Zpět na materiály, výrobky, technologie

Setkání českých a německých inženýrů

20. května 2010
Ing. Robert Špalek

Pracovní setkání českých a německých inženýrů, které se uskutečnilo 23. března 2010 v blízkosti česko-německých hranic na německé půdě v městečku Schönsee, se soustředilo výhradně na téma Eurokódy. Tomu také odpovídalo složení obou delegací, ve kterých byli zastoupeni výhradně statici - na české straně převážně odborníci z plzeňské oblasti.


Organizaci setkání zaštítil Ernst Georg Bräutigam, zástupce Bavorské inženýrské komory pro Horní Falcko. Jednání se konalo v budově ?Centrum Bavaria Bohemia?, nedávno zrekonstruovaném objektu pivovaru, který slouží k přeshraničnímu kulturnímu styku mezi Němci a Čechy.
V první části jednání informovala německá strana o problémech v přípravě Eurokódů. Referáty Dr.-Ing. Henkeho a Dr.-Ing. Hertleho ukázaly, že se německá strana potýká v přípravě prakticky se stejnými problémy jako strana česká. Nejkomplikovanější je na německé straně příprava Eurokódu 7 - Navrhování geotechnických konstrukcí, ale naše německé partnery neuspokojují i zbývající Eurokódy. Při přípravě, která probíhá téměř 20 let je patrný nedostatek kvalitních konzultantů z praxe. Němečtí inženýři pracující ve firmách se přípravy v komisích příliš neúčastní a výsledkem je příliš komplikovaný a neprůhledný model výpočtů, na který si později praktici stěžují. Pokud vám to něco připomíná, tak je to správně - jako by se situace z České republiky přes hranici zkopírovala. V Německu existují na termín uvedení Eurokódů do praxe - vzhledem ke stavu jejich přípravy - dva názory. První variantou je přijetí EC2 až EC4 k 1. 1 2011, druhá varianta požaduje přijetí Eurokódů EC2 až EC7 v termínu 1. 1. 2012. K druhé variantě se přiklání většina německých odborníků a doporučila ji i naše delegace.
Druhou část jednání zahájil referát Ing. Šmejkala, CSc., který poukázal na problémy v již připravených Eurokódech a na existující chyby, které bude nutné odstraňovat průběžně po zavedení do praxe. Stejně jako němečtí odborníci poukázal na přílišnou složitost předpisů, které mají bez dodatků více než 4500 stran, 58 dílů a bylo u nich provedeno dosud 72 změn. Při rozšíření národními dodatky se objem ještě značně zvětší a odhaduje se až na 20 000 stran. Přes tento rozsah se zde některé oblasti neobjevují - na druhé straně lze pochybovat například o důležitosti normy na plotové sloupky. Velkým problémem je i to, že přes proklamované sjednocení norem nelze používat stavební materiály (např. ocel) vyrobené v Německu pro Českou republiku a naopak bez speciálního povolení (prohlášení o shodě apod.), i když se jedná o materiál stejných technických vlastností.
Dalším referujícím byl Ing. Vejvara, který se soustředil na rozdíly v zatížení podle původní ČSN a nových Eurokódů. Poukázal na to, že při použití zjednodušujících vzorců dochází k výraznému navýšení působícího zatížení. To bude mít zcela jistě vliv na cenu staveb, do kterých se bude toto navyšování negativně promítat. Rovněž poukázal na komplikovanost výpočtu zatížení.
Po ukončení referátů proběhla mezi účastníky věcná diskuse, ve které zazněly některé důležité podněty pro další vývoj v oblasti Eurokódů. Hlavním problémem je to, že se jejich tvorba uskutečňuje převážně na akademické půdě, bez větší účasti odborníků z praxe, což vede k přílišné komplikovanosti norem. Ty pak jsou nepřehledné a existuje reálné nebezpečí, jak se obává pan Hertle, že nebudou brány vážně. Není to však chyba pouze akademické půdy, která nemá potřebnou oponenturu z praxe, ale také nás, ?inženýrů z terénu?, nemajících i přes výzvy ze strany Komory zájem se na práci v přípravných komisích účastnit. Samozřejmě není jednoduché se při našem pracovním vytížení soustředit ještě na další činnosti v příslušných poradních orgánech a komisích, ale bohužel se nám toto ?strkání hlavy do písku? většinou v budoucnosti vrací v podobě složitých předpisů a nepřehledných norem.
Při závěrečném hodnocení setkání se všichni účastníci shodli na tom, že současná forma Eurokódů je příliš komplikovaná a objemná a je nutné pracovat na jejím zeštíhlení. Jen tak lze hovořit o jejich účelnosti a možnosti harmonizace. Největším problémem je to, že původní záměr vytvořit celoevropské normy, které by umožňovaly českému inženýrovi navrhovat stavby v Německu, Francii a dalších státech Evropy, prakticky ztroskotal. Národními dodatky byla tato myšlenka prakticky potlačena a výsledkem je stav, kdy celá Evropa mění normy, podle kterých budou inženýři schopni počítat opět pouze ve svých domovinách. Případná změna si vyžádá společný postup přesahující národní hranice. K tomu by mělo jako výchozí bod sloužit i setkání německých a českých inženýrů v Schönsee.

Autor: Ing. Robert Špalek
místopředseda představenstva ČKAIT

Účastníci pracovního setkání českých a německých inženýrů
¤ Účastníci pracovního setkání českých a německých inženýrů