Zpět na informační servis

Obnovitelné zdroje v České republice

2. října 2023
Text redakce

Článek předkládá analýzu dat z Energetického regulačního úřadu (ERÚ), orientovanou na časový vývoj počtu zprovozněných fotovoltaických, vodních a větrných elektráren, výši instalovaného výkonu na území ČR v letech 2014 až 2022 i celkový vývoj instalované kapacity a počtu licencí OZE v ČR od roku 2005.

Graf 1 Od roku 2005 do 2022 bylo v ČR zaregistrováno přes 20 000 licencí OZE a nainstalován výkon ve výši přes 2,5 tis. MWe (zdroj: analýza TPA Valuation & Advisory s.r.o.)

 

Do analýzy byli zahrnuti všichni vlastníci licencí od ERÚ na výrobu elektřiny podle jednotlivých typů zdrojů výroby – tedy jak právnické, tak fyzické osoby.

Vývoj instalované kapacity a počtu licencí OZE v ČR mezi lety 2005–2022

Jak lze pozorovat na grafu 1, v rámci obnovitelných zdrojů energií, obsahujících fotovoltaické elektrárny, vodní elektrárny a větrné elektrárny, bylo od roku 2005 do 2022 zaregistrováno přes 20 000 licencí a nainstalován výkon ve výši přes 2,5 tis. MWe.

Nejvýraznější růst zažívaly OZE v počtu licencí i instalovaného výkonu mezi lety 2008 až 2013. Nejvíce se na růstu instalovaného výkonu OZE za sledovaného období podílely solární elektrárny (79 %) a posléze až s výrazným odstupem větrné (12 %) a vodní elektrárny (9 %). V rámci celkového energetického mixu ČR zaujímají OZE cca 18 % instalované kapacity. Co do počtu licencí je téměř 60 % subjektů registrováno jako fyzické osoby. Na základě analyzovaných dat náleží 95 % instalované kapacity právnickým osobám. Veškeré analýzy a grafy v sobě zahrnují právnické a fyzické osoby dohromady.

Fotovoltaické elektrárny v ČR v roce 2022

Zdaleka nejvyšší přírůstky solárních elektráren byly v období od roku 2008 až 2013. V roce 2008 byl přijat nový zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, kterou ERÚ stanovil výši výkupní ceny vyplácené po dobu dvaceti let od výstavby fotovoltaické elektrárny (FVE) na 15 Kč/kWh. Cena byla nastavena tak, aby při investičních nákladech cca 200 Kč/Wp byla garantována návratnost investice do patnácti let. V následujících letech došlo díky zvýšení produkce fotovoltaických panelů v Číně k výraznému snížení pořizovacích cen, a tedy i zvýšení výnosnosti investic do fotovoltaických panelů za podmínek daných předpisy. Zákon dále upravoval, že výkupní cenu lze meziročně snížit maximálně o 5 %, výkupní ceny tedy nemohly dostatečně reagovat na dramatický nárůst nových kapacit. Právní předpisy se podařilo změnit až v roce 2013, s účinností od roku 2014, což kompletně omezilo podporu pro FVE a elektrárny z dalších OZE.

Od roku 2014 počet nových licencí i nainstalované kapacity výrazně poklesl. Tento pokles trval až do roku 2019, kdy začala instalace nových FVE znovu růst. K růstu přispěla možnost čerpání podpory pro malé instalace na obytných domech v programu Nová zelená úsporám, ale také investiční podpora pro větší systémy na průmyslových budovách v rámci operačních programů. Od roku 2014 však zaznamenal největší nárůst v počtu licencí i kapacity až rok 2022. Ten se nesl v duchu turbulentního vývoje na celosvětovém energetickém trhu. Příčin bylo několik. Kromě invaze ruských vojsk na území Ukrajiny, která započala v únoru loňského roku, zasáhlo Evropu sucho, které snížilo výrobu energie ve vodních elektrárnách. Vliv na energetický sektor v EU měla rovněž nízká kapacita v jaderných elektrárnách ve Francii. EU spolu s celým západním světem reagovala řadou restriktivních opatření, přičemž největší dopad těchto opatření byl znát v energetickém sektoru.

Omezení dodávek ruského plynu a ropy do zemí EU mělo za důsledek mimo jiné bezprecedentní růst spotových cen elektřiny a plynu na burzách v průběhu roku 2022. Hlavním tématem napříč Evropou v oblasti energetiky v roce 2022 tedy byla snaha snížit závislost na ruských energetických zdrojích. Převážně dlouhodobějším řešením nastalé situace je snaha zemí EU uspíšit plnění svých cílů pro obnovitelné zdroje ve svých energeticko-klimatických plánech. 

Graf 2 Počet licencí FVE v letech 2014 až 2022 v ČR a instalovaný výkon (zdroj: analýza TPA Valuation & Advisory s.r.o.)
Graf 2 Počet licencí FVE v letech 2014 až 2022 v ČR a instalovaný výkon (zdroj: analýza TPA Valuation & Advisory s.r.o.)

„Domácí“ fotovoltaické elektrárny v ČR v roce 2022

Samostatnou kategorií především v rámci výroby elektrické energie ze slunce jsou „domácí“ FVE. Jedná se zejména o střešní elektrárny na rodinných domech. Pro výrobny s instalovaným výkonem do 10 kW (od roku 2023 do 50 kW, viz dále) není nutná licence od ERÚ ani stavební povolení. Jelikož pro provoz těchto „domácích“ FVE není nutná licence od ERÚ, nejsou součástí této analýzy.

