Současnost a budoucí rozvoj silničních a dálničních staveb v ČR

Stávající stav dálniční a silniční sítě České republiky neodpovídá požadavkům uživatelů. Je nutné urychleně řešit kritickou dopravní situaci na hlavních silničních tazích, potřebu rozvoje regionů a zlepšení životních podmínek obyvatel podél dopravně přetížených komunikací, po kterých je vedena tranzitní doprava. Dobudování páteřní sítě dálnic, rychlostních silnic a ostatních silnic I. třídy je nutností pro další ekonomickou prosperitu státu.

Současný stav dálnic a silnic I. třídy
Za uplynulých padesát let došlo k téměř dvacetičtyř násobnému navýšení počtu evidovaných osobních vozidel a k téměř devíti násobnému navýšení počtu nákladních vozidel. V roce 2008 připadalo 2,4 obyvatele ČR na jedno osobní vozidlo. Realizace silniční a dálniční sítě však zaostávala za tempem rozvoje automobilové dopravy, a to i přes objem prostředků investovaných do výstavby silničních a dálničních tahů. Objem prostředků vložených do výstavby dálnic a silnic I. třídy včetně rychlostních silnic v jednotlivých letech je zřejmý z grafu 1.

¤ Graf 1. Objem prostředků vložených do výstavby dálnic a silnic I. třídy. Součet prostředků v jednotlivých letech ze všech zdrojů (Státní fond dopravní infrastruktury, Operační program doprava, státní rozpočet, apod.).

Základní údaje o dálnicích a silnicích

Hustotou 0,7 km dálnic a silnic na 1 km2 plochy se sice ČR řadí na jedno z předních míst v Evropě, ale hustota kapacitních komunikací dálničního typu, prostřednictvím které by se především měla realizovat dálková a mezinárodní doprava a výrazný objem dopravy vnitrostátní, stále nedosahuje evropských standardů. K 1. lednu 2010 bylo v České republice evidováno 1098 km dálnic a rychlostních silnic, 5828 km ostatních silnic I. třídy, 14 623 km silnic II. třídy a 34 169 km silnic III. třídy.

¤ Graf 2. Délka silniční a dálniční sítě k 1. lednu 2010

Za kapacitní komunikace dálničního typu jsou všeobecně považovány dálnice a rychlostní silnice. Ty jsou určeny výhradně pro silniční motorová vozidla a jsou provozovány s dovolenou rychlostí 130 km/h.
Nově budované rychlostní silnice jsou pro běžného uživatele zcela srovnatelné s dálnicemi. Jediný významnější rozdíl je, že rychlostní silnice může mít o 0,5 % větší maximální podélný sklon a podle místních podmínek může mít o 2,0 m menší celkovou volnou šířku (užší zpevněná krajnice, užší střední dělicí pás, apod.).
Dálnice a rychlostní silnice tvoří pouze 2 % z celkové silniční sítě, ale při posledním celostátním sčítání dopravy v roce 2005 na nich bylo realizováno téměř 18 % z celkového objemu dopravních výkonů. Přehled nárůstu počtu km dálnic a rychlostních silnic provozovaných v ČR je uveden v grafu 3.

¤ Graf 3. Počet km dálnic a rychlostních silnic provozovaných k 1. 1. daného roku

Hustota dálnic v ČR k 1. lednu 2010 je 9,2 km/1000 km2 a hustota dálnic a rychlostních silnic je 13,9 km/1000 km2. V ČR je často prezentováno, že rozsah sítě komunikací dálničního typu je dostatečný a další rozšiřování není z důvodu ochrany životního prostředí potřebné. Z tohoto pohledu je zajímavé srovnání se Švýcarskem, jakožto zemí známou svým důsledným přístupem k ochraně přírody a životního prostředí. Hustota sítě dálnic a rychlostních silnic v ČR je téměř 2,5krát menší v porovnání s touto alpskou zemí. Mezi země s největší hustotou dálnic v Evropě patří především Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Při porovnání hustoty komunikací dálničního typu za těmito zeměmi zaostáváme více než čtyřikrát. O snaze tento nepříznivý stav změnit svědčí následující údaje.

