Pavilon ájurvédské medicíny

Situace – umístění stavby

Významným krajinným prvkem bývalého lázeňského areálu je cesta od pramene sv. Kateřiny ke vzdálenějšímu pramenu sv. Markéty. Ve středu areálu má tato cesta podobu široké stromové aleje s drobnou kapličkou nad pramenem sv. Kateřiny. Význam aleje potvrzuje umístění a  orientace  gymnazionu a garnizonu, dvou starších budov využívaných v  současnosti k ubytování hostů a doplňkovým službám resortu. Shodnou průčelní orientaci k aleji má i bývalá lázeňská restaurace Pavilion, která v současnosti slouží především jako reprezentační a společenský prostor, a rovněž vzdálenější dominanta původního lázeňského areálu – barokní kostel sv. Kateřiny.

Nový pavilon se začleňuje do existující urbanistické situace podle stejných pravidel. Průčelí pavilonu je obráceno k cestě spojující prameny  sv.  Kateřiny a sv. Markéty, a to pod stejným úhlem  jako  starší  objekty.  Ve shodě s obloukem původní cesty je hlavní průčelí ustoupeno, přechod mezi linií starších budov a hlavním průčelím pavilonu vyrovnávají dvě postranní křídla. Nový pavilon a meditační zahrada jsou krajinářsky propojeny cestami a pěšinami s přilehlými plochami areálu.

Architektonické řešení

Prostor – spojení východní a západní tradice
Prostorová koncepce pavilonu vychází z védské nauky vastu šástra, zejména z klíčového motivu středu. Vastu šástra říká: Každý dům má mít ve svém středu prázdný prostor, který je chápán jako Brahmastan – symbolický střed světa. Energie domu, stejně jako energie světa  vyvěrá z  tohoto prázdného středu.   Obdobnou prostorovou koncepci s důrazem na střed lze nalézt i v západní stavební tradici – v atriovém uspořádání římských domů nebo rajských zahrad středověkých klášterních komplexů. Pavilon má tedy v souladu s východní i západní tradicí jasně určený střed – sál s bazénem. Tento  symbolický i skutečný střed stavby je zasvěcen vodě – zdroji života.

Konstrukce – řád  v  prostoru
Je-li základním motivem pavilonu střed, je prostorovým rozvinutím tohoto motivu architektonický řád, založený na rytmickém opakování jednoho konstrukčního principu. Z pravidelného pole kamenů vyrůstají dřevěné křížové sloupy a překlady, které prostupují celou stavbou. Konstrukce stavby zhmotňuje filozofickou myšlenku, že zdrojem klidu – vnitřního i vnějšího – je řád a pravidelnost. Konstrukční řešení rozvíjí poznatky současné neurovědy o vlivu prostoru na lidskou psychiku. Chaotický a neuspořádaný prostor vzbuzuje v těle stresovou reakci, a naopak uspořádaný a jasně hierarchizovaný prostor tělo zklidňuje. Pravidelné střídání sloupů a překladů při chůzi v pavilonu má tak návštěvníkovi navozovat pravidelné dýchání, uklidnění roztěkané mysli a koncentraci k jednomu prostorovému ohnisku, což jsou
výhledy do okolní krajiny.

Kámen – spojení s místem
Kameny nesoucí celou stavbu pavilonu pocházejí z blízkých lomů. Obdobné kameny jsou po stovkách rozptýleny v okolních lesích. Pavilon se hlásí k myšlence, že stavba má být, pokud možno, postavena s užitím materiálů typických pro určité místo. Žulové kameny spojují dřevěný pavilon se zemí, s konkrétním místem  a okolní krajinou, podobně jako kořeny propojují kmen, větve a listy stromu s životodárnou půdou.

Tvar – světlo a stín
Přesah střechy umocňuje horizontální geometrii pavilonu. Praktickým záměrem je ochrana svislých dřevěných konstrukcí. Výtvarným záměrem je změkčení ostrého přechodu mezi světlem vnějšího prostředí a relaxačním prostorem galerie, kde odpočívají návštěvníci. Stejnou funkci má i textilní stínění vymyšlené, navržené a zhotovené speciálně pro tuto stavbu. Látka lokálně zastiňuje osluněné části fasády v kritických letních měsících a zároveň změkčuje světelnou atmosféru v relaxačních prostorech.

