Cíl aktualizace dokumentu

• Informovat vládu ČR o předpokládaném vývoji stavebnictví.
• Inspirovat k realizaci strategických rozhodnutí o dalším vývoji.
• Formulovat úkoly SPS v ČR pro podporu opětovného dynamického vývoje stavebnictví.

Krize prokázala nezbytnost kvalifikované strategie. Firmy, které mají kvalifikovanou strategii zpracovanou a umějí strategicky řídit, dokáží krizi překonat. Nejlepší z nich si dokonce svou pozici posílí.
Mnoho českých firem ale žádnou strategii vůbec nemá, a proto jsou krizí překvapeny, nevědí, jak na ni reagovat, nebo reagují opožděně. Úkolem kvalifikované strategie ve 21. století je připravit podnik na všechny varianty budoucnosti, které s vysokou pravděpodobností mohou nastat.
Vývoj ekonomiky v globální podobě obvykle charakterizuje ukazatel hrubého domácího produktu (HDP). Přes mnoho výhrad nebyl dosud dokonalejší ukazatel nalezen. Čeští i zahraniční analytici se v současnosti odhadu budoucího vývoje vyhýbají. Podnikům je však nutné poskytnout určité vodítko pro úvahy o dalším vývoji, a to i za cenu rizika a omylu.
Nejhorší ze všeho je v době krize neudělat nic! Proto Svaz i za cenu velkého rizika zpracoval tři pravděpodobné scénáře vývoje české ekonomiky. Z nich potom vycházejí úvahy o vývoji českého stavebnictví a nakonec doporučení určitých strategických cílů a strategických operací.

Varianta optimisticko-realistická
Předpokládá se další pokles HDP až do začátku roku 2010. V roce 2010 začíná stabilizace, HDP zůstává na úrovni roku 2009. Bude pokračovat intenzivní globalizace světa. Roste vliv Číny a bohatých arabských států na ekonomiku zejména evropských zemí a USA. Od roku 2011 mírný růst HDP, o 2 až 3 % ročně. V ČR jsou přidělovány z úrovně rozpočtu státu a krajů i měst ?přiměřené? zdroje pro stavební projekty, resp. pro investiční výstavbu a opravy či údržbu i za cenu vysokého rozpočtového deficitu. Za ?přiměřené? se považují rozpočtové výdaje zhruba ve výši roku 2009. Probíhá přípravná fáze na rozvojové období, začínající rokem 2012. Startují investice do moderních, nových, ale zatím nedefinovaných odvětví.

Varianta restriktivní
Vývoj HDP probíhá obdobně jako u varianty optimisticko-realistické. Rozpočtové výdaje na investice však podléhají ?striktním? rozpočtovým omezením. Velké státní a krajské stavby se nezahajují a některé se zmrazují. Domácí soukromé investice se zahajují jen v omezené míře. Roste zájem stavebních firem o export kapacit.

Varianta katastrofická
Pokles HDP pokračuje i v letech 2010, 2011 a 2012. Poté stabilizace a mírný růst. Restriktivní rozpočtová politika pokračuje. Také soukromé investice i nadále stagnují. Hranice států se uzavírají, vítězí protekcionizmus. EU upadá, dominující roli přejímají státy, které mají dostatek hotovosti (Čína, arabské státy).