V roce 2009 byly v ČR zprovozněny tyto stavby dálničního typu:
- D1 Mořice-Kojetín, 2. etapa (6,6 km);
- D1 Bělotín-Hladké Životice (18,1 km);
- D1 Hladké Životice-Bílovec (11,7 km v polovičním profilu);
- D3 Mezno-Nová Hospoda (1,7 km);
- R6 Tisová-Kamenný Dvůr (7,5 km v polovičním profilu);
- R7 Bítozeves-Vysočany (5,8 km);
- R7 Vysočany, mimoúrovňová křižovatka (0,5 km);
- R7 Sulec - obchvat (2,5 km);
- R35 Sedlice-Opatovice (3,0 km).

Mosty na dálnicích a silnicích I. třídy
K 1. lednu 2010 bylo na dálnicích a silnicích I. třídy evidováno 4506 mostních objektů o celkové ploše 3099 tis. m2. Celkem je v ČR na dálnicích a silnicích I., II. i III. třídy evidováno 17 052 mostních objektů o celkové ploše 4508 tis. m2.
Podle českých norem se stavební stav konstrukce mostních objektů rozděluje do sedmi kategorií. Pro zjednodušení a vyšší přehlednost budeme v dalším textu používat pouze 3 kategorie:

• 1-3 (stavební stav bezvadný, až dobrý); vady a poruchy, které neovlivňují zatížitelnost mostu;
• 4 (stavební stav uspokojivý); vady a poruchy, které ovlivňují zatížitelnost mostu, ale jsou odstranitelné bez větších zásahů;
• 5-7 (stavební stav špatný a havarijní); vady a poruchy ovlivňující zatížitelnost mostu, jsou odstranitelné pouze větší či komplexní opravou.

Stavební stav konstrukcí mostních objektů na dálnicích a silnicích I. třídy k 1. lednu 2010 je uveden v grafu 4.
Z grafu je zřejmé, že stavební stav mostních objektů na síti dálnic a silnic I. třídy není dobrý, ale ke konci roku 2010 byl evidován pouze jeden most v havarijním stavu.

¤ Graf 4. Stavební stav mostů na a dálnicích a silnicích I. třídy k 1. lednu 2010

Povrchové vlastnosti vozovek dálnic a silnic I. třídy
Stav vozovky silničních komunikací je jedním z hlavních faktorů, které přímo ovlivňují bezpečnost silničního provozu (BESIP). Při diagnostice vozovek jsou sledovány především tyto vlastnosti:

• protismykové vlastnosti (místa, kde může docházet především za mokra ke smyku vozidla);
• únosnost (kolik dopravní zátěže přenese vozovka bez poškození, uvádí se zbytková životnost v letech);
• podélné nerovnosti (podélné vlny, které vznikají zpravidla v důsledku nestability podkladních vrstev vozovky nebo podloží);
• příčné nerovnosti (hloubka vyjetých kolejí).

Povrchové vlastnosti vozovek se, obdobně jako u mostů, rozdělují do pěti kategorií (1-3: stav velmi dobrý až vyhovující, 4-5: stav nevyhovující až havarijní). V roce 2007 bylo provedeno komplexní měření vlastností vozovek na vybraných úsecích dálniční a silniční sítě. Na dálnicích a rychlostních silnicích byly zjištěny největší nedostatky v protismykových vlastnostech vozovek (více než 23 % vykazuje nevyhovující až havarijní stav) a na ostatních silnicích I. třídy v únosnosti vozovek (více než 47 % vykazuje nevyhovující až havarijní stav). Oproti tomu nejlepších výsledků bylo dosaženo v oblasti podélných a příčných nerovností (u dálnic a rychlostních silnic více než 96 % a u ostatních silnic více než 92 % vozovek vykazuje velmi dobrý až vyhovující stav).

