Od začátku do konce

Proto se tematická část lednového čísla jmenuje ?lidské zdroje?. To je ovšem velice obecný pojem. Následující texty jsou samozřejmě o lidských zdrojích ve stavebnictví, o problematice jejich nedostatku, ale hlavně perspektivě těchto lidských zdrojů. Neblahá situace kvalifikovaných řemeslných pracovníků ve stavebnictví je notoricky známým faktem a není nutné ho dál připomínat. V současnosti je třeba přejít dál - začít hledat koncepční řešení, která by pomohla personální situaci vyřešit z dlouhodobého hlediska. To znamená nehledat pracovní sílu všude po světě od Ukrajiny po Vietnam, ale začít produkovat v dostatečném počtu řemeslníky vlastní. K tomu vede jediná cesta - dostatek absolventů středních odborných učilišť, středních škol a vysokých škol. Jenže k dostatku absolventů je potřeba mít dostatek zájemců, a to je v současnosti jeden z nejpalčivějších problémů stavebnictví.
I díky akcím spojeným se Dnem stavitelství a architektury 2007 se pomalu, ale jistě začínají objevovat konkrétní návrhy i životaschopné koncepce na změnu vzdělávání budoucích stavbařů - a právě o těchto velkých návrzích na změnu právního rámce ve vzdělávání i o malých střípcích zcela konkrétních kroků je následujících čtyřicet stran.
Na nejvyšší místa politické sféry míří materiál vypracovaný Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR s názvem Krize učňovského školství ve stavebnictví a návrh jejího řešení. Tento text, jehož nejpodstatnější body jsou hned na následující straně, si svojí komplexností, koncepčností a hlavně naléhavostí říká o konkrétní reflexi na úrovni Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Snad pociťuje stejnou naléhavost konkrétní reflexe problému i ministr se svými spolupracovníky, protože změny, které SPS v ČR navrhuje, potřebují mít svoji cestu zákonodárným procesem co nejvíce přímou a ušlapanou.
Z druhého konce spektra obecnosti jsou rozhovory s řediteli středních odborných učilišť a středních škol. Jejich postřehy z praxe a osobní nasazení jsou, bohužel, často takzvaně ?pod naší rozlišovací schopností?, přitom právě oni jsou první (a v mnohém rozhodující) linií pro úspěch ve vzdělávacím procesu ve stavebnictví. Právě od ředitele Střední školy polytechnické v Brně Andrzeje Bartośe pochází jedna zajímavá myšlenka, jež je pro organizátory velkých propagačních akcí stavebnictví výtkou a hozenou rukavicí zároveň.
?Propagační akce firem či organizací jsou samozřejmě skvělé a potřebné. Jen je škoda, že prostředkem této propagace jsou téměř bez výhrady až výsledky činnosti firem - tedy stavby. Přitom mladým lidem je potřeba ukázat konkrétní zajímavou a prestižní práci, která k výsledku vede,? říká Bartoś.