Hlavní příčiny geotechnických poruch a havárií staveb
Odborná geotechnická veřejnost ve světě byla v posledních letech překvapena výskytem vážných nehod a poruch na stavbách. Evropská federace dodavatelů speciálního zakládání (EFFC) se rozhodla tomuto problému obzvláště věnovat. I v České republice je toto téma aktuální a havárie mají své důvody, které je třeba pro odstranění nebezpečí znát. Současná forma dokumentace staveb má dva hlavní rozměry. První je technický, kdy dokumentace řeší technické problémy a snaží se vytvořit model budoucí skutečnosti. Druhým rozměrem jsou problémy administrativní a společenské, jejichž význam stoupá s tím, v jak fyzicky těsném prostředí se stále zvyšujícími se zájmy a právy technické dílo vzniká. Kdysi hlavní úkol, překonání hmoty a přírodních sil, který byl podstatou technického díla, se dnes dostává velmi často do druhého pořadí za problémy administrativní, právní a společenské.
Motto:
?Ti, kteří se nedokáží poučit z minulosti, jsou odsouzeni si ji zopakovat.?
George Santayana, 1905
Obor geotechnického inženýrství má oproti ostatním oborům stavebního inženýrství velkou zvláštnost v tom, že pracuje s exaktně nedostatečně popsatelnou přírodní oblastí základové půdy a přitom naopak zprostředkuje interakci se stavbami většinou velmi technicky exaktně definovanými [1]. S nástupem moderních metod speciálního zakládání v 60. letech minulého století a s akcelerací rozvoje mechanizace, elektronického monitoringu a výpočetní techniky se zdálo, že bude tato inherentní nerovnováha mezi obory postupně zcela potlačena. Po těžkých nehodách geotechnických staveb, jako například roku 2004 na Nicoll Highway v Singapuru nebo v roce 2009 na metru v Kolíně nad Rýnem a po výskytu dalších vážných poruch musíme toto základní dilema více reflektovat a pochopit jeho souvislosti. Je přece obecně známo, i když málokdy výslovně připomenuto, že v průměru představují základy stavby méně než 10 % jejích celkových finančních nákladů, ale soustřeďují více než 20 % z jejích celkových rizik. EFFC proto se svou partnerskou organizací DFI (Deep Foundation Institute), která sdružuje dodavatele z mimoevropských zemí (zejména z USA, Austrálie, Japonska atd.), zařadila tento problém na pořad odborné konference v Londýně v květnu 2010 [2] jako jedno z hlavních témat. Většina velkých nehod zde byla velmi podrobně a celkem otevřeně prodiskutována, samozřejmě s diskrétním zamlčením jmen osob a firem. Mimo zůstaly jen ty havárie, kde není dosud uzavřeno soudní projednání, jako zmíněná nehoda v Kolíně nad Rýnem, ačkoli právě tato naprosto neočekávaná tragická porucha vzbudila v Evropě velký rozruch.
Nicméně na konferenci bylo možno učinit zásadní závěry a určit, kam nasměrovat pozornost v budoucnosti. Pro českou inženýrskou obec mohou být tyto závěry i příklady prezentace prošetřování nehod velmi poučné, protože tak zevrubný přístup k jejich vyhodnocení není v ČR doposud obvyklý. Pokusím se je zasadit do kontextu tuzemských podmínek a porovnat s dostupnými případy z ČR. Nejtragičtější nehoda posledních let - havárie rekonstruovaného domu v Soukenické ulici v Praze v říjnu roku 2009, kde zemřeli čtyři dělníci, je však zatím v šetření soudu. Podle zpráv tisku je možné, že jednou z příčin mohly být zásahy do podloží stavby.
¤ Stavba aquaparku Čestlice, 2007. Zřícení stavebního jeřábu při montáži, v důsledku porušení mylně navržených základů. (Zdroj: internet).
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 02/2011).
Druhý díl článku naleznete v archivu čísel (č. 03/2011).