Zpět na stavby

Centrum technického vzdělávání pro západočeský region

1. března 2013
Lukáš Novotný

Stavbou Centra technického vzdělávání v Ostrově nad Ohří (CTVO) vznikla jedna z nejmodernějších středních škol v České republice, která je největší technickou školou v bývalém okrese Karlovy Vary. Novostavba vybavená moderními laboratořemi, dílnami a učebnami byla nominována do soutěže Stavba roku 2012 a oceněna Cenou předsedy Senátu Parlamentu ČR.


Urbanistická koncepce a zadání výstavby CTVO

Lokalita Ostrov nad Ohří představuje ucelený urbanistický soubor v duchu socialistického realizmu z padesátých let 20. století. I když architektura bytových domů a veřejných budov, koncepce uliční sítě a městských prostorů má poměrně velkorysá měřítka, nové Centrum technického vzdělávání s předpokládanou kapacitou 750 studentů a 90 pedagogů představuje objem, jenž v zástavbě Ostrova nad Ohří nemá konkurenci. Proto bylo nutné hledat optimální vztah mezi původní strukturou zástavby a nově koncipovanou budovou.
 
Návrh řešení vzešel ze zadání investora – potřeboval restrukturalizovat místní střední odborné školství, konkrétně požadavek, aby Strojní průmyslová škola a odborné učiliště v Ostrově nad Ohří opustily nevyhovující budovy a spojily se v uvolněné budově bývalé IV. základní školy Klínovecká, rekonstruované a dostavěné pro specifické potřeby nového Centra technického vzdělávání. Původní budova rekonstruované školy měla tři nadzemní a jedno podzemní podlaží v obdélníkovém půdorysu a zastřešovala ji valbová sedlová střecha.

Architektonické řešení

Dostavba navázala na stávající budovu základní školy. Je s touto budovou zkoordinována jak půdorysně, tak výškově, má rovněž tři nadzemní a jedno podzemní podlaží. Návrh hledal kompromis mezi požadavkem na předpokládanou společenskou roli veřejné budovy a racionálními stavebními náklady. Řešením je maximálně kompaktní hmota, jež se snaží minimalizovat zastavěnou plochu, zemní práce i plášť budovy. Větší kompaktnost a propojení původní stavby a dostavby je natolik intenzivní, že vzniká jediná budova s plochou střechou s atikou v jedné úrovni. Vnitřní provozní členění budovy využívá možností stoupajícího terénu v místě stavby. Odstraněním původní střechy došlo ke změně výhradní orientace stávající budovy kolmo k přístupové cestě, takže budova je k oběma směrům neutrální. Změnila se i její proporce, víceméně podélná hmota na vrstevnici se stala téměř centrální. Fasáda budovy se zateplením má strohý výraz v neutrálním barevném tónu. Člení ji řady oken, jež jsou více či méně zapuštěny v ostění. Ve fasádě se v místech vstupů nacházejí prosklené plochy s dveřmi. Část severní fasády, tj. pruh na výšku podlaží 2.NP, je celá prosklená. Použití šedové střechy snahu o industriální výraz podtrhuje a zároveň naznačuje velkorysé vnitřní prostory.

Dispozice budovy

V původní budově školy se nacházejí učebny pro teoretickou výuku a v dostavbě, jež má uvolněnější výraz, dílny a učebny pro praktickou výuku. Atria tvoří hlavní komunikační prostor s osobitým nasvětlením šedovými světlíky.
 
1.PP
Dostavba navazuje na změněnou dispozici podzemního podlaží stávající budovy. V blízkosti spojovacího krčku vedoucího k tělocvičnám se nacházejí šatny včetně hygienického zázemí a šatny pro tělesně postižené. Na opačné straně vede nové schodiště do vstupní haly 1.NP a jsou v ní skladové prostory. Tělocvična a spojovací krček zůstávají zachovány.
 
1.NP
V západní části je hlavní vstup do budovy s hlubokým závětřím s vrátnicí a zádveřím. Ve vstupní hale vyúsťuje schodiště z 1.PP a stoupá do 2.NP. Po celé délce budovy severním směrem zaujímá plochu šatna pro 750 žáků. Ve východní části se nalézá seminární učebna a chodba, která slouží jako nouzová úniková cesta ze šatny. Ve střední části je hygienické zázemí pro žáky, prostory pro sanitu a skladové prostory přístupné z chodby stávající budovy.
 