Voda – země  –  prameny
Pavilon leží na hranici druhého ochranného pásma podzemních vod. V blízkosti se nacházejí dva významné prameny. Vynesením prakticky celé hmoty pavilonu na kamenech byly minimalizovány zásahy do stávajících hydrologických poměrů. Po obvodu stavby byl založen vsakovací průleh, který pojímá vodu stékající za střechy. Aby bylo rozptýlení vody rovnoměrné, byla střecha ponechána bez okapních žlabů. Ty jsou osazeny pouze lokálně v místech, kudy procházejí návštěvníci. Voda tedy nerušeně stéká ze stavby na zem, kde se vsakuje téměř na stejném místě, kam dopadla.

Konstrukční řešení

Modulový systém
Konstrukční řešení pavilonu je definováno jednotným modulačním systémem. Plocha pavilonu je rozvržena v základním modulu – čtverci o délce strany 3,75 m. Menší prostory v dispozici vznikají dělením základního modulu. Základní rozměr modulu není náhodný, jde o koordinaci dispozičního a prostorového uspořádání, stavebních konstrukcí a interiérových prvků do jednotného a harmonického proporčního řádu.

Základy
Základ tvoří bodové pilíře ze solitérních žulových bloků. Založení bazénu a technického zázemí je provedeno průběžnými základovými pasy, základovou deskou a zděnými stěnami pod úrovní terénu. Žulové bloky byly vybrány z blízkých lomů, jejich tvary byly pečlivě přeměřeny i zakresleny a následně byla zvolena  vhodná  pozice v modulační síti. Určujícími faktory pro umístění byla výška a sochařská hodnota jednotlivých kamenů.

Nosná konstrukce
Na bodových a lineárních základech je založen ortogonální rastr podlahových trámů. Přechod mezi různými výškami vrcholů kamenů a rovinou podlahy byl vyřešen přechodovými patkami, vyrobenými atypicky pro každý kámen zvlášť. Tuto fázi stavby zajišťoval geodet, který průběžně proměřoval všechny kritické odchylky od požadované rovinnosti. Na podlahových trámech jsou založeny sloupy ze spřažených lepených trámů ve tvaru kříže. Sloupy jsou vzájemně propojeny překlady pod úrovní střešní konstrukce. Nosná konstrukce – podlahové trámy, křížové sloupy a  překlady – je v exteriéru i interiéru pohledová a tvoří spolu s kameny hlavní architektonický a výtvarný prvek stavby. Krov nad pavilonem, včetně vstupních portálů, tvoří sbíjené vazníky.

Obvodové stěny
Skladby obvodového pláště a řešení souvisejících detailů bylo projektováno ve spolupráci s Ing. Františkem Vlachem, Ph.D, z VUT v Brně. Vzhledem k velkým rozdílům vnitřních teplot, daným teplotními požadavky jednotlivých provozů pavilonu a klimatickými podmínkami lokality, byly kritické úseky obvodového pláště řešeny skladbami, navrženými samostatně pro konkrétní specifické podmínky.

Výplně otvorů
Rozvržení modulačního rastru nosné konstrukce a výšky vnitřních prostorů  vycházejí  mimo  jiné i z ekonomické rozvahy nad cenami velkoformátových izolačních trojskel. Byly použity maximální formáty, jejichž cena je ještě ve standardní cenové hladině. Izolační trojskla jsou osazena do skrytých rámů, ty podle návrhu autora vyrobila a dodala firma SLAVONA, s.r.o.

Stínění
Textilní stínění o celkové ploše 600 m² bylo navrženo speciálně pro tuto stavbu, zkušebně prověřeno prototypem o velikosti jednoho typického modulu a osazeno na připravené nosné konstrukce. Komponenty sytému byly vyrobeny zámečnicky, atypické plastové úchyty byly zhotoveny vstřikováním. Závěsy jsou z textilie Irisun mono. Vzhledem kcelkovému stylu stavby, kladoucí důraz na jednoduchost, bylo upuštěno od původně projektovaného elektrického pohonu. Stínění je  ovládáno  manuálně z lávky, která obíhá celou stavbu. Jednotlivé moduly stínění se nastavují podle převažujícího oslunění v dané fázi roku. Vizuální proměna stavby – zvětšování a zmenšování ploch textilní drapérie – je harmonizována s cyklem střídání ročních období.