Vývoj dopravy na dálnicích a silnicích
Pro stanovení koncepce rozvoje dálnic a silnic jsou důležitým podkladem základní charakteristiky silniční dopravy, mezi které patří intenzita dopravy, skladba dopravního proudu, dopravní výkon, proběhy vozidel a prognóza dopravy. Růst silniční dopravy nejlépe charakterizuje intenzita dopravy a dopravní výkon. Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD ČR) zjišťuje intenzity dopravy Celostátním sčítáním dopravy na silniční a dálniční síti (CSD), které se provádí každých pět let. Pomocí profilových dopravních průzkumů v průběhu jednoho roku se zjišťuje roční průměrná denní intenzita (RPDI). Dalšími možnostmi pro zjištění intenzit dopravy jsou automatické sčítače a mýtné brány, případně speciální směrové průzkumy či profilová sčítání.
Intenzita dopravy má neustále vzestupnou tendenci. Od roku 1994 do roku 2007 vzrostla intenzita dopravy na dálnicích o 132 % a na silnicích všech tříd od roku 1990 do roku 2007 v průměru o 65 %. Nárůst dopravy činil ve stejném období na silnicích I. třídy 75 % a na rychlostních silnicích 108 %. Při celostátním sčítání dopravy v roce 2005 bylo evidováno již 2600 km silnic a dálnic, na nichž RPDI překračuje 10 000 voz./24 h. Od roku 1990 jejich počet narůstá každých pět let o cca 700 km. Nejzatíženějším úsekem dálniční a silniční sítě v ČR je dálnice D1 u Prahy s RPDI přes 90 000 voz./24 h. V letošním roce bude opět probíhat pravidelné Celostátní sčítání dopravy. Předběžné výsledky budou k dispozici koncem roku.
Díky své poloze má Česká republika velký význam pro tranzitní dopravu v rámci celé Evropy. Přes naše území je vedena mezinárodní tranzitní doprava především ve směru Německo-Maďarsko a Polsko-Rakousko, respektive Itálie. ŘSD ČR proto v pravidelných intervalech zajišťuje dopravní průzkumy na hraničních přechodech zaměřené především na těžkou nákladní dopravu. Vývoj intenzit dopravy na hraničních přechodech od roku 2000 byl mj. ovlivněn lepší propustností hranic a zavedením mýta v sousedních státech a posléze i v České republice. Mezi lety 2000 a 2008 došlo k navýšení počtu vozidel, která překročila státní hranici ČR, o více než 54 000 voz. /24 h (tzn. nárůst o cca 175 %). Podstatně se na tom podílí i tranzitní doprava realizovaná přes území ČR (viz graf 5).

¤ Graf 5. Mezistátní doprava realizovaná přes území ČR (září 2005)

Plánovaný rozvoj dálnic a silnic I. třídy v období let 2010-2015
Rozvoj dálnic a silnic I. třídy je stanoven jednotlivými usneseními vlády ČR a cíli dopravní politiky České republiky:

• Usnesení vlády ČR č. 741/1999 k rozvoji dopravních sítí, kterým byl stanoven rozsah sítě dálnic a rychlostních silnic v ČR;
• Usnesení vlády ČR č. 882 ze dne 13. července 2005 k dopravní politice ČR;
• Politika územního rozvoje ČR 2008 schválená usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009, kterou byly stanoveny základní cíle rozvoje dálnic a silnic I. třídy pro následující období.