2.NP
V centrální části podlaží se nalézá hlavní komunikační prostor. Po obvodu jsou jednotlivé dílny orientovány kratší stranou k severní fasádě. V krajní severozápadní pozici je umístěna dílna diagnostiky vozidel s dvěma vjezdy sekčními vraty a čtyřmi pracovišti. Kromě těchto místností jsou v podlaží další zámečnické dílny, truhlářská dílna, hygienické zázemí, stravovací úsek s jídelnou, kancelář jídelny, přípravna jídel a knihovna s přímou návazností na internetové pracoviště. V traktu přímo sousedícím se stávající budovou se nacházejí kabinety, západní část dispozice vyplňují kanceláře vedení školy, přístupné z centrální haly.
 
3.NP
V nejvyšším podlaží je široká chodba v centru dispozice můstkem mezi stávající budovou a prostory dostavby. Po obvodu západní fasády jsou rozmístěny dílny elektromechaniky a laboratoře, šatny a menší odborné učebny. U východní fasády je zázemí pro mistry odborného výcviku. Sestává z hromadné kanceláře se šatnami, sprchami, hygienickým zázemím a kuchyňkou. Ve vnitřním traktu se schodišti propojujícími 3.NP a 2.NP se nacházejí další šatny, sociální zázemí a jedna odborná učebna. V traktu přímo sousedícím se stávající budovou se nacházejí kabinety pro pedagogy.

Konstrukce a technologie

Vzhledem k omezeným finančním zdrojům se architekti snažili vyhnout náročným technickým a technologickým řešením.
 
Zakládání stavby
Náročné se ukázaly zemní práce při zakládání dostavby. Geologický průzkum zařadil horniny na sever od původní budovy školy do třídy těžitelnosti 5. Z tohoto důvodu bylo nutné více respektovat přirozené stoupání terénu a koncepci dostavby mu více podřídit. Velkou komplikací se ukázaly místy až dva metry hluboké výkopy pro ležaté rozvody technologií pod existující budovou. Nebylo možné použít těžkou mechanizaci jako při zakládání nové části školy. Hydroizolace proti zemní vlhkosti a radonu je řešena společně. Na podkladní beton byl po celé ploše plošně nataven hydroizolační asfaltový modifikovaný pás chráněný geotextilií.
 
Nosná konstrukce
Z vnějšku kompaktní hmota budovy má uvnitř bohatou strukturu. Nosná konstrukce přístavby je železobetonová, v pravidelném modulovém rastru sloupů skeletu 6 x 6 m. V prostoru obou vnitřních atrií, vybraných tří učeben a jídelny se rozpětí zvětšuje až na 12 m. Obě atria zastřešuje ocelová konstrukce, tvořená přímopasovými vazníky z válcovaných nosníků, jež umožňují vytvořit mezi jednotlivými vazníky konstrukci pásových šedových světlíků. Nosnou konstrukci bodových světlíků tvoří také ocelová konstrukce.
 
Dilatace
Dostavba je dilatována od stávající budovy dvěma přibližně stejnými dilatačními celky po celé výšce budovy. V dilataci jsou vloženy výplně z dilatačních pásků. Na povrchu je překrývají dilatační lišty.
 
Schodiště
Nosnou konstrukci schodišť tvoří železobetonové desky. Nové schodiště je obloženo prefabrikáty tvaru L s povrchem z teraca. Na mezipodestách je stěrková podlaha na bázi epoxidové pryskyřice.
 
Zastřešení budovy
Střecha budovy centra je plochá jednoplášťová. Plochy zastřešení mají odvodnění do vnitřních střešních vytápěných vpustí. Jednotky VZT jsou osazeny na ocelovém rámu, uloženém na železobetonových deskách. Železobetonové desky spočívají na tepelné izolaci, na deskách z extrudovaného polystyrenu.
 
Vnitřní příčky
Vyzdívky jsou zděné z keramického zdiva a betonových tvarovek.
 
Podlahy
Podlahy na stropech mají jednotnou tloušťku 70 mm. Mají kročejovou izolaci z extrudované polyethylenové pěny. Jediným řešením pro celou budovu se ukázaly bezespáré lité podlahy v bílé barvě. Pro jednoduchý sjednocující výraz vnitřních prostor školy se využily povrchy, které i při různých technických vlastnostech mohou vypadat vždy stejně. Na chodbách v halách, v šatně, v hygienických zařízeních, ve skladech je stěrková podlahovina na bázi epoxidové pryskyřice. Nášlapná vrstva v učebnách a v kancelářích je pojata jako stěrková podlahovina na bázi polyuretanu, ve vybraných učebnách je navíc antistatická. V dílnách se nachází stěrková podlahovina na bázi epoxidové pryskyřice s vsypem, v kancelářích děkanátu tvoří nášlapnou vrstvu podlahy zátěžový koberec. Kuchyně disponuje keramickou dlažbou.
 
Podhledy
Na chodbách, v jídelně, v knihovně a v učebnách je zavěšený minerální kazetový podhled na typovém rastru. Hygienická zařízení, kanceláře, přípravny jídel a kabinety mají plné sádrokartonové podhledy.
 
Vnější povrchy, obvodové pláště
Všechny stěny jsou opatřeny venkovní vápenocementovou omítkou. Celou fasádu budovy pokrývá kontaktní zateplovací systém. Izolant je z desek z minerální plsti s vrstvou probarvené silikonové omítky na povrchu. Opláštění světlíků tvoří izolační panely z pozinkovaného plechu s polyesterovým lakem a s výplní z minerální plsti.
 
Výplně otvorů
Všechny okenní výplně, prosklené stěny a venkovní dveře jsou z hliníkových profilů. Dvoukřídlá okna mají izolační dvojsklo. Prosklenou severní a východní fasádu tvoří také hliníkové profily. Prosklené dveře jsou zaskleny izolačním a bezpečnostním dvojsklem. Vnitřní dveře jsou všechny nové, z kovu, s ocelovými zárubněmi. Prosklené stěny na chodbách s dveřmi z ocelových profilů mají bezpečnostní sklo. Prosklené stěny do atrií jsou z ocelových profilů s předepsanou požární odolností se skrápěním.
 
Bezbariérové úpravy
Budova centra je bezbariérová, přístup do budovy umožňuje vozíčkářům hlavní vchod do 1.NP, do dalších podlaží vede výtah. Hygienické zázemí upravené podle požadavků pro používání staveb osobami s omezenou schopností pohybu je ve všech podlažích budovy.
 
Závěr
Centrum technického vzdělávání nabízí žákům (a zájemcům o celoživotní vzdělávání ) celkem 35 učeben, kromě toho je k dispozici pět specializovaných učeben vybavených pro práci s počítači a učebna přírodních věd. K odborné výuce slouží čtrnáct dílen a dílenských učeben a čtyři učebny se zaměřením na obor pro výuku elektromechaniky. Potřebné studijní materiály a odbornou literaturu poskytuje nově zařízená knihovna. K výuce tělocviku slouží dvě tělocvičny, posilovna a dvě hřiště na míčové sporty s umělým povrchem, včetně atletického areálu. Školní stravování zajišťuje školní jídelna s kapacitou 125 strávníků. V blízkosti budovy centra bylo zbudováno celkem 61 parkovacích stání.
 
Škola, jež nabízí výuku v šesti oborech zakončených maturitní zkouškou a jeden obor zakončený výučním listem, má ambice stát se skutečným centrem technického vzdělávání nejen pro Karlovarský kraj, ale i pro jeho okolí.
 
Celý článek naleznete v archivu čísel 03/2013.

Základní údaje o stavbě
Název stavby: Rekonstrukce Centra technického středoškolského a celoživotního vzdělávání v Ostrově nad Ohří
Autoři: Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig, A69 – ARCHITEKTI s.r.o.
Spolupráce: Roman Klimeš (STS I), Erik Hocke (STS II a DUR), Pavel Jahelka a 
Tomáš Koňařík (autorský dohled)
Investor: Střední průmyslová škola v Ostrově nad Ohří
Dodavatel: Sdružení CTV Ostrov – Metrostav a.s., Bau-stav a.s., Tima s.r.o. – obchodně výrobní služby
Stavbyvedoucí: Ing. Tomáš Slepička
Projekt: A69 – ARCHITEKTI s.r.o., Reconstruction spol. s r.o. – Ing. Václav Bittman
Doba výstavby: 09/2009–05/2011
Obrazová dokumentace: Tomáš Balej, Jolana Moravcová, Tomáš Koňařík,
Tomáš Růžička
Náklady: 413 mil. Kč (dotace – 92,5 % z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad, 7,5 % Karlovarský kraj)
 
 
Základní údaje o stavbě
Název stavby: Rekonstrukce Centra technického středoškolského a celoživotního vzdělávání v Ostrově nad Ohří
Autoři: Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig, A69 – ARCHITEKTI s.r.o.
Spolupráce: Roman Klimeš (STS I), Erik Hocke (STS II a DUR), Pavel Jahelka a 
Tomáš Koňařík (autorský dohled)
Investor: Střední průmyslová škola v Ostrově nad Ohří
Dodavatel: Sdružení CTV Ostrov – Metrostav a.s., Bau-stav a.s., Tima s.r.o. – obchodně výrobní služby
Stavbyvedoucí: Ing. Tomáš Slepička
Projekt: A69 – ARCHITEKTI s.r.o., Reconstruction spol. s r.o. – Ing. Václav Bittman
Doba výstavby: 09/2009–05/2011
Obrazová dokumentace: Tomáš Balej, Jolana Moravcová, Tomáš Koňařík,
Tomáš Růžička
Náklady: 413 mil. Kč (dotace – 92,5 % z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad, 7,5 % Karlovarský kraj)