Brazilské stadiony pro MS ve fotbale 2014 a Letní olympijské hry 2016, 2. díl

Nový brazilský národní stadion: Stadion Maného Garrinchy

Národní stadion Maného Garrinchy v hlavním městě Brasília je novou, víceúčelovou arénou, v níž začaly být pořádány především mezinárodní fotbalové zápasy a dále utkání významná pro Brazílii z celostátního pohledu, např. finálové zápasy národních fotbalových pohárů. V této aréně však proběhlo už i několik velkých koncertů. Stadion začaly využívat jako svoje domácí prostředí i dva místní fotbalové týmy, Brasília DC a Legion FC, jež hrají však jen lokální fotbalovou soutěž. Hlavní město nemá a nikdy nemělo žádný celostátně významný fotbalový tým.

Stadion je umístěn v těsné blízkosti třídy Eixo Monumental, hlavní dopravní a urbanistické osy Brasílie. Oficiálně nese název Estádio Nacional de Brasília Mané Garrincha (Národní stadion Maného Garrinchy v Brasílii) a byl postaven prakticky od základů znovu, na místě původního stadionu Maného Garrinchy z let 1971 až 1974. Ten byl zbořen postupně v letech 2010 a 2011, až během prvních fází výstavby nového stadionu. Mané Garrincha, pravým jménem Manuel Francisco dos Santos (1933 až 1983), je legendární postavou brazilského fotbalu padesátých a šedesátých let 20. století a bývá považován za nejlepšího (nejen) brazilského fotbalistu všech dob. Za národní tým hrál ve slavném období 1955 až 1966 a v letech 1958 a 1962 s ním vybojoval tituly mistrů světa.

Národní stadion je v současnosti dominujícím prvkem multifunkčního sportovního komplexu nesoucího jméno Ayrtona Senny, jehož součástmi jsou mj. gymnastická hala Nilsona Nelsona a autodrom Nelsona Piqueta.

Historie stadionu

Návrh nového národního stadionu vznikal ještě za života slavného Oscara Niemeyera, de facto doživotního hlavního architekta Brasílie, kterému byly až do smrti všechny větší stavební návrhy tohoto města ? pokud o ně projevil zájem ? předkládány k vyjádření a případně k autoritativnímu zamítnutí. K návrhu nového národního stadionu se Niemeyer údajně odmítl vyjádřit, proti stavbě však nijak neprotestoval. Do nového stadionu měla být původně zakomponována železobetonová tribuna stávajícího stadionu, což koresponduje se svébytnou stavební tradicí Brasílie nebourat ve městě nic, co už bylo jednou postaveno.

Nový stadion je ve výstavbě od roku 2010, slavnostně jej otevřela po několika odkladech 18. května 2013 brazilská prezidentka Dilma Rousseffová a guvernér federálního distriktu Brasília Agnelo Queiroz. Dokončovací práce na stadionu a zejména v jeho okolí však pokračují dál. Cílem je maximálně připravit stadion pro zápasy fotbalového MS 2014, které proběhne od poloviny června do poloviny července 2014. Na Národním stadionu v hlavním městě se bude konat celkem sedm utkání MS: čtyři zápasy kvalifikačních skupin (23. června domácí Brazílie bude hrát s Kamerunem), jedno osmifinále, jedno čtvrtfinálové utkání
a 12. července od 17.00 hod. tamějšího času, tj. ve 22.00 hod. našeho času i zápas semifinalistů o třetí místo. To je spolu se stadionem Maracan? v Riu de Janeiro nejvyšší počet utkání ze všech hostitelských měst. S využitím stadionu v Brasílii se počítá i v průběhu LOH, které se budou konat v roce 2016 v Riu de Janeiro.

