Kvality nádraží v Havířově vyzdvihují přední odborníci, Ministerstvo kultury je však neuznalo
Soustavná podpora, kterou havířovskému nádraží projevuje nejen Česká komora architektů (ČKA), ale i další odborníci a význačné osobnosti, zůstala u Ministerstva kultury bohužel bez odezvy. To ve svém rozhodnutí, v němž nevyhovělo podnětu ČKA na prohlášení komplexu kulturní památkou, uvádí, že stavba nikterak nepřevyšuje produkci své doby. Kvality této dopravní stavby přitom v nedávné době stvrdila celá řada odborníků.
Česká komora architektů se v červnu 2014 připojila k podnětu architekta a historika Ondřeje Beneše, architekta Luďka Jasioka a k dlouhodobým snahám občanského sdružení Důl architektury a podala podnět na Ministerstvo kultury ve věci prohlášení vlakového nádraží kulturní památkou. Nově zpracované materiály, které pojednávají o výlučnosti bruselského stylu, dále obsahují dopravně-urbanistické studie a především odhalení autorství mimořádně cenné mozaiky umístěné v odbavovací hale, jež je nedílnou součástí díla, se opíraly o odborná stanoviska těch nejpovolanějších odborníků. Prokazatelné hodnoty objektu přiřkla i nová komise Národního památkového ústavu zaměřená na odkaz 20. století. Nádraží v neposlední řadě veřejně podpořily významné osobnosti, mezi které patří např. architekti Alena Šrámková, Emil Přikryl, Ladislav Lábus, Josef Pleskot či teoretikové architektury Rostislav Švácha, Zdeněk Lukeš, Benjamin Fragner či Oldřich Ševčík.
Vzhledem ke skutečnosti, že ČKA není účastníkem řízení, nebyla dosud oficiální cestou srozuměna s důvody, které vedly Ministerstvo kultury k tomu, aby jednu z nejzásadnějších staveb severní Moravy a jeden z nejskvělejších příkladů architektury bruselského stylu v rámci celé ČR, neprohlásilo za kulturní památku. Aby mohla Komora na tyto argumenty plně reagovat, podala dnes v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím žádost o zpřístupnění rozhodnutí Ministerstva kultury. ČKA nemá v tuto chvíli žádný způsob procesní či odborné ochrany proti rozhodnutí ministerstva, jelikož nemá postavení účastníka řízení. Stále však platí, že Česká komora architektů má zákonnou povinnost pečovat o stavební kulturu a kulturu utváření prostředí a spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů v oblasti výstavby, architektury a územního plánování.
V tuto chvíli ČKA reaguje na výroky Ministerstva kultury, které jsou dostupné v médiích. Jedním z důvodů pro zamítnutí podnětu je např. tvrzení, že urbanistická a architektonická kvalita komplexu výrazně nepřevyšuje produkci své doby. ČKA již v minulosti upozorňovala na skutečnost, že bruselský styl je zcela specifické a velmi krátké období v historii české architektury. Dochovaných památek z této doby je opravdu velmi málo. Bez nadsázky by se daly spočítat na prstech jedné ruky (více se dozvíte např. ve studii Ondřeje Beneše a Oldřicha Ševčíka). Havířovské nádraží Komora považuje za jednoznačného, vynikajícího a nenahraditelného reprezentanta svého stylu a jako takový by měl být uchován pro další generace.
Neopodstatněně vyznívá i další argument, a sice že pozdější úpravy budovu velmi poškodily. Havířovské nádraží se naopak dochovalo v téměř nezměněné podobě, a to jak ve velkolepém celku, tak v detailech a integrální provázanosti architektury a umění, což z něj činí mimořádně cennou stavbu.
Ministerstvo také uvádí, že respektuje práva účastníků řízení nabytá v dobré víře a že prohlášením za kulturní památku by mohlo dojít ke zmaření jejich investice. To, že zmíněné rozhodnutí může mít za následek demolici stavby, jejíž význam hluboce překračuje daný region, však ministerstvo v úvahu překvapivě nezahrnulo. Ačkoliv by Ministerstvo kultury mělo být vrcholným výkonným i odborným orgánem, dle zatím dostupných zpráv ve svém rozhodnutí příliš odborně neargumentuje, neopírá se o názor specialistů, ale v zásadě jen opisuje vyjádření účastníků řízení. Svým rozhodnutím navíc neguje vyjádření a stanoviska odborníků, mimo jiné Národního památkového ústavu či České komory architektů. Toto jednání zcela popírá smysl a funkci státní památkové péče.