Zpět na materiály, výrobky, technologie

Tepelně vlhkostní chování obvodových konstrukcí v těžkých dřevěných skeletech

21. února 2011
doc. Dr. Ing. Zbyněk Svoboda

Obvodové stěny v těžkých dřevěných skeletech lze realizovat mnoha různými způsoby, ale ve většině případů mají na jejich tepelně vlhkostní chování rozhodující vliv tři zásadní faktory:


  • pravidelně se opakující tepelné mosty (dřevěné sloupy, pomocné sloupky);
  • způsob zajištění parotěsnosti z vnitřní strany skladby;
  • způsob ochrany tepelné izolace proti

Vliv tepelných mostů
Vliv tepelných mostů na vnitřní povrchové teploty není velký a v naprosté většině případů není požadavek ČSN 730540-2 na vnitřní povrchovou teplotu pro projektování dřevěných konstrukcí rozhodující. Přesto je samozřejmě vhodné rozhodující detaily posoudit podrobným výpočtem dvourozměrného teplotního pole.
Pravidelné - systematické - tepelné mosty v místě sloupů a sloupků velmi významně ovlivňují hodnotu součinitele prostupu tepla. Zanedbání vlivu tepelných mostů je hrubou projektovou chybou, která se může ve svém důsledku projevit i v nedostatečném výkonu otopné soustavy. Například součinitel prostupu tepla konstrukce na obr. 2 stanovený chybně se zanedbáním tepelných mostů vychází velmi příznivě ve výši 0,18 W/(m2.K). Realita je ovšem zcela jiná: korektně vypočtený součinitel prostupu tepla je o zhruba 30 % vyšší. Pro zohlednění vlivu tepelných mostů existuje řada výpočetních postupů od orientačních (např. vážený průměr tepelné vodivosti tepelné izolace stanovený přes průřezové plochy jednotlivých součástí jejího charakteristického výseku) přes přibližné (např. metodika ČSN EN ISO 6946) až po dosti přesné 2D či 3D modely (výpočet na základě teplotního pole v souladu s ČSN EN ISO 10211). Rozdíly mezi jednotlivými postupy nejsou naštěstí u dřevěných konstrukcí příliš velké, takže lze v případě absence vhodného programu použít i orientační výpočty.

Teplotní a vlhkostní pole v detailu rohu stěn těžkého skeletu
¤ Teplotní a vlhkostní pole v detailu rohu stěn těžkého skeletu

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 02/2011, speciál Dřevostavby).