Stavebnictví je v současné české ekonomice prakticky jediným odvětvím, jehož prostřednictvím může stát - a v určité míře i regiony a obce - nějak významněji a přímým způsobem, tzn. cestou stavebních zakázek, působit na dynamiku ekonomického rozvoje a zaměstnanost. Výsledky stavební činnosti mají vždy trvalou užitnou hodnotu. Státní či další veřejné zakázky z jiných odvětví jsou v tomto směru mnohem méně významné. Příčina je v tom, že stavebnictví v důsledku své vysoké a dostatečně pestré závislosti na tuzemských dodávkách pro svoji výrobní spotřebu má ze všech odvětví nejvyšší přímé multiplikační účinky na celkovou domácí produkci.
Multiplikační účinky určitého odvětví na odvětví ostatní lze vyjádřit pomocí tzv. multiplikačního efektu. Hodnota tohoto multiplikačního efektu činí ve stavebnictví ČR v současné době 3,2 až 3,5. Znamená to, že každá stavební investice ve výši 1,2 mil. Kč vytváří v ekonomice 3,2-3,5 pracovních míst, z toho 1 ve stavebnictví a 2,2-2,5 v ostatních oborech. Stavebnictví významně ovlivňuje vývoj HDP, příjmy státu z daní, sociálního a zdravotního pojištění a různých poplatků a dávek.
Ve všech jiných odvětvích užití vyšších rozpočtových výdajů - zpravidla v nejvyšší míře jde o výdaje zaměřené na podporu spotřeby - je výsledný impulz pro růst domácí produkce nižší (mj. i z toho důvodu, že významná část spotřeby je kryta zbožím z dovozu). Dalším důležitým důsledkem realizace veřejných stavebních zakázek je jistota vyšší zaměstnanosti, což je právě v období krize mimořádně důležité. Pozitivem je i to, že se tu rozhodně nejedná o žádný protekcionizmus, což je jinak v současných debatách o překonávání krize velmi citlivé téma.
Multiplikační efekt může ovšem vyvolat i negativní důsledky. Snížení počtu pracovníků ve stavebnictví o jednoho pracovníka vyvolá ztrátu zaměstnání 3,2-3,5 pracovníků v ostatních odvětvích. Z tohoto hlediska má snižování investic do stavebnictví velmi negativní dopady do zaměstnanosti a s tím souvisejících národohospodářských ukazatelů.
Samozřejmě, že v rámci rozhodování o protikrizových opatřeních státu je ve hře řada různých okolností a také pochybností o výsledných účincích toho či onoho řešení. V případě veřejných stavebních zakázek, pokud jsou to akce potřebné, účelné a veřejně prospěšné - ne tedy nějaké hladové zdi či silnice, které nikam nevedou - a také akce úsporně a kvalitně provedené, je jistota pozitivního účinku vysoká a rozhodně by tato cesta neměla být zavrhována nebo potlačována. Jediným omezením by zde mohla nebo měla být jen únosná míra deficitu veřejných rozpočtů.
Právě možné zvýšení rozpočtového deficitu bývá občas uváděno jako důvod k odmítání této cesty nebo alespoň k rezervovanému postoji. Ke zvýšení deficitu ovšem mohou vést i nepřímé způsoby podpory vyšší dynamiky produkce, ať již jsou to opatření ke zvýšení příjmů domácností nebo snížení příjmů státního rozpočtu cestou nižšího zdanění apod. U těchto nepřímých způsobů podněcování vyšší dynamiky společenské produkce (hrubého domácího produktu) lze přitom očekávat z již výše uvedených důvodů konečný efekt nižší a také méně jistý. Důvody pro přijetí takových opatření jsou často proto primárně spíše jiné než prorůstové.
Z provedených analýz vyplynulo, že z každých 100 mil. Kč investovaných do stavebních investic jsou daňové a ostatní přínosy do státního rozpočtu přibližně 55,5 mil. Kč ročně. (Podrobněji www.urspraha.cz).
Vzhledem k existujícím meziodvětvovým vazbám nemůže žádné jiné využití rozpočtových výdajů směrem k podněcování růstu produkce přinést takový efekt. Nemluvě o tom, že žádné jiné přímé zakázky pro jiná odvětví a v takovém rozsahu nejsou ani možné.
Kromě uvedených přínosů přímo navazujících na stavební procesy (tzn. od investičního záměru přes projekci, vlastní stavební práce až do předání stavebního díla do užívání), lze v širším pojetí zahrnout mezi multiplikační efekty další přínosy spočívající:

• v napojení systému dálnic a rychlostních komunikací na panevropskou síť;
• ve zvýšení ekonomického rozvoje regionů, včetně možnosti směrování veřejných zdrojů do regionů nejvíce postižených krizí;
• v růstech tržeb a pracovních příležitostí vyvolaných užíváním stavebního díla během jeho životnosti (pohostinství, ubytování, obchody, servisy všeho druhu, zdravotní a sociální služby, doprava apod.);
• v oblasti životního prostředí (snížení emisí, hluku, spotřeby PHM).

¤ Dopady na zaměstnanost ve stavebnictvi

¤ Vyvoj stavebni produkce v meziročnich indexech k roku 2008

Prognóza vývoje stavebních prací
Pro jednotlivé scénáře vývoje ekonomiky je v tabulce uvedena prognóza celkové hodnoty stavebních prací, dopad změn těchto hodnot (oproti roku 2008) na zaměstnanost v celé ekonomice ČR, ve stavebnictví a do státního rozpočtu. Celková hodnota prací v optimisticko-realistické variantě prakticky koresponduje s trendem investic v ekonomice (tvorba fixního kapitálu) tak, jak jsou prezentovány v makroekonomické predikci České republiky (Ministerstvo financí ČR, červen 2009). Z grafu prognózy stavební produkce je zřejmé, že ?nůžky? mezi optimistickou a katastrofickou variantou vývoje HDP se v čase rozevírají a v roce 2012 je tento rozdíl více jak 100 mld. Kč. Dopady do státního rozpočtu je nutno považovat za orientační (vycházejí z multiplikačních efektů uvedených výše), avšak řád těchto efektů je zřejmý.

¤ Prognóza vývoje podle jednotlivých variant scénáře vývoje; *předpoklad k 31. 12. 2009

• schopnost provádět stavby nejvyšší technické náročnosti, kvality a obtížnosti, což bylo prokázáno realizací řady projektů v tuzemsku i v zahraničí;
• vysoká odborná kvalifikace inženýrů a architektů, opírající se o kvalitní vysokoškolské vzdělání, které má dlouholetou tradici;
• kvalifikovanost pracovníků řemeslných profesí, schopných samostatného rozhodování a improvizace;
• znalost vyspělých technologií stavění a materiálně technické vybavení k jejich provádění;
• schopnost stavebnictví pružně se přizpůsobit měnícím se podmínkám v poptávce a výrobnímu programu;
• srovnatelná produktivita práce v porovnání s vedoucími zahraničními firmami;
• vhodná velikostní i specializační struktura stavebních firem (malé, střední, velké);
• vybudované zázemí vysokých škol;
• multiplikační efekt ve vztahu k ekonomice;
• nižší náklady na pracovní sílu v porovnání s konkurencí z původní patnáctky EU;
• vazby na východoevropské ekonomiky (Rusko …);
• stabilní a relativně zdravý finanční sektor;
• vyspělé systémy pro plánování, navrhování a řízení realizace staveb;
• vyspělé systémy pro kontrolu jakosti stavební produkce, tvorbu environmentálních plánů;
• velké firmy jsou součástí nadnárodních koncernů garantujících vyšší záruky, finanční výhody;
• dostupnost materiálových surovin;
• rozvinutá výroba stavebních hmot.

