Zpět na stavby

Obnova areálu a křížové cesty s Kalvárií a Božím hrobem na Petříně

29. dubna 2021
arch. Miloslav Hanzl

Na vrcholu Petřína, vedle barokního kostela sv. Vavřince a pod dominantní stavbou rozhledny se ukrývá památkově chráněný soubor drobných sakrálních staveb z období kolem roku 1740, připomínající první místo na našem území, kde se sloužila pobožnost křížové cesty. Jednotlivé kapličky zastavení doplňuje kaple Kalvárie (také kaple sv. Kříže) a kaple vlastního Božího hrobu.

Autor:


Památkový architekt. Působil ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů. Od roku 2013 pracuje samostatně. Aktuální realizace staveb: např. obnova a restaurování středověké věže zámku na Vranově nad Dyjí či obnova gotické věže hradu Bauska v Lotyšsku. Člen České komory architektů a Českého národního komitétu ICOMOS.

Z historie

Objekty jednotlivých kaplí křížové cesty tak, jak je můžeme spatřit v současnosti, však byly vystavěny až kolem roku 1836, kdy šest zchátralých oboustranných barokních kapliček nahradilo současných čtrnáct zastavení. Autorem této přestavby byl Josef Kranner a obrazy­ souboru jednotlivých zastavení namaloval Josef Führich. V devadesátých letech 19. století malby obnovil malíř Jakub Schikaneder.

Na východ od kostela sv. Vavřince se nalézá dvoupodlažní kaple Kalvárie z let 1732 až 1737. Průčelí této stavby zdobí sgrafito Zmrtvýchvstání Krista od J. Riedla z roku 1934, vytvořené podle kartonu Mikoláše Alše z roku 1898, které nahradilo zchátralou původní barokní fresku. Před vchodem, vlevo od vstupního schodiště, je umístěna barokní pískovcová kazatelna. Klenba interiéru horní úrovně je vyzdobena malbou Mojžíš drží hada z roku 1735.

Kaple Božího hrobu na Petříně byla postavena jako kopie stejnojmenné kaple u Slaného, která je o 75 let starší (realizována byla po vzoru kaple Božího hrobu, která se nachází uprostřed rotundy Vzkříšení, jež tvoří součást baziliky Božího hrobu v Jeruzalémě). Jejími autory byli kněz Norbert Saazer a architekt Jan Ferdinand Schor, který zřejmě navrhl také vnitřní výmalbu.

Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer kontroloval stavbu v srpnu 1738, protože se na ní objevila trhlina. Kaple byla několikrát opravována, například již v roce 1770 či v roce 1884, kdy musela být odstraněna pro havarijní stav baldachýnová edikula a nahradila ji kopie. V roce 1935 byla při rekonstrukci kaple odhalena původní fresková výzdoba. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 1995.

Na památkově chráněném souboru křížové cesty na Petříně došlo k posledním opravám v druhé polovině 20. století, nejdříve na konci šedesátých let a poté v letech 1994 až 1996.

Závažné poruchy a poškození

Neuvážené či nedokončené stavební úpravy z devadesátých let minulého století, ale i zásahy vandalů zapříčinily, že objekty vykazovaly závažné poruchy a poškození. Jednotlivé kapličky zastavení, kaple Kalvárie (také kaple sv. Kříže) a kaple Božího hrobu byly z exteriéru paušálně upraveny neprodyšným bílým nátěrem bez ohledu na stratigrafie historické barevnosti. Poškozené plochy omítek, zejména na opukovém zdivu soklových partií, nahradila nová omítka s vysokým podílem cementu na ocelové síti. Jednotlivá vyobrazení křížové cesty, v ploše s drobným poškozením a místy s odtrženou lícovou vrstvou omítky s malbou od podkladu, byla na několika místech zasažena výtvory sprejerů. Objekty byly dlouhodobě atakovány zemní vlhkostí a z části i zatékáním poškozenou či nedokončenou krytinou.