Koncepční a architektonické řešení

Původní stadion Maného Garrinchy, který byl s kapacitou 42 200 míst převážně pro stojící diváky dokončen v březnu 1974, tedy čtrnáct let od založení Brasílie, byl stylu ikonických Niemeyerových budov z let 1957 až 1964, rozkládajících se podél třídy Eixo Monumental, poměrně vzdálený. Stadion byl navržen a postaven v nejhorších letech vlády vojenské diktatury, která Niemeyer trávil v emigraci a kdy se někdejší stylově čistá koncepce budování nového hlavního města Brazílie rozvolnila. Demolice funkčně i vzhledově nevyhovujícího starého stadionu uvolnila prostor pro vybudování nové sportovní arény, která svým vzhledem plně odpovídá monumentální architektuře vládních budov v okolí.


Dokončovaný Národní stadion Maného Garrinchy v Brasílii

To se také stalo hlavním záměrem návrhu, jejž vypracovali v roce 2007 architekti Eduardo Castro Mello a Vicente Castro Mello, kteří jsou mimochodem synem a vnukem Icara Castro Mella, autora původního stadionu. Ústřední myšlenka optimálně zakomponovat nový stadion do výjimečného prostředí centrální osy Brasílie se projevila ve třech aspektech budovy: v impozantních celkových rozměrech, v návrhu monumentální kruhové kolonády ze sloupů vysokého řádu obkružující tribuny vlastního stadionu a v doplnění rozsáhlé terénní terasy s parkovišti a parkovou úpravou, z níž se budou zvedat přístupové rampy k vlastnímu stadionu.


Interiér dokončeného stadionu

Rytmus vysokých pilířů vnějšího pláště arény je architektonicky až ikonický a vzhled stadionu je díky němu těžko zaměnitelný. Sloupy rozmístěné po obvodu stadionu mají také zásadní roli v jeho celkovém konstrukčním řešení. Podepírají a rámovým působením příčně ztužují masivní železobetonovou stropní desku tvaru mezikruží, jež je jako celek vodorovně stlačována ke středu stadionu, protože jsou do ní zakotveny radiální nosné kabely lanového zastřešení hlediště. Konstrukce kolonády a zastřešení stadionu jsou úplně odděleny od konstrukce tribun hlediště a hrací plochy.


Geometrické schéma uspořádání tribun

Hrací plocha má rozměry 105 x 68 m a je rovněž vybudována nově ? oproti minulosti je její niveleta o 4,5 m níže. Podobně jako u stadionu Maracan? také u nového národního stadionu v Brasílii budou první řady tribun jen 7,5 m od okraje trávníku hřiště, tedy mnohem blíže, než tomu bylo u původního stadionu. Stadion má dvě nezvykle strmá patra tribun, která jsou od sebe oddělena pásem skyboxů pro VIP. Jejich sedadla lze demontovat, takže je možné stadion relativně snadno upravit i jako hudební (a taneční) arénu pro koncerty a různá představení. Nový stadion v sobě skrývá 335 krytých parkovacích míst, menší kongresové centrum s víceúčelovým sálem, kinosálem a divadelním sálem, dále zdravotní středisko, policejní stanici a mj. i prostory pro zrychlené soudní řízení s mladistvými výtržníky. Součástí výstavby stadionu je i úprava okolní terénní terasy o ploše 616 000 m2,
na níž je umístěno téměř 100 000 m2 parkovacích ploch pro auta a autobusy.

Zemní práce a základové konstrukce, demolice původního stadionu

Zemní práce začaly spolu s demolicí původního stadionu v květnu 2010. Vzhledem k tomu, že se až do poloviny roku 2011 předpokládalo, že bude hlavní tribuna starého stadionu po nutné sanaci zabudována do tribun nového stadionu, zakládala se obvodová kolonáda souběžně s drobnými demoličními pracemi na původní aréně. Až poté se investor, firma Navacap, a konsorcium stavebních firem dohodly, že původní tribunu do nového stadionu zakomponovat bez nepřiměřených nákladů nelze, a proto se zboří. Důvodem byl jednak neuspokojivý stavební stav prokázaný podrobnou diagnostikou, jednak relativně mírný sklon této tribuny, který neodpovídal výrazně strmějšímu navrženému provedení nových tribun. Stará tribuna nevyhovovala ani současným požadavkům FIFA na úhly výhledu na hrací plochu.


