Zpět na materiály, výrobky, technologie

Vytápění krbovými kamny

14. listopadu 2007
Pavel Klimeš

Autor:



Vytápění krbem, nebo krbovými kamny, se v posledních letech rozšířilo v celé Evropě a potřeba těchto topidel v různém provedení roste.
Je to způsobeno především snahou o úspory drahých energií. Nezanedbatelná je ochrana životního prostředí při spalování obnovitelných zdrojů, tzn. dřeva nebo briket z lisovaného dřevního odpadu - ekobriket.
Krbová kamna přinášejí do domovů živý oheň jako symbol pohody a klidu. Vhodně doplňují interiéry nově budovaných obydlí i interiérů starších chalup a jednotlivých bytů, jako náhrada za topidla s nízkou účinností.
Krbové vložky a krbová kamna jsou vybavena velkoplošnými prosklenými dvířky s žáropevným sklem. U řady typů jsou proskleny i boky kamen, a tím se vjem z živého ohně umocňuje. Krby a krbová kamna můžeme označit jako tzv. pohledová topidla, která se stávají ve stále větším počtu součástí interiérů všech typů obytných prostor.
V případě použití krbových kamen, vybavených teplovodním výměníkem, mohou být tato použita jako hlavní tepelný zdroj, nebo jako tepelný zdroj, začleněný do tepelné soustavy s plynovým nebo elektrickým kotlem.
Tento způsob musí vždy navrhnout projektant ?topenář?, který zaručí zachování plné funkce a bezpečnosti provozu topné soustavy.
Ohřevu vzduchu vytápěného prostoru krbovými kamny je dosaženo převážně konvekčním tepelným vyzařováním a částečně i teplem sálavým. Konvekční vytápění spočívá v tom, že vzduch z místnosti vstupuje do kamen průduchy ve spodní části kamen a při postupu vzhůru se ohřívá v konvekčním prostoru, tvořeném dvojitým pláštěm kamen kolem topné komory. Ohřátý vzduch pak vystupuje otvory v horní části kamen zpět do místnosti. Tímto je dosažen vysoký gradient ohřevu vytápěného prostoru.
Sálavé teplo je získáváno přestupem z povrchových ploch konstrukce kamen. Největším zdrojem sálavého tepla jsou prosklené plochy kamen.
Při výběru z bohaté nabídky různých typů a tepelných výkonů je nutné především vědět, jakým způsobem budou kamna používána a jaký potřebujeme tepelný výkon. Teprve pak je vhodné uvažovat o designu kamen.
Před nákupem a instalací kamen je nezbytně nutné prověřit kvalitu komínového tělesa, do kterého budou kamna napojena. Funkce komína musí být taková, aby splňovala požadavky, kladené na komín výrobcem krbových kamen, a to zejména požadavek na minimální tah. Kvalitu komínového tělesa je nutno ověřit prostřednictvím odborné kominické firmy. Mylné může být přesvědčení, že když připojením na komín fungovalo jiné topidlo, bude komín vhodný i pro nová krbová kamna. Ta se oproti běžným topidlům liší především velikostí spalovacího prostoru, množstvím spalin, jejich teplotou a rychlostí jejich proudění.
Krbová kamna spotřebují při spalování dřeva až 15 m3 čerstvého vzduchu za hodinu. U nových staveb může být izolovanost od vnějšího prostředí (plastová okna apod.) vysoká. Další problém mohou způsobit odsavače vzduchu nebo jiná zařízení, která se v místnosti s kamny používají. Nedostatečný přívod spalovacího vzduchu snižuje kvalitu spalovacího procesu doprovázeného dehtováním a zanášením kouřových cest. Je tedy nutné zabezpečit dostatečný přívod spalovacího vzduchu.
Novým trendem v konstrukci kamen je zajištění přívodu spalovacího vzduchu externím přívodem přes venkovní zeď, nebo přes komínový systém k tomu určený, s automatickou regulací množství nasávaného vzduchu.
Velmi důležitou okolností pro bezpečný, ekologický a výkonný provoz krbových kamen je kvalitní dřevo, především z hlediska jeho vlhkosti, která by neměla přesáhnout 20 %. Optimální je použití briket, vyráběných z dřevního odpadu při zaručené vlhkosti do 10 %. Jako doplňkové palivo je možno použít uhelné brikety. Příliš vlhké palivo způsobuje nadměrné dehtování, špatný odvod spalin, zanášení skla a snížení účinnosti při topení. Účinnost moderních krbových kamen se pohybuje v rozmezí mezi 70 až 85 %.
Krbová kamna jsou v seznamu vybraných stavebních výrobků a vztahuje se k nim povinnost vydání certifikátu autorizovanou osobou ve smyslu zákona 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a nařízení vlády č. 190/2002 Sb.