Nejvážnější poškození kaple Kalvárie způsobilo hlavní vstupní schodiště. Rozvolněnou kamennou dlažbou podesty, ale i jednotlivými stupni protékala několik desetiletí do klenby a zdiva spodní úrovně srážková voda. Postupem času došlo k provlhčení převážné části celé konstrukce, k migraci vodorozpustných solí a následně k velkoplošnému poškození omítek interiéru, ale i soklové a nadsoklové části exteriéru. Při poslední obnově štítu kaple, jejž zdobí velkoplošné figurální dvoubarevné sgrafito, došlo k vyplnění vlastního rytí výzdoby maltovou vrstvou a k celoplošnému překrytí jednotným nátěrem. Havarijní stav vykazovala část krovové konstrukce s dožilou novodobou prejzovou krytinou.

Kaple Božího hrobu byla také silně ovlivňována vzlínající zemní vlhkostí. Soklová kamenná lavice mezi dolními sloupy arkády byla v minulosti opravena překrytím vrstvou betonu. Do stavby dlouhodobě zatékalo nedokončenou částí krytiny pod edikulou. Kamenická a štukatérská výzdoba včetně doplňkových výplňových prvků (okna, okenní mříže, vstupní dveře) vykazovaly pouze dílčí drobná poškození. Bohatá výmalba stěn a klenby předsíně včetně obrazu Krista nad vstupem ke hrobu byla pouze vybledlá a znečištěná, s dílčím poškozením omítek, kde je malba v soklové partii.

Cíl obnovy

Základní podmínkou a cílem obnovy památkově chráněného souboru křížové cesty bylo navrátit stavbám architektonický výraz do poslední historické podoby, v tomto případě do té po posledních opravách koncem 19. a začátkem 20. století, a maximálně prezentovat původní konstrukce, prvky, plochy a vyzdobené povrchy. Nezbytné stavebně-technické a restaurátorské zásahy bylo nutno provádět na základě podrobných průzkumů tradičními materiály a prověřenými řemeslnými postupy.

Detailní zaměření stávajícího stavu jednotlivých objektů bylo v přípravné fázi projektové dokumentace doplněno o inventarizaci všech stavebních prvků. Základní popis doplnily informace o jejich stavu, druhu poškození, ale i informace o jejich předpokládaném stáří a návrh na druh ochrany a doporučený rozsah obnovy.

V přípravné fázi projektu obnovy se dále uskutečnily podrobné stavební průzkumy mapující celkový stav svislých konstrukcí, kleneb a zastřešení. Současně probíhaly restaurátorské sondážní práce na fasádách pro zjištění stratigrafie barevnosti a rozsahu poškození malované a sgrafitové výzdoby.

Finální stavební návrh byl zpracován na základě vyhodnocení všech provedených průzkumů v rozsahu realizační dokumentace. Pro prvky a plochy vyčleněné pro speciální restaurátorský zásah byly zpracovány samostatné záměry na restaurování, které před realizací ještě doplnil příslušný restaurátor o podrobný průzkum a vlastní návrh na restaurování.

Realizace obnovy

Realizace obnovy byla zahájena celkovým vyčištěním objektů včetně zabezpečení umělecko-řemeslných prvků na křížové cestě proti poškození. Po redukci zeleně od soklových partií zasahující přímo fasády bylo zahájeno odstraňování zcela degradovaných omítek až na zdivo. Současně došlo i k sejmutí novodobých štukových překryvů ploch exteriérů, a to pouze na poslední historickou vrstvu. Na všech objektech byla nalezena stratigrafie barevných historických nátěrů. Plechovou pozinkovanou rytinu jednotlivých kaplí zastavení křížové cesty z poslední obnovy v devadesátých letech 20. století bylo možno po vyčištění a opatření novým nátěrem ponechat na místě.

S ohledem na havarijní stav krovové konstrukce a krytiny kaple Kalvárie bylo třeba provést celkovou opravu a výměnu prejzové krytiny včetně klempířských prvků. Navrátit alespoň část sejmuté krytiny se z důvodu velmi problematické kvality prvků nepodařilo. Na vrchol báně se však navrátila restaurovaná zlacená hrotnice a vstupní štít opět zdobí nově zlacený kovaný kříž.

