Projev prezidenta republiky k výročí 300 let od založení ČVUT
Vážený pane rektore, vážení akademičtí funkcionáři, vážení hosté,
děkuji za pozvání na toto Vaše slavnostní shromáždění zorganizované k výročí, které je v každém případě zcela mimořádné. Navíc děkuji, že jste si vybrali toto krásné místo, které mám tu čest v těchto letech spravovat i užívat.
Jak už zde bylo opakovaně zmíněno, uplynulo již více než tři sta let od chvíle, kdy se Christian Joseph Willenberg obrátil na rakouského císaře s žádostí o podporu návrhu na zahájení veřejné výuky inženýrství zde v Praze. Byla to historická ambice. A je tomu přesně 300 let ode dne, kdy císař Josef I. s tímto návrhem vyjádřil svůj souhlas. Je dobré si to i formou tohoto dnešního slavnostního shromáždění připomenout. Dovolte mi k tomu říci pár slov jako prezidentu republiky, jako jednomu z Vašich kolegů, jako vysokoškolskému profesorovi i jako - od včerejška - čestnému doktorovi Vaší školy.
Založení ČVUT před třemi sty lety bylo událostí, která byla svým významem pro náš národ srovnatelná se založením Karlovy univerzity v polovině 14. století. Domníváme-li se, že založení Karlovy univerzity, tohoto prvního vysokého učení na sever od Alp a na západ od Rýna, zařadilo český stát k centrům evropské vzdělanosti (a tehdejší české společnosti umožnilo využívat jejích plodů a přispívat k nim), troufám si říci, že i vznik Vaší školy patřil k událostem, které se spolupodílely na té ohromné společenské a ekonomické přeměně, která přetvořila české země v průmyslově vyspělou zemi a český národ v moderní evropský národ. Říci to takto silně není nadsázkou.
Přesto si to dnes málo uvědomujeme a málo připomínáme. Úspěšná emancipace českého národa úzce souvisela s jeho povznesením ekonomickým. Souvisela s industrializací českých zemí a s vytvořením naší moderní průmyslové civilizace. To bylo - do značné míry - dílem velmi početné české technické inteligence, vychované právě Vaší školou. Českou zemi a český národ ve světě v moderní době tolik neproslavily intelektuální výboje v oblasti humanitních oborů (aniž bych chtěl jakkoliv snižovat význam některých jejich světově významných reprezentantů), ale invence, tvořivost a organizační schopnost českých techniků a inženýrů, které české výrobky, stroje, technologie a investiční celky učinily známými na všech kontinentech. Technická kvalifikace v nejrůznějších průmyslových oborech, šířená původně zcela dominantně Vaší školou, do dnešních dnů zůstává jednou z hlavních komparativních výhod naší země a je oceňována jak našimi partnery v zahraničí, tak zahraničními investory, kteří právě kvůli ní k nám přicházejí investovat.
České vysoké učení technické je i institucí, která umožnila a umožňuje stovkám či dokonce tisícům posluchačů ze všech kontinentů získávat u nás nejen špičkovou kvalifikaci, ale i poznávat naši zemi a život u nás a získávat k nám touto cestou celoživotní vazby. I to je nesmírně důležitý příspěvek jak pomoci jiným zemím, jak se s nimi přátelit a jak naši zemi propagovat v zahraničí. Při svých zahraničních cestách se s Vašimi absolventy setkávám často a potvrzuji si přitom, jaká to byla a je z naší strany cenná investice.
ČVUT měla - díky povaze vědních oborů, které pěstuje - to štěstí, že v období totality nebyla tolik izolována od vývoje světové vědy a že nebyla tolik decimována ideologicky motivovanou perzekucí, jako tomu bylo v humanitních oborech. O to snazší proto bylo - po obnovení demokracie v naší zemi - navázat na nejlepší tradice školy a znovu ji zařadit mezi úspěšné a renomované technické univerzity, a to i ve světovém srovnání.
Dnes před Vámi stojí úkol nikoliv pouze rozvíjet technické vědní obory na špičkové světové úrovni, nalézat vhodný prostor ke specializaci, prozíravě vybírat nosné perspektivní obory, hospodárně využívat vždy omezené finanční prostředky, nejnovější vědecké poznatky vhodnými formami zprostředkovávat studentům, ale úkolem je i účinná propagace technických oborů u mladé generace. Je třeba učinit technické vzdělání pro studenty atraktivním a je třeba je motivovat k volbě povolání v technických oborech, v nichž je navíc valná většina studentů - na rozdíl od oborů humanitních - schopna nalézt perspektivní zaměstnání. I to patří k úkolům vysoké školy současnosti.
Jak jsem již zmínil, včera jsem se svým čestným doktorátem stal do jisté míry součástí Vaší školy. Vážím si toho. Postavení, které si ČVUT vydobyla, je mimořádné. Přeji Vaší vysoké škole, aby se jí dařilo i v dalších letech.
Václav Klaus, Španělský sál, Pražský hrad, 18. ledna 2007.