Zpět na materiály, výrobky, technologie

Strategie rozvoje veřejného vybavení pro zajištění funkce sídel a regionů

7. srpna 2007
Ivan Horký

Bezproblémová funkce měst a obcí je nemyslitelná bez rozsáhlé škály zařízení technického a účelového charakteru. Část těchto zařízení běžný občan ve standardním životě města či obce téměř nevnímá; jsou tvořena sítěmi podzemních i nadzemních vedení či nehmotných paprsků radioreléových tras. Jejich existenci a význam si zpravidla připomeneme jen v mimořádných situacích jejich poruch, havárií a kapacitní nedostatečnosti. Druhou část veřejné vybavenosti měst a obcí naopak tvoří zpravidla nejvýstavnější reprezentativní veřejné budovy a jejich urbanistické soubory, často určující nezaměnitelný obraz města či obce, jejich genius loci.

Autor:


Spoluautoři:
Václav Jetel

Jedná se především o sídla úřadů státní správy i místních samospráv, univerzity, muzea, divadla, knihovny, banky, sportovní haly a stadiony, školy, rekreační komplexy a zábavní centra, nemocnice a polikliniky, nádraží a nákupní centra, mosty a další význačné dopravní stavby. Tento duální charakter zařízení veřejné vybavenosti sídel je reflektován i v jejich prostorovém uspořádání. Zatímco jednotlivé systémy technické infrastruktury území, jako například kanalizační a vodovodní soustavy, plynovody, systémy pro zásobování elektřinou nebo soustavy pro přenos informací, vytvářejí v zastavěných částech území měst a obcí téměř všudypřítomné sítě, pro druhou zmíněnou skupinu zařízení veřejného vybavení je spíše charakteristické jejich soustředění v centrálních oblastech sídel.

Zdařilá rekonstrukce veřejného prostranství, včetně mobiliáře. Hradec Králové, Baťkovo náměstí
Zdařilá rekonstrukce veřejného prostranství, včetně mobiliáře. Hradec Králové, Baťkovo náměstí

Historie

Historické jádro Českého KrumlovaHistorické jádro Českého Krumlova

Veřejná vybavenost sídel provází neoddělitelně jejich existenci od samých počátků lidské civilizace. Nejstarší města, odkrytá archeology v Mezopotámii (Babylon), na Blízkém Východě (Jericho, Jeruzalém), Egyptě (Memfis, Théby), ale i v Číně, Indii a Mexiku existovala mimo jiné díky relativně sofistikovaným zavlažovacím systémům, umožňujícím dostatečně intenzívní zemědělskou výrobu potravin a ostatních surovin nejen pro potřeby obyvatel těchto měst, ale i pro rozsáhlý výměnný obchod s často velmi vzdálenými městy obdobného charakteru. Zcela běžnou součástí stovek vojenských základen a pozdějších měst, založených ve starověku Římany v celém Středomoří, Británii, Francii, Portugalsku a Maroku byly kanalizační systémy a soustavy pro rozvod vody. Dimenze a technické provedení dochovaných částí akvaduktů, arén, lázní, tržnic, amfiteátrů a dalších zařízení veřejné vybavenosti, postavených Římany a armádou jejich otroků před více než 2000 lety a dochovaných v desítkách jihoevropských měst nás i dnes naplňují obdivem a respektem k technické vyspělosti jejich civilizace. Technická náročnost těchto unikátních stavebních děl nepochybně vyžadovala velmi promyšlenou přípravu jejich výstavby, čili, vyjádřeno dnešní terminologií, jakýsi elementární proces projektové přípravy.
To se ostatně týkalo procesu zakládání římských měst jako celku, od pečlivého výběru místa, až po vyměření základní sítě ulic a bloků domů na staveništi. Vitruviovy knihy o zakládání a výstavbě měst z 2. století našeho letopočtu se s překvapivou podrobností zabývají nejen technikou prostorového vymezení budoucího města, ale zejména základními koncepčními urbanistickými otázkami jeho kompozice, prostorového utváření a vybavení. Detailně se v nich řeší vliv environmentálních podmínek na kvalitu života v budoucím městě, jako např. vliv větrů převládajících v různých ročních obdobích, oslunění, vzdušné vlhkosti, zdrojů pitné vody, dopravní dostupnosti, a podobně.
Vliv antických civilizací starověkého Řecka a Říma na rozvoj evropských měst a regionů v průběhu celého středověku byl velmi intenzivní. To se mimo jiné projevovalo i v technice stavby našich měst a jejich veřejné vybavenosti. Zajímavým dokladem tohoto vlivu jsou např. dochované zprávy o přípravě výstavby Nového Města pražského, jehož budování v polovině 14. století na základě rozhodnutí Karla IV. je jedním z nejvýznamnějších urbanistických počinů dějin evropského středověku vůbec. Pevné svázání základních kompozičních os Nového Města, tj. veřejných prostranství Koňského trhu (Václavské náměstí), Dobytčího trhu (Karlovo náměstí) a Senovážného trhu, s osou Havelského Starého Města je zjevnou aplikací techniky stavby měst starověkého Říma. Rovněž způsob geodetického vyměření základní uliční sítě a parcel bloků domů - v noci za pomoci bodových zdrojů světla (svíček) - vycházel z antického vzoru, který byl ve středověké Evropě používán univerzálně ještě 15 století po zániku poslední antické civilizace. Mimochodem přesnost této techniky vyměření města je udivující, neboť např. na délce přes 600 metrů dlouhé severní uliční fronty Václavského náměstí vykazuje odchylku pouhých 19 cm.

