Zpět na stavby

Varianty technického řešení a způsobu ražby železničního tunelu Chotýčany

20. října 2012
Ing. Libor Mařík

Význam tranzitních železničních koridorů pro začlenění České republiky do evropské dopravní infrastruktury je v současnosti již každému zřejmý a není třeba jej zvláště zdůrazňovat. Čtvrtý železniční koridor tvoří spolu se severní větví prvního koridoru severo-jižní dopravní osu a umožňuje propojit přes tuzemsko Německo s Rakouskem. Na jedné trase se tak ocitnou významná města, jako je Berlín, Drážďany, Praha, České Budějovice a Linec.

Autor:


Spoluautoři:
Michal Babič

IV. železniční koridor

Po kompletním dokončení IV. železničního koridoru nabídne železnice velmi atraktivní ekologický a v porovnání se silniční dopravou i výrazně bezpečnější způsob osobní i nákladní dopravy. Např. cestovní doba z Prahy do Českých Budějovic poklesne z původních 2 hodin 30 minut na pouhé 2 hodiny, v případě nasazení vozidel s naklápěcí technikou pak až na 1 hodinu 30 minut.

Koridor je zařazen mezi třicet prioritních projektů transevropské dopravní sítě TEN-T a na jeho výstavbu tak může Česká republika čerpat finanční zdroje Evropské unie. Podle usnesení vlády ČR č. 885/2005 ze dne 13. července 2005 je termín dokončení modernizace IV. tranzitního železničního koridoru stanoven na konec roku 2016, i když se v současné době spekuluje u vybraných úseků o možnosti dodržení tohoto termínu.

Trasa z Prahy na státní hranici ČR/Rakousko je v celkové délce 187,3 km rozdělena do dvanácti traťových úseků, které jsou postupně modernizovány. Rozdělit se dá na několik částí s odlišným pojetím. Úsek z Prahy do Benešova je tzv. optimalizován, úpravy až na výjimky neopouštějí původní těleso a ani traťová rychlost se zásadně nemění. Toto řešení je vyvoláno polohou trati ve složitém a hustě osídleném terénu, kde by přeložky jednak vyžadovaly demolice domů, ale také by trať oddálily od cestujících, kteří ji využívají k dojíždění do hlavního města v příměstském provozu. Ve výhledu se uvažuje o tom, že dálková doprava bude vedena po nové vysokorychlostní trati s odbočkou právě do Benešova.

Úsek mezi Benešovem a Českými Budějovicemi je navržen k plnému zdvojkolejnění a výraznému zlepšení parametrů tratě s dosažením traťové rychlosti 160 km/hod. Oproti 1. a 2. koridoru je navržena řada dlouhých přeložek tak, aby byla traťová rychlost využitelná po dostatečně dlouhých úsecích. K technicky i ekonomicky nejnáročnějšímu patří traťový úsek č. 4203 Nemanice - Ševětín, na kterém se nacházejí dva dlouhé tunely Hosínský (3120 m) a Chotýčanský (4810 m). Právě technické řešení delšího z obou tunelů, který je zároveň nejdelším projektovaným tunelem na IV. tranzitním koridoru, je předmětem tohoto článku.

Poslední úsek České Budějovice - Horní Dvořiště - státní hranice ČR/Rakousko byl optimalizován ve své jednokolejné podobě. V současné době jsou dokončeny úseky Praha - Benešov u Prahy, Tábor - Doubí u Tábora a České Budějovice - Horní Dvořiště, rozestavěny jsou úseky Benešov u Prahy - Votice a České Budějovice - Nemanice. Kromě úseku Nemanice - Ševětín jsou všechny ostatní části stabilizovány a je pro ně zpracován nebo se zpracovává detailní projekt stavby.


Vzorový příčný řez dvoukolejným tunelem se spodní klenbou

Vzorový příčný řez dvoukolejným tunelem bez spodní klenby


Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 10/2012).