávnění k podnikání musí zahrnout celý rozsah předmětu veřejné zakázky, tzn., že pokud předmět veřejné zakázky tvoří více činností, které jsou předmětem samostatných živností (popř. licencí nebo koncesí), musí dodavatel předložit všechna oprávnění k podnikání, která jsou nezbytná pro splnění předmětu veřejné zakázky. Ze zákona lze dovodit, že je povinností zadavatele stanovit požadavky na rozsah informací a dokladů k prokázání kvalifikace (viz § 56 odst. 7), ale je otázkou, zda je povinností zadavatele vymezovat v požadavcích na kvalifikaci i výčet živnostenských listů, které jsou nezbytné pro splnění předmětu veřejné zakázky. Spíše lze očekávat, že k tomuto problému zůstane platný názor, uvedený v pravomocném rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (rozhodnutí 152/2005), ze kterého vyplývá povinnost dodavatele doložit všechna oprávnění k podnikání, která odpovídají předmětu plnění, pokud jej zadavatel dostatečně přesně vymezil.

• Doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací, prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů. Tento doklad může zadavatel požadovat pouze u veřejných zakázek na služby a pouze v případě, kdy je členství v komoře nebo jiné organizaci povinné podle jiných právních předpisů (např. výkon advokátních služeb). U ostatních druhů veřejných zakázek se tato část profesní kvalifikace nepoužije.

• Doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů. Zvláštní právní předpis, který definuje příslušnou odbornou způsobilost, je např. zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. V ustanovení § 2 tohoto zákona je následující definice: Autorizací se pro účely zákona rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě.

Z ní vyplývá, že u veřejné zakázky na stavební práce (obdobně i projektové služby) je pod pojmem ?doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele, nebo osoby…? míněno osvědčení o autorizaci. Osvědčení o autorizaci je tedy povinným dokladem prokazujícím splnění profesního kvalifikačního předpokladu, který zadavatel vyžadovat u stavebních veřejných zakázek musí a dodavatel jej musí předložit, aby prokázal splnění kvalifikace v oblasti odborné způsobilosti. Osvědčení o autorizaci však nemůže získat ani předložit dodavatel jako právnická osoba (viz stavební zákon § 158 odst. 1), a dodavatel jej předkládá tedy pro osobu, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zajišťuje. Není však zřejmé, o jakou osobu se jedná. Jde o odpovědného zástupce podle § 11 živnostenského zákona? Nebo jde o osobu odpovědnou za provedení veřejné zakázky na stavební práce (stavbyvedoucího)? Protože profesní kvalifikační předpoklad se vymezuje ke konkrétní veřejné zakázce s ohledem na její charakter, půjde pravděpodobně o osobu odpovědnou za provedení veřejné zakázky (stavbyvedoucí) - § 160 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon):
(Odstavec 1): Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění 49), vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. Osvědčení o autorizaci musí být předloženo v originále nebo úředně ověřené kopii (stáří autorizace se neposuzuje).

Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady

Zákon pro oblast ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů vymezuje určité konkrétní požadavky a je na zadavateli, které z nich převezme pro svoji konkrétní veřejnou zakázku. Přitom platí, že veřejný zadavatel má právo vybrat si pro prokázání této části kvalifikace kterýkoliv další předpoklad uvedený v zákoně, ale smí vybírat pouze z uvedených a nesmí požadavky na další předpoklady rozšiřovat nad rámec zákona. Ekonomické a finanční předpoklady jsou stanoveny jednotně pro všechny druhy veřejných zakázek (pro služby, dodávky i stavební práce).
V rámci povinností zadavatele souvisejících s vymezením ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů zákon zadavateli v souvislosti s požadavky na kvalifikaci stanoví tři základní povinnosti:

• stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů;
• uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů;
• vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

Aby měla kvalifikace dodavatelů smysl a rozlišila případné zájemce o účast na zadávacím řízení na kvalifikované a nekvalifikované dodavatele, musí zadavatel v rámci stanovených ekonomických a finančních předpokladů vymezit, jaké minimální hodnoty dalších předpokladů požaduje naplnit, aby byl dodavatel uznán jako kvalifikovaný. Pro stanovení těchto limitů (např. výše požadovaného obratu) zákon nestanoví žádná pravidla ani omezení (pouze naznačuje v § 55 odstavec 3 písmeno c) jejich vymezení přiměřeně k druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky).
Při vymezení kvalifikačních předpokladů je tedy nutné zabývat se možnou diskriminací dodavatelů, aby tyto předpoklady nebyly nastaveny neúměrně vysoko ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Ani zde však neexistují jasná pravidla, co je přiměřené a co diskriminační; vycházet je možné pouze z toho, co je v daném oboru veřejné zakázky obvyklé.

