Zpět na materiály, výrobky, technologie

Zimák v Teplicích z Liaporu

15. února 2020
PR článek

V březnu loňského roku byl slavnostně otevřen nový zimní stadion v Teplicích, který byl pojmenován Zimák. Stadion za 16 měsíců vybudovala stavební firma SYNER podle architektonického návrhu Ing. arch Petra Sedláčka z ateliéru Mise a projektové dokumentace firmy SIAL architekti a inženýři spol. s.r.o. Liberec. Celkové náklady dosáhly necelých 230 milionům korun. Významným dodavatelem stavebního materiálu značky Liapor byla pro Zimák firma Lias Vintířov.


Budova Zimáku byla navržena tak, aby architektonicky navazovala na blízkou budovu sportovní haly. Mezi obě haly byl vložen úzký hranol se vstupy. Vlastní hala ledové plochy byla pojata jako „hangár“ se střechou o dvou poloměrech zakřivení. Kovový plášť zároveň tvoří fasádu haly na jižní a severní straně. Přirozené osvětlení plochy zajišťuje vrcholový světlík v nejvyšším bodě oblouku. Na severní straně jsou do čisté kompaktní plochy pláště haly zaříznuty dvě prosvětlovací terasy k ubytovacím místnostem, na jižní straně dva únikové východy.

Sportovní stadion Zimák pojme 750 diváků, z toho 450 sedících. Ledová plocha má rozměry 56 × 26 metrů, takže odpovídá jak parametrům Mezinárodní federace ledního hokeje, tak požadavkům Českého svazu ledního hokeje pro většinu soutěží. Sportovci mají k dispozici 10 šaten, z nich každá je určena pro 22 osob. Průměrná vnitřní teplota vytápěných částí je 20°C, hlediště vytápěno není. Rodiče či jiný doprovod doprovázející děti na trénink jistě ocení tzv. mama box, což je místnost vytápěná na běžnou pokojovou teplotu. Doprovod se tam tak může ohřát, protože přímo u ledové plochy je teplota vzduchu jen 5 až 8° C. Účastníkům veřejného bruslení je určena další šatna, a to s kapacitou 40 osob. Investor myslel i na sportovní soustředění, která se zde budou konat, a proto je na Zimáku také ubytovna s celkem 30 lůžky. Stadion je určen jak pro tréninky malých hokejistů a krasobruslařů, případně rychlobruslařů jezdících short track, tak pro veřejné bruslení.

Charakteristika konstrukce

Objekt byl založen na hlubinných pilotách vetknutých do skalního podloží. Základová deska má tloušťku 250 mm s lokálními výztužnými žebry – pasy. Železobetonová spodní stavba je opatřena hydroizolací, přičemž na hlavách pilot byl při betonáži do bednění vložen svařený systémový povrchový těsnící PVC pás, který je s hydroizolací stavby kompatibilní. Hydroizolační souvrství plní zároveň funkci protiradonové izolace. V obsypech suterénních stěn je umístěna obvodová drenáž, oddělená od okolní zeminy filtrační geotextilií, která ústí do splaškové kanalizace. Hlavní nosné svislé prvky tvoří monolitické sloupy s průřezy odstupňovanými podle velikosti zatížení. Obvodové železobetonové stěny v 1. PP byly navrženy v tloušťce 250 mm. Stropní konstrukce nad 1. PP jsou železobetonové monolitické. Jednosměrně pnutá deska na rozpon 3,6 m je podpíraná železobetonovými trámy na rozpon 5,2 m v tribunové části a na 8,7 m v části ubytovací. Tribunu tvoří železobetonové prefabrikované stupně s průřezem ve tvaru L a tloušťkou 150 mm, které jsou uloženy na ozubených monolitických trámech. Maximální rozpon činí 3,6 m. Při výstavě byly respektovány zkušenosti z jiných stadionů. Proto byly povrchy v Zimáku navrženy a realizovány tak, aby byly vysoce odolné. V prostorech pro diváky tak jsou tvrdé povrchy podlah jako keramické dlažby, lité bezespáré stěrky a prefabrikované železobetonové konstrukce tribun. Tam, kde se přechází s bruslemi na nohou, jsou speciální gumové dílce. Pro plochy exponovaných stěn, které přicházejí rovněž do styku s bruslemi, bylo zvoleno pohledové zdivo, a vybrané plochy byly omítnuty.

Vnitřní konstrukce a vyzdívky

Vzhledem k provozu uvnitř objektu byly vnitřní příčky, dělící stěny a vyzdívky navrženy jako vyzdívané z tvarovek z lehčeného betonu. Byl použit ucelený systém s prvky pro klasické zdění doplněný systémovými překlady, věncovkami a tvarovkami pro ztracené bednění. Zdění konstrukcí bylo provedeno podle technologického předpisu dodavatele zdiva, přičemž zdivo bylo zakládáno na separační vrstvě z nepískované lepenky. Projektanti se rozhodli pro zdicí systém Liapor, v němž je místo běžného kameniva používáno kamenivo Liapor. To je přírodní keramický materiál s vynikajícími užitnými vlastnostmi. Podle projektanta Ing. Petra Dolenského byly důvodem, proč zvolili právě Liapor, jeho tepelně a zvukově izolační vlastnosti, nízká hmotnost a v neposlední řadě i jeho vzhled. Z tvarovek Liapor byly postaveny veškeré vnitřní zděné konstrukce a vyzdívky obvodového pláště. Z větší části se jednalo o provedení zdiva v pohledové kvalitě režného zdiva, a to ve vstupním objektu, ve vlastním prostoru ledové plochy, v hráčských šatnách, na chodbách apod. 

Celkem bylo při výstavbě stadionu využito pro nosné stěny 74 m2 tvarovek Liapor M 200 P6, 200 m2 Liapor M, 240 P2a 650 m2 Liapor M 300 P2. Na příčky bylo spotřebováno 430 m2 tvarovek Liapor PS 70 P4, 200 m2 Liapor M 115 P2 a 1 040 m2 Liapor M 175 P4. Značky Liapor byly i překlady.

S tvarovkami Liapor se nám pracovalo dobře, ale museli jsme si na něj zvyknout,“ uvedl stavbyvedoucí ze společnosti Syner Milan Kolář. Spáry byly centimetrové a na tvarovky byl následně válečkem nanesen 2× až 3× fasádní nátěr, aby se tak vyplnily póry ve zdivu. „I když nebyly použity speciální pohledové tvarovky, bylo dosaženo podobného efektu a výsledné stěny v pohledovém provedení vypadají velmi hezky,“ dodal Milan Kolář.

Stavbaři ocenili také věncovky, tedy speciální tvarovky ve tvaru U, do kterých lze umístit výztuž, která se vylije betonem. „Z pohledové strany to vypadá naprosto stejně jako jiná část stěny. Tímto způsobem jsme vyztužili 50 metrů dlouhou zeď,“ doplnil Milan Kolář. Celkem bylo použito 522 běžných metrů věncovek Liapor U 240 a 12 běžných metrů Liapor U 300.

Liapor nebyl při výstavbě sportovních staveb použit poprvé. Tvarovky Liapor jsou například součástí například sportovně-rekreačního areálu Krajinka, fotbalového stadionu Slavie v pražském Edenu, zimního stadionu Polárka ve Frýdku-Místku a sportovních hal v Třinci a Karlových Varech. Další informace o zdicím systému Liapor najdete na www.liapor.cz.