Podle dat Solární asociace bylo v ČR v ro­ce 2022 zprovozněno celkem 33 000 FVE do 10 kW s celkovým výkonem 237,3 MWp. Celkově tak instalovaná kapacita nově zprovozněných FVE („velkých i domácích“) vzrostla meziročně o 366 %. Enormní nárůst se předpokládá i v roce 2023, a to i v segmentu firemních instalací, kde se očekává čerpání prostředků z Národního plánu obnovy. O dotace doposud požádalo 6 000 firem. I přes rekordní nárůst v segmentu instalačních firem naráží současný solární boom na své limity ve formě nedostatku instalačních kapacit. Data vyplývající z analýzy společnosti TPA ­Valuation & ­Advisory s.r.o. spolu s daty ze Solární asociace potvrzují rostoucí trend ve výstavbě jak „domácích“ FVE, tak fotovoltaik s větším výkonem v posledních letech.

Vyšší využití v budoucnu budou mít zejména střechy bytových domů a instalace na výrobních i jiných komerčně využívaných budovách. Trendem v budoucnu by se mohla stát sdílená a komunitní energetika. Bude se jednat o model, kdy budou FVE bytových družstev, obecní solární elektrárny, nebo FVE ve větších průmyslových areálech součástí lokální distribuční sítě.

Vodní elektrárny v ČR

Na rozdíl od FVE vodní elektrárny od roku 2005 nezaznamenaly v historii žádný trend u počtu vydání nových licencí a instalovaného výkonu. Podobně tomu bylo i v posledních letech, kdy docházelo k celkem stabilnímu přírůstku nových licencí. V současnosti české řeky a vodní plochy již fakticky nenabízejí místa pro výstavbu nových středních a velkých vodních elektráren. Většina nových nainstalovaných kapacit proto představuje zprovoznění nových malých vodních elektráren (MVE).

V roce 2022 bylo zprovozněno celkem 51 MVE, přičemž největšími investory byly společnosti RELBY, s.r.o., a Slezské energetické závody s.r.o. V roce 2021 vyrobily vodní elektrárny v ČR o 17 % více energie než v předcházejícím roce a nejvíce od roku 2013. Největší podíl na tom má rostoucí modernizace a zvyšování efektivity při výrobě elektrické energie z vodních toků. 

Graf 3 Počet licencí vodních elektráren v letech 2014 až 2022 v ČR a instalovaný výkon (zdroj: analýza TPA Valuation & Advisory s.r.o.)
Graf 3 Počet licencí vodních elektráren v letech 2014 až 2022 v ČR a instalovaný výkon (zdroj: analýza TPA Valuation & Advisory s.r.o.)

Větrné elektrárny v ČR

Větrné elektrárny (VTE) patří v ČR ke zdrojům s nejmenší instalovanou kapacitou v rámci OZE. Historicky byl nejvyšší výkon instalován v období let 2007 až 2010. Od té doby nové větrné elektrárny přibývají čím dál méně. V roce 2021 a 2022 nebyla postavena ani jedna nová větrná elektrárna. VTE pokrývají cca pouze 1 % spotřeby elektřiny, což je 11× méně než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky. Jako hlavní problémy jsou vnímány politický nezájem a negativní mýty spojené s provozem větrných
elektráren:

  • o špatných podmínkách v ČR pro větrné elektrárny;
  • o hlučnosti VTE;
  • o vysokých nákladech na výstavbu a neekologické výrobě;
  • o negativním postoji veřejnosti vůči VTE; 
  • o vlivu na místní faunu.

Podle studie Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA) Akademie věd ČR by nicméně z větru mohlo do roku 2040 pocházet v ČR 6,2 TWh, tedy 10 % ročně spotřebované elektřiny.

Legislativní vývoj

Energetický sektor v posledních letech prošel řadou legislativních změn. Od poloviny roku 2022 začal platit zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, jímž se změnila zejména podpora obnovitelných zdrojů. Změnou prošla především provozní část podpory. Nově se k podpoře ve formě zeleného bonusu přidal tzv. aukční bonus. Zatímco zelený bonus získá výrobce elektřiny automaticky, pokud uvede do provozu novou výrobnu, na kterou se podpora vztahuje, aukční bonus je výsledkem nabídkového soutěžního řízení, v němž žadatelé o podporu soutěží, kdo potřebuje k ziskovému provozu výrobny nižší podporu.

Další novelou prošel zákon o podporovaných zdrojích energie poměrně nedávno. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila tzv. Lex OZE I, který začal platit koncem ledna 2023 (23. ledna vyšel ve Sbírce zákonů ČR pod č. 19/2023 Sb. a je účinný od 24. ledna 2023).

Touto novelou se mění pravidla pro budování zejména domácích zdrojů energie. Zatímco doposud bylo možné bez licence od ERÚ vybudovat výrobnu do výkonu 10 kW, podle novely se limit posouvá na 50 kW. Na stejnou hodnotu se poté z 20 kW posouvá i stavba bez nutného stavebního povolení. Jasný signál této novely je snaha o akceleraci budování obnovitelných zdrojů, především pak budování fotovoltaiky na rodinných a bytových domech. Novela se nicméně vztahuje i na malé větrné a vodní elektrárny.

Zdroj: Skupina TPA Group

Graf 4 Počet licencí větrných elektráren v letech 2014 až 2022 v ČR a instalovaný výkon (zdroj: analýza TPA Valuation & Advisory s.r.o.)
Graf 4 Počet licencí větrných elektráren v letech 2014 až 2022 v ČR a instalovaný výkon (zdroj: analýza TPA Valuation & Advisory s.r.o.)