Výstavba vysokých sloupů kolonády

Od počátku se stalo cílem otevřít stadion pro zahájení a zápasy Konfederačního poháru FIFA v květnu 2013, aby byl stadion pro zápasy MS 2014 dostatečně prověřen a připraven. Práce na základových konstrukcích se však rozbíhaly relativně pomalu: na stavbě pracovalo v srpnu 2010 pouhých padesát dělníků, až od ledna 2011 jich bylo 450. Poté se práce rozeběhly plným tempem ? počet dělníků na staveništi rychle stoupal na 1150 v dubnu 2011 a na 2100 od července 2011. Od září 2011 se na stavbě zavedla třetí směna a pracovalo na něm 2500 osob.


Montáž skruže stropní desky kolonády

Svislé betonové konstrukce jsou vesměs založeny na krátkých vrtaných pilotách opřených o kvalitní, mělce uložené červené pískovce a prachovce. Vzhledem k tomu, že je hrací plocha zahloubena
12 m pod úroveň terénu, bylo nutno pro vnitřní část stadionu vyhloubit stavební jámu. Tu po převážné části obvodu pažila stěna z převrtávaných pilot, stabilizovaná až třemi úrovněmi zemních kotev.

Betonové nosné konstrukce

Železobetonové nosné konstrukce stadionu jsou kombinací monolitů a prefabrikovaných dílců. Obvodová kruhová kolonáda je v celém rozsahu monolitická železobetonová. Tvoří ji sestava monumentálních sloupů nesoucích mohutnou stropní ?deskovou? konstrukci a mezilehlý prstenec okružního koridoru, přes který mají diváci hlavní přístup k sedadlům horního pásu tribun. Pilíře kolonády, staticky jde v podstatě o vysoké stojky sdruženého rámu, mají výšku 48 m a průměr 1,2 m. Je jich celkem 288 a jsou uspořádány do 96 radiálně orientovaných trojic. Prstenec stropní desky má komorový příčný řez tvaru lichoběžníku, průměrnou tloušťku 5 m, šířku 22 m a při průměru 286 m ve svojí ose celkovou délku téměř 1 km. Sloupy byly betonovány do válcového ocelového bednění CLR španělské společnosti ULMA, která dodala na stavbu i další pomocné konstrukce, mj. všechna lešení, skruže a systémová bednění.


Proudová výstavba komorové desky kolonády

Kolonáda obkružuje železobetonové konstrukce tribun vlastního stadionu. Ty mají v zásadě klasický obdélníkový půdorys se zaoblenými rohy odpovídající tvaru hrací plochy a od kolonády jsou staticky a konstrukčně zcela odděleny. Vnitřní, nižší pás tribun až po úroveň skyboxů je celý z monolitického betonu včetně stupňů pro sedadla a je vybudován ve sklonu 26°. Kvůli urychlení prací bylo však rozhodnuto vnější, horní část tribun, která má nezvykle strmý sklon 37°, v maximálním rozsahu prefabrikovat. Všech cca 1600 dílců vodorovných stupňů tribun se vyrobilo na místě ve staveništní prefě a breitling replica osadilo pomocí velkých mobilních jeřábů nosnosti až 650 t. Denně se vyrobilo osm až deset těchto velkých prefabrikátů. Prefabrikace umožnila efektivní postup při provádění horních tribun zdola nahoru ? radiální rámové podpory jednotlivých stupňů byly po osazení všech rozvodů betonovány na místě do bednění a po zatvrdnutí byly na ně osazovány prefabrikáty jednotlivých stupňů tribuny už s finální povrchovou úpravou. Tímto způsobem se postavilo celkem 55 %
tribun stadionu.

Zastřešení

Zavěšená střecha má v půdorysu tvar kruhu s vynechaným kruhovým otvorem nad prostředkem hrací plochy. Jejím hlavním nosným prvkem je systém lan, která podpírají a vynášejí další pomocné prvky nosné konstrukce zastřešení ? radiálně uspořádané ocelové příhradové nosníky a obloukové ocelové příčle, které nosníky příčně propojují a ztužují a zároveň podpírají vrchní zastřešující membránu.