Specifikace ekonomických a finančních předpokladů
K prokázání ekonomických a finančních předpokladů může veřejný zadavatel vyžadovat následující:

• Pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě. Tato část ekonomické a finanční způsobilosti dodavatele je velmi diskutabilní. Zcela jasně vymezuje, jaký druh pojistné smlouvy může zadavatel vyžadovat (jiný druh pojištění vyžadovat zadavatel nesmí), ale vůbec nenaznačuje, jak se vypořádat se vztahem tohoto předpokladu k rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Při plnění veřejné zakázky totiž mohou nastat situace, kdy hrozba škody vůči třetí osobě je poměrně vysoká i u zakázek malé finanční hodnoty, a naopak velké, zejména stavební zakázky jsou pojištěny jiným typem pojištění, než je odpovědnost za škodu vůči třetím osobám (např. stavebně montážní pojištění). Není tedy zřejmé, jak má zadavatel nastavit (vymezit) minimální úroveň pro splnění tohoto předpokladu. Za nediskriminační lze považovat následující požadované výše pojistného plnění, viz tabulka 1.

¤ Tab. 1. Nediskriminační požadované výše pojistného plnění

Zadavatel by při stanovení tohoto předpokladu měl vzít na vědomí, že v době podání nabídky, popřípadě žádosti o účast, má uchazeč, popřípadě zájemce, pouze svoji obecnou pojistnou smlouvu na odpovědnost za škodu vůči třetím osobám a že v té době není vůbec jisté, zda danou veřejnou zakázku získá, a není tedy důvod, aby byl pojištěn neúměrně vysoko. Z tohoto důvodu a v souladu s ustanovením § 55 odstavec 2 zákona může zadavatel nahradit požadavek na pojistnou smlouvu i požadavkem na jiný doklad, např. příslib o uzavření požadovaného pojištění, pokud uchazeč předmětnou veřejnou zakázku získá.
Poznámka: Podle neoficiálního názoru pojišťovacích společností se obecná odpovědnost za škodu uzavírá na pojistnou hodnotu cca 1,5 % obratu. Roční pojistné plnění vyplývající z uzavřené smlouvy na odpovědnost za škodu může dosáhnout nejvýše dvojnásobku pojistného limitu (pojistné částky) za všechny případy firmy celkem (jeden případ nesmí překročit výši pojistného plnění sjednaného ve smlouvě).
Tato pojistná smlouva nijak nesouvisí s konkrétní zadávanou veřejnou zakázkou a v době předložení pojistné smlouvy zadavatel vůbec neví, kolik pojistného plnění na základě této smlouvy již pojišťovna vyplatila, což může výrazně snížit ?volnou? hodnotu pro zadavatele.

• Poslední zpracovanou rozvahu podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) nebo určitou část takové rozvahy. U tohoto předpokladu je pouhý požadavek na předložení rozvahy nebo její části zcela zbytečný (jednak by tím byl bez vymezení minimální úrovně porušen zákon a jednak by jakákoliv rozvaha se sebehoršími výsledky byla splněním předpokladu).
Zadavatel, pokud se rozhodne tento požadavek vymezit v rámci svého zadávacího řízení, musí vymezit, co z této rozvahy bude předmětem posuzování kvalifikovanosti dodavatele. Možnost zadavatele vybrat si jakýkoliv ukazatel není zákonem nijak omezena, ale zadavatel by si měl uvědomit, že v případě sporu bude muset jasně zdůvodnit, proč vymezil právě určitý požadavek na kvalifikaci, a to z toho důvodu, aby prokázal, že jím stanovené ukazatele a hodnoty nejsou diskriminační.
Za nediskriminační parametry lze považovat údaje o finanční stabilitě dodavatelů, a to v oblasti krátkodobé finanční stability a dlouhodobé finanční stability. Ukazatelem pro hodnocení krátkodobé finanční stability (krátkodobost je dána časovým horizontem do 12 měsíců) je likvidita. Krátkodobé pohledávky a závazky jsou ty, které mají splatnost do 12 měsíců ode dne vystavení. Dlouhodobé jsou ty závazky, které jsou starší než 12 měsíců. Pro hodnocení dlouhodobější finanční stability je vhodným kritériem míra vlastního kapitálu.
Kvalifikační předpoklad tohoto typu lze tedy jako nediskriminační vymezit u kteréhokoliv druhu veřejné zakázky následovně: u veřejných zakázek stanoví zadavatel minimální úroveň pro splnění kvalifikace jako hodnotu likvidity ve výši nejméně 1,0 a míru vlastního kapitálu ve výši nejméně 0,5. Jediným možným dokumentem je rozvaha a zadavatel nemůže definovat jiné hodnoty než ty, které jsou uvedeny v rozvaze, nebo se dají z údajů uvedených v rozvaze vypočítat.

