Výstavba energeticky soběstačného pavilonu interních oborů ve šternberské nemocnici pod taktovkou OHLA ŽS

Pavilon interny byl zbudován na místě bývalé budovy ředitelství v blízkosti hlavního vjezdu do areálu. Sousedí s hlavní budovou, v níž sídlí chirurgie, ARO a radiodiagnostické oddělení. Díky této poloze došlo k propojení stávajících budov nadzemním koridorem, kterým mohou zdravotníci přesouvat pacienty „suchou nohou“ k dalším potřebným vyšetřením. K pavilonu přiléhá z jihu původní trafostanice, což ale nijak nenarušuje architektonický ráz stavby.

Vzhled, konstrukční řešení a prostorové uspořádání pavilonu

Hmotu šestipodlažního objektu s třemi hlavními vstupy tvoří jednoduchý kvádr o rozměrech 48 × 18 metrů, který je doplněn vykonzolovanou deskou nad vstupní částí. Venkovní stěna budovy je citlivě doplněna tmavě šedou omítkou konzoly tvořící zastřešení závětří a původní trafostanice, zatímco okenní výplně a klempířské a zámečnické prvky mají antracitovou barvu.

Objekt je založen na železobetonových pasech, svislé nosné konstrukce jsou provedeny jako železobetonový monolitický skelet tvořený stěnami a pilíři. Stropní desky jsou provedeny z předpjatých panelů Spiroll, osazených do ocelobetonových nosníků typu DELTABEAM, tvořících stropní bezprůvlakový velkorozponový systém.

V suterénu nové budovy se nachází technické zázemí a šatny zaměstnanců. V dalších čtyřech podlažích jsou k dispozici prostory pro ambulantní a lůžkovou část interního oddělení. Do 1.NP je začleněn ambulantní trakt s odbornými ambulancemi, prostor umožňuje odbavení 25 až 30 pacientů. Druhé a třetí podlaží je určeno pro standardní lůžkovou část, kdy se na každém patře nachází třináct dvoulůžkových pokojů a jeden pokoj nadstandardní. Ve čtvrtém patře je umístěna jednotka intenzivní péče s deseti lůžky. Jednotka JIP je provedena jako boxový systém, který zajistí nejen soukromí pacientům v těžkém stavu, ale umožní izolovat pacienty potenciálně infekční nebo infekční. 5.NP zabírá přibližně čtvrtinu půdorysu objektu a je pouze technického charakteru.

Ke snadnému přesunu pacientů v objektu pomáhají dva evakuační výtahy společně se dvěma schodišti, situovanými vždy na opačném konci patrové chodby. Jeden z výtahů je napojen na nadzemní koridor, který ústí do mezipodlaží mezi 2. a 3.NP pavilonu a bezbariérově ho propojuje přes komunikační dvůr s pavilonem chirurgie a budovou společných vyšetřovacích a léčebných složek. Vstup pro personál sanitních vozů, přivážené pacienty a pěší návštěvníky nemocnice je situován na severovýchodním rohu budovy nejblíže k hlavní komunikaci Jívavská, která zajišťuje dobrou a rychlou dostupnost pavilonu. Zde se nachází i nově vybudované kryté stání pro sanitní vozy. Vstup pro návštěvníky přijíždějící osobními automobily je umístěn v jihovýchodním rohu objektu a je přístupný pěší zónou od nově vybudovaného parkoviště na západní straně nemocničního areálu. Technický vstup a současně vstup pro zaměstnance je situován v 1.PP a je z exteriéru přístupný po venkovní rampě na jihozápadní straně.

Pasivní a energeticky soběstačná budova

Pavilon je postaven jako pasivní (energetická třída A dle PENB), zcela energeticky soběstačná budova s rekuperací srážkové vody s kapacitou na čtrnáctidenní využití užitkové vody v objektu a s fotovoltaickou elektrárnou na celé ploše střechy. Tím se řadí na první příčku v energetické náročnosti budov zdravotnického charakteru v Česku. Splňuje parametry na průvzdušnost obálky při tlakovém rozdílu 50 Pa n50 = 0,6/h, což bylo prokázáno blower door testem. Průměrný součinitel prostupu tepla je 0,22 W/m².K, měrná potřeba na vytápění činí 86 MWh/rok, v případě chlazení 26 MWh/rok, a neobnovitelná primární energie dosahuje 118 kWh/m².a. Předobrazem pavilonu byla II. interní klinika gastroenterologie a geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc se standardy pasivní budovy, kterou rovněž realizoval tým oblasti Střední Morava divize Východ v roce 2018. Obě nemocniční budovy projektovalo brněnské studio Adam Rujbr Architects.

