Pozice stavebních inženýrů a architektů v České republice

Hlavní okruhy debaty:

• Činnost stavebních inženýrů a architektů ve smyslu §4 a §5 zákona č. 36 0/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
• Soutěž o návrh dle zákona
  č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

O vztahu mezi stavebními inženýry a architekty a jejich úloze ve společnosti probíhá mezi odbornou veřejností diskuze již delší dobu. Každá stavba je přitom víceméně výsledkem jejich společného díla. Jak vidíte jako hlavní představitelé obou profesních komor současnou problematiku vzájemného uznávání v rámci pozice ?nositele? projektové dokumentace stavby?

Ing. Křeček:
Ano, v současné době tato problematika nabývá na intenzitě. Ze strany stavebních inženýrů bývají kritizovány názory architektů na jejich výsadní postavení v oblasti projektování staveb, také v rámci mediální prezentace stavebního díla bývají architekti uváděni v popředí. Úkolem ČKAIT, jako profesní organizace hájící zájmy svých členů - autorizovaných stavebních inženýrů a techniků, je zajistit těmto odborníkům v rámci jejich činnosti odpovídající autoritu. A s tím samozřejmě souvisejí i odpovídající podmínky pro přístup k zakázkám na domácím i evropském trhu. Komora architektů se extenzivně prosazuje, ale inženýři a technici jsou stejně váženými činiteli stavebnictví a je třeba, aby věděli, že je tak veřejnost vnímá. Rád bych dosáhl toho, abychom se v rámci obou ?odborností? vzájemně respektovali.
Ing. Štěpán:
Prezentaci odborníků, kteří se na dané stavbě podíleli, považuji za důležitou také z pohledu možnosti přístupu k dalším zakázkám - v tomto ohledu je zřejmé, že například statik ?nevezme práci? architektovi, ale i stavbyvedoucí má samozřejmě zájem, aby se vědělo, že na stavbě spolupracoval. Myslím si, že uveřejňovat tyto informace v rámci identifikačních údajů o stavbě je povinností nás všech.
Ing. Křeček:
V kanceláři mám záměrně vystavenu velkou fotografii stavby televizního vysílače a hotelu Ještěd, který je podle mého názoru dokonalou ukázkou harmonie formy a funkce. Na návrhu měl vedle architekta Karla Hubáčka značný podíl i projektant a statik Ing. Zdeněk Patrman, autor unikátního technického řešení, kdy je přes devadesát metrů vysoký vysílač schopen odolávat silným náporům větru díky 600 kilogramů těžkému závaží a tlumičům kmitů. Neobvyklá stavba si vyžádala také speciální stavební postupy, a některé z nich byly v praxi vyzkoušeny vůbec poprvé. Kvůli umístění antén uvnitř budovy, bylo například nutné vyvinout speciální laminátový plášť. Realizaci prováděly liberecké Pozemní stavby (stavbyvedoucí Oto Friml, po něm Jaroslav Zapadlík). Stavbu však všichni znají jako ?Hubáčkovu?.
Zvláště dnes, kdy navrhování inteligentních budov vyžaduje komplexnost technických řešení a provázané funkční vztahy, si ve všech souvislostech nedovedu představit, že by daný projekt nevznikal ve vzájemné vazbě formy a funkce stavby. A tak by také měla být stavba ve výsledku prezentována a veřejností vnímána.
Ing. arch. Milunić:
Rád bych oponoval. Například Tančící dům v Praze jsme navrhovali v týmu Franka O. Gehryho, a spolupráce se statikem Ing. Paterovou zde byla velmi dobrá. Nikdy jsem nepociťoval, že bych se měl na statika povyšovat. V 70. letech nás s kolegou Ing. arch. Línkem v rámci účasti v soutěži na přemostění bratislavské nížiny vyzval ke spolupráci Ing. Josef Zeman, který byl autorem tohoto soutěžního návrhu mostního díla! Jde tedy možná jen o mylnou domněnku.
Ing. Mach:
Problém jsem v tomto směru osobně neměl. Je to otázka druhu zakázky.
Ing. arch. Milunić:
Například v novinách firmy Metrostav a.s., se v identifikačních údajích stavby naopak objevuje pouze stavbyvedoucí a ani jednou jsem nezaznamenal jméno architekta.
Ing. Mach:
Ano, to je také špatně.
Akad. arch. Sapák:
V tomto základním pohledu vnímám jisté nedorozumění. Z toho, co zde zaznělo, vyplývá, že architektura je pouze určitá vnější, ozdobnická, tedy něco jako designerská záležitost - jakési zkrášlování stavby, které jako by neměla nic společného s její funkcí. Tak tomu ale obecně z povahy věcí není. Pojem architektura přece odjakživa znamená vyváženost mezi všemi složkami stavby a jejím smyslem je dosažení celkové harmonie a soustředění na cíl - jímž je především služba uživateli. Dobrý architekt, hodný toho jména, toto ovládá.
Ing. Mach:
Pokud se díváme na architekturu tímto pohledem, tedy jako na komplexní řešení celé stavby, pak je to v pořádku, a jsme jako stavební inženýři její součástí. Ale bohužel ne všichni vaši kolegové to takto vnímají a obsah architektury zužují. Kdy přestává architektura a začíná ?stavařina?? Problém vidím také v oboustranně přehnané formalizaci a kategorizaci jednotlivých oborů.

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 03/2011).