• Údaj o celkovém obratu dodavatele zjištěný podle zvláštních právních předpisů (§ 1 odstavec 2 písmeno e) a § 20 odstavec 1 písmeno a) bod 2 zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů), popřípadě obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky, a to nejvýše za poslední tři účetní období; jestliže dodavatel vznikl později nebo prokazatelně zahájil činnost vztahující se k předmětu veřejné zakázky později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu za všechna účetní období od svého vzniku nebo od zahájení příslušné činnosti.
Požadavek na prokazování výše obratu je nejčastěji používaným ekonomickým a finančním kvalifikačním předpokladem. Zákon ponechává na vůli zadavatele, aby vymezil, zda požaduje předložit výši celkového obratu nebo výši obratu dosaženého dodavatelem za určitou činnost (s ohledem na předmět veřejné zakázky). Je přitom logické, že vhodnější je pouze dílčí obrat vymezující hodnotu v oblasti, která je předmětem veřejné zakázky, ale zadavatel si musí uvědomit, že takovýto dílčí obrat nemusí být dodavatelem vůbec podle zvláštního právního předpisu evidován a jeho splnění se obtížně ověřuje.
U tohoto údaje rovněž zákon nestanoví, jakým dokladem má být výše obratu prokázána, a je na zadavateli, aby tento doklad vymezil (viz § 55 odstavec 3 písmena a) a b) zákona). Za nejvhodnější doklad v tomto případě lze považovat čestné prohlášení dodavatele, z něhož vyplyne požadovaná výše obratu. Zadavatel může požadovat výši obratu nejvýše za tři poslední účetní období. Záleží na zadavateli, aby se rozhodl, zda mu postačí údaj za jedno, dvě nebo tři účetní období, ale v žádném případě nesmí zadavatel vymezovat období delší. Přitom platí, že ti dodavatelé, kteří vznikli později, nebo zahájili činnost vztahující se k předmětu veřejné zakázky později, než je zadavatelem vymezené požadované období, prokazují splnění výše obratu pouze za období od svého vzniku nebo od zahájení příslušné činnosti, ale v těchto obdobích musí splnit minimální úroveň stanovenou zadavatelem.
Z hlediska požadovaných období pro definování výše požadovaného obratu musí zadavatel rovněž jednoznačně vymezit, zda jím stanovená minimální úroveň výše obratu je součtem za všechna období, nebo zda musí být dosažena v každém z požadovaných období, popřípadě jde o průměrnou hodnotu za všechna období.
I u tohoto kvalifikačního předpokladu může stanovení minimální úrovně působit jako diskriminační prvek v případech, kdy zadavatel vymezí neúměrně vysokou výši požadovaného obratu. Pro stanovení tohoto limitu existují sice nepsaná, ale obvykle používaná pravidla, tak aby nastavená úroveň nebyla považována za účelově diskriminační:
- u veřejných zakázek na služby stanoví zadavatel minimální úroveň pro roční obrat odpovídající předmětu veřejné zakázky (za obdobné služby) ve výši dvojnásobku roční hodnoty požadovaných služeb;
- u veřejných zakázek na dodávky stanoví zadavatel minimální úroveň pro roční obrat odpovídající předmětu veřejné zakázky (za obdobné dodávky) ve výši dvojnásobku hodnoty požadované dodávky (u smluv na dodávky s delším časovým obdobím než dva roky je to dvojnásobek roční hodnoty dodávky);
- u veřejných zakázek na stavební práce stanoví zadavatel minimální úroveň pro roční obrat odpovídající předmětu veřejné zakázky (za stavební práce) ve výši dvojnásobku roční hodnoty prováděné stavby, přičemž pro výpočet se počítá rovnoměrné plnění stavby (předpokládaná hodnota stavby lomeno počtem let realizace násobeno dvěma).

Upozornění: U veřejných zakázek na stavební práce není evidován obrat dodavatele v určitých oborech stavebnictví. Vzhledem k tomu, že i oprávnění k podnikání je vymezeno obecně jako ?Provádění staveb?, neměl by zadavatel požadovat obrat jen za určitý obor stavebnictví, ale vždy za stavebnictví jako celek.