Chomutovská přehlídka mostních konstrukcí - SO 203 a SO 206

V projektovém ateliéru VPÚ DECO Praha a.s. vznikly návrhy dvou zásadních staveb Přeložky silnice I/7 Chomutov?Křimov.

SO 203: Estakáda přes komerční zónu
Estakáda převádí silnici I/7 přes komerční areál v Nových Spořicích, přes potok Hačka a trať ČD Chomutov?Vejprty. Celková délka mostu je 511,20 m. Převáděná silnice S 11,5/70 je rozšířená o stoupací a klesací pruh. Silnice stoupá ve sklonu 2,3 %. Směrově začíná obloukem R=900 m, pokračuje obloukem R=1800 m a končí obloukem R=450 m. Mezi oblouky jsou přechodnice. Ze směrového uspořádání vyplývá i proměnný příčný sklon, který se pohybuje od 2,5 % do 3,4 %. Silnice je směrově rozdělená. Pod každým směrem je samostatná nosná konstrukce. Celková šířka mostu je 23,50 m. Nosnou konstrukci tvoří spojitý nosník o třinácti polích 30+11x39,5+30 m z předpjatého betonu C 30/37. Pod každým dopravním směrem je samostatná dvoutrámová konstrukce výšky 2,0 m. Spodní stavba je ze železobetonových opěr s rizality pro uložení ložisek a pilířů pod každým trámem. Základy jsou společné vždy pro dvojici pilířů pod jedním dopravním směrem. Spodní opěra a většina pilířů je založena na pilotách ? 1,20 m dlouhých 5,0?16,0 m. Geotechnické podmínky pro založení mostu byly proměnné a velmi obtížné. Estakáda sleduje okraj podkrušnohorského zlomového pásma, které od sebe odděluje velmi rozdílné horniny. Jde o jíly a jílovce podkrušnohorské uhelné pánve a horniny krušnohorského krystalinika, reprezentované různými typy ortorul, migmatizovaných rul a migmatitů. Vlastní zóna podkrušnohorského zlomu je vyplněna vulkanodendritickou sérií. Ta je tvořena tufy a tufity s pumami bazaltoidů o průměru až několik decimetrů. Kvartérní pokryv je tvořen tufitickými hlínami a jíly s velmi pestrým sledem sedimentů dejekčního kužele Hačky (střídání milimetrových až decimetrových poloh jílů, hlín, písků a štěrků). Při stavbě se objevil i souvislý bazalt. Geologickému prostředí odpovídá i agresivita spodní vody. V první polovině estakády šlo o vodu se silnou síranovou agresivitou (2300 mgl-1 SO4). Síranová agresivita pánevních jílů přecházela v uhličitanovou agresivitu v oblasti tufů. Geotechnické podmínky byly proměnné nejen v podélném ale i v příčném směru. Pilíř P13 a opěra O14 byly u levého mostu založeny plošně, u pravého mostu na pilotách.
Vzhledem k proměnným geotechnickým podmínkám byl při pilotáži vyhodnocován skutečný stav podloží na prvním vrtu pod každým základem. Geolog stavby zatřídil vzorky zeminy odebrané při vrtání cca po 1 m. Na základě těchto údajů projektant potvrdil nebo upravil délku dalších dvanácti pilot pod základem. Přes všechna opatření došlo k rozdílnému sednutí některých podpěr (možnost byla předem projektantem avizována), které bylo po dokončení výstavby nosné konstrukce rektifikováno snížením ložisek na pilířích P2 a P6.

Autor: Ing. Václav Mach, VPÚ DECO Praha, a.s

¤ SO 203 ? celkové sednutí opěr a pilířů

¤ SO 203 ? schéma geologických podmínek

Replica Watches Australia | klockor kopior

SO 206: Most přes železniční trať
Účelem mostu je převedení silnice I/7 přes železniční trať Chomutov?Vejprty. Směrově je nový most navržen v kruhovém oblouku R=1500 m, výškově most stoupá s=+6 %. V celé délce je navržen jednostranný příčný sklon vozovky 2,5 %. Šikmost mostu je 66,667 gr (pravá).
Most je situován v extravilánu, v členitém území s hlubokým zářezem stávající tratě ČD. Délka přemostění je 63,987 m, délka nosné konstrukce je 42,0 m, rozpětí pole 41,0 m, šířka mostu 23,50 m, volná šířka mezi obrubníky je 20,0 m, výška mostu nad terénem v místě křížení s tratí ČD je 12,0 m. Niveleta silnice I/7 vede územím v přilehlém úseku křížení převážně v násypu proměnné výšky mezi 2,0?4,0 m. Most tvoří dvě spřažené ocelobetonové konstrukce pro oba směry komunikace, každá se čtyřmi hlavními nosníky a spřaženou železobetonovou deskou. Spodní stavba je masivní železobetonová, opěry jsou s rovnoběžnými křídly, založení mostu je plošné. Uložení na opěry bylo řešeno pomocí elastomerových ložisek, u každé nosné konstrukce je na opěře O1 jedno ložisko pevné a tři ložiska všesměrně posuvná, na opěře O2 je také jedno ložisko podélně posuvné a tři ložiska všesměrně posuvná, staticky se tedy jedná o jedno prosté mostní pole rozpětí 41,0 m. Nosná konstrukce je ukončena pomocí jednoprofilových mostních závěrů MAURER D 80. Na mostě jsou provedena základní ochranná opatření stupně 3 proti bludným proudům.

Autor: Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D., VPÚ DECO Praha, a.s