Od začátku programu podali přes 5900 žádostí, které bylo možné zpracovat. Jejich počet se tak jen od listopadu ztrojnásobil a úhrnná částka dotací určená pro žádosti je od konce roku 2009 dvojnásobná. Největší zájem zůstává v oblasti podpory obnovitelných zdrojů energie na vytápění a přípravu teplé vody (oblast C), kde lidé nejčastěji žádali o dotaci na instalaci solárně-termických kolektorů.
Počet žádostí a souhrnná výše jim rezervované podpory strmě roste už od září poté, co došlo k úpravě řady podmínek programu a rozšíření o možnost čerpání dotace na panelové domy. Další vlnu nárůstu zaznamenali pracovníci bank zapojených do programu a krajských poboček SFŽP na konci loňského roku a letos v lednu. Celkový počet žádostí vzrostl z 1939 koncem listopadu na 4939 k 31. 1. 2010. Pokud navíc srovnáme prosinec a leden, tak v objemu zpracovaných žádostí za měsíc vidíme víc než 50% navýšení. Očekáváme přitom, že jejich počet se v nejbližší době ustálí přibližně na 2500 žádostech měsíčně.
Pokračování výrazně růstového trendu z přelomu roku i v roce letošním dokládá i celková částka jedné miliardy korun určená na dotace dosažená k datu 11. 2. 2010. Ve srovnání s údaji z 31. 1. je dokonce víc než dvojnásobná a představuje zhruba 6 % z celkové částky 16,8 miliardy Kč, které Česká republika zatím získala prodejem emisních kreditů. Ty od nás v loňském roce odkoupily Japonsko, Rakousko a Španělsko.

¤ Graf. 1. Vyvoj programu od června 2009 měřeny množstvim žadosti a objemem rezervovane podpory

Oblasti podpory
Podíváme-li se detailněji na jednotlivé oblasti podpory, pak největší zájem měli žadatelé o podporu v oblasti podpory obnovitelných zdrojů energie na vytápění a přípravu teplé vody (oblast C), především pak o dotace na instalaci solárně-termických kolektorů. Zájem o podporu na jejich instalaci tvoří přibližně 60 % žádostí v oblasti obnovitelných zdrojů na vytápění a přípravu teplé vody a více než 35 % všech žádostí. Oblast C pak v počtech žadatelů představovala na konci ledna více než tři pětiny všech žádostí (3002 z celkových 4939).
Největší objem peněz určených na dotaci naproti tomu tvořila oblast podpory na úspory energie na vytápění, tj. konkrétně na zateplování rodinných a bytových domů (oblast A). Představovala dokonce zhruba třikrát vyšší částku ve srovnání s oblastí C. Zatímco na oblast C se zatím počítá s částkou okolo 212 mil. Kč, na oblast A je to už 641 mil. Kč (k 31. 1. 2010). Z celkové výše 859 mil. Kč přislíbené na podpory v programu Zelená úsporám ke stejnému datu je vidět, jak velkou poměrnou část tvoří částka podpory v oblasti zateplování. Nepoměr počtu žádostí a výše podpory alokované pro jednotlivé oblasti podpory dokumentuje tabulka 1.

Tabulka 2 pak zobrazuje krom rozlišení podle oblastí podpory i postupný vývoj objemu peněz na dotace v čase, a to od června roku 2009 do ledna 2010. Je v ní patrné hlavně prudké, několikanásobné navýšení mezi srpnem a zářím, které bylo ovlivněno zmírněním podmínek programu vč. zahrnutí panelových domů do programu. Příznačné jsou i další skokové nárůsty v následujících měsících a téměř 100% navýšení v objemu peněz na podporu v oblasti A na přelomu roku.

Typ žadatele
V drtivé většině případů podávala žádost o podporu fyzická osoba nepodnikající. V celkovém počtu 4939 žadatelů jich bylo 4753 (k 31. 1. 2010) - tj. 96 % všech žádostí. V celkové alokované částce podpory u fyzických osob nepodnikajících už takový rozdíl oproti ostatním typům žadatele není. Její výše k 31. 1. 2010 činí zaokrouhleně 542 mil. Kč z necelých 860 mil. Kč celkem, což představuje téměř dvě třetiny. S údaji o typu žadatele souvisí také nejčastěji podporovaný typ stavby. Byly jím z velké části rodinné domy. Vezmeme-li údaje ke konci minulého roku, tak opatření pro rodinné domy tvořila skoro 97 % všech administrovaných žádostí (3012 z 3118), v objemu podpory pak zhruba 70 % (340 z 483 mil. Kč), viz tabulka 3.

¤ Tab. 3. Počty žadatelů podle typu stavby, na niž byla udělena či přislibena podpora. RD - rodinny dům; BD-N - bytovy dům nepanelove technologie; BD-P - bytovy dům panelove technologie.

Chyby při podávání žádostí
Program znamená příležitost i pro zpracovatele projektové dokumentace a odborných posudků. Řada podmínek pro podporovaná opatření vytvořila celou síť konzultantů, která žadatelům radí a pomáhá k dosažení podpory. I když se situace v průběhu roku zlepšila a program odkazuje na zkušené odborníky, administrace žádostí v praxi přesto ukazuje v náležitostech projektové dokumentace a odborných posudků přetrvávající nedostatky. Chybovost u jednotlivých příloh se přitom liší podle oblastí podpory.
Velmi častým prohřeškem v projektové dokumentaci je nesprávně vypočtená podlahová plocha, a to zejména v případě půdních prostor. Ve výkresové části pak bývá neodpovídající, příp. zavádějící popis funkčního užití místností, což má vliv na jejich zařazení mezi vytápěné nebo nevytápěné prostory. Pochybnosti kontrolujících pracovníků vzbuzují nezřídka také velmi vysoké hodnoty součinitele prostupu tepla u původních výplní okenních otvorů. Snížení hodnoty uvedené veličiny o požadovaná procenta u nových výplní tedy dosáhnou snadněji.
Žadatelé sami také těžko bez pomoci zpracovatele odborných posudků vyplní krycí list. Tato nedostatečná součinnost bývá často překážkou úspěšného podání žádosti a vznikají tak další chyby (např. zadání IČ výrobce místo náležitého IČ dodavatele), případně na krycím listu chybí razítko a podpis zpracovatele.
Zejména v případě chyb v projektové dokumentaci a odborném posudku musí žadatelé (nebo jimi zplnomocněná osoba) s opravenou náležitostí banku nebo krajské pracoviště SFŽP navštívit znovu. A to celý proces zpracování žádosti značně prodlužuje. Přitom některým opakovaným chybám je možné předejít už jen tím, že si zpracovatelé dobře prostudují minimální rozsah projektu a další náležitosti příloh.
SFŽP si je vědom, že některé náležitosti projektu a odborného posudku se mohou od zvyklostí jednotlivých projektantů a auditorů lišit. Připravuje proto ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě novou sérii školení zakončenou certifikací. Tato vzájemná spolupráce v důsledku může pomoci odstranění chyb nebo alespoň snížení jejich počtu v odevzdávaných projektech a urychlí tím proces zpracování žádostí.

Autor:
Ondřej Klein
SFŽP ČR, projektový manažer, Odbor implementace programu GIS
E-mail: ondrej.klein@sfzp.cz