Krytinu z pozinkovaného plechu předsíně a lemu pod kupolí kaple Božího hrobu, velkoplošně poškozenou korozí, nahradila kopie stávající skladby konstrukce z mědi. Pod edikulou, v minulosti vydlážděnou kamennými deskami, byl použit olověný plech. Do středu, na stávající prostup klenbou, byla zakomponována replika původního ocelového výlezu se světlíkem a větracími otvory. Stávající historická krytina šestiboké kupole z měděného plechu prošla podrobnou revizí. Na vrchol byla opět osazena restaurovaná zlacená hrotnice s hvězdou a půlměsícem.

Technologie úpravy

Objekty areálu křížové cesty byly dlouhodobě atakovány vlhkostí, jak zemní, tak i atmosférickou. Tomuto stavu nepřispěly ani stavební zásahy z doby minulé, kdy při opravách, zejména soklových partií omítek, převážně na opukovém zdivu, byla použita technologie s použitím cementu na ocelovou síť. Na finální úpravu byl pak zvolen tvrdý štuk a nenasákavý nátěr. Spárování podlah, ale i opravy kamenných prvků z betonové směsi neumožnilo dostatečný prostup přebytečné vlhkosti.

Poškozená a zavlhlá novodobá omítka soklů byla celoplošně odstraněna. Zdivo bylo odspárováno a po drobných opravách ponecháno v maximálně možné časové délce přirozeně vysychat. Pro následnou opravu byla zvolena vápenná omítka s příměsí hydraulického vápna a finální vápenný nátěr. Vysychání vlastního zdiva bude probíhat nebo alespoň výrazné zlepšení stavu nastane za několik let a zejména na fasádách bude vlhkost dlouhodobě patrná. U kaple Kalvárie projekt předpokládal realizaci venkovních odvětrávacích kanálů. Při výkopových pracích byl však odhalen původní, již nefunkční, částečně zasypaný odvlhčovací systém. Konstrukce byla vyčištěna a zprovozněna. U kaple Božího hrobu byl podobný kanál proveden zcela nově. Rozvolněné schodiště kaple Kalvárie bylo v celém rozsahu obnoveno, zatěsněno a doplněno o hydroizolační vrstvy.

Původní výtvarný záměr monumentální figurální sgrafitové výzdoby hlavního štítu kaple Kalvárie byl při minulých opravách potlačen. Opatrné sejmutí krycí novodobé vrstvy odhalilo mírně erodovanou světlou lícovou plochu (intonaco bianco) a spodní černou vrstvu (intonaco colorito) tvořící hlavní linky výzdoby. Na několika místech bylo souvrství poškozeno, odtrženo od podkladu či nahrazeno vysprávkou z tvrdé, cementem nastavené malty. Vlastní obnovu zahájila postupná injektáž uvolněných omítek vápennou injektážní směsí a současně mechanické dočišťování odhalené plochy od pevných zbytků novodobého materiálu. Spolu s odstraněním omítkových vysprávek s náhradou souvrstvím z vápenné malty a opravou dílčích poruch došlo postupně k celkovému zpevnění líce celé očištěné plochy vápennou vodou. Vrchní světlá vrstva sgrafita nebyla překryta novou lícovou vrstvou, ale pouze doplněna dílčí lazurní retuší tvořenou nanášením několika řídkých vrstev pigmentů rozpuštěných ve vápenné vodě. Kvalita původního omítkového souvrství umožnila restaurátorsko-konzervační zásah, jehož výsledkem je pevná, výtvarně scelená plocha se stopami stáří.

U všech objektů souboru křížové cesty na Petříně odhalil restaurátorský průzkum na hladkých fasádách pod novodobým štukem vrstvu okrových nátěrů příbuzných odstínů. Po ručním odstranění novodobé vrstvy byly odhaleny poměrně celistvé plochy z poslední historické úpravy. S ohledem na jejich stav a prokazatelnou dobovou souvislost mezi jednotlivými stavbami byla tato vrstva zvolena pro obnovu jako výchozí. Poškozené části omítek a štukatérské výzdoby nahradily vysprávky z čistě vápenné malty. Vlastní barevný finální nátěr vápennou barvou byl následně proveden na základě velkoplošných vzorků podle nálezů barevnosti.

