Povrchy dětských hřišť - posuzování bezpečnosti a jejich provádění v praxi
V souladu s vývojem a výrobou herních prvků pro dětská hřiště se vyvíjejí i technologie jejich povrchů. Parametry bezpečnosti jsou dány normou ČSN EN 1177 a doporučené materiály pro realizaci normou ČSN EN 1177, změna A.
Bezpečnost povrchů dětských hřišť je posuzována na základě jejich schopnosti tlumit náraz tak, aby bylo minimalizováno těžké poranění hlavy dítěte (HIC - Head Injury Criterion) a byly vyloučeny smrtelné následky při jejich pádu z herního prvku na povrch hřiště. Každý výrobce herního prvku je povinen deklarovat tzv. kritickou výšku pádu, což je horní mez všech výšek volného pádu dítěte, pro kterou povrch hřiště poskytuje přijatelnou úroveň útlumu nárazu. Příklady běžně používaných materiálů tlumících nárazy s odpovídajícími kritickými výškami pádu uvádí norma ČSN EN 1177, Příloha A.
Přírodní povrchy
Živice, beton, kámen
Živice, beton, kámen jsou materiály na řešení povrchů dětských hřišť absolutně nevhodné, maximální výška pádu ≤ 600 mm, ale i při této výšce dochází u malých dětí k vážným úrazům.
Ornice, udusaný povrch
Ornice - udusaný povrch - je materiál na řešení povrchů dětských hřišť podmínečně vhodný, s výškou pádu max. do 1000 mm. Při zamrznutí je nevhodný. Nicméně má téměř nulové pořizovací náklady.
Drnovka, přírodní tráva
Drnovka - přírodní tráva - je materiál vhodný do výšky pádu max. 1500 mm. Má nízké pořizovací náklady, ale vyžaduje častou údržbu a při zamrznutí je nevhodný.
Dřevité třísky, kůra
Minimální tloušťka vrstvy je 200 mm. V důsledku přemísťování materiálu norma uvádí doporučení tloušťky až 400 mm, aby bylo dosaženo kritické výšky pádu 3000 mm. Výhodou jsou nízké pořizovací náklady. Nevýhodou je nutná častá kontrola výšky násypu tak, aby byly splněny normové požadavky po celé ploše. To je vzhledem k provozu prakticky nemožné garantovat.
Písek, štěrk
Maximální výška pádu je až 3000 mm. V důsledcích přemísťování materiálu při dětských hrách je doporučena tloušťka násypu až 400 mm. Výhodou jsou nízké pořizovací náklady, nevýhodou je nutná pravidelná kontrola a údržba povrchu, jeho čištění a časem nutná kompletní výměna. Materiál je velmi rozšířen z ekonomických důvodů i při současné modernizaci hřišť.
Syntetické povrchy
Monolitické syntetické povrchy
Jedná se o speciální elastické vodopropustné povrchy na bázi směsi pryžových granulátů a polyuretanových pojiv. Obvykle je povrch aplikován jako dvouvrstvá elastická sendvičová konstrukce na podkladě ze stabilizovaného kameniva nebo drenážního asfaltu. Jádro o tloušťce 30 až 60 mm tvoří směs recyklované pryže a PUR pojiva. Nášlapná vrstva tloušťky 8-10 mm je tvořena směsí barveného nebo obarveného EPDM granulátu a PUR pojiva. Za nesporné výhody monolitických syntetických povrchů dětských hřišť lze považovat absenci spár povrchu, vysokou odolnost proti opotřebení spojenou s dlouhodobou a v podstatě bezúdržbovou životností, až na nutné odstranění mechanických nečistot, dále možnost mnoha barevných variantních kombinací. Povrchy jsou vodopropustné a zdravotně nezávadné s vysokou mírou tlumení proti nárazu i při minusových venkovních teplotách. Jejich snad jedinou nevýhodou je vyšší pořizovací cena (1450 až 2700 Kč/m2).
Montované syntetické povrchy
Jsou vyráběny jako dlaždice ze směsi gumového granulátu a polyuretanového pojiva několika technologiemi, jako například lisováním za vyššího tlaku a teploty nebo jako sendvičové konstrukce, kdy je směs gumového granulátu a PUR pojiva ukládána do forem bez tlaku a teploty. Výhodou je přirozené tuhnutí a rozměrová stálost, nevýhodou je vyšší spotřeba PUR pojiva. Tyto dlaždicové prefabrikované systémy jsou pokládány na podklady z kameniva, popřípadě asfaltu nebo betonu. Předpokládaná životnost je 10-15 let, povrch je zcela recyklovatelný.
U prefabrikovaných dlažeb lze kritickou výšku pádu vylepšit speciální podložkou o tloušťce 14 mm, kdy například souvrství 40 + 14 mm má certifikovanou výšku pádu 2,3 m, což plně postačuje pro většinu herních prvků dětských hřišť. Různými konstrukčními detaily, které jsou k dispozici, lze mít v jedné ploše i více variant tloušťek s různými parametry kritické výšky pádu, což v konečném efektu přináší značné ekonomické úspory. Výhodou prefabrikovaných syntetických systémů je dlouhodobá životnost, vodopropustnost, tvarová stálost, aplikace dětských motivů, barevná variabilita umožňující kreativní přístup při navrhování dětského hřiště, dále pak elasticita a bezpečnost i při minusových teplotách, nenáročná údržba. Děti se pohybují v čistém prostředí a mohou hřiště využívat i krátce po dešti, což je téměř nemožné u dopadových ploch typu kůra nebo písek. Pro provozovatele dětského hřiště má velký význam i skutečnost, že parametry bezpečnosti dopadových ploch mají trvalý charakter, což je absolutně vyloučeno u aplikací dopadových ploch z písku a kůry. Nevýhodou syntetických prefabrikovaných systémů je podstatně vyšší ekonomická náročnost pořízení. Cenová relace je cca 750 až 2300 Kč/m2, i když by stálo za úvahu propočítat náklady na údržbu během životnosti hřiště se štěrkovou, popřípadě písčitou dopadovou plochou, pokud by se měla udržovat v ideálním ?bezpečném? stavu, tj. týdenní kontrola zásypu, čištění, doplnění, výměna apod. Prefabrikované syntetické systémy jsou zcela recyklovatelné, životnost je v rozmezí 10-15 let podle intenzity zatížení.
¤ Zámková betonová dlažba je u těchto herních prvků absolutně nevhodná
¤ Kůra a její stav v praxi na plochách hřiště
¤ Typický stav dopadové plochy s drnovkou
¤ Pod tímto herním prvkem má být 400 mm štěrku, reálná skutečnost je 50-70 mm
¤ Dlaždicový prefabrikovaný systém typu NORA EPDM a NORA MS tl. 40 mm položené na podložce UNIVERSAL tl. 14 mm na stávajícím asfaltovém podkladu
¤ Pokládka nášlapné vrstvy u monolitického syntetického systému NORA-PM tl. 58 mm