Plánovaný rozvoj dálniční a silniční sítě vychází ze základních požadavků pro uspokojování vnitrostátní a mezinárodní silniční dopravy, vytváření podmínek pro rozvoj jednotlivých regionů, zvyšování bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí. Tyto cíle se naplňují zejména postupnou dostavbou a přestavbou mezinárodní Transevropské dopravní sítě TEN - T v ČR, výstavbou obchvatů měst a obcí na silicích I. třídy, řešením hlukové zátěže, ochrany životního prostředí, opravami a rekonstrukcemi stávajících dálnic a silnic I. třídy.
Během posledních let došlo v rámci procesu přípravy a realizace staveb k výrazným změnám s maximální snahou o zvýšení bezpečnosti dopravy na dálnicích a silnicích a komfortu jejich uživatelů. Jedná se zejména o změny v právních a technických předpisech a v přístupu k ochraně životního prostředí. Dále jsou na nových dálnicích a silnicích budovány nejmodernější technologií vybavené tunely a telematická zařízení, mezi která patří například proměnné dopravní značení, hlásiče náledí, kamery apod.
Tyto změny zároveň přinášejí vzrůstající požadavky na dostatečné finanční zajištění rozvoje dopravní infrastruktury. Rozvoj dálnic a silnic I. třídy je limitován právě nedostatkem finančních prostředků. Některé stavby nových, resp. rekonstrukce a opravy stávajících dálnic a silnic I. třídy, nelze zahájit podle stanoveného časového harmonogramu. Financování dálnic a silnic I. třídy je téměř výhradně zajišťováno rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury, jenž byl zřízen zákonem č. 104/2000 Sb. Finančním zdrojem SFDI jsou nejen výnosy ze silniční a spotřební daně, z časových a výkonových poplatků apod., ale také příspěvky z Evropské komise poskytované prostřednictvím příslušných evropských fondů.
Především v posledních letech se na financování výstavby silnic dálnic a silnic I. tříd výrazně podílí fondy EU (především Operační program Doprava OPD) a úvěry od Evropské investiční banky (EIB). V období 2007 až 2013 se předpokládá spolufinancování padesáti dálničních a silničních staveb z OPD ve výši téměř 70 mld. Kč. Procentuální zastoupení jednotlivých zdrojů v roce 2009 je uvedeno v grafu 6.

¤ Graf 6. Procentuální zastoupení jednotlivých zdrojů financování v roce 2009

Nejvýznamnější stavby (akce s náklady nad 1 mld. Kč), které jsou financovány z Operačního programu Doprava, uvádí tabulka 1.

Název projektu	Celkové způsobilé náklady (v mil. Kč)	Podpora OPD
		%	Hodnota (v mil. Kč)
Silnice I/38 Moravské Budějovice - obchvat	1 206,947	85,00	1 025,905
Silnice I/57 Semetín-Bystřička, 1. stavba	1 157,097	85,00	983,532
Silnice R4 Mirotice-Třebkov	1 179,669	85,00	1 002,719
R6 Nové Sedlo-Jenišov	9 384,917	67,27	6 313,140
R6 Nové Sedlo-Sokolov
R6 Sokolov-Tisová
R6 Tisová-Kamenný Dvůr
D1 0135 Kroměříž východ-Říkovice	10 486,862	65,20	6 837,801
R55 5503 Skalka-Hulín
D8 0805 Lovosice-Řehlovice	13 020,045	62,81	8 177,434
R35 Hradec Králové (Sedlice)-Opatovice	3 186,356	56,62	1 804,067
R1 513 Vestec-Lahovice	7 802,683	60,45	4 716,721
R1 512 D1-Vestec	6 213,170	49,82	3 095,401
I/38 Kolín obchvat	2 404,957	85,00	2 044,213
I/58 Příbor, obchvat	1 437,790	85,00	1 222,121
I/38 Nymburk přeložka II. a III. stavba	1 223,537	85,00	1 040,006
R48 Rychaltice-Frýdek Místek	3 491,316	69,63	2 431,003
D3 Tábor-Veselí nad Lužnici	13 225,515	70,68	9 347,463
R35 Bílý Kostel-Hrádek n. N.	2 207,227	81,10	1 790,061
I/37 Březhrad-Opatovice	1 713,295	85,00	1 456,300

¤ Tab. 1. Nejvýznamnější akce zahrnuté do financování z Operačního programu Doprava k 31. březnu 2010

Dalším předpokladem pro vylepšování stavu dálniční a silniční sítě je novelizace stávajících právních předpisů, které jsou v řadě případů překážkou při přípravě a realizaci veřejně prospěšných staveb.
Přes všechny uvedené problémy spojené s rozvojem dopravní infrastruktury pokračuje postupná realizace nových dálničních a silničních staveb. V letošním roce se předpokládá, že bude do provozu uvedeno 11,3 km dálnic, 46,7 km rychlostních silnic včetně části Silničního okruhu kolem Prahy a 24,1 km silnic I. třídy, tj. 82,1 km pozemních komunikací v majetkové správě ŘSD ČR. Celková hodnota těchto staveb činí cca 38,5 mld. Kč. Přehled úseků, které mají být v letošním roce uvedeny do provozu, uvádí tabulka 2.