Kamenicky opracované prvky hřebenů kapliček křížové cesty s ozdobným středovým křížem poškodila zejména povětrnost. Hluboké stopy eroze po očištění vyplnil minerální tmel. Chybějící kříž na jedné z kaplí nahradila přesná kopie a puklý hřeben pak bylo nutno spojit nerezovými trny.

Vstupní sedlový portál s bohatou kamenicky opracovanou profilací u vstupu do spodní úrovně kaple Kalvárie bylo nutno nejdříve uvolnit ze zdiva a opětovně spasovat do původní polohy. Následovalo klasické restaurování s dílčím tmelením a barevnou retuší. Obnovu profilovaných sloupků vstupního schodiště na 1. úrovni doplnila výroba nových kamenických prvků parapetů, lemujících konstrukci schodiště po obou stranách.

Restaurování kamenických a štukatérských prvků kaple Božího hrobu se soustředilo zejména na jednotlivé sloupy s patkami a hlavicemi dolní arkády, na prvky edikuly se štukovými hlavicemi a na římsy i jednotlivé štukové obrazce na fasádě. Prvky poškozené erozí a ty u hlavic edikuly i vlivem koroze ocelových táhel mezi jednotlivými sloupy bylo nutno nejdříve očistit, a to bez poškození povrchové ochranné krusty. Po antikorozní úpravě táhel, dotmelení poškozených částí kamenů a opravě štukatérských prvků s obnovou profilů se přistoupilo u kamene k barevným povrchovým retuším, u štukatérských prvků pak k zalíčení probarveným vápenným nátěrem.

Převážná část truhlářských a kovářských prvků prošla pouze řemeslnou opravou s novou povrchovou úpravou za použití vosko-olejových nátěrů. Pouze u kaple Kalvárie však bylo třeba zcela nahradit rozpadající se novodobou vstupní dveřní výplň vyrobenou z měkkého dřeva. Do opraveného starého rámu (pod opravený původní nadsvětlík) byly nově vyrobeny a vsazeny dubové výplně s upravenou profilací.

U všech kaplí byly stávající kovářské prvky očištěny a opatřeny kovářskou černí. Nová mříž se symbolem kříže nahradila provizorní zábranu do vstupu k vlastnímu Božímu hrobu. Hrotnice střešního pláště kaple Božího hrobu a Kalvárie včetně pevného vrcholového kříže nad vstupním průčelím byly po klempířské opravě zcela nově pozlaceny.

Malované výjevy na čtrnácti výklenkových kaplích vlastní křížové cesty poškozené erozí a vandaly vyžadovaly komplexní restaurátorský zásah. Po základní opravě podkladní omítky se vlastní malířské opravy soustředily pouze na nezbytné zvýraznění kontur jednotlivých výjevů a jemné lazurní doplnění vybledlé plošné barevnosti pro scelení celkového vjemu obrazů.

Velkoplošná malovaná výzdoba na klenbě první úrovně kaple Kalvárie na téma Mojžíš drží hada z roku 1735 byla restaurována při poslední opravě koncem 20. století. S ohledem na kvalitní provedení nebylo třeba do malby jakkoli zasahovat.

Předsíň vlastního Božího hrobu zdobí celoplošná geometrická freska s rostlinnými motivy. Po odstranění a náhradě poškozených ploch omítek byla malba vyčištěna, v místech poškození doplněna a barevnost celoplošně mírně lazurně scelena. Linkování a zejména kontury rostlinných motivů bylo třeba zvýraznit.

Závěr

Obnova a restaurování areálu, realizované na popud nového správce a vlastníka, Magistrátu hlavního města Prahy, zajistily komplexní ošetření všech součástí staveb. Odvlhčení spodních partií konstrukcí vzduchovými kanály a odvodněním včetně dodělání systému provětrání doplnila obnova a restaurování všech uměleckořemeslných prvků včetně konzervace a drobných retuší na malované výzdobě. Na základě podrobných průzkumů a po odstranění nevhodných novodobých stavebních úprav byla maximálně respektována poslední dochovaná vrstva z přestavby na přelomu 19. a 20. století. Obnovou se podařilo areálu křížové cesty spolu s celkovou revitalizací území kolem rozhledny navrátit důstojný vzhled odpovídající svému společensko-historickému významu.