SPS v ČR: Krize učňovského školství ve stavebnictví a návrh jejího řešení

Text vysvětluje zásadní body dokumentu Krize učňovského školství ve stavebnictví a návrh jejího řešení, který byl zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR prezentován na nejvyšší úrovni státní správy.
Výhodou každého státu v moderní společnosti je kvalifikovaná, odborně připravená pracovní síla. V tomto směru má Česká republika významné postavení v evropském prostoru. Zájem zahraničních investorů o Českou republiku byl z velké části motivován právě touto skutečností. Stavebnictví se charakterem práce, použitými technologiemi, měnícími se podmínkami místa a druhu staveb výrazně odlišuje od jiných výrobních odvětví. V celé řadě aspektů není srovnatelné s žádnou průmyslovou činností. Stavebnictví je specifickým odvětvím, značně závislým na odborné manuální práci. Nové technologie, materiály a postupy snižují sice fyzickou náročnost práce, základní profesní struktura však zůstává.

Zdroje pracovních sil
Je sice možné konstatovat, že početní stav absolventů škol (a s jistými výhradami i schopnost jejich adaptability při vstupu do zaměstnání) je dočasně na potřebné úrovni u středního technického personálu a u vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Stále více se však projevuje nezájem mládeže o studium technických oborů. Ve skupině řemeslných profesí je pak stav alarmující. Věkový průměr této skupiny zaměstnanců je 40-45 let a dále se zvyšuje. Představa některých ústředních orgánů o možnostech řešit deficit řemeslných specialistů ve stavebnictví migrací je principiálně nesprávná. Ani řízená migrace s průběžnými výkyvy v počtech a cílových zemích nemůže nahradit kvalifikovanou pracovní sílu na úrovni standardů v ČR. Z hlediska dlouhodobé perspektivy a efektivního řešení problematiky kvalifikovaných pracovních sil je pro české stavebnictví nutné vrátit se zpět k možnostem vzdělávání vlastního dorostu, k motivaci mládeže i rodičů při volbě povolání.

Struktura a připravenost učilišť
V současné době existuje 152 učilišť, která vyučují stavební obory. Síť učilišť i jejich teritoriální rozmístění je dostatečné. Celkový počet zájemců o studium učňovských oborů je ale natolik nízký, že kapacity učilišť nejsou většinou využity, dochází ke spojování tříd žáků rozdílných odborností a některé studijní obory nejsou v běžném roce otevřeny vůbec. Problémem provozu škol je i financování, a to jak metodicky, tak objemově. Nezbývají prostředky na opatření, která je nutné zaměřit především na technické zařízení odborných učeben. Dlouhodobě neobnovované vybavení ovlivňuje kvalitu výuky, působí i na rodiče a děti při akcích otevřených dveří.

Zabezpečení výchovy učňů v zahraničí

Ve vyspělých zemích EU 15 je uplatňována, na rozdíl od ČR, řízená podpora vzdělávání v učňovských oborech s korekcí vývoje na trhu práce. Systémový přístup v níže uvedených zemích je v detailech sice odlišný, avšak v konečném výsledku jednoznačně efektivní.
Rakousko: na federální úrovni se vytváří právní rámec k přípravě na povolání. Přímý výkon státní správy je přenesen na spolkové země. Učňovské úřady jsou zřizovány v rámci regionální Rakouské hospodářské komory s povinným členstvím podnikatelů (členství vzniká ohlášením živnosti), rozdělené do 7 odvětví. Učňovské úřady ověřují způsobilost firem, které se chtějí zapojit do provádění odborné výuky učňů, vydávají oprávnění k výuce, ověřují a kontrolují učňovské smlouvy, jmenují zkušební komise, zřizují učňovské školy pro teoretickou výuku a hradí náklady na vyučující v učilištích. V Rakousku je 400 firem (ve všech oborech) s oprávněním výuky učňů. Firmy zabezpečují odbornou výuku podle učebních plánů. Instruktoři musí mít odborné znalosti i znalosti pedagogické a právní, ověřené zkouškou. Firma podepisuje s učněm smlouvu o vyučení pod dozorem Učňovského úřadu.
Firma vyplácí učňům odměnu, která dosahuje v posledním roce učení až 80 % obvyklé mzdy v oboru. Náklady na učení hradí federální a zemská vláda a firma (odměna učňům). Státní příspěvek firmě činí 1000 eur za učně/rok, a to formou odpisu daní (nikoliv odpisem základu daně). Kromě této částky dostávají firmy další příspěvek 500 eur na učně/rok ze zvláštního oborového fondu, do kterého povinně přispívají všechny podniky oboru, i když učně nezaměstnávají. Odměny učňům vyplácené firmou jsou sjednány v kolektivních smlouvách procentem mzdy kvalifikovaného zaměstnance (u prvního ročníku 700 eur měsíčně, u třetího ročníku 1400 eur). Teoretická výuka zaujímá cca 20 % času, praktická 80 %. Ve firmě zůstává pracovat až 60 % učňů, kteří se v ní vyučili. Poradenství pro volbu povolání je soustředěno v hospodářských komorách, činnost je hrazena z velké části státem. V Rakousku prochází učňovským školstvím 40 % mládeže, 90 % výuku úspěšně dokončí.
Spolková republika Německo: vzdělávání probíhá v celonárodním programu v nadpodnikových centrech, 80 % nákladů hradí stát, zbylých 20 % firmy. V programu je zapojeno 240 center. Jde o duální systém - výuka ve škole a ve firmě. S každým učněm se uzavírá smlouva o vyučení. Učeň je buď zaměstnancem ?školicí? firmy, nebo jiné firmy - nikdy není anonymní. Podíl praktické výuky postupně v jednotlivých ročnících stoupá. Po tříletém vyučení může učeň pokračovat v nástavbovém jednoročním studiu (2. stupeň kvalifikace). Pokud vzdělávání trvá déle než 400 hodin, získávají učni (ale v rámci zvyšování kvalifikace i jiní pracovníci) státní příspěvek. Učni mohou také získat stipendium, z něhož je polovina nenávratná, druhá polovina má charakter dlouhodobé půjčky. Program je financován z Fondu vzdělávání, do kterého všechny stavební firmy bez rozdílu odvádějí 2,5 % mzdových fondů na financování odborného školství. Odborné školství se financuje z tohoto fondu s tím, že školicí centrum obdrží 44 eur na učně denně + 31 eur denně na ubytování a stravování učňů v internátech. Malé a střední firmy (do 250 zaměstnanců) mohou pro splnění své příspěvkové povinnosti požádat o příspěvek z fondů EU.
Francie: kompetence k výchově učňů je rozdělena do dvou systémů - státní (zřizovatelem je stát) a oborový (zřizovatelem jsou regiony a profesní svazy). V roce 2005 byl pro zvýšení počtu absolventů učňovských škol zřízen Národní fond pro rozvoj. Fond je financován příspěvky podniků. Firmy mají ze zákona vydávat na vzdělávání 2,28 % z objemu mezd (vč. vzdělávání dospělých). Na vzdělávání učňů je vyčleněno cca 1,1 %, z toho povinný odvod ve výši 0,2 % je odváděn přímo podniku, který provádí přípravu, a to i firmami, pro které se žádní učni neučí (pro stavebnictví platí 0,3 %). Firmy dále odvádějí 0,3 % na financování středních a vysokých škol a 0,18 % přímo státu do Národního fondu pro rozvoj. Učňovská střediska jsou v kompetenci regionů, které provoz financují z 50 %, zbylých 50 % hradí profesní organizace. Zástupci profesní organizace uzavírají s regionem dohodu o vytvoření učňovského systému v kraji. Regiony vyplácejí školicím střediskům za každou smlouvu s učněm (zpravidla dvouletou) 1500 eur. Na rozdíl od jiných zemí 80 % učňů školí malé podniky i pro potřeby velkých firem. Vedle příspěvku regionů na smlouvu stát osvobozuje firmy od sociálních odvodů za učně a daňově zvýhodňuje podniky, které učně vzdělávají, ve výši 1600 eur za každou smlouvu o vyučení. Francouzský právní řád umožňuje sepsání smlouvy o setrvání učně v podniku, který mu poskytl vzdělání (údajně využíváno minimálně).

