Větrací systém tunelu Blanka
Příspěvek se zabývá problematikou návrhu, realizace a uvedení do provozu u systému větrání tunelu Blanka. Popisuje základní požadavky, popis funkce systému a jeho částí, představuje závěry studie o využití filtrace odváděného vzduchu pomocí elektrostatických odlučovačů. Závěrem jsou zmíněny zkoušky větracího systému a jeho prvků před uvedením do provozu.
Funkce a výběr systému větrání
Silniční tunely jsou vybavovány větracím systémem ze dvou základních důvodů:
- při všech dopravních stavech musí zabránit akumulaci výfukových zplodin v prostoru tunelu;
- musí zabránit šíření tepla, kouře a výparů při požáru nebo jiných mimořádných událostech, osobám v tunelu pak musí během této události zajistit cestu do bezpečí bez kouře a výparů.
Pro dosažení těchto cílů existují dvě základní koncepce větrání:
- podélné větrání, kdy je proudění vzduchu v tunelu zajištěno podélně s osou tunelu;
- příčné větrání, kdy je čerstvý vzduch přiváděn zvláštním kanálem vedeným paralelně s tunelem a je zaústěn po určitých vzdálenostech do tunelu. Vzduch provětrává tunel příčně k ose tunelu a je odváděn do paralelního odvodního kanálu.
O výběru systému větrání rozhoduje řada dalších okolností:
- zda se jedná o tunel jednosměrný, nebo obousměrný; městský, nebo dálniční; bez sklonu, nebo s velkým podélným sklonem;
- předpokládaná intenzita provozu, podíl těžkých nákladních vozidel z celkového počtu, výskyt dopravní kongesce, doprava nebezpečných nákladů tunelem;
- místní požadavky na životní prostředí, které určují, zda je možné vypouštět znečištěný vzduch přímo z portálu, nebo ne;
- zvláštní požadavky provozovatele nebo jiných dotčených orgánů;
- místní meteorologické podmínky (vítr, teplota, tlak na portály tunelu);
- výběr větracího systému ovlivňuje řadu dalších aspektů souvisejících úzce s projektem tunelu (strojovny, výdechy pro přívod a odvod vzduchu na povrchu, příčný řez, únikové cesty, elektrický příkon silového napájení).
Větrací systém tunelu Blanka
Tunel Blanka se délkou 5,5 km řadí k dlouhým tunelům. Kromě vjezdových a výjezdových portálů má také ve dvou místech obou tunelových těles, u křižovatky U Vorlíků a Na Prašném mostě, výjezd a nájezd. Předpokládaná intenzita dopravy je 30-50 000 vozů za 24 hodin, podíl osobní dopravy činí 95 % a podíl těžkých nákladních vozidel méně než 2 %.
Koncepce větrání tunelu Blanka vznikala od druhé poloviny 90. let. V roce 1998 byla vybrána trasa varianty Blanka (další dvě posuzované varianty byly Hana přes Holešovice a Dana přes Dejvice) a stanovila se poloha strojoven Střešovice, Letná a Trója.
Schema větrani - provozni režim