Technologie
Pavilon je vytápěn kombinovaně podlahovým topením a ohřevem vzduchu, rozváděného vzduchotechnikou. Všechna technologická zařízení jsou soustředěna ve dvou prostorech – v suterénu 1.PP a podkroví ve 2.NP. Umístění technologických zařízení do těchto úrovní celkově eliminovalo hlukovou zátěž vnitřního prostoru pavilonu. Vzduch do zařízení je přiváděn z chladného prostoru pod pavilonem, což snižuje energetickou náročnost jeho následné úpravy. K úpravě přiváděného vzduchu bylo použito zařízení bez strojního chlazení na odvlhčování či ochlazování prostorů, tj. zařízení, které využívá principy vysoké hodnoty rekuperace (nad 76 %). Odvlhčování v  prostoru  bazénu a whirlpoolů je zajištěno systémovou rekuperací. Pro chlazení masážních místností je využito adiabetického principu, tj. skrápění rekuperátoru vodou. Osvícený investor volbou těchto zařízení zásadně snížil energetickou náročnost provozu. K rozvodům VZT a kabelových tras je využito podkrovního prostoru ve 2.NP, což umožňuje snadnou  regulaci a servis zařízení. Přívod vzduchu do bazénové haly zajišťuje průlezná vzduchotechnická  šachta v 1.PP, odkud je čerstvý vzduch distribuován liniovou štěrbinou po obvodu ochozu bazénu. Vzduchem je zároveň ofukována plocha stropního světlíku a velkoformátových oken bazénové haly. Vlhký vzduch je odsáván štěrbinou mezi svislou stěnou a stropem bazénu. V masážních místnostech distribuce vzduchu umožňuje regulaci podle individuálních potřeb návštěvníků. Technika vnitřního prostředí byla projektována ve spolupráci sIng. Janem Červenákem. Pavilon je vybaven dvojí splaškovou kanalizací – standardní a tukovou. Tuková kanalizace slouží k odvodu vody s velkým obsahem olejů z prostoru masážních místností. Bazénové technologie a technologie whirlpoolů jsou umístěny v suterénu 1.PP.

Osvětlení
Umělé osvětlení je v celém prostoru pavilonu řešeno jednotně podlahovými svítidly,  umístěnými v rozích jednotlivých modulů. Svítidla jsou opatřena atypickými, odnímatelnými stínítky z opálového plexiskla. Nad zdrojem světla je osazen difuzor, který rozptyluje kužel světla po stěnách stínítka. Světlo tak rovnoměrně osvětluje podlahu, prostor i plochu křížového sloupu. Stejný princip  osvětlení je použit v exteriéru – ve vstupních portálech a galerii. Přisazená bodová svítidla na podhledech lokálně osvětlují dominantní interiérové prvky – stěny s vyřezávanými panely, sochy a ručně vyřezávaný nábytek. Servisní a nouzové osvětlení v podobě zapuštěných LED panelů pro úklid a údržbu je umístěno v podhledech.

Interiér
Určujícím prvkem interiéru pavilonu je prostorová kompozice křížových sloupů a překladů ze smrkových lepených trámů. Charakteristický materiál smrku doplňuje dubová kantovka položená na podlahách vnitřních komunikací a relaxačních zón. Jednotlivé moduly jsou děleny prahy. Dubového a smrkového dřeva je užito i k obkladům hran předstěn a volně stojících příček. Bylo záměrem, aby se návštěvník v kontaktu s hranami konstrukcí vždy dotýkal dřeva, pouze v místnostech s mokrým provozem je užito velkoformátové keramické dlažby. Místní druhy dřev doplňuje exotický teak ve formě vyřezávaných panelů, které byly na základě samostatné projektové dokumentace zhotoveny na míru řezbáři v Malajsii. Stejného původu je i ručně vyřezávaný nábytek a relaxační lehátka.