Slabé stránky českého stavebnictví:

• vysoká citlivost na stav národního hospodářství;
• stavebnictví nemá resortní zastoupení (neřešení průřezových otázek výstavby), stavebnictví jako resort nemá řídicí strukturu; roztříštěnost a z toho plynoucí nejasnosti v kompetencích;
• nízká úroveň strategického řízení mnoha stavebních firem;
• klesající počty kvalifikovaných řemeslníků a nutnost kompenzovat jejich nedostatek zaměstnáváním méně kvalifikovaných dělníků, především ze zemí východní Evropy;
• nízké počty učňů, zejména některých oborů, a nedostatečný rozsah učňovského školství, hrozící deficit technicky vzdělaných vysokoškoláků;
• kvalita legislativy a její časté změny, nedostatečný nebo pomalý postup při vymáhání práva;
• nedostatečná jazyková vybavenost, neochota pracovat v zahraničí;
• nízká mobilita pracovních sil a nedostatečné podmínky pro její zvýšení;
• stagnace vědecko-výzkumných a inovačních aktivit a neefektivní podpora komercionalizace průmyslového výzkumu a vývoje;
• omezené možnosti podniků pod zahraniční kontrolou expandovat na zahraniční trhy v důsledku obchodní politiky jejich zahraničních majoritních vlastníků, orientujících podnikatelské aktivity těchto podniků na území ČR;
• nízká rentabilita stavebních podniků, nevytvářející dostatečný vlastní zdroj pro jejich rozvoj a inovaci;
• absence systémového posuzování veřejných zakázek (kontrolní činnost zadavatele ve všech fázích výstavby);
• nevyvážená kvalifikace investorů, nedostatečné využívání rizikové analýzy;
• nedostatečný příliv mladých kvalifikovaných pracovníků;
• dosud slabá spolupráce praxe a vysokých škol (převážně se omezuje na řešení havarijních situací);
• přílišná vstřícnost zahraničním realizátorům veřejných zakázek, transfer zisku do zahraničí;
• omezené působení českých firem na stavebních trzích zahraničních trzích;
• působení občanských iniciativ omezující, zpožďující a zdražující výstavbu;
• nízká společenská prestiž oboru.

Příležitosti českého stavebnictví:

• vytváření nových forem financování výstavby a výzkumu a vývoje, zejména spojením veřejných a soukromých zdrojů (PPP);
• tlak na vyrovnání civilizačního deficitu v ČR, vytvářející obsáhlý zásobník práce, včetně zahraničních investic v tuzemsku;
• získání grantů a dotací z EU;
• využití specifik vývoje poptávky reflektujících uplatňování prvků trvale udržitelného rozvoje výstavby; -
• ntenzivnější vývoj a výzkum, institucionální i projektový, včetně zapojení do mezinárodního výzkumu a vývoje, (Evropská a národní technologická platforma);
• prohloubení a zkvalitnění územní a projektové přípravy, preference koncepčnosti;
• důraz na rekonstrukce, modernizace, údržbu a opravy;
• snížení energetické náročnosti staveb (provoz), příprava a realizace energeticky úsporných staveb (v nové výstavbě, v rekonstrukcích, v oblasti kulturních památek v souvislosti s jejich komerčním využitím);
• zvyšování cen energií je stimulem pro vývoj nových staveb a technologií;
• rozvoj bytové výstavby;
• příprava výstavby jaderných elektráren a dalších energetických zdrojů;
• větší využití dřevní hmoty; - širší uplatnění průmyslového stavění;
• uplatnění českých stavebních firem v zahraničí i mimo EU;
• rozvoj a uplatnění technologií využívajících druhotných surovin a odpadních materiálů, včetně recyklace a využití stavebního demoličního odpadu;
• výraznější uplatnění PPP projektů pro vybrané druhy staveb
• identifikace nových segmentů;
• prověření implementace PPP projektů do infrastruktury a veřejné správy; využití podpory WLC;
• 25 mld. Kč ČEZ pro malé elektrárny;
• 25 mld. Kč MŽP - zateplení;
• potřeba rozvoje a modernizace infrastruktury; její rozvoj lze min. do roku 2013 spolufinancovat ze zdrojů EU;
• v oblasti provozu stavebních děl (zejména budov) rozvíjející se oblast facility management; tlak na zavádění systémů integrovaného FM nepochybně poroste.