Název akce	Kraj	Délka v km	Cena v mil. Kč
D1 Kroměříž východ- Říkovice	Moravskoslezský	11,3	5 935,719
SOKP 514 Lahovice-Slivenec	Praha	6,0	8 938,115
SOKP 513 Lahovice-Vestec	Praha	8,3	5 917,262
SOKP 512 Vestec - D1	Středočeský	8,8	5 447,314
R4 Mirotice-Třebkov	Jihočeský	5,9	1 123,494
R6 Jenišov-Nové Sedlo	Karlovarský	4,4	1 901,337
R55 Hulín	Zlínský	2,5	3 684,834
R55 Skalka-Hulín		10,8
I/14 Vamberk, jižní přeložka	Hradecký	1,3	459,368
I/20 Plzeň K Dráze- Jasmínová	Plzeňský	0,7	878,576
I/28 Dobroměřice- Odolice	Ústecký	6,6	427,210
I/34 Česká Bělá, obchvat	Vysočina	3,2	500,700
I/38 Nymburk, obchvat, 2. a 3. etapa	Středočeský	6,0	1 153,084
I/38 Moravské Budějovice, obchvat	Vysočina	6,3	1 234,015
I/52 Brno-Rajhrad	Jihomoravský	9,7	859,418

¤ Tab. 2. Přehled staveb, které mají být zprovozněny v roce 2010

V současnosti (stav k 1. lednu 2010) je rozestavěno 76,9 km dálnic, 74,2 km rychlostních silnic a 111,8 km silnic I. třídy, tj. celkem 262,9 km nových tras dálnic a silnic I. třídy v celkové hodnotě necelých 111 mld. Kč. Přehled rozestavěných staveb uvádí tabulka 3.