3D schéma konstrukcí stadionu

Lanový systém je ukotven v horní, prstencové desce obvodové kolonády. Tato deska je tak radiálně, středově symetricky stlačována ke středu hrací plochy, její deformaci brání jak tuhost podporujících sloupů, tak zejména vysoká tuhost jejího tvaru uzavřeného prstence. Do této desky je zakotveno 48 radiálně uspořádaných lan, mohutných ocelových kabelů průměru 100 mm, vynášejících ocelové podpěrné konstrukce zastřešení. Radiální kabely jsou napínány a tvarově stabilizovány v příčném směru nesenou střešní konstrukcí, ale především mohutným sdruženým lanovým ztužidlem vedeným půdorysně ve tvaru kružnice lemující vnitřní okraj střechy nad hrací plochou. Toto lanové ztužidlo je tvořeno osmi kabely, radiální kabely jsou u něj zakončeny pomocí speciálních ocelových spojek a zároveň ztužidlo jako věšadla vynášejí. Příhradové nosníky jsou sestaveny z lehkých ocelových trubek a nemají spodní pasy ? ty jsou nahrazeny podpírajícími radiálními kabely.

Nosný lanový systém zastřešení byl nejdříve jako celek sestaven na zemi, včetně všech spojek a přípravků. Radiální kabely ležely v dřevěných žlabech vedených po spádnicích na celou výšku tribun. Jejich vnější konce byly přes pomocná lanka zataženy do 48 kotevních otvorů v obvodovém prstenci kolonády a uchyceny k napínacím lisům. Jako celek se pak nosný systém vztyčoval pomocí několika jeřábů nadzdvihujících těžké centrální lanové ztužidlo a pomocí synchronizovaného zatahování radiálních kabelů hydraulickými lisy do patek philippe replica kotevních otvorů. Materiál lanového systému dodalo a montážní práce včetně napnutí a fixace systému v požadovaném tvaru a požadovaných silách v lanech (tzv. big lift) provedlo konsorcium firem Entap, Protende a Birdair, které dodalo celé zastřešení stadionu.


Monolitické dolní tribuny

Jako zastřešující membrána je použita fólie z transparentního teflonu (polytetrafluorethylenu PTFE) vyztužená síťovinou ze skleněných vláken a opatřená navíc nahoře vrstvou samočisticího kysličníku titaničitého (TiO2). Střešní membrána je nehořlavá a odráží ultrafialové záření. Krycí membrána z PTFE je instalována v celkové ploše cca 80 000 m2 ve dvou rovinách: nad a pod oběma pásy radiálně uspořádaných střešních příhradových nosníků. Všechny radiální nosné kabely se po sestavení a vystrojení zdvihaly a osazovaly pomocí několika jeřábů najednou, aby byla co nejpřesněji dodržena geometrie kruhového zastřešení.

Snaha o certifikát LEED Platinum

Nový národní stadion v Brasílii byl od počátku koncipován jako šetrná budova, šetřící v maximálním dostupném rozsahu jak energie, tak i životní prostředí. Aréna bude s největší pravděpodobností prvním stadionem, který dosáhne nejvyššího hodnocení, tj. LEED Platinum, od renomované organizace U. S. Green Building Council (Americké rady pro šetrné budovy). Rozsáhlé použití recyklovaných materiálů, zabudování velkého množství solárních panelů, osazení řady certifikovaných šetrných výrobků (např. sedadel a dveří vyrobených z recyklovaných materiálů) ? to jsou jen některé z řady aplikovaných udržitelných technologií a výrobků, díky kterým tento stadion část médií začala označovat za ekoarénu.

- Prostupy mezi sloupy obvodové kolonády usnadňují proudění vzduchu areálem a omezují nutnost použití klimatizace.

- Solární panely osazené v celkové ploše 15 700 m2 jsou schopny svým souhrnným výkonem nejen zajistit provozní energetickou soběstačnost stadionu, ale ve špičkách rovněž přenosem přebytků vyrobené elektřiny posílit městskou rozvodnou síť. Podél obvodu střechy je osazeno celkem 9120 solárních panelů, které jsou schopny vygenerovat až 2,4 MWp
maximálního výkonu.

- Střešní fotokatalytická membrána má tzv. samočisticí účinky, tj. zachycuje nečistoty rozptýlené ve vzduchu. Kromě toho zabraňuje prostupu ultrafialového záření, zachycuje tepelné záření a je nehořlavá.

- Dešťové srážky jsou jímány a sváděny ze střechy stadionu k zavlažování zeleně v okolí, část z nich se po smíchání s jímanou spodní vodou používá jako užitková pro provoz stadionu (při splachování, úklidových pracích aj.). Celkem je systém hospodaření s vodou stadionu schopen pojmout v nádržích až 10,51 mil. l vody, což odpovídá 80 % spotřeby užitkové vody na stadionu.

- Stadion bude osvětlen výhradně úspornými diodami typu LED, je na něm nainstalováno cca
465 reflektorů typu LED.

- Stadion má parkovací místa pro 1000 kol, dalších až 3500 kol je možné zaparkovat na plochách kolem stadionu. Stadion je plně přístupný vozíčkářům.

- Místo osmdesáti stromů, které musely být s ohledem na výstavbu stadionu pokáceny, bude vysázeno v okolním parku i jinde ve městě 5000 nových stromů.

Při výstavbě nového stadionu se zužitkoval veškerý materiál z demolovaného původního stadionu Maného Garrinchy. Odseparovaná betonářská výztuž se odvezla do hutí a podrcený beton byl uložen do podkladních vrstev pod základové desky stadionu. K nižším nákladům na dopravu a mj. k nižší spotřebě PHM a snížení emisí CO2 vedla i výroba dílců na staveništi. Tyto faktory se staly jedněmi z mnoha kritérií udržitelnosti, která byla při výstavbě stadionu sledována.


Styčník dolního pasu střešní příhradoviny osazený na radiálním kabelu

Konzultace v oboru udržitelné výstavby a celý management pro získání certifikátu LEED zajišťují firmy Cadmus a EcoArenas. Dosáhnout certifikaci LEED není jen záležitostí užitných vlastností a prestiže. Je rovněž zásadní podmínkou pro získání výhodnějšího financování stavby. Brazilská banka pro rozvoj (BNDES) totiž otevřela speciální úvěrovou linku pro výstavbu ekoarén v zemi ve výši 400 mil. brazilských realů (170 mil. USD). Tyto finanční prostředky mají významně nižší úrokové sazby a delší dobu splatnosti. Podmínkou je, že budovaný stadion získá alespoň základní certifikát LEED.

Cena stadionu a model financování jeho výstavby

Proklamovaná cena stadionu ve fázi představení návrhu činila 671 mil. brazilských realů. V prosinci 2012 se však objevil v médiích nový odhad ceny na úrovni 1015 mil. brazilských realů, tedy cca 430 mil. USD (podle kurzu z března 2014). Nárůst údajně způsobilo přičtení vysoutěžených cen zastřešení, úpravy hrací plochy a sedadel. Tyto položky v původním rozpočtu nebyly zahrnuty.


Stadion s namontovanými horními tribunami

Na to, že rekonstrukce Národního stadionu Maného Garrinchy v hlavním městě bude s konečnými náklady na úrovni 1,15 až 1,25 mld. brazilských realů nejdražší stavbou ze všech dvanácti stadionů MS 2014, si už brazilská veřejnost pomalu zvyká. Nejnovější audit provedený soudním dvorem federálního distriktu objevil jen v rámci části rozpočtu na zastřešení stadionu zbytečné náklady ve výši 30,5 mil. USD. To představuje více než 40 % z celkové částky 73,7 mil. USD financované ? ostatně jako celý stadion ? z veřejných peněz.

Podle zjištění auditu předražení způsobila celá škála faktorů. Na vině je tedy neodůvodněné navýšení některých jednotkových cen nad obvyklou cenovou úroveň, dále platby za technicky zbytné materiály a práce, neuplatnění nároků na daňové úlevy, duplicitní platby za realizační dokumentaci, předčasné zálohové platby apod. Audit rovněž konstatoval, že se v případě národního stadionu zcela zbytečně uplatňují a z veřejných prostředků platí luxusní rozpočtové položky, které nemají obdobu u žádného z ostatních jedenácti stadionů pro MS 2014.

Nejvíce cenově nadnesenou položkou se stalo užití polytetrafluorethylenové (PTFE) fólie (viz výše) ve více výškových úrovních střechy. Tato relativně drahá fólie se obvykle klade jen jako svrchní vrstva střešní konstrukce, neboť díky svým vynikajícím vlastnostem (mj. vodotěsnosti a vysoké odolnosti proti chemikáliím a mechanickému opotřebení) chrání tribuny proti vlivům počasí, což je její hlavní funkcí. U střechy národního stadionu se však tato fólie použila místo jiného, technicky postačujícího a levnějšího materiálu i k zakrytí konstrukce střechy zdola. Představuje to 15,4 mil. USD zbytečných vícenákladů, tedy cca 21 % celkového rozpočtu střechy. Obdobné polytetrafluorethylenové fólie jsou použity i na některých dalších stadionech pro MS 2014, mj. na stadionech Maracan? v Riu de Janeiro a Arena Amazonia v Manausu, vždy však jen jako svrchní (jediná) vrstva. Nosné konstrukce zastřešení všech těchto stadionů jsou v pohledu zdola však ponechány transparentně, bez zakrytí, což redukuje náklady.


Napojování kruhového lanového ztužidla na radiální kabely

Dalším nalezeným nedostatkem je nesprávné placení daní. Zjistilo se, že státní investor, agentura Novacap, neučinila ? ve vazbě na platné zákony ? opatření, která by umožnila redukovat u některých smluvních cen výši odváděných daní. Tím mj. nebyla adekvátně podpořena tvorba těchto cen na nižší úrovni. Z celkové ceny střechy 73,7 mil. USD činila cena exportovaných materiálů a výrobků, na které se měly daňové úlevy vztahovat, přes 25 mil. USD, tedy přes 42 %. Celkový dopad neuplatněných a nesprávně uplatněných daňových úlev je tedy značný a audit jej vyčíslil na 4,3 mil. USD. Soud dal vládě federálního distriktu Brasília (GFD) desetidenní lhůtu k nápravě hlavních nedostatků a nařídil dočasné pozastavení plateb konsorciu Brasília 2014 za stavební práce na střešní konstrukci.

Další nepříjemná zjištění kolem financování národního stadionu zveřejnil soud federálního distriktu Brasília v souvislosti s nepokoji a demonstracemi proti zvyšování cen veřejných služeb, ke kterým došlo ve velkých brazilských městech v červnu 2013. Soud se tentokrát zaměřil na práce na stadionu v rozsahu 89,9 mil. USD z úvodních fází výstavby. Na základě závažných pochybení, jichž se státní investor, agentura Novacap, opakovaně dopustila, soud pozastavil nabídkové řízení na vybavení stadionu komunikačními technologiemi, jež tato agentura organizovala. Shledaná pochybení spočívala v neodůvodněně přísných soutěžních podmínkách, která příliš omezovala okruh uchazečů, a v chybných odhadech cen poptávaných dodávek. Soud vyčíslil, a to jen v rámci zkoumaného rozsahu prací, škodu z takto zmanipulovaných řízení na 3,9 mil. USD.