Státní politika vzdělanostní struktury v ČR

Hlavním cílem formování vzdělanostní struktury na úrovni státu musí být nalezení formy schopné pružně reagovat na požadavky trhu práce. Úkolem státních orgánů je prognóza vývoje, korigovaná s odvětvově příslušnými státními orgány, zaměstnavatelskými svazy a profesními sdruženími. Současná koncepce rozvoje vzdělání v ČR nastavuje vysoké parametry - cílem je 86 % obyvatelstva s vyšším středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Současný počet osob s maturitním vzděláním činí 67 %. Není zcela zřejmé, na základě jakých předpokladů byl zvolen přístup k tomuto ambicióznímu projektu a jak dalece byla brána v úvahu přirozená skladba obyvatelstva z hlediska intelektuálních schopností, studijních předpokladů a uplatnění absolventů.

Stimulace zájmu o učební obory
Rozhodující podmínkou pro zlepšení situace v doplňování struktury řemesel vyučenci je vyvolání zájmu rodičů a dětí ukončujících základní školu o volbu povolání a s tím související kvalita poradenských služeb. Rozhodovací pozice rodičů o dalším vzdělávání mladého člověka je nezastupitelná. Nedostatek informací pro rodiče a děti nelze zlepšit bez aktivní účasti zaměstnavatelů v informačním systému. Z této strany očekáváme určitou iniciativu ze strany základních škol. Poradenská střediska je nutné zřídit i u větších stavebních firem, které mohou zájemcům poskytnout informace o práci v odvětví obecně a ve firmě konkrétně.

Druhy zájemců o studium a jejich motivace
Ke studiu na středních (učňovských) školách jsou v řadě případů přijímáni žáci s horším prospěchem, i s neúplným základním vzděláním. Velká skupina žáků přichází z nestabilizovaných, sociálně slabých rodin, včetně rodin s dlouhodobě nezaměstnanými rodiči, kteří ztratili pracovní návyky. Rodiny těchto žáků nedoceňují význam vzdělání.
Přístup ke studiu oboru ?který ve výběru zbyl? vede k nízkému ztotožnění studenta s oborem. Podíl studentů, kteří po ukončení školy nastoupí do jiného oboru, než pro jaký získali kvalifikaci, se neustále zvyšuje - u stavebních oborů činí již 35 %. Část těchto zaměstnanců končí i ve skupině nezaměstnaných - frustrace z možností pracovního uplatnění, ztráta pracovních návyků jsou průvodní jevy špatné volby povolání, nesprávných informací a nenaplněného očekávání.

Návrh systémového řešení

Získávání žáků základních škol
Zaměření na rodiče a děti při volbě povolání musí být řešeno ve spolupráci zaměstnavatelů a středních (učňovských) škol. Nelze spoléhat jen na činnost poradců pro volbu povolání. Těžiště úkolu však musí zůstat na školách, které mají praktickou možnost organizovat soulad mezi nabídkou a poptávkou pracovních sil. Zaměstnavatelé, zaměstnavatelské svazy a ostatní sociální partneři musí připravit jednotnou mediální popularizaci stavebnictví. Součástí popularizace musí být i informace o možnostech uplatnění v samostatném podnikání, které právě ve stavebnictví lze v řadě profesí zahájit bez rozsáhlých investic do počátečního vybavení. Školy i zaměstnavatelé budou zejména v období rozhodování rodičů o volbě povolání organizovat informační akce. Informace musí být doplněny o nabídku hmotné podpory studia žáka, která může být rozhodující pro volbu školy zejména u sociálně slabších rodin. Úkolem zaměstnavatelských svazů (zejména SPS v ČR) bude zprostředkování informací mezi stavebními firmami ke korekci nabízených standardů, a to jak z pohledu soutěživosti firem, tak i z pohledu vytvoření seriózního obrazu zaměstnavatelské sféry.

