Zpět na stavby

Knihy pod parkem

1. listopadu 2007
Ing. arch. Aleš Tomášek

V minulém roce proběhla soutěž na stavbu Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Z více než padesáti došlých návrhů, z nichž pět postoupilo do druhého kola, vzešel vítězně návrh mladého architektonického týmu herman tomášek seidl architekti.


Specifické podmínky

Úkol byl složitý zejména kvůli místu, kde má být knihovna postavena, resp. vyhloubena. Pozemek pro novou knihovnu se nachází na okraji areálu nemocnice, v bezprostřední blízkosti zástavby rodinných domů, kde by knihovna se svou požadovanou plochou okolí výrazně dominovala. Navíc je morfologie terénu pozemku specifická. Pozemek pro stavbu klesá mírným svahem k jihu k břehům řeky Sázavy. Je vyvýšen nad okolní terén, vytváří planinu a terénní zlom. Toto uspořádání vzniklo pravděpodobně navážkou orologi replica zeminy při výstavbě areálu nemocnice, přičemž jeden z jejích pavilonů (určený k demolici) se dosud nachází na pozemku navrhované knihovny. Uvedené rozhraní tří různých prostředí - areálu nemocníce, nízkopodlažních rodinných domů a vyhlídkového prostoru s pohledem na město, předurčilo i řešení stavby.

Netradiční návrh

Vítězný návrh trojice architektů Ivo Hermana, Aleše Tomáška a Roberta Seidla se výrazně odlišuje od ostatních návrhů, které postoupily do druhého kola soutěže, protože knihovnu situuje ?pod povrch pozemku?. Podle výroku poroty se návrh vtipným a důstojným způsobem vyrovnává s obtížemi stavebního místa, se vztahem k drobným stavbám v okolí (Havlíčkova ulice) i k velmi různorodé zástavbě areálu nemocnice. Integrace stavby do terénního reliéfu není náhodná, je výsledkem úvah autorů řešení koncepce budovy, vycházejícího z aktuálních ekologických trendů světové architektury. Dalším kladem navrženého konceptu je jeho nové pojetí symbolicky významných staveb, které odmítá monumentalitu i tvarové extravagance. Zdůrazňuje samozřejmost služby, civilnost a přívětivost nové knihovny. Tvar knihovny je velmi jednoduchý - zvenku se jeví jako plochý zelený kopec zhruba ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníku, se třemi prosklenými zářezy - jižně orientovanou čelní fasádou s hlavním vchodem, menším bočním vchodem a skleněným pásem v zadní části. Celý objem budovy knihovny je zahrnut zeminou, zapuštěn do výše uvedeného terénního zlomu, zakryt ozeleněnými svahy a rovněž střecha je pokryta vegetací. Knihovna tak vystupuje navenek pouze prosklenými fasádami v zářezech do terénu, které umožní vizuální kontakt uživatelů s jejím okolím. ?Ukrytá? budova knihovny obrácená směrem k městu proto neruší svou hmotou vizuálně okolní zástavbu a při běžném pohledu nedojde v dané lokalitě ke změnám.

Půdorys 2. NP knihovny
¤ Půdorys 2. NP knihovny

Koncepce interiéru budovy

Základem koncepce uspořádání provozu knihovny je společná hala studoven, čítáren a oddělení volných výběrů knih ve druhém podlaží budovy. Tento prostor se otevírá v místech terénních zářezů směrem na jih a západ. Prosklenou fasádou vstupuje denní světlo a poskytuje dostatek osvětlení přilehlé části haly. Střední část prostoru je klidnější, osvětlení haly je zde řešeno výhradně horním osvětlením, prostupujícím střechu knihovny. Vložený blok sociálních zařízení dělí celé podlaží přirozeně na dvě části - rušnější u vstupu a centrálního výpůjčního pultu a klidnější v západní polovině knihovny. Takto pojatý koncept provozu by měl do budoucna umožnit variabilní uspořádání knihovních fondů ve volných výběrech, podle aktuálních potřeb knihovny. V severní části horního podlaží navazuje na tuto veřejnou část blok kanceláří a služebních prostor, umístěných podél prosklené fasády směrem k areálu nemocnice.
Důležitým aspektem každé knihovny je osvětlení studovny. Vliv přímého slunečního záření knihy poškozuje, je však třeba zajistit dostatečnou úroveň osvětlení, zvláště u studijních míst. Vítězný návrh řeší uvedenou problematiku rovnoměrného denního osvětlení systémem střešních světlíků, které zajišťují dostatek světla a zároveň poskytují ochranu před přímým sluncem.
Pod východní, více uživatelsky frekventovanou částí druhého podlaží je umístěna vstupní hala s návaznými funkcemi příslušenství vstupu a vzdělávacím úsekem knihovny. Osvětlení haly je zde zajištěno skleněnou fasádou, ve které se nachází i vstup do budovy. Hlavním schodištěm se do tohoto prostoru dostává ve své střední části také horní světlo. Důraz na univerzálnost provozu knihovny se projevuje i zde oddělením jednotlivých funkcí vstupního bloku přestavitelnými lehkými konstrukcemi, umožňujícími variabilní propojení jednotlivých částí, jako je promítací sál, salonek, foyer atd. Kromě šatny je zde informační pult s recepcí, kavárna, místnost pro veřejný internet a sociální zařízení.
Ve zbývající, západní části prvního (spodního) podlaží jsou soustředěny funkce provozu, které nevyžadují denní světlo - jde především o garáže, blok skladů knižního fondu a technické prostory budovy. Servisní část budovy je přístupná vedlejším vstupem ze západní strany, kde nalezneme i vrátnici a vjezd do budovy.