Sídelní struktura ČR

Struktura obcí v České republiceStruktura obcí v České republice

V dnešní době dosáhl charakter veřejné vybavenosti sídel takové komplexnosti, že je nezbytné její rozvoj dlouhodobě plánovat za použití nejmodernějších analýz stavu území a digitálních metod územního plánování. Rozhodujícím a výchozím faktorem pro tvorbu racionální koncepce dlouhodobého rozvoje veřejné vybavenosti území našich sídel a regionů je charakteristika sídelní struktury naší země. Sídelní strukturu ČR tvoří z převažující části malá sídla venkovského typu. Vytvářejí hustou, relativně rovnoměrnou síť, v níž průměrná vzdálenost sídel nepřekračuje 3,5 km. Tato obecná charakteristika představuje pro rozvoj veřejné vybavenosti území sídel a regionů jak určitou výhodu, např. v relativně dobře rozvinuté dopravní infrastruktuře a snadné dostupnosti spádových center, tak i nevýhody, např. v obtížných podmínkách pro udržení širší škály zařízení veřejné vybavenosti v malých, málo lidnatých sídlech. Dalším charakteristickým rysem sídelní struktury ČR je přetrvávající zastaralost veřejné vybavenosti území, především jeho technické infrastruktury a většinou nedostatečné tempo její obnovy.

Funkce města

Dnešní globalizovaný svět transformoval historické základní potřeby vytvářet sídla do aktuálních funkcí města:

  • Sdružování lidí za účelem dosažení vyšší míry bezpečí nahradila touha realizovat spontánní potřebu sociálních kontaktů na scéně města. Sídla se stala scénou veřejného života.
  • Trh zboží byl do značné míry vytlačen z center měst do hypermarketů na předměstích. V centrech ho nahradil trh informací, vzdělání, rozvoje schopností a pracovních příležitostí. Města se stávají inovačními centry a urychlovači pokroku.
  • Doprava je jediná funkce, jež z historické retrospektivy zůstala v principu stejná, samozřejmě ve zcela jiných dimenzích a prostřednictvím úplně jiných technologií a dopravních prostředků.

Analýza nejúspěšnějších evropských urbanistických projektů několika posledních desetiletí prokazuje až překvapivou shodu některých jejich společných rysů:

  • Šlo většinou o obnovu a rekonstrukci historicky zformovaných částí center měst, jejichž role veřejných prostorů byla dlouhá, zažitá a nezpochybnitelná.
  • Realizace projektů byla výsledkem dlouhodobého, často několik desetiletí trvajícího úsilí několika garnitur představitelů měst o realizaci jediné, dobře formulované prostorové koncepce.
  • Návrhy byly dlouhodobě intenzivně propagovány a s veřejností diskutovány, takže míra informovanosti veřejnosti o nich byla vysoká. Městské správní orgány prokazovaly vysokou vstřícnost vůči názorům občanů, vesměs akceptovaly většinový názor, i když byl třeba odlišný od prvotního záměru a neváhaly s odpovídajícími korekturami projektů. Tím bylo dosaženo vysoké míry srozumění a identifikace obyvatel s těmito projekty, i když se často jednalo o velmi nekonvenční architektonická řešení.
  • Návrhy byly dlouhodobě účinně koordinovány, financovány a realizovány na bázi partnerství veřejného a soukromého sektoru.
  • Jedním z hlavních cílů projektů bylo zlepšení dopravy a přepravních poměrů, čehož bylo efektivně dosaženo při současném výrazném omezení ploch sloužících dopravě. Tento pozitivní paradox byl umožněn radikálním omezením nebo úplným vyloučením osobní automobilové dopravy a jejím nahrazením efektivními systémy městské hromadné dopravy, příznivými podmínkami pro individuální cyklistickou dopravu a snadnou pěší dostupnost.
  • Příznivě působícím, silným impulzem jednorázového charakteru k realizaci projektů byly významné události v životě města typu světových výstav, olympijských her, světových sportovních šampionátů, evropských a světových vrcholných politických a ekonomických mítinků, apod. Tyto vrcholné podniky však působily téměř výhradně jako synergicky působící urychlovače přípravy a realizace projektů, které byly koncepčně založeny již mnohem dříve.
  • Velké úspěšné návrhy přestavby a obnovy center měst (např. Kodaně, Melbourne a Bostonu) byly realizovány po etapách, často rozložených až do mnoha desítek let, během nichž projekty prodělávaly mnoho korektur, dílčích změn a postupného upřesnění.