Možnosti zvýhodnění studentů přijatých ke studiu na střední škole
Z pochopitelných důvodů lze v této oblasti působit téměř výhradně hmotnými stimuly. Předmětem tohoto dokumentu je stanovit jednotné minimální standardy garantované všemi zaměstnavateli, a to buď přímo, nebo prostřednictvím distribučního systému škol. Prostředky vynaložené podnikateli na tuto činnost musí mít odraz v kompenzacích jejich nákladů v alternativních formách státní podpory. Minimální standardy by měly zahrnovat náklady na pracovní oblečení a učební pomůcky, ubytování, stravování, příspěvek na dopravu v závislosti na vzdálenosti školy od bydliště. Poskytování těchto standardů musí mít nepeněžní povahu se zaměřením na naturální služby. Mezi fakultativní standardy lze zahrnout stipendium (kapesné) vázané na prospěch, účelové půjčky s výhodným splácením, případně smluvní přísliby budoucího zaměstnání. Tyto standardy by byly poskytovány z prostředků firem, bez nároku na státní kompenzaci.

Podíl zaměstnavatelů na odborné výuce
Jsou dvě základní alternativy spolupráce zaměstnavatele (firmy) s příslušnou střední školou. V prvé řadě jde o klasický vztah, kdy škola má povahu zařízení zřízeného a řízeného příslušným krajem. Druhou možností je zřízení střední školy jako soukromého školského zařízení, založeného podnikatelskými subjekty, nejlépe formou privatizace stávajícího zařízení. Aktivní zapojení podnikatelské sféry do vzdělávacího procesu však nelze zaměňovat za přenesení odpovědnosti za výchovu mladé generace ze státu na podnikatelské subjekty. Připomínáme, že podnikatelská sféra nepředstavuje trvale stabilní ekonomické prostředí a iniciativu v této oblasti přijímá jako záchranný systém, vyvolaný nezájmem státu o vývoj na trhu práce.

Podmínky účasti podnikatelů na zajištění odborné výuky
Základní podmínkou vzniku a udržitelnosti systému je kompenzace nákladů firem, spojených s touto činností. Pokud podnikatelské subjekty, byť ve vlastním zájmu, budou částečně suplovat úlohu státu ve vzdělávání, zaměstnanosti a ochraně před nezaměstnaností, je nutné zajistit, aby nákladové kompenzace a právní záruky řešily:

• vytvoření poradenského systému pro volbu povolání v určených segmentech trhu práce;
• náklady související s náborem učňů a popularizací odvětví;
• přímé náklady související s výukou učňů, a to jejich mzdy, mzdy osob podílejících se na odborném výcviku, materiálové náklady apod.;
• vyloučení plateb sociálního, zdravotního pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z mezd vyplácených učňům;
• náklady spojené se stáží specialistů středních škol na pracovištích firmy;
• náklady na vybavení učňů podle minimálních standardů, stanovených podle návrhu této zprávy;
• vytvoření občanskoprávní smluvní formy, která umožní realizaci závazku mezi učněm a firmou a která bude obsahovat vzájemný závazek firmy k zaměstnání absolventa po ukončení studia a absolventa u firmy po přiměřenou dobu pracovat.

Financování nákladů na odbornou přípravu učňů, alternativa 1

• Vytvoření Fondu vzdělávání ve stavebnictví. Z tohoto fondu by v počáteční fázi byly hrazeny náklady související se získáváním a vzděláváním učňů, později i náklady celoživotního vzdělávání.
• Tento fond vytvořit vyčleněním částky rovnající se části příspěvku zaměstnavatelů na státní politiku zaměstnanosti, zjednodušeně řečeno z vyplacených mezd, ve výši 0,5 % (podle zákona č. 589/1992 Sb. příspěvek činí celkem 1,2 % - § 7 zákona).
• Toto řešení považujeme principiálně za správné, neboť kvalifikace osob vstupujících do praxe, tj. soulad kvalifikace s požadavky trhu práce, je prvkem přímo ovlivňujícím zaměstnanost. Tato varianta je k daňovému zatížení firem i ke státnímu rozpočtu neutrální.
• Touto formou by bylo možné (při konstantním počtu zaměstnanců ve stavebnictví a při orientačním započtení průměrné mzdy za rok 2006 ve výši 19 055 Kč/měs.) vytvořit zdroje v objemu cca 280 mil. Kč ročně, což by umožňovalo dotovat počáteční fázi programu výuky učňů při současném počtu učňů částkou 28 000 Kč na žáka/rok.
• Prostředky do fondu soustřeďovat z plateb stavebních firem přímo, nebo cestou orgánů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
• Fond vytvořit jako samostatný právní subjekt, spravovaný správní radou s účastí zástupců státu, zaměstnavatelů a odborů (tripartitně) obdobně jako zdravotní pojišťovny, s gescí Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR (správce fondu). Organizaci, postavení a funkci fondu stanovit statutem.
• Do fondu zahrnovat příspěvky krajů, v tomto případě na bázi příspěvku poskytovaného na základě usnesení samosprávných orgánů.