Zajímavosti související s výstavbou

Realizační tým divize Východ společnosti OHLA ŽS zahájil práce na stavbě v listopadu 2019. Kvůli neprovedené přeložce kabelů vysokého napětí (VN), které křižovaly půdorys hlavního stavebního objektu, došlo k posunutí termínu zahájení výstavby pavilonu interny. Prováděly se pouze práce na přeložkách a přípojkách inženýrských sítí včetně výměny hlavní páteře celé areálové kanalizace, což bylo z hlediska provozu v areálu nemocnice velmi náročné. Samotné práce na pavilonu interny byly zahájeny až v květnu následujícího roku, kdy mohli naši zaměstnanci po úspěšném přeložení VN a výměně dvou traf započít zemní práce a realizaci spodní stavby. Bylo provedeno založení budovy na monolitických plošných základech.

Do konce letních prázdnin 2020 se podařilo dokončit hrubou stavbu, tvořenou prostorovým železobetonovým skeletem se sloupy o velkorozponovém rastru, ztužujícími stěnami a jádry tvořícími výtahové a instalační šachty. Dále byl vybudován strop z předpjatých dutinových panelů Spiroll uložených na obvodové monolitické stěny a vnitřní ocelobetonové bezprůvlakové nosníky, kterými se výrazně snížila konstrukční výška objektu. Nosná konstrukce schodišť je provedena jako monolitická včetně hlavní podesty i mezipodesty. Střešní plášť ploché střechy je vynesen stropní konstrukcí nad posledním podlažím. Parotěsnou vrstvu zajišťují natavené asfaltové modifikované pásy s hliníkovou vložkou, tepelná izolace je kombinovaná z perimetrických EPS desek, spádových klínů a desek z minerální vaty pro zajištění požární odolnosti BROOF (t3). Hydroizolační a zároveň i nášlapnou vrstvu tvoří střešní svařovaná fólie s odolností proti UV záření. Srážková voda je odváděna střešními vpusťmi do dešťových svodů.

Během letních prázdnin byly rovněž zahájeny práce na vnitřních dělicích konstrukcích dispozice převážně z montovaných příček ze sádrovláknitých desek na ocelové rastry, na kontaktním zateplovacím systému celkové tloušťky 300 mm z minerální vaty a na všech technologiích potřebných pro chod nemocnice 21. století. Pavilon je technologicky moderně vybaven a plně automatizován od větrání, topení, chlazení a zdravotnické technologie až po ovládání dveří. Jednou ze zajímavostí je provedení chlazených stropů v pokojích lůžkové části, což pacientům zaručí potřebný komfort v letních měsících.

Současně s novým pavilonem interny prováděl realizační tým i úplnou rekonstrukci stávající trafostanice, nové areálové komunikace a chodníky, přístřešek pro sanitky, výpusť dešťových vod do místního potoka a ocelovou konstrukci koridoru o celkové délce 86 m. Ten je ve výšce téměř pěti metrů nad terénem podepřen třemi štíhlými ocelovými trubkovými sloupy tvaru písmene V s napojením na budovy. Dominantou spojovacího mostu je prosklená fasáda s plechovými kazetami bílé barvy. Střechu je možné dodatečně osadit dalšími fotovoltaickými panely a navýšit tak výkon elektrárny, čímž provozovatel ušetří další značnou část nákladů za energie.

Závěr

Přes počáteční komplikace se podařilo zkrátit původně plánovaný termín dokončení díla o padesát dní, což budoucímu uživateli umožnilo dovybavit objekt zdravotnickými technologiemi a seznámit se s novým prostředím a provozem budovy. Pomůckou pro snazší orientaci bylo i předání dokumentace skutečného provedení stavby zpracované v BIM. Jsme rádi, že společnost OHLA ŽS mohla provést výstavbu této moderní budovy, která již téměř rok plně slouží pacientům šternberské nemocnice. Tento společensky přínosný projekt navíc získal titul Stavba roku 2022 Olomouckého kraje v soutěžní kategorii Stavby občanské vybavenosti a úpravy veřejných prostor.

Text a foto: Ing. Martin Rozbořil, OHLA ŽS, a.s.