Název akce	Délka v km	Smluvní cena v tis. Kč	Předpokládané zprovoznění
DÁLNICE
D1 Kroměříž východ-Říkovice	11,3	5 935 719	11/2010
D1 Bělotín-Hladké Životice	18,1	4 331 779	08/2010*)
D1 Bohumín-státní hranice	6,1	3 502 727	03/2012
D3 Tábor-Veselí nad Lužnicí	25,0	12 432 963	06/2011
D8 Lovosice-Řehlovice	16,4	11 722 426	09/2011
Celkem dálnice	76,9	37 925 614
RYCHLOSTNÍ SILNICE
SOKP 514 Slivenec-Lahovice	5,9	8 938 115	09/2010
SOKP 513 Lahovice-Vestec	8,3	5 917 262	09/2010
SOKP 512 Vestec-D1	8,8	5 447 314	09/2010
R4 Mirotice-Třebkov	5,9	1 123 494	09/2010
R6 Jenišov-Nové Sedlo	4,4	1 901 337	10/2010
R6 Nové Sedlo-Sokolov	7,6	2 970 577	12/2011
R6 Sokolov-Tisová	5,4	2 925 560	08/2011
R6 Tisová-Kamenný Dvůr	7,5	2 417 623	06/2010*)
R48 Rychaltice-Frýdek-Místek	7,1	3 270 413	12/2011
R55 Skalka-Hulín	10,8	3 684 834	11/2010
R55 Hulín	2,5
Celkem rychlostní sil.	74,2	38 596 529
SILNICE I. TŘÍDY
I/9 Líbeznice, obchvat	2,6	634 266	10/2011
I/9 MUK Sosnová	1,5	934 150	08/2011
I/11 Mokré Lazce-hranice okresu	9,8	4 741 538	03/2012
I/13 Stráž nad Nisou-Krásná Studánka	4,2	777 662	04/2011
I/14 Vamberk, jižní přeložka 3. stavba	1,7	459 368	12/2010
I/20 Plzeň K Dráze-Jasmínová	0,7	878 576	08/2010
I/21 Nová Hospoda-Kočov	4,1	932 691	09/2011
I/21 Velká Hleďsebe, obchvat	2,6	459 368	06/2011
I/26 Plzeň Nová Hospoda, přeložka	2,0	629 161	06/2011
I/27Tyršův Sad-Sukova II. stavba	1,0	878 576	06/2012
I/27 Třemošná, přeložka	3,8	932 691	05/2011
I/28 Dobroměřice-Odolice	6,6	427 210	09/2010
I/34 Propojení DO Č. Budějovice	2,0	850 444	05/2011
I/34 Česká Bělá, obchvat	3,2	500 070	10/2010
I/35 Bílý Kostel-Hrádek	7,6	2 080 131	12/2011
I/37 Hrobice-Ohrazenice	6,4	770 051	06/2012
I/38 Nymburk, obchvat 2. a 3. etapa	6,0	1 153 084	11/2010
I/38 Kolín, obchvat	8,0	2 266 475	12/2011
I/38 Moravské Budějovice, obchvat	6,3	1 234 015	10/2010
I/42 Tunely Dobrovského	1,2	6 558 297	12/2011
I/50 Bánov, obchvat	4,4	689 825	04/2011
I/52 Brno-Rajhrad	9,7	859 418	10/2010
I/56 Ostrava, Prodloužená Místecká	2,5	3 023 758	05/2011
I/58 Příbor, obchvat	8,9	1 354 948	09/2011
I/60 Javorník	5,0	355 665	12/2012
Celkem silnice i. třídy	111,8	34 381 438

¤ Tab. 3. Přehled rozestavěných staveb k 1. lednu 2010. *) V roce 2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu.

Zahájení nových staveb v následujícím období (do roku 2015) je závislé zejména na výši finančních prostředků v rozpočtu SFDI. V letošním roce se předpokládá, že budou zahájeny tyto dálniční a silniční stavby:
- R7 Vysočany-Droužkovice;
- R7 Droužkovice-Nové Spořice;
- R35 Hradec Králové (Sedlice)-Opatovice, dostavba estakády;
- I/37 Březhrad-Opatovice;
- I/49 Malenovice-Otrokovice.

Mezi další nejdůležitější stavby, které jsou v pokročilém stupni projektové přípravy (např. vydáno územní rozhodnutí a zpracována dokumentace pro stavební povolení), a které by mohly být postupně zahájeny v nejbližším období (do roku 2015) mj. patří:

1) Dálnice
- D1: 0137 Přerov-Lipník, 0136 Říkovice-Přerov;
- D11: 1105-2 Osičky-Hradec Králové, 1106 Hradec Králové- Smiřice, 1107 Smiřice-Jaroměř.

2) Rychlostní silnice
- SOKP: 511 Běchovice-D1, SOKP 518 Ruzyně-Suchdol, SOKP 519 Suchdol-Březiněves;
- R4: Skalka-křiž. II/118, Milín-Lety, Lety-Čimelice;
- R6: Lubenec-Bošov, Karlovy Vary-Olšová Vrata, Řevničov, obchvat;
- R7: Postoloprty-Bítozeves;
- R35: Opatovice-Časy, Časy-Ostrov;
- R48: Frýdek-Místek, obchvat; MÚK Rybí-MÚK Rychaltice; MÚK Bělotín-Rybí.

