Budoucnost dřevostaveb v České republice
Česká agentura pro standardizaci vyhlásila v roce 2021 veřejnou zakázku na řešení dvanácti rozborových úkolů, zaměřených na řešení problematických oblastí českých technických norem v oblasti zateplovacích systémů, skládaných obvodových fasád a střešních plášťů, podporu širšího využití dřeva ve stavebnictví, elektromobilitu, domácí bateriová úložiště, recyklované materiály, atd. Řešitelem těchto rozborových úkolů je Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, ve spolupráci se společností PAVUS, a.s.
Vytvoření normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví je cílem jednoho z těchto rozborových úkolů, jehož řešení začalo v červnu letošního roku. V rámci řešení tohoto rozborového úkolu budou identifikovány relevantní bariéry související s větším použitím dřeva ve stavebnictví a bude předložen návrh na jejich odstranění.
Lze říci, že některé bariéry omezující realizaci dřevostaveb vyplývají mimo jiné z dlouhodobého vnímání dřevěně konstrukce jako hořlavé, která (je-li nosným stavebním prvkem) sice může za požáru vykázat požadovanou únosnost a tuhost, ale svou výhřevností v případě odhořívání přispívá k intenzitě požáru, a tak ji znevýhodňuje oproti nehořlavým stavebním konstrukcím. Bariéry v používání dřevostaveb vůči jiným způsobům výstavby hledejme i v historickém vývoji našeho stavebnictví a v psychologii stavebníků. Pro větší uplatnění dřevostaveb ve stavebnictví jednoznačně hovoří skutečnost, že v oblasti vývoje výrobků ze dřeva došlo k obrovskému pokroku a tyto výrobky (nejen díky svým rozměrům) mají výrazně vyšší požární odolnost a je možné je použít i na vícepodlažní dřevostavby.
Pro větší využití dřeva ve stavebnictví jsou též vytvářeny podmínky v rámci řešení umožňujících zajištění požární bezpečnosti staveb. To se děje jednak pasivní požární ochranou, tj. situačním umístěním, dispozičním řešením a materiálovým provedením, jednak tzv. aktivními prostředky požární ochrany, jimiž se rozumí zařízení elektrické požární signalizace, stabilní hasicí zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla. Rovněž lze zohlednit blízkost profesionální záchranné a zásahové jednotky. Za účelem dosažení cíle rozborového úkolu bude řešena tato problematika:
- odstupových vzdáleností dřevostaveb;
- velikosti požárně otevřených ploch dřevostaveb;
- třídění konstrukčních systémů dřevostaveb a druhů jejich konstrukčních částí;
- mezní výšky dřevostaveb a možnosti zajištění jejich vysoké požární odolnosti.
Jako nástroj pro dosažení cíle rozborového úkolu bude rozpracován i požárněinženýrský přístup a budou zdokonaleny výpočetní postupy pro stanovení požární odolnosti dílců dřevostaveb. V zájmu úspěšného řešení rozborového úkolu budou též probíhat diskuse a pracovní workshopy s odborníky týkající se řešené problematiky. S prvními výsledky řešení rozborového úkolu bychom chtěli odbornou veřejnost seznámit již v prosinci tohoto roku na konferenci FORUM DŘEVOSTAVBY, která proběhne 1. a 2. prosince 2022 v Kongresovém centru hotelu Jezerka, Seč. 
Autor:
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.
České vysoké učení technické v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov