Zlatá věž na nové městské třídě oživí historickou architekturu metropole
„Revitalizace území v okolí Masarykova nádraží v Praze je velkou výzvou, naváže na historii tohoto místa v centru metropole, ale zároveň mu předá současné architektonické hodnoty a vnese sem nový život“, říká obchodní ředitel developerské společnosti Penta Real Estate s.r.o. PhDr. Pavel Streblov, MSc. V následujícím rozhovoru jsme se zaměřili především na urbanistický koncept celého projektu.
■ Čím byla rozlehlá rozvojová lokalita kolem Masarykova nádraží z pohledu developera primárně zajímavá?
Ambicí Penty není pouze stavět jednotlivé budovy. Vzhledem k tomu, že jsme schopni financovat opravdu velké projekty, zaměřujeme se především na rozsáhlá rozvojová a dlouhodobě nevyužívaná území, tzv. brownfields, s cílem přetvářet je na nové, žijící čtvrti. Specializujeme se zejménana dopravní uzly města, jako jsou právě železniční nádraží. Tato území totiž většinou historicky zabírala mnohem větší prostor, než je v současnosti potřebné, a znamenají tak potenciál pro další výstavbu. Masarykovo nádraží nás tedy velmi zaujalo, kromě toho je i unikátně řešeno – hlavová nádraží jsou nejen u nás, ale i v celé Evropě ojedinělá. Vlaky tu zajíždějí opravdu až do srdce města. Řadu let se diskutovalo o jeho zrušení, pro tuto variantu se zpracovávala i změna územního plánu. Že nakonec zůstane zachováno pro další generace a rušit se nebude, je zcela jistě významné rozhodnutí.
■ Jaké změny tedy projekt revitalizace tohoto území v okolí Masarykova nádraží přinese?
Naším hlavním cílem bylo vnést do tohoto zanedbaného území s čistě dopravním charakterem, ležícího ve středu tří nejvytíženějších uzlů veřejné dopravy, více využití. Tuto lokalitu, která je dnes rozdělena severojižní magistrálou a Masarykovým nádražím s přilehlým kolejištěm, je třeba nově architektonicky definovat, urbanisticky sjednotit a znovu funkčně začlenit do centra metropole.
Záměrem celkové revitalizace je tedy defragmentace území, obnovení pěších vazeb mezi Novým Městem, Karlínem a Žižkovem, logické propojení autobusového nádraží s oběma vlakovými nádražími – Masarykovým i hlavním a začlenění severojižní magistrály do městské struktury v její budoucí urbanizované podobě. Náš projekt je bezpochyby ovlivněn historií tohoto území. Ale současně jsme vnímali jako správné, aby ke stávající zástavbě přibylo něco současného, co místu dodá nový impuls a umožní okolní historické architektuře, aby ožila.
■ Historický vývoj této části města byl velmi zajímavý.
Vývoj této oblasti historicky souvisel s důležitými celoměstskými zásahy. Nejprve se založením Nového Města pražského roku 1348. V 18. století pak bylo namísto středověkých hradeb postaveno nové bastionové opevnění. Další změnou, která má dodnes vliv na ráz tohoto území, bylo právě vybudování prvního pražského nádraží jako koncové stanice c. k. Severní státní dráhy v roce 1845. V té době tam byly hlavně zahrady, a tak se toto území stalo pro výstavbu nádraží vhodným místem. Z vnější obslužně technické části nádraží pak projížděly vlaky tažené parní lokomotivou do jeho vnitřní části branami v městských hradbách, které se na noc zavíraly. Hradební opevnění tehdy fungovalo i jako parková promenáda s kavárnami a výhledem na město a zároveň jako nadchod nad železnicí. Od roku 1874 však byly městské hradby postupně bourány, což vedlo k propojení území Nového Města s Žižkovem i Karlínem a lokalita se začala rychle rozrůstat. Nevýhodou na druhou stranu ale bylo, že zaniklo pěší propojení přes kolejiště.
■ O sto let později však byla uvedením severojižní magistrály do provozu opět vytvořena bariéra.
Most délky 240 m se v této lokalitě stal součástí magistrály v roce 1978. I když se tím zlepšilo dopravní propojení města v severojižním směru, bylo území v okolí Masarykova nádraží v rozsahu od autobusového nádraží Florenc po ulice Na Florenci, Hybernskou a Seifertovu znovu rozděleno.
■ V jakém smyslu byl tedy návrh revitalizace této lokality částečně inspirován její historií?
Prostupnost, kterou dříve umožňovaly volné plochy městských hradeb, dosáhneme ve spolupráci se Správou železnic vytvořením přestřešení – moderní platformy nad kolejištěm Masarykova nádraží. V severojižním směru se tak obnoví pěší propojení ulic Na Florenci s Hybernskou a jejich okolím. Na střechách nových budov a částečně také na přestřešení kolejí se znovu objeví zelené plochy.
■ Kdy se Penta Real Estate začala o projekt revitalizace území okolo Masarykova nádraží zajímat a jak se investiční příprava projektu postupně vyvíjí?
Projektem se aktivně zabýváme od roku 2011, kdy jsme vstoupili do sdružení několika investorů, kteří tady již několik let působili. V roce 2011 přebrala Penta Investments od firmy ING Real Estate majoritní podíl ve společnosti Masaryk Station Development a stala se tak iniciátorem revitalizace. Představovali jsme nový impuls, a proto jsme začali iniciovat vytvoření konceptu, jak s daným územím pracovat. Jak uchovat kulturní a historické dědictví Masarykova nádraží a jeho okolí, a zároveň umožnit, aby se území stalo živým a atraktivním. V té době se intenzivně pracovalo na novém územním plánu a řešily se jeho různé varianty.
V roce 2013 Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo změnu územního plánu Z2001, která předpokládala revitalizaci první etapy území u Masarykova nádraží. Definovala přesné využití tohoto území a umožnila tedy dotvořit jižní hranu ulice Na Florenci. Po jednáních s hlavním městem Praha, městskou částí Praha 1 a IPR o konečné podobě revitalizace jsme se rozhodli pro mezinárodní vyzvanou architektonickou soutěž.
V té době jsme ještě neměli zkušenosti s otevřenými soutěžemi, privátní investoři je standardně nevyhlašovali. Když jsme soutěž zadávali, měli jsme v plánu vysoutěžit nejprve první etapu projektu v Praze 1; části v Praze 8 a Praze 3 až následně. Ze soutěže však vyplynulo, že není možné řešit jen část z celkového území, ale že je třeba projekt pojmout komplexně. Zadání jsme proto rozšířili na celý brownfield až k autobusovému nádraží Florenc. Oslovili jsme celkem šest českých a šest zahraničních architektů. Nejvíce nás zaujal návrh studia Zaha Hadid Architects, a to nejen samotnou architekturou, ale i urbanistickým řešením, které bylo koncepčně zcela odlišné od většiny ostatních účastníků soutěže. Čeští architekti, zřejmě ovlivnění znalostí daného území, ve svých návrzích většinou akcentovali lokalitu v Praze 1 a směrem k dalším pražským čtvrtím jejich invence postupně pozbývala na zajímavosti. Zaha Hadid ke konceptu přistoupila zcela obráceně. Vycházela například z výhody křížení dvou tras metra B a C na stanici metra Florenc v osmé pražské čtvrti a vytvořila tady nové centrum řešeného území. Současně navrhla nová propojení a veřejná prostranství.
■ Kdy bylo rozhodnuto o definitivním zachování Masarykova nádraží?
Zachování Masarykova nádraží oznámilo Ministerstvo dopravy v roce 2015, kdy byl schválen projekt železničního spojení centra Prahy s Letištěm Václava Havla a Kladnem. Trať povede právě z Masarykova nádraží. Pro tyto účely bude rozšířeno stávající kolejiště o osmou a devátou kolej, kam budou vlaky z letiště a Kladna přímo zajíždět. (První, nyní již zrealizovaná fáze této železniční trasy také předpokládala rekonstrukci navazujícího Negrelliho viaduktu).
Toto rozhodnutí bylo pro náš projekt zásadní. Nádražní prostor se tím sice v jeho severní části do určité míry rozšíří, současně však bylo umožněno odstranit stávající odstavné koleje a budovy dílen a uvolnila se tak část území lemující jižní hranu přilehlé ulice Na Florenci. Vzhledem k tomu, že vzniklý prostor ale svým rozsahem neumožňuje standardní blokovou zástavbu, kterou známe z centra Prahy, bylo třeba vyřešit, jak s tímto poměrně úzkým protáhlým územím naložit, aby získalo odpovídající dynamiku.
■ Výsledkem je polyfunkční objekt v ulici Na Florenci. Jakou bude mít tato budova ve finále podobu?
Stavba bude mít směrem od Florence ve většině objemu sedm nadzemních podlaží, tedy o patro níže než protější administrativní budova s obchodní pasáží Florentinum. Uprostřed ulice Na Florenci bude zástavba rozdělena rotujícími terasami a menší piazzettou, která je zároveň jedním z nástupních míst na přestřešení kolejiště. Budova se následně zvedá nejprve do rozšířeného osmého podlaží a deváté podlaží pak postupně přechází do hlavní dominanty první etapy projektu – zlaté věže, která je vizuálně zvýrazněna průhlednou fasádou výškově přesahující úroveň samotné stavby.
Zhruba čtvrtinu fasád jsme věnovali zeleni, kdy ve speciálně navržených fasádních vlysech vznikne prostor pro květiny a keře. Veškeré technologie, které se dříve umísťovaly na střechách, jsme navrhli v podzemních nebo v nejvyšších podlažích. Skryli jsme je v objemu budov, aby nenarušily jejich čistou linii.
■ Jaké materiály jsou v návrhu této budovy uplatněny?
Nosná konstrukce stavby bude železobetonová. V současné době se řeší optimální materiály fasád a jejich barevnost včetně dotvarování plastických zlatých žeber evokujících tvar železničních kolejí. Celých cca 2 600 m2 střešních ploch bude pro omezení příčin vzniku tepelného ostrova (heat island effect) v městské zástavbě určeno čistě pro terasy a vegetaci. Budova jako celek je pak navržena ve standardu Leed Platinum, což zaručuje její udržitelné a environmentálně šetrné působení na okolí.
■ Jak funguje spolupráce se zahraničnímim studiem takto zvučného jména?
Studio Zaha Hadid Architects si vše hlídá a „drží“ navržený model, jak by budova měla vypadat – detailně řeší design, fasády, tvarování, vybere materiály. Objekt zasadilo do kontextu s okolím – vytvořilo studie prostupnosti. Architekti z Londýna ale přijíždějí také posuzovat vzorky a provádějí autorské dozory. Soulad s českými normami a stavebními předpisy, také projektovou dokumentaci, statiku, profese a inženýrské práce pak následně zajišťují místní projektové kanceláře. To je zavedenýproces a takto se standardně postupuje. V tomto případě spolupracujeme se studiem Jakub Cigler Architekti.
■ Polyfunkční objekt podél jižní hrany ulice Na Florenci je tedy první etapou projektu celkové revitalizace. Jak jsou definovány následující fáze, jaký bude jejich předpokládaný časový vývoj?
Projekt se skládá ze čtyř základ- ních etap. Pro první etapu podél ulice Na Florenci již máme územní rozhodnutí. Pokud vše půjde podle plánu, mohli bychom na přelomu roku zahájit výstavbu, která by měla být dokončena nejpozději do tří let. Archeologický průzkum, který odhalil přes 240 000 nálezů, už byl sice v roce 2018 dokončen, ale na druhou stranu je třeba počí- tat s časovým prostorem na realizaci komplikované fasády stavby. Druhá etapa pokračuje v ulici Na Florenci oblastí před magistrálou, tedy ještě v Praze 1. V území třetí etapy, které plynule navazuje na druhou etapu za magistrálou, tedy už v osmé pražské části, se ještě pracuje na změně územního plánu. Na přelomu roku se chystáme na tyto dvě etapy projektu vyhlásit za spoluúčasti města novou mezinárodní urbanistickou soutěž. Na rozdíl od první etapy, která je navržena výhradně pro kancelářské a obchodní využití, bude v této části brownfieldu, jak jsme se zavázali městu, 40–50 % nové výstavby určeno pro bydlení. Velkou nevýhodu v rámci urbanistického řešení představuje v této oblasti magistrála. Průchod pod touto dopravní tepnou bude řešen obchodní pasáží s vyústěním do veřejného prostoru – s akcentem na náměstí, kde bude k dispozici přístup na autobusové nádraží a na metro.
Čtvrtá fáze, budova hotelu v Hybernské ulici, již získala územní rozhodnutí a pracujeme na stavebním povolení. Výstavbu bychom tak podle plánu mohli zahájit v průběhu příštího roku.
Nepřímou součástí projektu je již zmíněné přestřešení kolejového prostoru Masarykova nádraží pochozí platformou ve výšce přibližně devět metrů nad kolejištěm. Jeho výstavbou se zlepší pěší dostupnost nástupišť pro příchozí z autobusového nádraží na Florenci i z hlavního nádraží. Urbanisticky tedy zajistí severojižní zprůchodnění území až do centra.
Toto řešení považuji za unikátní ukázku toho, jak by se infrastrukturní stavby měly začleňovat do okolí, jak nádraží propojit s městem. V tomto případě se jedná o investiční akci Správy železnic, na kterou jsme se zavázali přispět částkou cca 40 milionů Kč. Stávající harmonogram předpokládá její realizaci v letech 2023 až 2026, v průběhu této doby by měla být už naše budova postavena. Výhledově by tedy třeba cestující z letiště přijeli vlaky na osmou a devátou kolej – přímo před budovu v ulici Na Florenci – a z nástupiště rovnou vyjedou na platformu eskalátorem. Dnes, když vystoupíte z vlaku, musíte dojít nejprve do nádražní budovy a až poté zpátky k ulici Na Florenci anebo do Hybernské či Opletalovy.
■ Tato výsledná propojenost území s centrem byla, jak jste zmiňoval, hlavní prioritou konceptu Zahy Hadid, že?
Zaha Hadid ve svých návrzích především sledovala, odkud a kam lidé potřebují chodit, a budovy pak navrhovala tak, aby jim nepřekážely. Všimněte si například situace na sídlištích, kde jsou sice navrženy pravoúhlé chodníky, ale lidé si postupně našli a vyšlapali úplně jiné cesty. Bylo zřejmé, že dnes je území kolem Masarykova nádraží obtížně průchozí a také nevyužité, a tak její návrh vychází především z toho, že umožní jednak severojižní propojení přes platformu s centrem – a také otevření cest směrem do Karlína a Prahy 3.
Ve výsledku by tedy v daném území měly vzniknout obchody, kanceláře, hotel, budovy pro bydlení a také muzeum, to vše s důrazem na atraktivní, důstojný a živý veřejný prostor.
■ Jak bude vyřešen přístup na budoucí přestřešení kolejiště z okolních veřejných prostranství?
Platforma bude přístupná mimo jiné z druhého nadzemního podlaží nové polyfunkční budovy. To, že se podařilo obě stavby zkoordinovat a přestřešení kolejiště na tuto naši budovu navázat, hodnotím jako mimořádně přínosné. Naštěstí jsme se při jednání se Správou železnic setkali s velmi osvíceným přístupem, a tak doufám, že se dílo podaří zrealizovat. Na přestřešení prostoru kolejiště povede také celkem pět dalších nástupů, a to jak z ulice Na Florenci na severu, kde budou zbudovány tři přístupy, tak z jižní strany, odkud povedou na platformu dva přístupy z Hybernské ulice.
■ Nabídne přestřešení kolejiště kromě pěšího propojení s centrem města lidem ještě další funkce?
Jedním z našich cílů v tomto směru je lidi „zpomalit“. Měla by v tomto místě vzniknout určitá pobytová zelená plocha, která jim umožní se zastavit, posedět a třeba popít kafe. Předpokládáme také, že v nové budově otevřeme obchody nejen v přízemí, ale i o patro výše, tedy v druhém nadzemním podlaží, odkud bude platforma přímo přístupná. Plánujeme proto v tomto prostoru širší variabilitu nabídky. Inspirací nám je například tržiště Manifesto Florenc vystavěné v roce 2018 na pronajaté části pozemku (budoucí druhé etapy našeho projektu) z přepravních kontejnerů, kde je možnost gastronomie, umění, ale i kultury a hudby. Do dříve vylidněného území, kde před tím bylo parkoviště, se tak rázem dostal nový život.
■ Nová trať na letiště a do Kladna si jistě vyžádá i celkovou modernizaci Masarykova nádraží a železniční tratě.
V rámci této modernizace jsme odpovědni za přízemí odjezdové haly nádražní budovy s obchody, které máme dlouhodobě pronajaty, většina těchto ploch už je zrekonstruovaná. Samotná budova dál patří Českým drahám, které v červenci zahájily rekonstrukci prostor ve vyšších podlažích.
■ Jak byla s městem koordinována první etapa projektu?
Jednotlivé vývojové fáze návrhu prošly mnoha úpravami a byly a stále jsou postupně konzultovány s pražskou samosprávou, Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), dotčenými orgány státní správy a orgány památkové péče. Snažili jsme se najít optimální formu, jak udržet zajímavost architektury projektu, pracovat s veřejným prostorem atd. a zároveň vyjít vstříc daným požadavkům. S postupujícím časem se měnily jak materiály, tak i vnímání města, jak by budovy měly fungovat. Uběhly dva velmi dynamické roky, než jsme koncept jako výsledek tohoto dialogu představili veřejnosti a uživatelům území.
■ Můžete představit roli developera v rámci tvorby veřejného prostoru u jeho nově vzniklých projektů?
Vlastní limity urbanistického řešení stanovuje město. Developer pak rozhoduje zejména o mikrourbanismu v rámci svého projektu, určuje například, zda parter jeho budov bude živým veřejným prostorem, nebo jestli bude šetřit a vyhradí pouze oplocená místa pro parkování. Je velmi důležité najít odpovídající hranici a občas investovat více, aby byla zajištěna dlouhodobá funkčnost daného projektu. U řešeného území okolí Masarykova nádraží, kde se rozhoduje, jestli se opět zařadí mezi významné lokality v centru Prahy, které mají svou historii, ale současně splní požadavky na město 21. století, máme samozřejmě jiné plány, než jsou v některých okrajových částech města.
Je dobře, že se město rozhodlo projekt revitalizace území kolem Masarykova náměstí uchopit koncepčně, kromě výstavby našich nových budov je třeba opravit ty staré a paralelně řešit veřejný prostor a dopravu.
■ Co se v tomto směru chystá v ulici Na Florenci a jakýmzpůsobem se bude Penta jako developer na těchto změnách podílet?
