Sdružení stavebních firem Ústeckého kraje
Není obvyklé, aby se redaktoři časopisu Stavebnictví přímo účastnili jednání regionálních poboček Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Jaroslav Tvrzský, regionální manažer Sdružení stavebních firem Ústeckého kraje a oblastní manažer SPS v ČR v Ústeckém kraji, spolu s předsedou pobočky Martinem Doksanským se však rozhodli představit činnost pobočky osobně. Výsledkem setkání je krátká beseda s členy výboru, která vystihuje situaci ve Sdružení a přináší i regionální pohled na činnost svazu.
Jaroslav Tvrzský
Rádi bychom využili časopisu, který považujeme za svůj, k vyjádření našich názorů. Názorů otevřených a nepřibarvovaných na růžovo.
Martin Doksanský
(SMP CZ, a.s.)
Sdružení stavebních firem Ústeckého kraje má v současnosti dvacet sedm firem, které působí v ústeckém regionu. Firmy podnikají ve všech bývalých okresech kraje. Tomu odpovídá i složení zástupců ve výboru. Profesně jsou ve Sdružení zastoupeny firmy postihující celé spektrum stavebnictví od projektantů přes výrobce stavebních hmot po stavební firmy různého zaměření. Mezi námi jsou relativně velké stavební společnosti, zastoupené svými místními divizemi, nebo naopak střední a malé firmy místního významu. Nepatříme sice mezi největší regionální sdružení v ČR, ale náš podíl na realizaci staveb v rámci území kraje je nepřehlédnutelný. Za dobu působení Sdružení jsme se navzájem poznali a snažíme se kultivovat vzájemné pracovní kontakty.
Jaroslav Tvrzský
Organizujeme semináře podle potřeb firem, pořádáme pro členy návštěvy zajímavých staveb. V červnu 2009 jsme například navštívili tři úseky stavby Pražského okruhu-most přes údolí Berounky Lahovice-Slivenec, ocelový most přes Lochkovské údolí a dvoupruhový tunel Lochkov-Radotín.
Martin Doksanský
Kromě aktivit uvnitř Sdružení spolupracujeme s partnerskými organizacemi, jako je ČKAIT, Krajská hospodářská komora, SSI v ČR, ale také se školami, orgány kraje a především s vedením Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. V nejbližší době například při organizaci Dnů stavitelství a architektury. Jeden z našich zástupců je rovněž členem Expertní skupiny svazu pro malé firmy.
Časopis Stavebnictví
Takže všechno je v nejlepším pořádku.
Jaroslav Tvrzský
To bohužel není. Například se nám nedaří zvyšovat počet členů Sdružení. Některé oslovené firmy se ptají, co členstvím ve Sdružení mohou získat, jaké výhody jim můžeme poskytnout a naší argumentaci přijímají pouze částečně s tím, že by očekávali více.
Ladislav Červený
(Vodohospodářská stavební společnost, s.r.o.)
Týká se to konkrétně třeba schůze Expertní skupiny pro malé a střední podnikání v letošním roce, které jsem se jako zástupce Sdružení zúčastnil. Nechci zabíhat do podrobností, ale vrátil jsem se zklamaný. Skutečné problémy firem naší velikosti se na setkání neřešily.
Martin Doksanský
Střední a menší firmy očekávají od členství ve Svazu zavedení stavovského statutu a od vedení Svazu chtějí intenzivnější snahu o kultivaci vztahů mezi jeho členy. Přitom jestli se něco v posledních letech v ústeckém kraji v rámci činnosti Sdružení opravdu zlepšuje, tak je to právě vzájemná komunikace mezi firmami organizovanými ve Sdružení. Kromě osobních kontaktů a četnější spolupráce jde také například o tlak na zlepšení kázně při proplácení faktur subdodavatelům.
Vladislav Milerski
(Horák, Stavební a obchodní společnost, s.r.o)
Velké stavební firmy mají někdy tendenci odkládat proplacení faktury na období, které je pro ně nejvýhodnější, bez ohledu na termíny splatnosti.
Luboš Tomášek
(Viamont DSP a.s.)
Tady bych se trochu ohradil. Naše firma se počítá mezi ty větší, ale snažíme se vždy chovat k subdodavatelům slušně. Bohužel, někdy narážíme na problém zpožďování plateb investora, kterým je často stát.
Martin Doksanský
Jednání se státní správou je nezastupitelnou úlohou vedení Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Nedovedu si představit, jak by se chovali třeba lékaři nebo soudci, kdyby dostali zaplaceno se zpožděním například tří měsíců. A ve stavebnictví je to přitom téměř norma.
Jaroslav Tvrzský
V lednu jsme podali návrh na řadu aktivit Svazu, které by měly směřovat k utlumení dopadů finanční a ekonomické krize na členské organizace. Kromě jiného naši členové navrhovali, aby byly zavázány členské firmy SPS při zadávání subdodavatelských zakázek v regionech alespoň zčásti poptávat ostatní členy Sdružení. Naším požadavkem rovněž bylo, aby byli získáváni noví pracovníci ve stavebních firmách důsledně z řad českých pracovníků volných na trhu práce po rekvalifikaci z jiných oborů, kde ztratili zaměstnání, a koordinovat přitom činnost zejména se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Hospodářskou komorou ČR a dalšími partnerskými organizacemi, kterých se problematika týká. Ve vztahu ke státní správě prosazovat zkrácení splatnosti faktur ze všech investičních zdrojů do třiceti dnů, včetně stanovení obecně platných sankcí (aby byly státem penalizovány částky, které nebudou podle platných pravidel proplaceny) a aby Svaz důsledně odolával tlakům na zvyšování mezd v rámci kolektivního vyjednávání.
Pavel Juračka
(Chládek & Tintěra, a.s.)
Měl by se zvýšit tlak na zlepšení postavení českého stavebnictví. Nepochybujeme však, že při neexistenci zastřešujícího orgánu pro stavebnictví ve státní správě, kdy je obor součástí agendy několika ministerstev a ve skutečnosti chybí partneři pro jednání, je funkce vedoucích představitelů Svazu nesmírně obtížná.
Luboš Tomášek
O jejich nezastupitelnosti svědčí skutečnost, že problematiku stavebnictví, včetně statistických dat poklesu nebo vzestupu jednotlivých oblastí stavební výroby většinou komentuje pro ČT a ČR prezident SPS v ČR Václav Matyáš nebo generální ředitel Miloslav Mašek, nikoliv představitel nějakého ministerstva.
Martin Doksanský
Představitelé Svazu jsou zkušení manažeři, kteří většinou velmi dobře znají naše podmínky v praxi a prosazují naše zájmy. Patrně se shodneme na tom, že pokud by se situace ve stavebnictví nadále zhoršovala, formy přesvědčování politiků by musely být i ostřejší. V tom má vedení SPS v ČR naši jednoznačnou podporu.