Tzv. big lift ? zdvižení a fixace nosného lanového systému zastřešení

Jako reakci na výrok soudu vydal v červenci GDF smířlivé, vstřícné prohlášení, v němž především konstatoval, že přes 90 % prací na národním stadionu je již provedených a nelze je nijak změnit, a zároveň přiznal, že při výstavbě došlo k problémům a několika zpožděním. Ujistil však soud (a veřejnost), že všechny nálezy auditů budou v maximálním možném rozsahu napraveny a zohledněny v závěrečné fázi výstavby.

Souhrnně však soudní audity prokázaly to, o čem se do té doby jen neurčitě hovořilo: Národní stadion Maného Garrinchy v Brasílii je s odstupem nejdražším brazilským stadionem. Náklady rozpočtené na jedno sedadlo stadionu činí téměř 6000 USD (cca 120 000 Kč), tedy dvakrát více než např. u stadionu Castel?o ve městě Fortaleza, dalšího z dvanácti stadionů pro MS 2014.


Průhled hotovou střešní konstrukcí

Přehled hlavních technických údajů

Nový Národní stadion Maného Garrinchy v Brasílii je v současnosti druhým největším v Brazílii, po stadionu Maracan? v Riu de Janeiro. Jedinečnou vznosnost a architektonickou výlučnost stadionu dodává obvodová kruhová kolonáda, zejména její prstencová stropní deska monumentálně čnící nad obdélníkem tribun. Na stadionu není místo pro drobné zdobné prvky, pohledový beton velkých dimenzí není nikde zakryt plochami jiných materiálů. Provedení je minimalistické, poměrně syrové a v detailu prosté. Národní stadion je v současnosti největší budovou Brasílie a plně reflektuje velkolepý vizuální charakter tohoto města modernistických vizí urbanisty Lucia Costy a architektů Oscara Niemeyera a Roberta Burle Marxe. Urbanistický řád a architektonický styl Brasílie možná nevyhovují každému, jsou však právě tím, co toto jediné město 20. století na seznamu památek UNESCO činí tak jedinečným.


Schéma udržitelných technologií spjatých se střechou stadionu

Autor článku děkuje pracovníkům firmy Construtora Andrade Gutierrez S.A. a agentuře Novacap, jmenovitě ředitelce speciálních prací Ing. M. Limě de Sousa Holanda, za to, že umožnila navštívit staveniště národního stadionu v březnu a prosinci 2013 a poskytla technickou a obrazovou dokumentaci. Staveniště bylo navštíveno v rámci programu běhů 2. a 3. odborné exkurze Brazílie 2013 uspořádané společností ČBS Servis, s.r.o., ve spolupráci s Českou betonářskou společností ČSSI.

Základní údaje o stavbě:

Investor:
agentura Novacap, speciální státní investor, který byl už v roce 1956 zřízen prezidentem Juscelino Kunitschkem pro řízení výstavby hlavního města Brasílie

Správce stadionu:
agentura TERRACAP, státní developer federálního distriktu Brasília (GFD)

Oficiální vlastník arény:
Ministerstvo sportu, tělovýchovy a využití volného času GFD

Architektonické a konstrukční řešení:
architektonická kancelář Castro Mello Arquitetos, S?o Paulo;
gmp Architekten von Gerkan, Marg und Partner, Německo, architekti Volkwin Marg a Hubert Nienhoff

Návrh zastřešení arény:
kancelář Schlaich Bergermann und Partner, Stuttgart

Řešení osvětlení a ozvučení:
společnost Conceptlicht

replique montre Generální dodavatel:
konsorcium Brasília 2014 dvou brazilských stavebních společností: Construtora Andrade Gutierrez SA (staví rovněž stadion Arena Amazonia v Manausu) a Via Engineering

Doba výstavby:
05/2010?05/2013

Rozpočet:
1,025 mld. brazilských realů (cca 435 mil. USD)

Brazilské stadiony pro MS ve fotbale 2014 a Letní olympijské hry 2016, 1. díl
Brazilské stadiony pro MS ve fotbale 2014 a Letní olympijské hry 2016, 3. díl
Brazilské stadiony pro MS ve fotbale 2014 a Letní olympijské hry 2016, 4. díl