Vizualizace interiéru knihovny
¤ Vizualizace interiéru knihovny - schodiště, obslužný pult, osvětlení horního podlaží denním světlem

Komunikační trasy

Řešení funkce knihovny je založeno na jednoduchých trasách pohybu návštěvníků, stejně jako i personálu a knih. K vzájemným propojením v rámci těchto tras dochází v centru provozu knihovny. Návštěvníci se poprvé setkávají s areálem knihovny na veřejném prostranství, odkud jsou vedeni do vstupní části a schodištěm do patra, kde je jim k dispozici celý prostor hlavního provozu. Tento hlavní vstup je situován do jihovýchodního rohu knihovny, směrem k centru města. Služební vstup pro personál a dovoz knižních fondů je umístěn na opačném konci budovy; tato komunikační trasa vede přes kompaktní dvoupodlažní blok služebních prostor a prostřednictvím výtahů až ke čtenáři ve druhém podlaží. Na západní straně je rovněž situován vjezd do garáže knihovny s přímou návazností na vstupní halu. Garážová stání pro služební automobily nejsou prostorově oddělena od návštěvnických.

Situace - zelená střecha knihovny, okolní zástavba
¤ Situace - zelená střecha knihovny, okolní zástavba - areál nemocnice, rodinné domky

Energetická bilance

Dalším důležitým aspektem konceptu je energetická bilance a kvalita vnitřního klimatu budovy zapuštěné do terénu. Výhody by se měly projevit v letním i zimním období zejména nižšími náklady na vytápění či chlazení.
Dobrou izolaci před povětrnostními vlivy bude představovat kromě zapuštěných bočních stěn i střecha, která bude osazena extenzivní zelení. Očekávaná spotřeba energie by měla být méně než poloviční oproti klasickým stavbám podobných rozměrů.

Vizualizace detailu fasády
¤ Vizualizace detailu fasády

Konstrukční systém budovy

Konstrukční systém budovy je monolitický železobetonový skelet o rozponech 6x7,2 m. Uvedený systém vychází z požadavků na parkovací stání a rozestupy regálů skladu.
Budova je založena na železobetonové desce. Vodorovné nosné konstrukce tvoří dutinové železobetonové desky typu ?bubbledeck? snižující vlastní váhu konstrukcí. Jižní prosklená fasáda je uvažována jako dvojitá, aby byly zmenšeny hodnoty tepelné výměny mezi vnějším a vnitřním prostředím. Svahy vně domu jsou vyztuženy fóliemi a mají sklon přibližně 45º.

V obvodovém plášti budovy jsou navrhovány následující hlavní vrstvy:

  • podzemní část;
    - železobetonová nosná konstrukce;
  • hydroizolace;
    - extrudovaný polystyrén (pod nezámrznou hloubkou není třeba běžná vrstva, stačí polovina jeho tloušťky jako ochrana hydroizolace);
  • jižní dvojitá skleněná fasáda;
    - vnitřní plášť - hliníkový fasádní systém s izolačním dvojsklem;
    - provětrávaná mezera (cca 1 m šířky) s vloženým systémem zastínění (látkové rolety, v chráněném prostředí), odvod tepelných zisků do systému vytápění, resp. odvod tepelných přebytků klapkami do exteriéru, čisticí lávka;
    - vnější plášť - jednoduché zasklení, lepené na ocelový nosný systém;
  • západní prosklená fasáda;
    - hliníkový izolační fasádní systém s izolačním dvojsklem;
    - stínicí rolety;
  • severní fasáda kancelářského traktu;
    - hliníkový fasádní systém s izolačním dvojsklem, otevíratelná okna;
  • střecha;
    - železobetonová konstrukce;
    - vrstvy hydroizolace, lepené izolace XPS 180 mm;
    - zemina 50-75 cm, vegetací osazená zelená střecha.

Svislé nenosné příčky budou zděné, omítané a štukované, ve vstupní části budou instalovány mobilní interiérové příčky, umožňující rychlou přestavitelnost.
Mimo technické prostory bude pro povrch podlah použito marmoleum, v technických prostorách bude ponechán broušený beton.

Předpoklad investičních a provozních nákladů

Umístění stavby pod terén (plocha fasády je pouze 560 m²) přinese úspory v podobě snížených nákladů na chlazení budovy v letních měsících i na údržbu fasády. Zvýší se náklady na mytí oken a čištění prostoru uvnitř zdvojené fasády. Využitím tepelných zisků ze zdvojené fasády dojde k úsporám při temperování budovy v topné sezóně (dle odhadu 30 MWh ročně). Ostatní náklady jsou standardní a odpovídají velikosti a provozu budovy.

Stav realizace knihovny
V současné době byla s architektonickým studiem podepsána smlouva o realizaci, do konce roku 2007 budou pokračovat projekční práce.

Základní údaje o stavbě
Stavba: Krajská knihovna Vysočiny
Architektonické řešení: herman tomášek seidl architekti, architektonické studio
Investor: Kraj Vysočina
Užitná plocha budovy: 4638 m²
Obestavěný prostor: 28 000 m³
Investiční náklady: 175 mil. Kč (cca 5200 Kč/m³)
Předpokládané dokončení realizace projektu: 2011