Věcný záměr zákona o BIM schválen

V návaznosti na tento věcný záměr má být návrh paragrafového znění zákona zpracován do konce tohoto roku, čímž dojde k postupnému naplňování programového prohlášení současné vlády. Pozitivní přitom je, že schválení tohoto dokumentu předcházelo jeho důkladné projednání (kterého se zúčastnily mj. i samosprávné komory působící ve výstavbě), při němž bylo bezrozporově vypořádáno cca 300 připomínek. Tímto článkem autoři, kteří se na přípravě věcného záměru přímo podíleli, čtenáře stručně seznámí s jeho základními aspekty.

Cíl zákona, vymezení pojmů

Cílem budoucí zákonné úpravy je vytvoření informační základny pro efektivní správu a řízení informací spojených se stavbou během celého jejího životního cyklu. Zejména se bude jednat o ukotvení informačního modelu stavby a modelu vystavěného prostředí, vymezení práv a povinností povinných osob při správě informací o stavbě a rovněž o výkon státní správy související s touto problematikou. Pro účely zajištění jednotné aplikace metody BIM bude třeba vymezit pojmy a jejich užití, které nejsou současnými právními předpisy obecně zavedené. Půjde zejména o pojmy: informační model stavby, digitální model stavby, management (správa) informací o stavbě, informační kontejner (podle účelu užití se rozlišuje informační kontejner pro povolení záměru, pro provádění stavby, pro kolaudaci, skutečného provedení stavby, pro pasportizaci stavby a pro správu, údržbu a užívání stavby), informační profil, datový standard a společné datové prostředí.

Kdo má povinnost používat metodu BIM

Povinnost používat metodu BIM budou ze zákona mít povinné osoby:

• subjekty, které hospodaří s majetkem České republiky – organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, státní podniky a státní organizace;
• vyšší územní samosprávné celky (kraje) a jejich příspěvkové organizace;
• tzv. jiné právnické osoby, pokud v nich podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek budou mít převažující vliv výše uvedené povinné osoby.

Tato povinnost se bude vztahovat na stavby, jejichž hodnota přesáhne limit pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (nyní 140,4 mil. Kč) a na zpracování projektové dokumentace k nim. Půjde však pouze o stavby na území České republiky. Výjimku z této povinnosti budou mít stavby důležité pro obranu státu a stavby, ohledně kterých jsou informace s nimi spojené, byť i jen z části utajované. Osoby, které zákon zaváže k povinnému použití metody BIM, budou muset v konkrétních momentech výstavby (žádost o povolení záměru, před zahájením zadávacího řízení, žádost o kolaudaci, při převzetí stavby do užívání, při potřebě změny stavby) za podmínky, že se jedná o stavbu zapisovanou do katastru nemovitostí nebo do digitální technické mapy kraje, pokud její hodnota přesahuje finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, dodat konkrétní sadu dat (tzv. informační kontejner), která bude pro tento účel nezbytná a kterou budou předpokládat podzákonné právní předpisy, příp. technické normy. Jinými slovy se bude jednat o sadu dat, ze kterých budou patrné všechny nezbytné údaje pro konkrétní účel užití.

Prováděcí právní předpisy

Věcný obsah má být tedy v zákoně upraven pouze v nezbytném rozsahu s případným odkazem na technickou normu, přičemž konkrétní aspekty budou stanoveny také v prováděcích právních předpisech, k jejichž vydání bude zmocněno Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Půjde zejména o vymezení podrobností pro informační model stavby a digitální model stavby včetně společného datového prostředí.

Organizace zodpovědné za zavádění, koordinaci a rozvoj BIM

Jako koordinátor zavádění metody BIM je navrhováno MPO, které stanoví pravidla pro plnění těchto povinností včetně dohledu. Při jejich neplnění bude projednávat přestupky a ukládat zákonem stanovené sankce za ně. Rozvojem a správou příslušných technických standardů a norem bude pověřen Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, resp. Česká agentura pro standardizaci. Zákon o BIM úzce naváže na stavební předpisy, zejména na nový stavební zákon a připravované prováděcí vyhlášky k němu. V souvislosti s digitalizací stavebního řízení je třeba zmínit (kromě vyhlášky o dokumentaci staveb) též vyhlášku MMR, která bude upravovat mj. formu, formáty, datovou strukturu a ostatní podmínky pro evidenci elektronické dokumentace (§ 271 nového stavebního zákona).

Vystavěné prostředí

Samostatně bude v zákoně řešena oblast vystavěného prostředí. Cílem je vymezení podmínek pro tvorbu základního modelu vystavěného prostředí a stanovení povinných osob k jeho naplňování (v podstatě shodných s povinnými osobami pro BIM). Bude definován obsah, rozsah, způsob správy a poskytování dat z tohoto modelu zejména pro podporu cílových agend státu. Kromě dat z informačního modelu stavby se předpokládá též využívání dat informačních modelů veřejné správy, např. DTM, základní báze geografických dat aj. Základní informační model vystavěného prostředí poslouží jako modelový referenční rámec pro cílové agendy veřejné správy, zejména agendy územního plánování, územního rozvoje, povolování staveb, bezpečnosti, obrany a civilní ochrany, ochrany životního prostředí aj. Stane se součástí národní infrastruktury pro prostorové informace. Gesci v oblasti informačního modelu vystavěného prostředí bude mít Český úřad zeměměřický a katastrální.

Termíny účinnosti navrhované právní úpravy

Účinnost navrhované právní úpravy se prozatím předpokládá 1. července 2024, přičemž nabytí účinnosti ustanovení týkajících se vystavěného prostředí se odkládá o pět let, tj. na 1. července 2029. Povinnost realizovat stavbu v BIM vznikne pouze pro stavby, u kterých činnosti směřující k příslušným povolovacím procesům budou zahájeny po účinnosti zákona (povinnost pořídit informační kontejner pro povolení záměru vznikne pouze pro stavby, pro které bylo zahájeno zadávací řízení na vypracování projektové dokumentace pro povolení záměru po účinnosti zákona o BIM). I v tomto případě však budou povoleny některé výjimky – za situace, kdy by byla projektová dokumentace vypracována tzv. ve 2D, tzn. ještě bez využití BIM, a investor nestihne podat žádost o povolení záměru před předpokládanou účinností zákona o BIM, půjde ještě pět let po účinnosti zákona využít k žádosti o povolení záměru stavby takto zpracovanou dokumentaci.

Závěr

V současné době jsou zahájeny práce na paragrafovém znění zákona. Ke spolupráci budou přizvány zainteresované rezorty (zejména Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo vnitra) a odborné komory činné ve výstavbě. Zákon o BIM by měl představovat ucelené řešení, které přispěje k vyšší efektivitě při výstavbě i při správě provozovaného majetku. 

Autoři:
Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D.
AK Havel & Partners
Ing. Petr Serafín
Ministerstvo průmyslu a obchodu