3) Silnice I. třídy
- I/2 Pardubice, jihovýchodní obchvat;
- I/11 Ostrava Prodloužená Rudná, I/11 Nebory-Oldřichovice-Bystřice;
- I/16 Nová Paka, obchvat, I/16 Slaný-Velvary;
- I/22 Strakonice;
- I/26 Staňkov, přeložka;
- I/27 Velemyšleves, obchvat a přemostění Chomutovky;
- I/32 Jíčíněves, přeložka;
- I/34 Božejov-Ondřejov, I/34 Ondřejov-Pelhřimov;
- I/37 Chrudim-obchvat, Medlešice-křižovatka s I/17-Slatiňany;
- I/37 Pardubice-Trojice; I/37 Skřečoň-Bohumín;
- I/38 Znojmo, obchvat II;
- I/51 Hodonín, obchvat;
- I/57 Semětín-Bystřička, 2. stavba;
- I/58 Příbor-Skotnice;
- I/62 Děčín-Vilsnice;
- I/71 Uherský Ostroh-st. hranice se SR.

Neuspokojivý stav státního rozpočtu, resp. rozpočtu SFDI pro financování dopravní infrastruktury, vede k tomu, že je nutné hledat alternativní zdroje financování výstavby, rekonstrukce a údržby dálnic a silnic. K tomuto účelu může sloužit zejména využití prostředků soukromého sektoru formou projektů PPP (Public Private Partnerships). Partnerství veřejného a soukromého sektoru může mít pro rozvoj dálniční a silniční sítě v ČR velký význam. Nejrozvinutější formou partnerství v Evropě, se kterou se počítá i v ČR, je systém, kde držitel koncese zodpovídá za výstavbu a dlouhodobý provoz (v případě ČR se předpokládá 30 let) daného úseku dopravní infrastruktury, který zůstává ve vlastnictví veřejného sektoru.
V ČR se jako s pilotním projektem v rámci projektů PPP počítá se stavbou dálnice D3, resp. rychlostní silnice R3. V první fázi by se mělo jednat o úsek Veselí nad Lužnicí-Úsilné (stavby 0308 C, 0309), ve druhé fázi o úsek Úsilné-Dolní Dvořiště (úseky 0310, 0311, 0312).
Další stavbou, kde se uvažuje o využití projektu PPP, je stavba rychlostní silnice R35, která má sloužit jako alternativa k dálnici D1 pro propojení severočeského a středočeského regionu s Moravou.
Právě dálnice D1 a její bezpečnost je předmětem řady diskuzí mezi odbornou i laickou veřejností. Stavba prvního úseku dálnice D1 Spořilov-Mirošovice byla zahájena již v roce 1967 a pro veřejnost byla tato 22,5 km dlouhá dálnice zprovozněna 12. července 1971. Do roku 1980 byly zprovozněny dálnice D1 a D2 v celém úseku mezi městy Praha-Brno-Bratislava. Od té doby neprošly některé jejich úseky žádnou rozsáhlou rekonstrukcí a v současnosti tak nesplňují neustále se vzrůstající nároky na kvalitu a bezpečnost této nejvýznamnější české dálnice. V posledních letech zároveň došlo k výraznému navýšení intenzit dopravy na dálnici D1. V roce 1999 byla v úseku Spořilov-Mirošovice dokončena přestavba dálnice D1 na šestipruhové uspořádání. Vzhledem ke stále rostoucímu dopravnímu zatížení se prověřují možnosti postupného rozšíření dálnice D1 na šestipruhové uspořádání v úseku Mirošovice-Kývalka (Brno - západ) a dále v úseku Kývalka-Holubice (Brno - východ).
K udržitelnému rozvoji dálniční a silniční sítě patří také opravy a údržba stávajících komunikací. Vzhledem k trvalému nedostatku finančních prostředků se kvalita dálniční a silniční sítě v ČR neustále zhoršuje. Proto je nutné věnovat modernizaci, rekonstrukci a opravám vozovek a mostů ve špatném technickém stavu velkou pozornost a trvale zvyšovat komfort a bezpečnost uživatelů těchto komunikací.
S bezpečností silničního provozu souvisí i drobné investiční akce na silniční síti jako je realizace okružních křižovatek, dovybavování křižovatek řadícími pruhy, opatření na průtazích městy a obcemi nebo odstraňování nehodových lokalit, které se s ohledem na finanční možnosti rozpočtu SFDI provádějí na území celé republiky.