Naší ambicí je, aby se tato lokalita stala živým místem, kde lidé tráví rádi čas. Součástí naší přípravy je proto i návrh rekonstrukce ulice Na Florenci. Bude ji realizovat město, příspěvek z naší strany se předpokládá ve výši cca 87 milionů Kč. Stávající šířka celého prostoru, která je v současnosti dvacet dva metry, se o další tři metry navýší, čtyři metry ještě přibydou vytvořením podélného loubí pod novou budovou. Ve výsledku se ulice zklidní, automobilová doprava omezí a nové rozšíření prostoru půjde ve prospěch zeleně a širších chodníků s potenciálem pobytových zón – restaurací a kaváren s možností posedět venku. V rámci rekonstrukce by se mělo vysadit i cca 66 stromů po obou stranách této nově vzniklé městské třídy. Parter budov se otevře veřejnosti a poskytne nabídku obchodů a služeb.
Počítáme v souladu se strategií města i s komfortní dopravní prostupností území pro cyklisty. Součástí většiny našich budov včetně Florentina je dále zázemí pro cyklisty – kolárny se sprchami, aby zaměstnanci mohli jezdit do práce na kolech. Podobně „zpomalit“ příchozí bychom ale chtěli i v prostoru na rohu Havlíčkovy a ulice Na Florenci, kde bude vytvořeno nové náměstí. Plánujeme ještě tento rok ve spolupráci s městem vyhlásit soutěž na zpracování návrhu jeho výsledné podoby, včetně řešení výstupů z metra. V současnosti je tady parkoviště, různé budky a prodejny a je třeba tento předprostor nádraží nově uspořádat, vyčistit a vybavit zelení a vodními prvky.
V rámci řešeného území jsme se zároveň zavázali Praze 1, že zaplatíme návrh studie na nové pojetí navazujících ulic Havlíčkovy, Hybernské a V Celnici. Naší ambicí je, aby byl tento prostor nový, čistý a atraktivní, detaily však už řeší samo město.
■ Praze tedy přibude po delší době věž – nová a moderní. Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s reakcemi na projekt této budovy?
Myslím, že by jakákoliv zajímavá architektura měla být vidět. Problémem hlavního města dnes je, že nejsme zvyklí na žádné nové a odvážné veřejné stavby. Kdy byla postavena poslední takováto stavba v centru Prahy? V Ostravě nebo Brně jich několik vzniklo, ale v Praze snad kromě Sazka Areny, která ale není ve středu města, za posledních třicet let žádná taková postavena nebyla. Objevilo se velmi málo impulsů, které by metropoli v tomto směru posunuly. Pokud se podíváme do historie, právě například do 19. století, na všechna ta nádraží, muzea a další stavby, které byly důkazem modernizace města a přispívaly ke společenskému a ekonomickému rozvoji lokality – lidé byli tehdy svědky toho, jak se Praha neustále měnila. Teď jsou paradoxně iniciátorem této změny privátní investoři. My bychom ve stínu těch odvážných nových muzeí a dalších staveb, které by tady měly standardně vznikat, tolik nevyčnívali, ale namísto toho jsme s relativně konzervativní stavbou občas napadáni, jak zásadně Prahu měníme.
Předpokládali jsme také, že na projekt bude velmi pozitivně reagovat zejména město, že nás bude v jeho realizaci podporovat. Jenomže zjišťujeme, že společenská objednávka tady není až tak velká, jak jsme čekali. Sice se tu dokonale opravují a oprašují historické stavby – ale nevnáší se přitom do nich žádný současný prvek, moderní vize, pyramida pařížského Louvru. Co nás na druhou stranu jako developera velmi překvapilo, je, že přes všechno toto cítíme velkou podporu širší veřejnosti. Je velice pozitivní vnímat, že se lidé v této výjimečné lokalitě v zásadě velmi těší na to, že tady v historické zástavbě vznikne něco, co dodá místu nový impuls, a město v této části opět ožije.
Text: Ing. Hana Dušková