S úspěšným rozvojem ekonomiky státu úzce souvisí i dobře fungující dopravní a technická infrastruktura, jako součást veřejné vybavenosti.

Moderní veřejná prostranství. Melbourne, Australie
Moderní veřejná prostranství. Melbourne, Australie

Pařížské Musée d´Orsay je skvěle koncipovanou přestavbou bývalého nádraží na moderní muzeum výtvarného umění
Pařížské Musée d´Orsay je skvěle koncipovanou přestavbou bývalého nádraží na moderní muzeum výtvarného umění

Technická infrastruktura

Technická infrastruktura je spolu s dopravou jedním z nejdůležitějších prvků sídelní vybavenosti, zajišťující potřeby obyvatel v rámci udržitelného rozvoje. Na úseku vodního hospodářství je řešena zejména problematika zachování zásob kvalitní pitné vody, její bezeztrátová distribuce ke spotřebitelům a rozvoje kanalizačních sítí, včetně čistíren odpadních vod.

?Katedrála? Podolské vodárny s usazovacími nádržemi
?Katedrála? Podolské vodárny s usazovacími nádržemi

Kraj

Podíl obyvatel zásob.
vodou z vodovodů v %

Podíl obyvatel bydl. v domech
napojených na kanalizaci v %

Podíl obyvatel bydlících v domech
napojených na ČOV v %

Praha

99,9

99,5

99,5

Středočeský

82,0

61,0

60,3

Jihočeský

91,5

87,3

73,8

Plzeňský

80,8

75,1

68,7

Karlovarský

97,8

91,4

90,5

Ústecký

96,1

81,0

75,9

Liberecký

88,4

68,1

61,8

Královéhradecký

90,8

73,8

64,2

Pardubický

96,3

66,2

61,3

Vysočina

88,3

80,3

61,1

Jihomoravský

93,9

79,7

73,0

Olomoucký

87,2

72,6

64,9

Zlínský

87,6

78,5

67,3

Moravskoslezský

95,6

73,7

63,4

ČR

91,6

77,9

71,7

Stávající povrchová čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze
Stávající povrchová čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze

Závěr
Charakteristické rysy sídelní struktury ČR jsou určujícím faktorem rozvoje veřejné vybavenosti území našich sídel a regionů. Rozvoj by měl mít prioritně formu přestavby, modernizace, případně změny využití stávajících stavebních fondů našich sídel. V rámci strategického rozhodování jsou na státní úrovni důležitými nástroji Politika územního rozvoje České republiky a Strategie regionálního rozvoje České republiky, které byly souběžně schváleny Vládou ČR v květnu minulého roku, a které stanovují republikové priority územního plánování a regionálního rozvoje pro zajištění udržitelného rozvoje území a pro dosažení souladu rozvojových záměrů s možnostmi a předpoklady území.

Podklady

[1] Strategie regionálního rozvoje České republiky, MMR ČR, schválená Vládou ČR dne 17. 5. 2006
[2] Politika územního rozvoje České republiky, MMR ČR, schválená Vládou ČR dne 17. 5. 2006
[3] Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
[4] Ivan Horký: Tvorba prostorů sídel a současná praxe územního plánování, sborník kolokvia ?Člověk, stavba, prostředí?, ČVUT v Praze, 2006
[5] Ivan Horký: Systémové pojetí sídel, Strategie rozvoje sídel a regionů - on-line učební text, Stavební fakulta ČVUT v Praze, 2004