Zpět na materiály, výrobky, technologie

Recenze: Stavební kniha 2007

7. června 2007
Ing. Milan Starec


V poslední době vychází velké množství literatury zabývající se pivovarstvím. Naprostá většina titulů renomovaných pivovarských autorů (Basařová, Jákl, Likovský) se zabývá technologií či historií pivovarství. Další tituly - ?pivní kuchařky? a rádoby encyklopedie - patří spíše mezi spotřební literaturu. Práce shrnující a hodnotící fenomén českého pivovarství s jeho stavebním vývojem však zcela chybí. Stavební kniha 2007 je velmi zdařilým pokusem o zahájení zpracovávání této problematiky. Nápad zmapovat pivovarské stavební dědictví vznikl ve Výzkumném centru průmyslového dědictví (VCPD) při ČVUT v Praze. VCPD, ve spolupráci s pivovarským archivem a muzeem v Kostelci nad Černými lesy, ?terénním? pivovarským odborníkem Pavlem Jáklem a dalšími zainteresovanými dávají na akademické půdě ČVUT dohromady ojedinělou a rozsáhlou databázi pivovarnického industriálního dědictví.
Pivovarská část Stavební knihy 2007 je rozdělena do několika kapitol. Krátký úvod prof. Šenbergera nás uvádí do situace. Antiglobalistická úvaha Pavla Jákla osvětluje současný stav českého pivovarství ve srovnání s důležitými historickými momenty jako memento dalšího vývoje. Další kapitoly Šárky Jirouškové (Pivovary a sladovny v historii výroby piva a Stavební uspořádání pivovarů) už se dotýkají samotného sledovaného tématu. Z práce je zřetelné velké nasazení autorky při hledání podkladů z mnoha archivů a snaha o systematické uspořádání získaných dat. Vzhledem k průkopnictví daného tématu to berme jako námět pro další hlubší zpracování, neboť uvedené téma si to jistě zaslouží. To platí jak o kapitole, kde jsou představeny pivovarské výrobní objekty od řemeslné výroby po průmyslovou, tak o kapitole věnované stavebnímu uspořádání pivovarů. Jen bych upřednostnil více architektury na úkor technologie.
Následující kapitola, kde jsou představeny konkrétní objekty, bude jistě předmětem mnoha diskuzí a názorových střetů. Osobně bych ale pro účely této publikace upřednostňoval více popisů samotných staveb ve vztahu k technologiím, nežli k historii. Za hrubý nedostatek považuji chybějící popis některých budov (např. Pelhřimov), jinde se autoři zbytečně zamotali do historie (např. Třeboň). Příkladný styl tu má např. popis Dreherova pivovaru v Žatci. Čtenáře Stavební knihy 2007 zřejmě moc nenadchne zpráva o tom, kdo v kterém roce kde sládkoval, ale spíše ocení informaci, jestli pivovar projektoval Josef Zítek (Petrohrad) nebo Anselmo Lurago (Buštěhrad). Naopak výběr lokalit je velmi zdařilý.
Celkově bych Stavební knihu 2007 hodnotil jednoznačně kladně pro výběr tématu, způsob zpracování i vytipování lokalit. Nějaký ten překlep se, bohužel, objevuje v každé publikaci, stinnou stránku tak vidím jen v grafice. Některé plány jsou zcela nečitelné, tudíž bezvýznamné, a některé obrázky (např. Klobuky) jsou opravdu nic neříkající. Místy chybí popisky. Obecně bych ubral historii ve prospěch popisu budov. Nejde o encyklopedii, ale je to nástin a upozornění na opomíjené památky, které hrály velmi důležitou roli v dějinách českého pivovarství a architektury.

Stavební kniha 2007
Text a foto: kolektiv autorů
Rozsah: 179 stran
Formát: A4
Cena: 220,- Kč vč. DPH
Prodej: objednat či přímo zakoupit lze u vydavatele EXPO DATA spol. s r.o., Brno, Výstaviště 1, e-mail: napravnikova@expodata.cz; v prodejně odborné stavební literatury v budově ČKAIT, Sokolská 15, Praha 2; v Národním stavebním centru, Brno, Bauerova 10, e-mail: info@stavebnicentrum.cz.