Hrozby českého stavebnictví:

• krize ekonomiky, restrikce investic státu, měst, obcí, pokles soukromých investic;
• ekonomicky nepodložené požadavky na zvyšování mezd;
• omezení nerostných zdrojů a dostupností stavebních pozemků, diferencovaně podle lokalit;
• korupce a klientelizmus;
• pronikání zahraničních firem na český stavební trh, vč. firem z nových členských zemí EU;
• odliv zájmu nadnárodních investorů do jiných zemí;
• nezachycení trendu evropského stavebnictví, jeho přeměny na znalostní odvětví;
• zmrazení předprojektové a projektové přípravy;
• zvyšování věkového průměru pracovníků dělnických kategorií (řemeslné profese) a techniků;
• nedostatek učňovského školství;
• rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný sociální smír;
• neexistence dostatečné zásoby vhodných projektů PPP a jejich nedostatečná příprava;
• neexistence dostatečně propracovaných vládních strategií rozvoje ekonomiky ČR, odvětví stavebnictví a jednotlivých stavebních firem;
• nepřipravenost vhodných projektů pro čerpání prostředků EU.

Vize českého stavebnictví
Stavebnictví bude i nadále jedním z významných odvětví české ekonomiky. Potenciální poptávka po jeho produktech je obrovská. V období 2010 až 2012 mu nehrozí nebezpečí vytlačení z trhu asijskými konkurenty. Podíl přínosu stavebnictví na tvorbě národního důchodu zůstane zhruba na dosavadní úrovni.
Struktura portfolia stavebnictví zůstane v podstatě zachována. Zvýší se podíl energetických staveb (zejména jaderné elektrárny a menší lokální zdroje). Zásobníky plynu a plynovody také vytvoří významné stavební zakázky. Zahájí se více staveb souvisejících s klimatickými a meteorologickými změnami a ochranou životního prostředí. Stavebnictví zachová svoji významnou roli jako realizátor politických rozhodnutí, kterými se bude uskutečňovat trvale udržitelný rozvoj České republiky. V souladu s cíli EU budou podporovány energeticky efektivní stavby a přednostně bude pečováno o kulturní dědictví. Prosadí se nové progresivní materiály a stavební prvky, podporované využitím nanotechnologií.
Stavebnictví využije postupující globalizace světa a změn na jeho hospodářské mapě (rostoucí vliv zemí BRIC) k rozvoji vývozu stavebních prací (ať už projektových či manažerských) nebo i k vývozu kapitálu (a vytváření filiálek na nových trzích).
Racionalizována bude organizační struktura stavebnictví (odstranění hypertrofované subdodavatelské struktury). K tomu budou využity nejmodernější metody ICT a nové metody managementu. Vývoj bude směřovat na jedné straně k posílení pozice velkých a středních univerzálních, komplexních firem, na druhé straně firem úzce specializovaných. Dojde k částečnému ?vyčištění? trhu, některé finančně, personálně a technologicky slabší firmy zaniknou.
Zvýší se odborná úroveň managementu jednotlivých firem. Ty vypracují své kvalifikované strategie, jejichž realizace zajistí efektivní rozvoj firem.
Strategické řízení se stane základem celého systému řízení firem. Stavební technologie a stavební materiály budou výrazně inovovány a stavebnictví bude ještě hlouběji zprůmyslněno. To spolu se zdokonalením řídicích metod povede k výraznému zvýšení produktivity a současně ke snížení nákladů i cen stavebních prací, k vyšší kultuře a bezpečnosti práce, k větší šetrnosti k životnímu prostředí. Inovace stavebních technologií se stanou středem pozornosti odborné i laické a zákaznické veřejnosti.
Zavádění nových technologií si vyžádá zvýšení kvalifikace pracovníků stavebních firem (od dělníků po top manažery), včetně pracovníků zahraničních. Vzdělávací procesy se stanou jednou z významných aktivit, stavebních firem.