Financování nákladů na odbornou přípravu učňů, alternativa 2

• Zdrojový rámec (příspěvky fondu) odvozený z objemu vyplacených mezd podle varianty 1 řešit poskytováním prostředků z odpočtů od daňového základu podle zák. 586/1992 Sb., o dani z příjmu.
• Převádění prostředků do fondu cestou orgánů Ministerstva financí ČR. Tato forma je ovšem složitější na redistribuci prostředků a na možnou neúčast některých subjektů s ohledem na výsledky hospodaření v konkrétním období (nulová daňová povinnost).

SPS v ČR považuje za efektivnější první alternativu.

Přímá opatření na straně zaměstnavatelů
Kvalitou práce a zásadami etického chování v podnikatelské činnosti musí zaměstnavatelé vytvářet pozitivní obraz stavebnictví ve veřejnosti. Při vědomí nedostatku pracovních sil je nutné opustit princip přijímání zaměstnanců pouze s určitou délkou praxe. Povinnost věnovat se absolventům školy při nástupu do prvního zaměstnání aktivním adaptačním procesem, který bude mít za cíl doplnění praktických znalostí získaných studiem v souladu s potřebami firmy. Nastavit ve firmách motivační mzdový systém.

Přímá opatření na straně škol (učilišť)
Optimalizovat počty učebních oborů a počty nastupujících žáků v podmínkách jednotlivých učilišť a v podmínkách jednotlivých regionů ve spolupráci se zřizovatelem. Aktivně se podílet na akcích k získávání zájemců o vyučení ve stavebních oborech. Uzavírání smluv se zaměstnavateli k zajišťování odborné výuky včetně vyhledávání těchto firem a sjednávání podmínek pro odbornou výuku. Iniciace (zpracování) výukových programů s přihlédnutím k požadavkům praxe. Určovat postup při pravidelném obnovování znalostí a zkušeností odborných učitelů při absolvování povinných stáží u stavebních firem.

Využití zdrojů EU k zahájení první etapy funkce systému
Pro první fázi programu, který si vyžádá shromáždění určitých prostředků pro potřebný nárůst počtu žáků v učebních oborech při současné relativní omezenosti zdrojů (podle alternativy 1), bude s Ministrerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR projednána možnost zpracování pilotního projektu, financovaného z fondu EU a jeho předložení v současném programovacím období, v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, pro specifický cíl 1 (prioritní osa 1, prioritní téma 72).

Opatření v oblasti právního rámce

• Nový zákon o podpoře učňovského školství, obsahující zřízení fondu, hospodaření s jeho prostředky.
• Změna školského zákona 561/2004 Sb. a prováděcích předpisů k financování škol, stanovení výukových programů, poskytování minimálních standardů (zvýhodnění učňů vybraných oborů).
• Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 589/1992 Sb. - vyčlenění části prostředků pro fond.
• Změna zákona 586/1992 Sb., o dani z příjmu - odpočitatelné položky.

Závěr

Cílem navrženého řešení je zvýšení zájmu mladé generace o obory stavebních řemesel, jejich prezentace jako perspektivního vzdělání s širokou možností uplatnění jak v zaměstnaneckém poměru, tak v podnikání, a to v celé Evropě. Uvedený návrh řešení byl zpracován Svazem podnikatelů ve stavebnictví ČR ve spolupráci s odbornými pracovišti školství, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a podnikateli do dokumentu ?Krize učňovského školství ve stavebnictví a návrh jejího řešení?. Uvedený návrh byl předán do připomínkového řízení široké odborné veřejnosti, sociálním partnerům a bude projednán s dalšími centrálními orgány, které jsou návrhem dotčeny, včetně obou komor Parlamentu ČR.

Související články:
Krize učňovského školství ve stavebnictví - analýza: zpráva SPS v ČR v plném rozsahu
Krize učňovského školství ve stavebnictví - návrh jejího řešení: zpráva SPS v ČR v plném rozsahu